Vytváříme očkovací McDonald, který je využitelný všude
(Reflex) Málokdo v politice dostane druhou šanci. Bývalý ministr průmyslu a obchodu (2011-2013) Martin Kuba ji od jihočeských voličů v říjnu minulého roku skutečně dostal. Jedním z důvodů byl způsob, jak se svou nadací na jaře minulého roku nechal zpracovat studie o šíření nemoci covid-19 v domovském regionu a ve volební kampani nabídl ucelenou koncepci proticovidových opatření. Jako šéf Asociace hejtmanů České republiky dnes vytváří funkční alternativu k vládní očkovací strategii.
Dvanáctého prosince 2020 prohlásil ministr zdravotnictví Blatný, že vysokokapacitní očkovací centra jako v Izraeli nebo Německu u nás nepotřebujeme, protože se očkování provede přes nemocnice. Jak vás na jihu Čech napadlo jít jinou cestou?
V politice se často používají slova, která mají vyvolat dojem, že něco je vyřešené. Takové slovo je i strategie. Šestého prosince 2020 jsem si přečetl strategii ministerstva zdravotnictví a zhrozil se. V té strategii se v podstatě řešily hlavně fáze vývoje vakcíny. Bylo tam napsané, které typy budou k dispozici a že je prý složité vakcíny rozvážet mražené. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsme na tom hodně špatně. Strategie není, když Spojenci v době druhé světové války vyhlásí, že porazí Hitlera. Za tím pak musí být spousta konkrétních kroků. O těchto věcech vládní zdravotnická strategie nemluvila.
Jak jste uvažoval dál?
Prošli jsme si počty nemocných v jihočeských nemocnicích a zjistili, že 72 procent pacientů hospitalizovaných s covidem bylo nad 60 let. Takže jsme si s kolegy řekli: Kdyby tyhle věkové skupiny byly očkované, v podstatě nemáme problém. Ano, do nemocnic budou nadále přicházet nemocní na covid19, ale nikoli už v takovém počtu a s takovou úmrtností. Lidí nad 60 let (plus zdravotníků) je v Jihočeském kraji kolem 200 tisíc.
Co z toho vyplynulo?
Pak už si jen stanovíte, jak dlouho chcete stanovený počet lidí očkovat. Dva roky, rok, nebo tři měsíce? Zvolili jsme poslední variantu. Podle nás je správná, protože na jejím konci je rychlý návrat všech lidí k normálnímu životu. Tomu musíte přizpůsobit kapacity očkování. Při dvou dávkách vakcíny je to 400 tisíc očkování. To si vydělte počtem dní, za který všechno chcete stihnout, a vyjde vám, že musíte denně očkovat šest až osm tisíc lidí. Pak to porovnáte s kapacitou sedmi krajem zřizovaných nemocnic a vidíte, že když budete dodržovat vládní linii, nemůžete to nikdy zvládnout. Bylo nám všem jasné, že ve většině ze sedmi okresů musíme vybudovat vysokoprůtoková očkovací centra.
Počkejte, takže když ministr v oficiální strategii vyhlásil nebudovat žádná velká centra a že všechna očkování budou dělat jen nemocnice, vy jste začali ty kapacity vytvářet v jižních Čechách natruc?
Žádná vládní strategie žádného člověka ještě nenaočkovala.
To je věta jak z filmu Pelíšky. „Ona nebude rajská, jak naplánoval táta? Co vidíš? Kuře! Tak vidíš.“
Ano, asi tak. V jižních Čechách všechny nemocnice spadají pod kraj, to je naše výhoda. V centru mohou psát, jaké strategie chtějí, ale potom tuto logistickou akci musí provést konkrétní lékaři, konkrétní zdravotníci a konkrétní lidé z toho kraje. Když jsme zjistili, že strategie je špatná, dospěli jsme k rozhodnutí, že alespoň v našem kraji musíme udělat všechno pro to, aby to organizačně dobře dopadlo. Vláda říká: My testujeme. A já odpovídám: V jihočeských nemocnicích testují jihočeští lékaři a sestry. To není truc. Jen jsme dopočítali, co je nutné k tomu, abychom do léta měli proočkovanou rizikovou část populace.
