D11 a D35? Obě dálnice republika nutně potřebuje
(hradecka.drbna.cz) Předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala tento týden zavítal do Královéhradeckého kraje podpořit lídra kandidátky Martina Červíčka. Na východu Čech ODS kandiduje v koalici se Starosty a Východočechy. Jak podle něj zvládla vláda koronavirovou krizi posledních měsíců a jaké ambice má ODS do nadcházejících voleb? O tom se Petr Fiala rozpovídal během své cesty v rozhovoru pro Drbnu.
V Královéhradeckém kraji jste podruhé za dva měsíce, co vás do kraje přivádí?
Do jednotlivých krajů jezdím pravidelně, jednak abych podpořil naše politiky a senátory, ale hlavně abych se potkával s lidmi, mluvil s nimi o jejich problémech. Jejich podněty reflektujeme v politice ODS a v tom, co navrhujeme a prosazujeme ve sněmovně. Třeba díky tomu, že jsem byl hodně ve spojení s podnikateli, živnostníky, ale také se zaměstnanci nebo seniory, tak jsme v době jarní koronakrize upozorňovali vládu na to, co lidi trápí a navrhovali, s čím by jim měl stát pomoc.
Jak může opoziční strana lidem pomoci, když v nouzovém stavu o všem rozhodovala vláda?
ODS se podařilo přijít s návrhem řady ekonomických opatření. Například už v březnu jsme navrhovali prodloužení ošetřovného, odpuštění odvodů pro živnostníky nebo následně nižší DPH na ubytovací služby a několik desítek dalších opatření. A nesmíme zapomínat na kompenzaci pro obce, o kterou se výrazně zasadil senátor Martin Červíček, kandidát ODS na hejtmana v Královehradeckém kraji. Vláda většinu návrhů odmítla a o měsíc či dva později je přinesla sama jako svůj nápad. Samozřejmě takový postup mě netěší, ale důležité je, že se lidé dočkali pomoci.
Jak hodnotíte vývoj posledních dnů a zhoršující se situaci kolem koronaviru?
5. června Andrej Babiš hřímal v parlamentu, ať opozice nestraší druhou vlnou, že žádná nepřijde. Také sliboval, že už nikdy vláda nezavede plošná opatření, stejně tak odmítal řešit zhoršující se situaci v Moravskoslezském kraji. Víme, jak to dopadlo. Sever Moravy byl v červenci paralyzován, od začátku září máme plošná opatření a o druhé vlně v době, kdy se počtem nových případů vyrovnáváme Německu s 85 miliony obyvatel, není vůbec pochyb. Promrhali jsme 4 měsíce času, který si vláda koupila za dluh ve výši 500 miliard. Je to naprosto stejné, jako by každý občan šel do banky a půjčil si 50 tisíc. Jenže za ně by si aspoň něco pořídil, zatímco vláda je projedla bez jakéhokoliv užitku.
Poslední data z Královéhradeckého kraje nicméně hovoří o tom, že se daří držet nízkou nezaměstnanost, která dosahuje jen tří procent.
Vláda zavedla program antivirus, který bývá mylně označován jako tzv. kurzarbeit. Jenomže to kurzarbeit není, protože podpora směřuje na zaměstnance, kteří jsou doma a nepracují. Pokud ale firma využila zaměstnance třeba na údržbu, tak na pomoc nedosáhla. Tuto pomoc vláda prodloužila a dá se předpokládat, že jakmile program skončí, čísla nezaměstnanosti půjdou nahoru. Vláda si tak jen kupuje čas do voleb.
Měl by stát pomoci se stavbou Infekční kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové? A kde jsou podle vás mezery českého zdravotnictví?
Stát by měl společně s kraji a městy analyzovat situaci a zajistit dostupnou a kvalitní péči ve všech částech republiky. Na začátku května jsme vyzvali ministra zdravotnictví, aby dohlédl na připravenost nemocnic pro další vlnu koronaviru. Podle odborníků měly být vyčleněny nemocnice pro péči o lidi nemocné koronavirem a pak ty, které by poskytovaly veškerou ostatní péči a nevozili by se do nich nakažení nemocí COVID-19. To dokázalo nemocnice na jaře naprosto paralyzovat. Druhé navrhované opatření směřovalo k zajištění financování. Jde o problém, ze kterého mají nyní těžkou hlavu především ředitelé nemocnic, ale může se to brzy dotknout nás všech. Nemocnice totiž dostávají zálohové platby podle očekávaných výkonů, tedy pokud každý rok dělá nemocnice 200 operací, dostává v dalším roce průběžně peníze na provoz opět na těch 200 operací. Na konci roku se to vyúčtuje. Jenže v tomto roce byly nemocnice několik týdnů zavřené, což nařídil ministr Vojtěch, i když později tvrdil, že to bylo jen doporučení. Každopádně nemocnice těch operací nestihla 200 ale třeba jen 160. A za těch 40 bude muset peníze vrátit, a to může způsobit v příštím roce velké problémy.
