Novinky Mediální výstupy

(Plzeňský deník) Po dvanácti letech má Plzeňský kraj opět pravicového hejtmana. Emeritní rektorka Západočeské univerzity v Plzni a současná poslankyně Ilona Mauritzová (ODS) je teprve druhou ženou v čele Plzeňského kraje. Šedesátiletá Ilona Mauritzová je připravena funkce hejtmanky a poslankyně skloubit do dalších parlamentních voleb, tedy do podzimu 2021. „Znovu už na post poslankyně kandidovat nebudu," říká.

Co vás při příchodu na krajský úřad překvapilo?

Byla jsem překvapená tím, kolik lidí připravovalo první zasedání zastupitelstva. Mile mě překvapilo, jak byli ti lidé propojení a jak vše fungovalo. Pracovníci krajského úřadu mají můj obdiv za to, jak neuvěřitelnou profesionalitu prokazují v době covidové pandemie, kdy se navíc musíme potýkat s přísnými hygienickými opatřeními a zároveň dodržovat zákonné předpisy.

Co zásadního jste musela po svém nástupu do funkce řešit?

Určitě situaci v Sušické nemocnici. Mnoho občanů z této oblasti se na nás obracelo již před ukončením koaličních jednání a my slíbili, že po zvolení rady kraje se tam vydáme. Na základě jednání jsme přislíbili finanční prostředky, tedy 1,5 milionu korun měsíčně po dobu tří měsíců, a zároveň jsme stanovili pracovní skupinu. Pracovní skupina má za úkol provést analýzu situace v nemocnici. Na jejím základě pak navrhneme městu Sušici řešení a domluvíme se na tom, jak bude nemocnice v budoucnu fungovat.

Jaká je nyní v Sušické nemocnici situace?

Byli jsme pozváni na jednání Rady města Sušice, které je vlastníkem nemocnice. Zde jsme přednesli, jakým způsobem se chceme nemocnici věnovat. Požádali jsme rovněž lékaře, aby neodcházeli a dali kraji prostor pro to, aby mohl situaci zanalyzovat a mohl nabídnout varianty řešení, o kterých pak chceme s lékaři v nemocnici hovořit. Bohužel rozhovor vzniká v době, kdy už se ke 30. listopadu někteří lékaři rozhodli a odešli. Odešli proto, že nebyli spokojeni s vedením nemocnice. Tyto interpersonální věci si však musí vyřešit nemocnice a město, kraj do toho nemůže zasahovat.

Čtyři roky jste vedla Západočeskou univerzitu v Plzni. Jak vnímáte rozdíl mezi řízením univerzity a kraje?

Je tu jistá podobnost. Na univerzitě se koná jednání akademického senátu, kde jsou zastoupené jednotlivé fakulty. Na krajském úřadu je zase zastupitelstvo, na kterém jsou zastoupeny jednotlivé politické strany. Je tu ale rozdíl v systému řízení. Když jsem byla zvolena rektorkou, vybírala jsem si své nejbližší spolupracovníky sama. Na krajském úřadu o tom rozhodnou občané, tedy voliči. Ti dají mandát politickým stranám, které vytvoří koalici. Rektor tedy může do určité míry změnit strukturu instituce, hejtman ne. Na univerzitě si pak na základě vize, kterou máte, vyberete spolupracovníky a vytyčíte priority. Na kraji vytvoříte koalici, na základě které nominují politické strany na pozice určité osoby, na kterých se koalice dohodla. Důležité je ale říci, že když řídíte velkou instituci, tak musíte mít pokoru, se kterou do výkonu funkce vstupujete. Hodně také záleží na týmu, který se vytvoří, ať už ve vedení univerzity nebo ve vedení kraje.

Jako hejtmanka jste si v gesci ponechala zdravotnictví. Jakým směrem by se mělo ubírat krajské zdravotnictví?

Je velice důležité, abychom vypracovali koncepci poskytování zdravotní péče v našem regionu. Vnímáme to tak, že součástí této koncepce bude poskytování péče nejen v našich nemocnicích, ale i ve Fakultní nemocnici v Plzni či v soukromých nemocnicích, které na území našeho kraje jsou, včetně městské nemocnice v Sušici. V neposlední řadě bychom chtěli, aby součástí koncepce bylo rovněž poskytování ambulantní péče, tedy praktičtí lékaři, zubní lékaři a ambulantní specialisté. Potřebujeme, aby se nevylidňovala menší města, a k tomu právě přispívá nejen zabezpečení zdravotní péče, ale také kompletní infrastruktura, jako například školství. Toto vše lidem řekne, že se jim v regionu bude žít dobře.

Jak by měly nemocnice fungovat, až skončí volební období?

Nemocnice by se za čtyři roky měly rozhodně dostat do lepší finanční situace. Zásadní je získat zdravotní pojišťovny, aby nám pomohly zdravotní péči financovat. Kraj by neměl doplácet tak velké finanční prostředky na zabezpečení péče, ale měl by přispívat na možnosti čerpání finančních prostředků z různých fondů tak, aby se modernizovalo přístrojové vybavení. Za čtyři roky bych ráda viděla naše nemocnice lépe financované, lépe a moderně vybavené. Neméně důležité je, aby to byla personálně zajištěná zařízení, do kterých budou chtít jít pracovat i mladí lékaři a sestry.

Ve volebním programu jste deklarovali zájem o podporu a rozvoj digitalizace zdravotnictví v České republice, v níž by měl být Plzeňský kraj průkopníkem. Už máte konkrétní představu, jaké kroky v tomto ohledu podniknete?