Vraťme se ještě k prosinci 2020. Od ministra Blatného se celý národ dozvěděl, že se nemají vytvářet vysokoprůtoková centra pro očkování, jež však začaly jižní Čechy a pak i další kraje budovat. Co jste tehdy řekl vašim koaličním partnerům? Dámy a pánové, jdeme proti záměrům ministra?
Víte, já jsem toho v politice už viděl hodně na to, abych si sedl na zadek z ministra, který říká zjevné nesmysly. Kdybychom ho tehdy poslechli, dnes slyšíme od premiéra, že jsme se na očkování nepřipravili, rozumíte? To nebyl trucpodnik, ale pokus o funkční řešení.
Jsou strategie ministra Blatného ovlivněny tím, že pochází z druhé největší české nemocnice, která má větší možnosti než ty okresní a krajské?
Nevím. Rozhodně je podivné, jak jsou všichni zaskočeni, že se najednou očkuje. Například hlavní titulky posledních dní byly: Nejsou jehly a stříkačky. Jak nejsou? V jižních Čechách jsme si s řediteli sedli a řekli si už před měsíci, že si uděláme zásoby. Na rozdíl od vlády nemusíme pokorně čekat na zásilku někde z Číny. Připadá mi, že někdo není schopen si položit čísla vedle sebe. Jestli pan ministr říkal, že je to v pohodě, protože Motol bude očkovat pět set lidí denně, tak každý si už v prosinci mohl vypočítat, kam to povede.
Kam?
Pak tu máme očkovací program na deset let. Ironicky říkám, že by to byl evropský očkovací projekt i s udržitelností.
Jaká je vlastně celostátní očkovací struktura? Je tu národní koordinátor pan Blahuta, který má ovšem zákaz se vyjadřovat do médií. Pak je tady hlavní zmocněnec pro očkování pan Babiš se svým poradcem Prymulou, no a potom ministr zdravotnictví Blatný. No a nakonec hejtmani jako zřizovatelé nemocnic a také některé města se svými nemocnicemi. Jaká je hierarchie toho systému?
Ministr v hlavním městě velí fakultním nemocnicím a město do toho složitě vstupuje. Pak jsou kraje, které mají svoje nemocnice v každém okrese. To je jednodušší, protože umíme převážet covid pacienty z jedné nemocnice do druhé. Také si z jedné krajské nemocnice můžeme jednoduše vakcínu rozvést do dalších nemocnic. Komplikované je to v situaci, kdy v kraji jsou městské, krajské i fakultní nemocnice, ale od toho je tam krajský koordinátor pro očkování, aby to propojil. Nepochybuju, že za chvíli pan Babiš řekne: Já vám vakcíny dal, a že neumíte očkovat, je vaše věc.
Díky čemu v jižních Čechách tak rychle očkujete?
Ještě než přišla vakcína, jsem svolal ředitele nemocnic a lidi ze sociálního odboru a řekl jim, aby si ve svých okresech udělali soupisy lidí v našich zařízeních. Lékaře a sestry v nemocnicích, seniory v domovech, sestřičky a pečovatele v těch domovech, záchranáře. Takže na každý týden máme plán postupu. Pak se nezdržujete ve stylu přišla vakcína, komu ji dáme? To se zřejmě stalo ve Státním zdravotním ústavu, najednou tam vakcína přišla a uvažovali, komu ji dát, a očkovali sebe a své příbuzné. My od začátku věděli, komu ji dát.
