Novinky Mediální výstupy

(E15) Velká česká města čeká složitý rok. Kvůli daňovým změnám přijdou o stamiliony korun, jen tak zřejmě nezmizí vládní restrikce omezující život obyvatel i firem a váznou také dodávky vakcín. Samosprávy budou muset šetřit, i když stát provozní úspory nechystá. „Propad příjmů se primárně pokusíme nahradit úvěrem a prodejem zbytného majetku města,“ říká primátorka města Brno Markéta Vaňková.

Je vedení města spokojeno s očkovací strategií vlády? Jak vůbec Brno zvládá vakcinaci?

Hlavním partnerem pro město není vláda, ale kraj. Jednání krajského krizového štábu se pravidelně účastním, takže situaci přímo sleduji a případné problémy mohu operativně řešit s kolegy.

Opakovaně tvrdím, a nejen já, že stát má především zajistit dostatek vakcín, funkční systém jejich distribuce a přihlašování k jejich odběru nebo k samotnému očkování. Vše ostatní by bylo vhodné řešit na úrovni krajů, v detailech pak v městech a obcích.

Protože premiér Andrej Babiš, vláda ani ministerstvo zdravotnictví neznají detailně dané podmínky?

Místní podmínky jsou skutečně různé. V některých krajích jsou fakultní nemocnice, někde ne. Někde má smysl vybudovat velkokapacitní očkovací centrum a je pro to vhodná lokalita, ale určitě jsou i případy, kdy lze postupovat jinak, a přitom stejně efektivně. Takové věci z Prahy prostě zjistit a vidět nelze. Jde o kontakty, vyzkoušené spolupráce a kompetence na místní úrovni.

Pokud to tedy jde, poradíte si sami.

Brno je důkaz. Brzdí nás opravdu jen nedostatek vakcín. Mezi prvními v republice se nám ve spolupráci s nemocnicemi podařilo zahájit vakcinaci v městem zřizovaných domovech pro seniory ještě před koncem loňského roku. Brzy by měli mít podanou vakcínu všichni jejich klienti, kteří o to požádali. Padesát procent z nich by pak mělo být do poloviny února naočkováno i podruhé.

S Jihomoravským krajem a Fakultní nemocnicí Brno jsme zprovoznili velkokapacitní očkovací centrum na brněnském výstavišti, první v Česku. Začátkem měsíce jsme spustili zkušební provoz a naočkovali policisty a hasiče. Od 18. ledna následovali registrovaní zájemci z věkové kategorie 80 +.

Praha zaplatila desítky milionů za pronájem haly na výstavišti v Letňanech pro polní nemocnici, kterou nyní vláda zruší. Kolik Brno stojí očkovací centrum?

Výhoda je, že firma Veletrhy Brno je stoprocentně vlastněná městem. Za to, že je v areálu umístěna záložní nemocnice, respektive nyní očkovací centrum, neplatíme nájem, ale pouze náklady na provoz. Díky tomu jsme mohli záložní nemocnici naplánovat a naprojektovat už na jaře, kdy poprvé hrozil nedostatek lůžek v nemocnicích. K samotnému vybudování došlo na podzim, když kulminovala druhá vlna pandemie. I když se nakonec pavilon G2 pro umístění pacientů nevyužil, financovali jsme spolu s krajem a Fakultní nemocnicí Brno jakýsi udržovací režim. To nám umožnilo operativní proměnu záložní nemocnice v očkovací centrum.

Kdyby vakcín byl dostatek, za jak dlouho byste naočkovali všechny obyvatele Brna?

Lze to odhadnout hypoteticky. Očkovací centrum má zvládnout 3 600 osob denně, očkovat by měli i praktičtí lékaři. Takže při celkovém počtu obyvatel Brna, kterých je 380 tisíc, by to trvalo asi tři měsíce. Samozřejmě do toho nepočítám lidi, kteří se očkovat nechtějí, a děti do 16 let, které se neočkují. Na zvýšené dodávky vakcín bychom ale zcela jistě dokázali reagovat.

Udrží se společnost Veletrhy Brno, která za loňský rok očekává ztrátu 280 milionů korun?

Chceme ji udržet. Vycházíme z analýzy, kterou jsme si loni nechali zpracovat renomovaným auditorem. Potvrdila, že výstavnictví a veletržní byznys mají po odeznění pandemie perspektivu, a definovala kroky, které můžeme pro podporu veletrhů udělat. Jde především o prodej či dlouhodobý pronájem zbytného nemovitého majetku a také o prodej pozemků, které souvisejí s chystanou výstavbou multifunkční haly. Parcely získá město nebo jeho firma, která bude projekt realizovat.