Je velice důležité, abychom na digitalizaci zdravotnictví pracovali. Elektronizace zdravotnictví nám právě v době pandemie usnadnila život tím, že jsme například zřídili eRecept. Myslíme si, že dalším krokem by měl být rozvoj telemedicíny, protože i v této době se ukázalo, že mnoho věcí mohou lékaři řešit se svými klienty právě prostřednictvím telefonu či počítačů. Je mnoho možností, jak lidem přiblížit péči, aby nemuseli čekat v čekárnách či lékárnách. Elektronizaci řeší Ministerstvo zdravotnictví ve zdravotnickém výboru, kterého jsem členkou. Práci lékařů je možné pomocí IT technologií zdokonalit. Velkou výhodou našeho kraje je to, že zde sídlí univerzity, které mají vždy ohromnou možnost pracovat na určitých projektech v rámci výzkumných týmů. Velice se těšíme na spolupráci v této oblasti.

Jaké největší a nejnákladnější projekty Plzeňský kraj chystá v nejbližších letech?

Kromě Západního okruhu Plzně chystá Plzeňský kraj investice z vlastních prostředků bez dotací, a to rekonstrukci Domova sociální péče Kralovice za cca 350 milionů korun, rekonstrukci Domova sociálních služeb Liblín za cca 400 milionů korun a stavbu nového atletického tunelu v Plzni na Skvrňanech za zhruba 120 milionů korun.

Myslíte si, že se kraji podaří získat finance na dlouho chystané vybudování nové galerie?

Galerii můžeme postavit pouze tehdy, pokud se na stavbě bude finančně podílet více subjektů, tedy město, kraj, ale i stát, a v neposlední řadě by to měly být i prostředky, které budou poskytnuty z fondů Evropské unie. Kdyby se objevil zajímavý dotační titul, mohli bychom do něj projekt přihlásit. Kraj má povinnost pečovat o dědictví a historické památky. V Západočeské galerii máme velké bohatství, bohužel ale některé skvosty nemohou být kvůli nedostatku místa vystavené. Nicméně galerii bychom si moc přáli a vzhledem k tomu, že Plzeň byla Evropským městem kultury, tak by si náš kraj tuto budovu rozhodně zasloužil.

Co je pro vás nejdůležitější z hlediska dopravních projektů a dopravní obslužnosti?

Snahou Plzeňského kraje je zajistit občanům moderní veřejnou dopravu a dostatečný počet spojů veřejné linkové dopravy a veřejné drážní dopravy. I přes drobný pokles objednávaných služeb v roce 2021 dosáhne objem na železnici 5,6 mil. vlakokilometrů a v případě veřejné linkové dopravy 17,688 mil. km. V současné době má Plzeňský kraj na dobu 10 let vysoutěženého nového dopravce, který zajišťuje veřejnou linkovou dopravu novými, moderními autobusy. Důležitým úkolem je zlepšit infrastrukturu silniční sítě a soustředit se na její rozvoj, což řeší Koncepce rozvoje regionální silniční a železniční sítě zpracovaná Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje. Tuto koncepci chceme v dalších letech naplňovat.

A co tendry na nové vlaky?

Nyní Plzeňský kraj hodnotí dvě veřejné zakázky v drážní dopravě. Jedná se o celek Plzeňsko a Jihozápad, který je rozdělen na celek Pošumaví a Český les. V případě akceptovatelné ceny bude občanům kraje od prosince 2023 i v těchto částech kraje poskytnuta oproti stávajícímu stavu moderní služba, byť ne v podobě zcela nových vlakových jednotek. Nové vlaky jsou již dnes provozovány na lince Plzeň – Horažďovice, v polovině roku 2021 budou v rámci společného projektu s Karlovarským krajem nasazeny nové vlaky na trase Plzeň – Cheb a v polovině prosince 2021 začnou jezdit nové vozové elektrické jednotky RegioPanter na trase Beroun – Plzeň – Klatovy.

ODS ve volebním programu deklarovala, že chce mít vyrovnaný rozpočet a kraj nezadlužovat. Máte už nějaký plán v současné covidové době, jak toho dosáhnout?

Vyrovnané hospodaření Plzeňského kraje zajistíme využitím překlenovacích úvěrů a zůstatku z minulých let na předfinancování a kofinancování investičních akcí.

Jaké projekty jsou pro vás důležité v souvislosti se životním prostředím?

V současné době je důležité téma voda, a proto se zaměřujeme nejen na kvalitu vody, a tedy podporu obcí při výstavbách kanalizací a čistíren odpadních vod, ale také na její zadržování v krajině. V současné době běží projekt na zlepšení kvality vody ve vodní nádrži Hracholusky. Součástí projektu jsou rovněž opatření na revitalizace vodních toků a podpora obcí na snížení emisí fosforu v odpadní vodě. Další projekty v této oblasti hodláme podporovat prostřednictvím dotačních programů kraje. Z hlediska kvality ovzduší bude připravován nový projekt na podporu domácností s nevyhovujícími kotly na jejich výměnu za ekologická zařízení. V souvislosti s novým zákonem o odpadech počítáme s podporou obcí při přizpůsobení se novým pravidlům týkajícím se zákazu skládkování. Z hlediska ochrany přírody počítáme s vyhlášením unikátního Janovského mokřadu v rozsahu 70 hektarů za přírodní rezervaci.

(Autor: Barbora Hájková)

Ilona Mauritzová

hejtmanka Plzeňského kraje
poslankyně PČR
zastupitelka statutárního města