Události, komentáře

9. června 2020
Události, komentáře

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl poslanec Pavel Žáček.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A my na právě řečené navazujeme s našimi dalšími hosty, kterými jsou poslanci Jaroslav Bžoch z hnutí ANO. Dobrý večer.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pavel Žáček z ODS. Dobrý večer.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil, i vás vítám.

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/:
Krásný večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, podle vás to, co nyní sledujeme ve Spojených státech, dá se to považovat za začátek nějaké hlubší krize nebo možná hlubší proměny, a nejenom v tom bezpečnostním slova smyslu?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
On je to těžké odhadnout v tuto chvíli, protože samozřejmě Spojené státy jako jiné země mají své občany, kteří žijí v chudinských čtvrtích, tak jako my bychom to nazývali nějakou vyloučenou lokalitou, jsou tam velké rozdíly, dnes bojují s koronavirem, nezaměstnanost roste. A tady to, si myslím, byl takový spouštěč všech těch problémů dohromady. A nejen ten rasismus. Samozřejmě byl to nešťastný zákrok, byl to hrubý zákrok a nemělo se to nikdy stát. Ale byl to ten spouštěč podle mě všech těch faktorů dohromady. Takže nevím, těžko říci, jestli to nastartuje Ameriku v nějakém přerodu, protože to už se snažil Barack Obama a za celou dobu s tím nijak nepohnul. Tak jestli teď něco povede, nejsem si úplně jistý.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže jestli by to byla kombinace jaksi mnoha frustrací, která by vedla k nějaké hmatatelné změně?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Mohlo by tak být. Ale jak říkám, jsme teprve na začátku, uvidíme, jak se k tomu ta společnost postaví. Taky bude záležet na tom, jak asi dopadnou prezidentské volby. Donald Trump má politiku nastavenou velmi jasně, a to bude taky velmi rozhodovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A propos, jak tohle může třeba, pane Žáčku, podle vás promluvit do amerických prezidentských voleb?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že může. Je to otázka přístupu nakonec i prezidenta Trumpa k těm sociálním problémům, které vlastně ve Spojených státech jsou obrovské. Je to země, která má, myslím si, demokracii velmi širokou, má řadu programů mimochodem sociálních a také má vlastně nejednotnou bezpečnostní politiku. To vše podle mě vytvoří koktejl. Ono se to politicky vrací. Já si pamatuju na polovinu devadesátých let, kdy stačil proces s O. J. Simpsnem a vlastně podobné záležitosti se, stejně jako na konci šedesátých let konaly také, myslím si ten historický problém s rasismem, s vlastně s menšinami, které Spojené státy permanentně řeší, ale je to běh na dlouhou trať a je to možná dokonce nekonečný příběh.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Pospíšile, já, pokud jsem dnes správně hledala, tak za posledních 6 let zemřelo v podobných situacích 6 Afroameričanů. A jejich smrt vždycky vzbudila hněv, vzbudila nějaké protesty, ale dál z toho nic hmatatelného nevzešlo. Má ta situace teď nějaký potenciál toto změnit skutečně, aby se něco stalo, aby nastaly změny proti tedy tomu institucionálnímu násilí a systémovému rasismu, který ve Spojených státech vidíme?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/:
Vy to přesně říkáte, v zásadě každé 2-3 roky ve Spojených státech amerických nastane takováto tragická událost, takovéto obrovské příkoří na konkrétním Afroameričanovi často s následkem smrti. Poté jsou demonstrace, které v tomto případě jsou mimořádné, asi největší za poslední 20 let, bohužel spojené často i třeba s rabováním a jinými nezákonnými projevy a pak se situace uklidní. Naposledy se k tomuto tématu velmi výrazně vyjadřoval prezident Obama. V jeho éře nastaly 2 takovéto případy, 2 takovéto incidenty, ale skončilo u pěkných slov, žádné změny nenastaly. Je to podle mého názoru výzva pro budoucího prezidenta, budoucí administrativu, je třeba řešit koncepční problém americké trestní justice, protože 80 % černých Afroameričanů nevěří americké trestní justici. A ta nedůvěra v právní stát v Americe, to mě třeba jako bývalého ministra spravedlnosti obrovsky trápí, a to je systémový problém, který nevyřeší pouze to, že dotyčný vrah, který je dneska před soudem, bude odsouzen za zavraždění občana, který si šel nakoupit a byl takto radikálně zklidněn a zavražděn.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, teď by mě zajímal názor vás všech tří. Čím si vysvětlujete, že právě George Floyd se stal jakýmsi symbolem snahy o změnu, když je to člověk, který měl opakovaně nějaký dotyk se zákonem, má zkušenosti nebo měl zkušenosti s drogami, měl je v sobě i v tom okamžiku toho tedy nešťastného zatýkání, byl 5 let zavřený za ozbrojené vloupání, tak proč právě on?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já osobně si myslím, že to je to, o čem jsem mluvil na začátku, že to je prostě ten 1 spouštěč té velké krize, ve které se dneska Amerika zmítá. A to je ten důvod, protože lidem nezáleží dnes na tom, jakou on má minulost, záleží jim na tom, že z něj mají dneska takovou tu modlu, která prostě ukázala Ameriku v pravém světle. Ukázala tu agresi té policie, která proti černochům takto zasahuje. A takhle ho vykreslujou, takhle ho teď dávají do médií, a to je podle mě ten spouštěč a těch okolností, které se dneska s tou krizí smetly všechny dohromady, a proto si myslím, že to dopadlo takhle.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já se taky domnívám, že to byla otázka určitého spouštěče, je to samozřejmě špatné, že to takhle skončilo. Ale když si to vezmeme pohledem zpět, tak se to vlastně sporadicky opakuje. Pro nás je to možná těžko představitelné, že to byl člověk, který měl problémy se zákonem, dokonce byl 5 let ve vězení, ale Spojené státy bych řekl, takto jsou nastaveny a stačí velmi citlivá akce, respektive necitlivá akce ze strany policie a může to vyvolat takovouhle vlnu. Ale určitě těch důvodů je celá řada. Důvodů je určitě sociální nerovnost, důvodů jsou nejenom vztahy. Vždyť se podívejme mezi těmi zasahujícími policisty nebyli jenom příslušníci takzvané bílé většiny, je to, myslím, mnohem složitější problém. A Spojené státy, které mají mimochodem výzkumy, výzkumy na všechno, jsou velmi schopny jakoukoliv krizi, jakoukoliv situaci rozebrat, tak stejně ne vždy naleznou východisko, aby se to příště nestalo.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Pospíšile, proč George Floyd?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/:
Já jsem to už naznačil a řekli to kolegové. Tady není důležitý příběh pana Floyda, co v minulosti udělal nebo neudělal. On v tuto chvíli nebyl podezřelý ze spáchání nějakého trestného činu, neohrožoval nikoho a byl vůči němu uplatněn naprosto neadekvátní zásah, nota bene v přímém přenosu zachycen mobilními telefony policista, ne, policista, člověk, který má být vykonavatel veřejné spravedlnosti, právě toho práva a pořádku, ho zavraždil. A kdybychom tam neměli tu frustraci, o které hovořím, jak už jsem řekl, že většina Američanů nevěří v nezávislost justice, nevěří v to, že černí pachatelé a podezřelí, že vůči nim ta justice není přísnější, než vůči bělochům, kdyby tam nebyly tady ty frustrace z toho, jak funguje veřejná moc v Americe, jaké sociálně ekonomické problémy má černošská menšina, pak by to nezpůsobilo čtrnáctidenní rabování a takovéto demonstrace. Takže je to spouštěč. Floyd je ta oběť. A víceméně teď je na politicích, aby to řešili, protože odsouzení vraha, to nastane, ale co ty problémy, které to způsobují a které tady zůstávají?