Na poslední tiskové konferenci premiéra a ministra zdravotnictví Andrej Babiš řekl, že je 169 tisíc vakcín, ale bylo proočkováno jen 70 tisíc lidí. Přitom vy jste mu před pár dny na Twitteru napsal, že v jižních Čechách nemáte ani jednu vakcínu.
Co k tomu mám říct? Bavíme se ve středu a my o víkendu budeme mít proočkované všechny vakcíny a zase nebudeme mít co dělat. A kde ty vakcíny jsou? Na to by se premiér měl zeptat svého ministra. Já to nevím.
Vraťme se v čase do jara 2020, kdy začal první lockdown. Kdy jste začal pochybovat, že vláda ví, kam jde?
V době prvního nouzového stavu vláda rozjela velkou republikovou studii, která měla odpovědět na to, kolik je v populaci nakažených. O celé věci jsme debatovali s kolegy lékaři, ale nezdálo se nám dobré, že byly k testování zvoleny čínské rychlotesty.
Proč?
Řada laborantů z terénu nás upozorňovala, že kvalita čínských testů není dostatečná, protože nejsou schopny zachytit všechny pozitivní případy. Proto jsme se obrátili na některé německé firmy, jež nám dodaly v té době nejfunkčnější test na přítomnost protilátek v krvi IgG Euro-imun. V jihočeské studii nám pak vyšla řádově vyšší čísla než v té republikové. Autoři té republikové se rozčilovali a říkali, že to máme špatně a že to doověří v druhé části jejich studie, ale nebyla doteď dokončená.
Z jakého důvodu čínské testy nefungovaly?
Ony fungovaly, ale většinou jen na ty pacienty, kteří leželi v nemocnicích s těžkým průběhem a měli vysoké hladiny protilátek. Na lidi s lehkým průběhem covidu testy prakticky nefungovaly.
Co vám z toho vyplynulo?
Že musíte mít dobrá čísla a zbytečně lidi nestrašit. Následně z těch čísel odvodit, co se má dělat. První vlna covidu na jaře 2020 se zvládla v duchu poučky, že když celou společnost uzavřu a s nikým se nepotkám, nemůže se nikdo nakazit. To však není řešení. Málokdo si uvědomoval, že ekonomika nemůže být zavřená tři roky, lidé musí chodit do práce a vydělávat na důchody pro seniory a jejich zdravotní péči.
Jihočeským hejtmanem jste se stal třetího listopadu 2020. Co bylo vaše první rozhodnutí?
Věděl jsem, že potřebuju pevná data. Nemá smysl sledovat každou hodnotu indexu PES, ale jen údaje, které se osvědčily v řádu měsíců. Stručně řečeno, každodenně sledujeme tvrdá data, tedy počty nově nakažených, hospitalizovaných a rychlost nárůstu. Díky tomu jsme nemuseli splašeně otevírat polní nemocnice. Víme, že na polní nemocnici máme například sedm dní, takže ji nebudeme budovat s měsíčním předstihem nebo vymýšlet nesmyslné věci, jako na kolika metrech může v obchodě člověk stát.
Co máte proti snaze nezaplnit obchody?
To opatření ukazuje, jak absurdně někdy vláda jedná. Křivka nárůstu mezi 20. a 30. říjnem 2020 opravdu letěla nahoru a v tu dobu bylo každému jedno, kolik lidí stojí na patnácti metrech. Pak se ta křivka otočila a šla dolů. V tu chvíli přijala vláda opatření, že na patnácti metrech můžou být jenom dva lidi. Když vidíte, že křivka letí nahoru a pak se sama ohne, a vy začnete zpřísňovat opatření, je zjevné, že to nedává smysl.
Není to tím, že tyhle predikce pro vládu dělají matematici a ajťáci?
Někdy to na mě tak působí. Rozhodně to má obrovské dopady na ekonomiku. Výsledkem je, že vláda zavře každý obchůdek a restauraci, postiženým dá pár drobných a všichni jsou vytočení, protože se v tom nedá žít. Do PSA by stačilo vložit víc zdravého medicínského rozumu než tisíce indexů a položek, přičemž se každá odvíjí od něčeho jiného.
