Rusko a Čína jsou rizikem. Jsou to země, které se nechovají jako standardní demokracie a být na nich závislí v takové věci, jako je jaderná energetika, je hloupost
(www.parlamentnilisty.cz) „Tajné služby v malých zemích fungují zejména na spolupráci s dalšími zeměmi. Těžko jsme schopní obhospodařovávat celý svět, ale záleží, jestli s námi spřátelené služby mluví a hovoří, zda máme informace od nich. A podobné válčení důvěryhodnost snižuje,“ komentuje konflikty mezi Hradem a českými zpravodajci poslanec ODS Marek Benda, ale zároveň také člen poslanecké komise pro kontrolu Bezpečnostních informačních služeb. Sám podobnou situaci za posledních třicet let nepamatuje. V rozhovoru rovněž varoval před účastí Ruska a Číny na stavbě v Dukovanech – být závislý na státech, které se nechovají jako spojenci, je podle Bendy hloupost nebo hamižnost.
Prezident Miloš Zeman podle zjištění Českého rozhlasu požádal Bezpečnostní informační službu o jména ruských špionů, informace o jejich akcích a jména spolupracovníků. Vy sám jste se nechal slyšet, že žádný ředitel žádné tajné informační služby na světě by takovou informaci nevydal. Řekl jste to?
Já rozhodně nepotvrzuji, o co prezident republiky případně požádal Bezpečnostní informační službu. To je režimová záležitost a to, co se objevilo veřejně, jsou spekulace, já k nim nic neříkám. Říkám, že pokud by ta žádost směřovala na seznamy agentů a spolupracovníků, tak vám je fakt žádný ředitel žádné služby na světě nevydá.
Rozumím, nemůžete tu informaci potvrdit. Jak hodnotíte vztahy mezi Pražským hradem a Bezpečnostními informačními službami?
Prezident republiky sám a veřejně – komentuji jen věci, které jsou veřejné – řekl: mám složku na ředitele služby, předávám ji předsedovi vlády. Komise pro kontrolu Bezpečnostních informačních služeb na základě těchto veřejných výroků také veřejně řekla, že na činnosti ředitele Bezpečnostních informačních služeb a služby jako celku žádná závažná pochybení neshledává. Já myslím, že to je dostatečná odpověď, aniž musíme spekulovat, co je v jiných utajovaných spisech. Není dobře a není šťastné, že prezident republiky a tajná služba spolu tímto způsobem komunikují ve veřejném prostoru, a určitě nám to výrazně škodí.
Zaznamenal jste, jak k tomu vztahu došlo? Spor trvá už delší dobu, prezident řekl, že zpravodajci jsou čučkaři, dohady ohledně novičoku, vámi zmíněná složka, odmítnutí povýšit šéfa BIS Michala Koudelku generálem… zaznamenal jste, kde nastal zlom, že se tento vztah tak vyostřil?
Nevím. Upřímně nevím, protože mám pocit, že odmítnutí povýšit Michala Koudelku přes návrh vlády na generála přišlo ještě před kauzami, jako byl novičok, které byly, dejme tomu, veřejné. Takže kde se ta disharmonie objevila, nevím, ale evidentně je trvalejší. Nepokládám ji za šťastnou, pokládám za velmi nešťastné, že je veřejně medializována.
Osobně k tomu dodávám, že některé výroky prezidenta spíše svědčí – já ho pamatuji ještě z dob, kdy byl předsedou vlády, a už tehdy tajné služby podceňoval větami, že služba by se měla spíše věnovat chytání ekonomických zločinců než boji s vnějším nepřítelem – svědčí o nepochopení, k čemu je služba dobrá. Služba je kontrarozvědka. Pokud má v náplni ochranu ekonomických zájmů republiky, tak samozřejmě má, ale ve smyslu ekonomických zájmů republiky ohrožovaných z vnějšku. Služba nemá v žádném případě suplovat orgány činné v trestním řízení a chytat tady běžné zloděje.
Máte pocit stejně jako kritici takového chování, že jde o ostudu pro Českou republiku na mezinárodním poli?