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Co kroky prezidenta Trumpa, protože já jsem dnes poslouchala rozhovor s jedním americkým novinářem, který tam mluvil o tom, že prezident Obama vlastně za své éry nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby dohlíželo na ta jednotlivá policejní oddělení a vykonávalo tam jakousi gesci, což prezident Trump naopak odmítá a říká, že je na policii hrdý, žádné škrty v penězích, které by třeba mohly jít na sociální projekty, že nebudou a už dřív se směrem k policii vyjádřil tak, jaksi nebuďte příliš hodní na podezřelé, tak jak je tedy to jeho konání v téhle kauze hodnotíte?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
On to má hlavně pro své voliče. Voliči Trumpa jsou bílá většina, většinou doma se zbraní a na ty on samozřejmě bude dát cílit. A my už jsme u něj zvyklí, že on se ráno probudí a prohlásí na Twitter nějaké ostré prohlášení, které pak musí umírňovat, jako to bylo s armádou v ulicích, která by měla zasáhnout proti demonstrantům, což samozřejmě byl jak hadr na býka všech. A to samozřejmě potom zmírňoval a říkal - dobře, rabování ustává, tak armádu nepoužijeme, což to je pro mě nepředstavitelné. A my už jsme si na to bohužel museli zvyknout, že on takové ty výroky má, takhle, takhle tu situaci vždycky hodnotí a ve finále ještě to napětí více eskaluje, dokud asi na něj nenaběhnou všichni jeho poradci a neřeknou mu: pane prezidente, uberte. A co se týče té policie. Je to podle mě v té Americe trošku složitější v tom, že oni mají právo nosit zbraň a nemůžeme tu policii, teď neberu ten zákrok, ten byl samozřejmě neadekvátní, ale nemůžeme tu policii nějakým způsobem napadat za to, že se také bojí o své životy, když jakýkoliv Američan prostě nosí zbraň a zbraně tam jsou prostě jednoduché získat.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Ještě bezpečnostní prostředí ve Spojených státech a v jednotlivých státech Unie je velmi rozdílné. Je tam, myslím i kompetenční spor mnohdy mezi státními složkami a mezi federálními. To prohlášení sice politicky by to člověk jakoby chápal, ale je velmi nešťastné, protože to v odporu vůči federálnímu státu může postavit i některé obránce jakési státní, řekl bych suverenity některých těch států a tím, že vlastně američtí občané mají právo být ozbrojeni, tak tam opravdu je úplně nebo situace, která se nedá srovnávat s žádným evropským státem, a to vyvolává napětí, proto taky mimochodem bezpečnostní složky mají velké pravomoci, a proto také mnohdy razantně zasahují. Já si pamatuju zase z vlastní zkušenosti, byl jsem na univerzitě, ale tam mě upozorňovali, nejenomže na Stanfordu jsou vysokoškolsky vzdělaní policisté, ale jakmile vám něco nařídí, neodporujte, nevyvolávejte, nedělejte si z nich legraci, oni velmi vážně tvrdě zasahují.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Pospíšile, ty postoje prezidenta Trumpa, o kterých tady mluvíme, které rozebíráme, můžou mít podle vás dopad na, dejme tomu, určité zlehčování na relativizaci extremismu a rasismu i mimo Spojené státy tak, jak o tom v tom předchozím rozhovoru s Jakubem mluvila Věra Jourová?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/:
Já jsem přesvědčený stejně jako kolegové, že prezident Trump teď jede prezidentskou kampaň. V listopadu, to je třeba říci, nás čekají prezidentské volby, Trump sází na heslo zákon a pořádek, na heslo bílého voliče a bohužel tady tím bude rozdělovat americkou společnost a může tím právě i zlehčovat témata rasismu, xenofobie. A co vy říkáte, tak může nastat, ale uvidíme, jaksi nechci věštit, že pokud americký prezident, prezident jedné z největších demokracií na světě, země, kde právo a spravedlnost a vymahatelnost práva vždycky byla vzorem, bude najednou zlehčovat určitou formu rasové nesnášenlivosti nebo možná i bagatelizovat nějaké formy trestné činnosti, tak to může mít samozřejmě dopad i do jiných zemí a je to něco, co je obtížně přijatelné. Já sám jsem z toho smutný a tady opakuji slova třeba bývalého ministra jeho administrativy, generála Mattise, který říká, že tato taktika, kterou prezident Trump volí, bude rozdělovat americkou společnost, může mít dalekosáhlé důsledky do štěpení americké společnosti, která už je dneska rozštěpená.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Harvardova univerzita posbírala v letech 2002 až 2015, teď už se vracíme do Evropy, údaje od 145 000 Evropanů a Češi podle těchto údajů vyšli jako jeden z nejrasističtějších národů starého kontinentu, tak podle vás je současná česká společnost rasistická, pane Bžochu?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
