Novinky Mediální výstupy

Českem se šíří nejblbější nálada. Daleko horší, než byla v době nechvalně proslulého projevu Václava Havla v pražském Rudolfinu z roku 1997.

Proč je situace v české kotlině tak tristní? Stojí za negativním postojem české společnosti fakta, spiknutí novinářů, neschopnost vládnoucích nebo jednostranná informovanost občanů? Či je to snad směsicí všeho? Já myslím, že od každého něco.

Česká ekonomika

Naše hospodářství a stav ekonomiky není zdaleka tak špatný, jak je veřejností vnímán. Máme jedno z nejnižších procent lidí bez zaměstnání, v červnu to bylo 8,1%. Tuto hodnotu musíme vnímat v kontextu EU, protože export a naše ekonomika je na eurozóně přímo závislá.

Nezaměstnanost v Evropské unii láme rekordy. V červnu vzrostla v celé Evropské unii na téměř 8,9% a v eurozóně na 9,4 %, což je nejvyšší počet lidí bez práce za posledních 10 let!

V České republice jsme měli na sklonku Klausových vlád v roce 1998 7,5% nezaměstnaných. Po nástupu premiéra Zemana vzrostla na prosincových 9,4%. Prosinec: 2000 – 8,8%, 2001 8,9%, 2002 (nástup premiéra Špidly) 9,8%, 2003 10,3%, 2004 9,5%, 2005 (premiér Gross) 8,9%, 2006 (premiér Paroubek) 7,7%, 2007 (premiér Topolánek) 6%, 2008 6%, 2009 (důsledek krize) 9,2%, 2010 (premiér Fišer) 9,6%, 2011 (premiér Nečas) 8,6%, červen 2012 8,1%, což přestavuje 474 tisíc nezaměstnaných.

Z tohoto krátkého exkurzu plyne, že na tom je naše republika slušně a na pátém místě v evropském žebříčku se není za co stydět. Zvláště v kontrastu se situací ve Španělsku, kde činí nezaměstnanost 24,4%, což představuje masu 5,6 miliónů obyvatel, tedy víc jak polovina Čechů.  

Zdražování

Hitem levice a odborářů je neustálé upozorňování na neúměrné zdražování všeho. Realitu ukazuje index inflace, tedy srovnání cenové hladiny s předešlým rokem. Meziroční inflace činí 3,5% a opět můžeme srovnat roky předešlé. V roce 2001 činila 4,1% a u vlády byla levicová vláda Miloše Zemana. O rok později 2,1%, 2003 činila 1%, 2004 2,8%, 2005 2,2%, 2006 1,8%, 2007 5,4% (!), 2008 3,6%, 2009 1%, 2010 2,3%. Inflace se měsíčně pohybuje, proto pro stručnost uvádím vždy prosinec. Zdrojem dat je ČSÚ.

Pokud sundáme stranicky zabarvené brýle a nahlédneme na situaci realisticky nikoli ideologicky, pak musíme uznat, že se nic dramatického neděje. Zejména v kontextu inflace EU, která činí 2,4%.

Mzdy

To, co nás každého nejvíce zajímá, je naše výplatní páska. Ani v tomto ohledu na tom není Česko nijak špatně. Průměrná mzda roste neustále. V roce 1999 byla průměrná mzda na úrovni 12.600,- Kč, 2005 18.300,- Kč, 2009 23.500,- Kč a nyní 24.100,- Kč, což znamená růst o 3,6%. Ve srovnání s inflací 3,5% je patrné, že se hodnoty vyrovnávají.

Samozřejmě se naše komunistická minulost na příjmech stále podepisuje, ale nejsme na tom vůbec špatně. Z bývalého východního bloku jsme na druhém místě za Slovinskem. Často se setkávám s argumentem, že naše průměrná mzda je čtyři krát nižší než v sousedním Německu, ale pro srovnání bychom museli vzít v úvahu nejen jejich 40-ti leté úsilí, kdy budovali ekonomiku a my reálný socialismus, ale zejména životní náklady, které jsou u našich sousedů výrazně vyšší.

Výkon ekonomiky

Hrubý domácí produkt, tedy to, co se u nás v průmyslu a službách za rok vyprodukuje, je z makroekonomického hlediska jedním z nejpodstatnějších údajů. Je to ukazatel relativního bohatství země. I v tomto případě platí, že je naše závislost na odbytu, zejména exportu, hlavní proměnnou. Rok 1997 končil 2% poklesem. Největší nárůst se konal v letech 2004 – 2006, kdy HDP rostl o 5 – 7%. S nástupem krize v roce 2008 rostl tempem 3,5%, ale v roce 2009 jsme zaznamenali 5% propad. Roky 2010 a 2011 tvoří stoupající křivku z 1,1% na 2,8% a následně klesající až na 0,6% a letos je číslo záporné: -0,7%.

Důležité je však opět srovnání v rámci Evropy. Loni jsme si v hrubém domácím produktu na hlavu mezi 27 státy Evropské unie polepšili o příčku. Dostali jsme se tak na 18. místo a přeskočili Portugalsko. S 25.900,- amerických dolarů na hlavu jsme celkově na 52. místě ve světě. Mohlo být hůř, chce se mi dodat.

Dluhy

Podle Evropské komise stoupne zadlužení zemí EU v 2012 na 83,3 % HDP. Od roku 2007 je to nárůst o alarmujících 20%!

Se svým dluhem 39,7% HDP je Česko na sedmé příčce nejnižšího zadlužení v rámci EU (viz tabulka). Díky hodnocení ratingových agentur byl český rating zvýšen jako jediný v EU o dva procentní body, což znamená roční úsporu v platbě úroků (tzv. obsluha státního dluhu) o 17 miliard Kč. Je to sice pěkné, leč nedostačující.

Závěrem

Mohlo by být daleko lépe, ale také podstatně hůře. Češi nemají ke skepsi důvod a v rámci všech souvislostí není důvod naříkat. Veřejnost by se měla zajímat o dění v politice a ekonomice globálněji, nikoli jen výsečí svých momentálních zájmů a jednotlivostí. Ano, přijít o výhody, stravenky, část sociálního příspěvku či mít nižší růst důchodu, než by se nám líbilo, to vskutku nenadchne. Ovšem pohledem stability Česka a jeho postavení v EU jsou věci nutné a nezbytné. Trochu optimismu by nám jen prospělo. Trvání na svých nárocích a vynucování si výhod nám naopak značně uškodí. Když ne dnes, tak zítra nepochybně.

Bc. Vladimír Kordač

předseda místního sdružení
oblastní manažer