Novinky Mediální výstupy

(Reflex) Žádná cesta žádného ústavního činitele nevzbudila v posledních letech tolik pozornosti, jako návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wanu. Uskuteční se od 30. srpna do 5. září, ale odmítá jí jak čínská vláda, tak prezident Zeman, premiér Babiš či ministr zahraničí Petříček. „Situace, kterou zažíváme kolem této návštěvy, je vyvolána především servilitou některých českých představitelů k Čínské lidové republice. A já servilní nebudu,“ říká k tomu v rozhovoru pro Reflex předseda Senátu Vystrčil.

Čína velmi agresívně podmiňuje ekonomickou spolupráci s ostatními zeměmi politickými ústupky. Tchaj-wan je sice demokratická země, ale nezaznamenal jste něco podobného při přípravě cesty i u něj?

Nezaznamenal. To by pak nedávalo ekonomický smysl, protože to může deformovat byznys. Mám pocit, že Tchaj-wan má stejný zájem jako my - aby byla ekonomická, vědecká, akademická, politická a další spolupráce oboustranně výhodná. Jinak by nebyl důvod, abych tam jel. Věřím, že se to podaří a že podobnou cestou by se pak mohly vydat i další země EU.

Jenže ústavní činitelé z ciziny na Tchaj-wan kvůli odporu Číny nejezdí. Loni v květnu tam byl předseda belgického Senátu Jacques Brotchi, ale nedostalo se mu takového přijetí, které čeká vás. Čím si to vysvětlujete?

Cesta je symbolická v tom, že se potkají představitelé dvou demokratických zemí, přestože si to jeden nedemokratický stát nepřeje. To je důkaz svébytnosti, nezávislosti a suverenity obou stran. Proto je tomu dána i odpovídající důležitost. S panem Brotchim jsem si telefonoval a mimochodem on popřel zprávy, že by jeho cesta měla nějaké hospodářské dopady na vztahy mezi Belgií a Čínou. Tím straší někteří politici a další lidé i u nás. Podle mě se to nestane.

Jak ale vyvažovat vztahy s Čínou a Tchaj-wanem, protože ekonomicky máme spolupracovat s oběma, ale Peking považuje ostrov jen za svoji odštěpenou provincii, a dokonce vyhrožuje, pokud tam některý politik z ciziny jede. To se stalo v případě vašeho předchůdce Jaroslava Kubery i vás.

Vyvažovat se má až poté, kdy bude jasné, že někdo nenarušuje principy svobody, demokracie a suverenity České republiky. Některé věci jsou nepřekročitelné. Pokud někdo využívá byznys a určitou ekonomickou závislost k tomu, aby byly ohrožovány naše základní hodnoty, tak to nelze akceptovat. Pak se musí s vyvažováním přestat. Situace, kterou zažíváme kolem cesty na Tchaj-wan, je vyvolána servilitou některých českých představitelů k Čínské lidové republice. A já servilní nebudu.

Už od vzniku samostatné České republiky bylo ale kritizováno, že nemáme jednotnou zahraniční politiku. Vždy tu byla poněkud rozdílná diplomacie Hradu, vlády i ministerstva zahraničí. Teď k tomu ještě přibyl Senát. Je to správně? Dokážeme takhle obhájit naše národní zájmy?

Nesouhlasím s vaší interpretací. Máme jednu zahraniční politiku. Podívejte se na stanoviska k Bělorusku, tam nejsou zásadní rozdíly. Existuje ale i parlamentní diplomacie, na níž se podílí také Senát. Nejsme samozřejmě všichni na stejné vlně, ale podle Senátu u nás chybí v případě vztahů s některými zeměmi rázná a důsledná obhajoba naší suverenity. My ji chceme do české zahraniční politiky doplnit i cestou na Tchaj-wan, protože proud, který reprezentujeme, byl předtím oslabený, ale přitom tam patří.

To mi ale nezní jako jednotná zahraniční politika, když je prezident, premiér a ministr zahraničí proti vaší cestě na Tchaj-wan.