Nebylo by řešením vpustit do procesu očkování privátní firmy jako v případě testování? Aspoň by odpadly ty věčné moralizující hony na lidi, co dnes využívají protekce, aby se k vakcíně dostali rychleji.
Já myslím, že tady by měl proces zajišťovat stát. Ten má definovat cíle, kterých chce dosáhnout, a pak mít jasný plán a nástroje, jak to udělat.
Co jako hejtman potřebujete od vlády?
Dostatek vakcín a kvalitní rezervační systém. Zbytek si už zařídíme. Vzpomeňte si na to, jak vláda před Vánocemi vyzvala lidi, aby se nechali antigenně otestovat, aby nenakazili své blízké. Oni na to masově zareagovali, ale chyběl dostatek testovacích míst. Vyvolalo to jenom zácpy, naštvání lidí, kteří se zlobili na sestřičky, že je málo termínů, a vedlo to jen k další ztrátě důvěry ve stát.
Jak vypadají ta vaše vysokoprůtoková centra pro očkování?
Základní jednotkou je vakcinační tým, jenž je tvořen ze tří administrativních pracovníků, jednoho lékaře a dvou sester na vakcinaci. Když vás naočkují, budete čekat třeba dvacet minut, jestli nemáte reakci, a během toho vám vytisknou zprávu. Rychlost bude určovat registrace a rychlý průchod administrativy. Je to takový McDonald, který se dá rozšiřovat a uzpůsobit prostorům. Na zimák v Táboře můžete umístit tři takové jednotky, například. V Českých Budějovicích na výstavišti si vyzkoušíme průchodnost centrem a zde budeme ladit minuty. Každý, kdo viděl, jak někde ve firmě spouštěli nějakou výrobní linku, ví, o čem mluvím.
Co jste říkal tomu, že před pár dny premiér Babiš otočil o 180 stupňů a ohlašuje, že v Praze také vybuduje očkovací centrum? Myslíte, že to přepočítávali po ministru Blatném a došli k závěru, že je to jediná cesta?
Když jsem v prosinci 2020 řekl, že bez ohledu na vládní koncepci vybudujeme vysokoprůtoková centra, volal mi poradce pana premiéra Roman Prymula a řekl, že je to skvělá věc a jemu to vychází podobně. Podle mě je to jediná cesta, což už, doufám, všichni pochopili. Problém je dostatek vakcín a funkční objednávkový systém. Bez toho to nepůjde.
Registrační systém pro lidi nad 80 let, který byl spuštěn minulý pátek, skončil blamáží. Možná i v reakci na to premiér Babiš řekl, že další registrace od 1. února i pro další lidi je zbytečná.
Nedostatek vakcín najednou způsobil, že po očkování je obrovská poptávka, jež graduje. I ti zdravotníci, kteří v prvních dnech váhali, se přihlašují víc a víc. Lidé zjišťují, že nikdo neumřel, nikdo nemá šok, a vztah k vakcíně se zlepšuje. A registr? Je velmi nešťastné nastavení, kdy osmdesátník se musí digitálně registrovat, vygeneruje mu to PIN kód, s nímž se bude dál někam hlásit, aby dostal termín návštěvy. Navíc bylo jasné, že když chybějí vakcíny, nebudou termíny a senioři budou frustrovaní.
Co teď kromě vakcín nejvíc potřebujete?
Registr všech lidí, kteří se chtějí očkovat. Tam by měli být seřazeni podle věku a diagnóz, ale klíčový je věk. Nejlépe ve sloupečcích podle míst, kde chtějí být očkovaní. My jako kraj bychom si do toho systému potřebovali z očkovacího centra vždy jen sáhnout pro, řekněme, prvních tři sta lidí a pozvat si je za dva, tři, čtyři dny. Tohle se snažíme s tvůrci registračního systému vyřešit. Doufám, že se to povede.