Ostudu… tajné služby v malých zemích fungují zejména na spolupráci s dalšími zeměmi. To je zcela zřejmé. Těžko jsme schopní obhospodařovávat celý svět, ale záleží, jestli s námi spřátelené služby mluví a hovoří, zda máme informace od nich. A podobné válčení naši důvěryhodnost snižuje.
Vy jste součástí komise pro kontrolu BIS a v politice působíte v podstatě od revoluce v roce 1989. Pamatujete za celých třicet let, že by se tak vyhrotily vztahy mezi Hradem a zpravodajci? A pamatujete, že by některý z prezidentů žádal informace, o které měl údajně žádat Miloš Zeman?
Prezident republiky má nepochybně právo službu úkolovat s vědomím vlády, vláda by o tom měla vědět. A i tento prezident tak v minulosti již několikrát učinil, například ve vztahu k islámskému terorismu. Pokud se týká případného dotazu směřujícího takto do hloubky činnosti služby, ten je zcela nestandardní, ale zdůrazňuji, případného dotazu, nepotvrzuji, že ho Miloš Zeman podal. Naprosto nic takového se v minulosti nestalo a myslím, že by se ani stávat nemělo.
Jaký je váš pohled na návštěvu Ruska, kterou absolvoval prezidentův poradce Martin Nejedlý, aby – oficiálně řečeno – naplánoval setkání mezi ruským a českým prezidentem? Vidíte v tom bezpečnostní rizika, nebo jde o případ, kdy se z komára dělá velbloud?
Asi se spíše dělá z komára velbloud, protože myslím, že poradce prezidenta republiky nemá velkou šanci něco domluvit vzhledem k tomu, že jde po jiné linii. Přesto není úplně standardní, že o tom není informován ministr zahraničí. Naopak se objevily spekulace – s tím vším se ještě sešla covidová omezení, kdy nejezdí skoro nikdo nikam, takže podobné cesty podle mě vyvolávají více emocí na domácí politické scéně, než mohou reálně přinést komukoliv z účastníků.
Souhlasíte s tím, že česko-ruské vztahy jsou vyhrocené?
Zdá se mi, že česko-ruské vztahy nejsou v dobré fázi. Myslím, že je to dlouhodobější, že je to hodně z ruské strany – chybějí jakékoliv pravidelné konzultace na nějaké diplomatické úrovni. Domnívám se, že proto byl jmenován zmocněnec Rudolf Jindrák (hradní diplomat, pozn. red.) a o to je prapodivnější proč, když už by někdo měl jednat s okolím ruského prezidenta, tak to není pan Jindrák, ale nějaký poradce prezidenta republiky, který tam možná jezdí a možná něco vyjednává.
Ještě by mne zajímalo, zda se obáváte bezpečnostního rizika, co se týká stavby nového bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech? Někdo dokonce tvrdí, že by Rusko a Čína měly být úplně vyloučené z tendru, jiní zase, že Rusko má technologie a je schopné stavbu realizovat. Mohou rizika v případě, že do stavby budou zapojeny Ruska nebo Čína, nastat?
Já jsem v tomto ohledu muž ze starých časů, kdy jsme přesměrovávali dostavbu Temelína z ruské technologie na Westinghouse, přestože to stálo neuvěřitelné peníze. A věděli jsme, proč tak činíme. Čili ano, Rusko a Čína jsou rizikem. Jsou to země, které se nechovají jako standardní demokracie, nechovají se jako naši spojenci a být na nich závislí v takové věci, jako je jaderná energetika, je prostě hloupost, nebo možná hamižnost některých. I za cenu toho, že kontrakt bude dražší, ho raději dám někomu, u koho se nebudu bát, že na mě může posléze potenciálně tlačit.
Zbývá Francie nebo Korea, kdo může stavět jaderný blok, je to tak?
Ano, americký Westinghouse není schopný stavět, ale možná v nějakém reálném čase schopný bude. Korejci asi ještě nemají homologace v Evropě, ale mají kapacity na to, aby byli schopní něco zvládnout a postavit. Výběr není obrovský, což je zřejmé a zřetelné, ale těch subjektů může být potenciálně více.
místopředseda poslaneckého klubu PČR