Myslím si něco jiného, protože vím, že tento náš proud je tiše akceptován i ministerstvem zahraničních věcí, jež tvoří českou diplomacii. Dokonce i někteří členové vlády jej akceptují.

Moment, kdo konkrétně to akceptuje z ministerstva zahraničí a vlády?

Oni to nebudou říkat nahlas, protože se bojí pana prezidenta.

Takže mi to konkrétně neřeknete?

Myslím si to. Zkoumejte, třeba něco zjistíte.

Zkusíme. Na Tchaj-wan s vámi jede i na 50 podnikatelů. Tento ostrov patří mezi nejkonkurenčnější trhy světa, mohou se tam české firmy vůbec prosadit?

Mohou, protože s námi jedou špičkové firmy v některých oborech. Například královéhradecká firma Generi Biotech, která patří Radovanu Haluzovi, vyvinula několik souprav na detekci nemoci koronaviru covid-19, jež jsou podle expertů na nejvyšší světové úrovni. Ta by mohla spolupracovat i s nejvyspělejšími tchajwanskými společnostmi. To platí i pro další firmy, které tam jedou. Věřím, že některé by mohly spolupracovat s partnery z Tchaj-wanu a vyrábět pak technologicky špičkové výrobky u nás. Nejde jenom o navázání spolupráce tam, ale i o další lákání tchajwanského kapitálu do Česka, s čímž zde ostatně máme letité, velmi dobré zkušenosti. Příkladem je společnost Foxconn, jež je dokonce druhým největším exportérem z České republiky. Tchajwanské firmy zde vytvořily už kolem 24 tisíc pracovních míst.

Podle programu cesty máte schůzky nejenom s mnoha politiky, ale také s tchajwanskými společnostmi a bankami. Myslíte si, že některé z nich v blízké budoucnosti skutečně zamíří k nám?

Doufám v to. Máme zájem, aby další tchajwanské firmy, jež se věnují moderním technologiím, měly v Česku základnu pro celou Evropu. Že by se další, například IT výrobky produkovaly u nás. Proto budeme mít i jednání s významnými tchajwanskými institucemi a bankami, které uvažují o otevření svých nových poboček tady. Nejde tedy jen o české firmy, ale i ty z druhé strany. Jednat máme také o možnosti otevření přímého leteckého spojení mezi Prahou a Tchaj-pejí, protože loni u nás bylo 190 tisíc tchajwanských turistů.

Očekávání u podobných cest českých vrcholných politiků jsou vždy velká, ale pak se přísliby mnohdy nenaplní. Je reálné, že něco z toho, o čem budete jednat, se stane?

Celá cesta je koncipována tak, aby to bylo reálné a realizovatelné. Politici mohou pomoci, ale pak už to záleží na ochotě a schopnosti jednotlivých firem. My k tomu jen vytváříme předpoklady. Chci, aby se více otevřela politická a ekonomická komunikace s Tchaj-wanem, to by pomohlo českému hospodářství. Navíc v době koronaviru se jasně ukázalo, že nemáme být tolik závislí na některých strategických výrobcích z dovozu, například z Číny. Myslím třeba zdravotnické pomůcky. Měly by se více vyrábět v Česku. I ve spolupráci s firmami z Tchaj-wanu.

Na ostrov nepoletíte vládním armádním letadlem, ale s tchajwanskou společností. Jaké jsou hlavní důvody?

Poletíme přímo do Tchaj-peje vyhrazeným letem, a tím se minimalizuje možnost nákazy koronavirem, protože při cestě vládním letadlem bychom museli mít mezipřistání. Vyhovíme tím i současným zdravotním nařízením na Tchaj-wanu. Dále jsme potřebovali větší letadlo, protože o cestu byl enormní zájem.

Kolik Senát za tchajwanské letadlo zaplatí?

Sto třicet tisíc eur. To je méně, než kolik, jak říkal pan ministr obrany Metnar, by se platilo za vládní letku. A podnikatelé si platí cestu každý sám.

(Autor: Viliam Buchert)

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany
zastupitel Kraje Vysočina