To si nemůžete udělat krajský registr?
Vláda to už tak rozjela, víc k tomu nemám co říct. My se teď musíme soustřeďovat na to, abychom měli logisticky zvládnuté očkování. Já jako jihočeský hejtman jsem zodpovědný za proces očkování, na to musíme být připraveni.
Počítáte ve vašich úvahách s tím, že vakcíny nemusí být na úrovni evropské, protože je to Evropská komise, která koordinuje nákup a distribuci?
Celý ten proces nákupu vakcín je ohromně dynamický. Jeden den nejsou, ale druhý se Komise tváří, že podepsala další smlouvy. Já osobně si nesmím připustit, že by se v jižních Čechách objevily vakcíny, ale my je nebyli schopni očkovat, jestli mi rozumíte. Navíc, když do Česka ze dne na den Komise pošle šest miliónů vakcín, a to není vyloučené, jsem přesvědčen, co jako první věc udělá premiér Babiš.
Co?
Řekne: Tady to, kraje, máte a ukažte se. Za další dva dny pak dodá: To, že nejsme připraveni, je problém krajů.
Za klíčový považuji váš výrok v Právu, kde říkáte: „Když ochráníme šedesátníky a starší, už se nám nikdy nepřeplní nemocnice. Společnost se přitom opakovaně uzavírá právě kvůli tomu.“ Otázka tedy je: Kdy může být logistika očkování lidí šedesát plus hotová?
V jižních Čechách do června, když budeme dělat pět tisíc očkování denně, na což jsme připraveni. Když dostaneme více vakcín, tak budeme očkovat šest až osm tisíc lidí denně a skončíme už v květnu. Pak musí logicky následovat otevírání společnosti. Chci říct jasně: Nemocí covid-19 i potom onemocní dvacátník, třicátník nebo čtyřicátník, ale už to nikdy neskončí přeplněnými nemocnicemi.
Zeptám se ještě jednou, abych se ujistil, že to chápu dobře. Když se naočkují šedesátníci a starší, považujete to za zlom, který vezme hlavní argumenty dnešním „zavíračům“ společnosti?
Jednoznačně. Pak už nás bude trápit jenom virová infekce, jež nebude mít fatální důsledky na úmrtnost lidí a kolaps zdravotnických systémů. Řekněme to jasně: Společnost nezavíráme kvůli viru, který tady bude zřejmě vždycky, ale v obavě z přetíženosti nemocnic, což je dominantně záležitost pacientů nad 60 let.
Myslíte, že pak se změní náš většinový pohled na covid-19?
Pak už můžeme mít jen vysokou nemocnost, ale ne úmrtnost, jestli mi rozumíte. To je zásadní rozdíl. To říkám jako lékař i jako politik.
Problém je, že ministr Blatný nedávno řekl, že tyto viry způsobující covid-19 je vakcínou možné eradikovat (vymýtit) stejně jako plané neštovice, za což ho například kritizuje většina imunologů. K otevírání společnosti mu nebude stačit naočkovat šedesát plus, ale bude chtít bojovat dál. Už slyším úzkostlivé lidi naříkat: Ještě nechme nouzový stav půl roku, viry tu stále jsou.
Eradikace je velmi silný výraz. Očkování nás bude jen chránit před tím, abychom neměli těžký průběh covidu. Musíme si zvyknout, že tady viry byly, jsou a budou a covid-19 nejspíš taky. Společnost se však nezavírá kvůli jednomu viru, ale z důvodů zatížení nemocnic. Kdyby v nich lidé neumírali, ani si nevšimnete, že je tu nějaká epidemie. Copak si vzpomínáte v posledních třiceti letech na virové epidemie?
(Autor: Bohumil Pečinka)
předseda Asociace krajů ČR
hejtman Jihočeského kraje
předseda regionálního sdružení