Jak by se dala zrychlit stavba D11 /D35/? A nejen této dálnice, ale všech podstatných silničních tahů?
Martin Červíček z pozice náměstka hejtmana pro dopravu dlouhodobě kritizoval ministra dopravy za prodlužování termínů a slibů. Výsledkem bylo, že se začalo aktivněji pracovat na dvou úsecích z Jaroměře do Trutnova a směrem na státní hranice. Taky se podařilo dosáhnout slibu, že až bude na polské straně dokončena stavba k hranicím, proběhne bezpečnostní prověrka a podle výsledků se bude investovat do stávající silnice z Trutnova na Královec. Za kraj padl z úst náměstka Červíčka slib, že bude zachován systém výjimek, abychom k nám nepustili mezinárodní tranzitní dopravu z Polska do chvíle, než bude dokončena dálnice i na české straně.
Jaké jsou podmínky pro výstavbu dálnic v Česku a právě dálnic D11 a D35?
Obě dálnice republika nutně potřebuje. Zatímco v Polsku se staví a budou brzy hotovi, u nás dochází k neustálým odkladům. Vláda může tvrdit, co všechno jí brání, aby se stavba skutečně pohnula dopředu, ale je to stát a vláda, kdo má v ruce všechny nástroje. Pokud je systém nedokonalý a dochází k neustálému zbrzďování projektů, tak má ministerstvo dopravy přijít s návrhem na změnu pravidel, aby se u nás stavělo stejně rychle a za stejnou cenu, jako je tomu v okolních zemích. Občané si nezaslouží, aby se u nás stavělo východní kvalitou za násobky západních cen.
Je v silách státu, aby se rekonstrukce křižovatky Mileta v Hradci Králové uskutečnila už v roce 2021?
Tento společný projekt města, kraje a státu je symbolem přešlapování ANO na ministerstvu dopravy, které ovládá posledních 7 let. Neustále se hovoří o plánech, záměrech, ale po těch 7 letech se ministři a premiér maximálně fotí u zahajování staveb, ale skutečné tempo je 4 km dálnic za rok. Při poslední návštěvě kraje ministr Havlíček sliboval, že rekonstrukce křižovatky bude v roce 2021, ale následně se ukázalo, že se začne až někdy v polovině roku 2022 a dokončení bude nejdříve o rok později. Věřím, že společný postup města a kraje, v jehož čele by mohl stát v oblasti dopravy velmi zkušený Martin Červíček, by mohl vytvořit dostatečný tlak na ŘSD, aby se projekt posunul kupředu.
S čím jde tedy ODS do krajských voleb v Hradci Králové?
Královéhradecký kraj je jedním z těch, kde je ODS ve vedení kraje i v tomto období. Naši zástupci mají na starosti nejdůležitější oblasti jako dopravu, investice kraje, jeho hospodaření a školství. V dalším období chceme na naši práci navázat a převzít odpovědnost za celý kraj. Jsme přesvědčeni, že díky koaliční kandidátce sdružující ODS, STAN a Východočechy a mnoha kvalitním kandidátkám a kandidátům se zkušeností jak z komunální politiky, zdravotnictví, školství, i soukromé sféry, je tato ambice opodstatněná a Královehradecký kraj je jedním z těch, kde máme ambici mít v dalších 4 letech hejtmana, lídra naší kandidátky Martina Červíčka.
A jak hodnotíte šance v senátních volbách ve třech okrscích v Královéhradeckém kraji?
Ve všech obvodech jsme postavili svého kandidáta. V Trutnově úspěšnou právničku a provozovatelku hotelů Kláru Sovovou, v Hradci Králové rovněž úspěšného právníka a zakladatele nadačního fondu Aquapura Pavla Staňka a v Rychnově nad Kněžnou bývalou pedagožku a komunální političku Janu Drejslovou. Ve všech třech případech se jedná se o obvody, kde ODS získává dlouhodobě důvěru voličů, zároveň jde o uznávané osobnosti, které mají potenciál oslovit mnohem širší voličskou skupinu a proto předpokládáme, že máme velkou šanci proměnit hlasy voličů na mandáty. Bylo by to dobře, protože cílem ODS je uhájit i po volbách senát jako pojistku nejen demokracie, ale i rozumných legislativních kroků, což se opakovaně potvrdilo při rozhodování o zákonech při pomoci lidem v rámci boje s koronavirem.
(Autor: Michael Daněk)
předseda ODS