Podepsaly se na ztrátě Veletrhů Brno vládní zákazy a opatření?

Společnost byla opakovaně velmi poškozena vládními restrikcemi. Poprvé během prvního rozvolňování opatření, kdy byly stanoveny limity pro počet návštěvníků. Ty kopírovaly podmínky pro pořadatele kulturních akcí, ale nerespektovaly odlišný způsob fungování veletrhů. Podruhé došlo ke ztrátě nedávno, když vláda odmítla poskytovat kompenzace těm veletržním firmám, které vlastní veřejný sektor. Vychází to z mylného předpokladu vlády, že činnost Veletrhů Brno nějak dotujeme. To je nesmysl. V obvyklém režimu jde o normálně fungující a finančně soběstačnou obchodní společnost.

Brno bude tento rok hospodařit s rozpočtem s příjmy 13,8 miliardy korun a výdaji 15,3 miliardy. Byl tentokrát větší problém sestavit plán kvůli koronaviru a vládním krokům včetně daňových změn?

S předchozími roky to bylo nesrovnatelné, něco podobného jsme zatím nezažili. Ani ekonomická krize v roce 2009 rozpočet města tak masivně nezasáhla. Pro letošní rok musíme počítat s výrazně nižšími příjmy. Na druhé straně jsme nechtěli a ani nemohli zastavit zásadní investice, které máme nachystané. S tím souvisí, že je nutné počítat s minimálně tříletým výhledem, protože všechny projekty není možné dokončit za rok. Už v minulosti jsme plánovali, že využijeme externího financování, nebylo to tedy pouze v důsledku koronavirové krize. Z možného úvěrového rámce ve výši pět miliard budeme letos čerpat maximálně dvě miliardy, které vykryjí výše uvedený rozdíl příjmů a výdajů rozpočtu.

A když se schválená podoba rozpočtu výrazněji změní?

Plnění rozpočtu budeme bedlivě sledovat a každý měsíc přesně vyhodnocovat. Bude důležité, jak se budou plnit právě daňové příjmy. Jsme připraveni – pokud budou oproti plánu lepší – začít s realizací dalších investičních akcí. To je ve srovnání s minulostí novinka.

Jak se na hospodaření města podepsal koronavirus?

Výdaje naštěstí příliš nevzrostly. Z úrovně města jsme neměli povinnost podnikatelům cokoliv kompenzovat. Nicméně důležité oblasti jsme se sami rozhodli podpořit. Všem restrikcemi zasaženým oborům jsme v našich nebytových prostorách poskytovali slevy na nájemném, nebo jsme ho úplně odpouštěli. Významně jsme podpořili gastronomickou scénu, která dělá našemu městu dobré jméno i v zahraničí. Ve spolupráci s městskými částmi jsme restauratérům prominuli poplatky za umístění zahrádek.

Podpořili jste zasažený cestovní ruch?

Přes léto jsme samozřejmě pomáhali i jemu – zadali jsme reklamní kampaň, nevybírali jsme ubytovací poplatky, připravili jsme kulturní program pro Brňany i pro turisty nebo jsme upravili parametry brněnské turistické karty Brnopas, aby byla ještě výhodnější a zajímavější. Na základě ohlasů z republiky soudím, že jsme měli velmi dobře nastavenou pomoc i pro kulturu. Vstřícně jsme upravovali podmínky čerpání dotací a dle potřeby jsme také akceptovali prodloužení období, na které mohou být čerpány.

Můžete pomoc vyčíslit?

Celkově město financovalo zmírnění dopadů restrikcí spojených s pandemií nemoci COVID-19 částkou v řádu nižších desítek milionů korun.

Daňový balíček měl zrušením superhrubé mzdy a dalšími úpravami připravit samosprávy až o desítky miliard. Budou vám stačit osmdesátprocentní kompenzace výpadků, které vláda nakonec slíbila?

V rozpočtu je promítnut původně očekávaný dopad, který byl vyčíslen na miliardu. S dodatečným zvýšením slevy na poplatníka to budou další stovky milionů. Nicméně je tam současně i navýšení podílu obcí na rozpočtovém určení daní, takže by to mělo být méně. O kolik přesně přijdeme, se ukáže v příštích měsících. Budeme to sledovat a rozpočet případně upravovat.

Markéta Vaňková

primátorka města Brna