No to je...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nebojte se odpovědi.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Ne, ona je to těžká otázka. Já to můžu posoudit. Já bydlím v Teplicích, my tam máme jak romskou menšinu, tak nám tam přes léto jezdí dost návštěvníků lázní arabských, takže já bohužel musím přiznat, že ano, společnost u nás je nastavená, nemá ráda nic, co je trošku jiné, co se odlišuje a je to smutné. A jestli to vyšlo i v tom průzkumu, tak to pouze potvrzuje mou zkušenost. Ale zase my si můžeme říct, že to je u nás také nastaveno systémově. My se bavíme neustále o nějakých sociálních věcech v parlamentu a i u nás ten problém je a myslím si, že je spíše systémový o tom, jak lidi přistupují k tomu a jak se chovají.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To ale střílíte do vlastních řad, protože říkáte, že neustále v parlamentu něco navrhujete, ale letošní zpráva Evropské komise o rasismu říká, že v Česku přetrvávají vážné problémy, znepokojivě pokračuje rasově motivované násilí hlavně proti Romům, diskriminace ve všech oblastech života, včetně výkonu práva, nerovnost v zaměstnání, vzdělání, jaksi jejich uzavírání do ghett, jsou to nejmíň oblíbení sousedi, a tak dále, a tak dále. Tak tedy váš komentář k tomu.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já jenom, jestli k tady tomu můžu doplnit. Ono samozřejmě nemůžeme srovnávat Ameriku a Českou republiku. Já, protože tu zkušenost mám i s tím soužitím, tak samozřejmě můžu zase z druhé strany říct, že s tou zprávou úplně nemůžu souhlasit, protože některým vyhovuje status quo, který je tak nastaven. A je to opět v tom, že někteří prostě využívají sociální systém, tak jak je nastaven. Takže ta zpráva podle mě není úplně vypovídající, protože tak hrozné to není. A já říkám, já tam vyrůstal, žil jsem tam, takže něčeho takového tak hrozného jsem se jako zase nesetkal, takže...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, co s tím s těmito závěry, byť tedy za jedno, jaký je váš názor na ně a pak, jak tedy tyto bariéry odstranit?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Tak, co s tím, je naprosto klíčová otázka, ale že bych vám byl schopen tady říct nějaký recept, to nemám...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Protože o to už se snaží všichni strašně dlouho a pořád se to nedaří.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že zase příklad Spojených států ukazuje, že ať už se to se podporuje to, že by ti sociálně slabší dostávali práci, byli nějak zvýhodňováni anebo, že by dostávali … vlastně oba, obě ty politiky vedou k jednomu, že to ten problém není vyřešen a trvá, je latentní. U nás, myslím si, rozhodně o tom mluvit. Je otázka, jestli někdy ta úroveň, která teda opravdu v Poslanecké sněmovně je, kdy se upozorňuje na některé vybrané problémy a neřeší se to jako komplex, že by se vyřešil, nevidím v tomto smyslu cesty. Jen o tom určitě budeme diskutovat. Je nutné ne to brát jenom tím jedním úhlem pohledu, je to velmi složitý problém, nevyřešíme ho v nějaké velmi krátké době, ale je nutné to otvírat neustále a je nutné zdůrazňovat i ty nejslabší, že jsou součástí naší společnosti.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ale jestliže o tom budeme jenom debatovat a říkat, že nejslabší jsou součástí naší společnosti, ale nic konkrétního a hmatatelného se nestane...

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Řada sociálních programů například je, to dnes vidíme, že se, že o ní diskutujeme, bavíme se o těch různých přístupech k určitým menšinám nebo sociálně slabým skupinám, o vybudování těch vyloučených míst, ale že by zde bylo řešení. Podívejme se, není ten problém České republiky, podívejme se dneska napříč Evropou, souvisí to s tím, že sice máme dostatek informací mimochodem o jiných kulturách, o jiných jaksi sociokulturních skupinách, ale to neznamená, že by nás to ovlivňovalo, že my bychom byli schopni nabízet to řešení.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Pospíšile, máte nějaký recept?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/:
Paní redaktorko, já nejprve chci říci, že to není pouze problém České republiky. Já tady zastupuji Evropský parlament. My často debatujeme o problémech rasismu nejen v České republice, ale i v jiných státech Evropské unie. Třeba teď je velké téma antisemitismus ve Francii. Za 15 let, a to potvrzuje ta vaše studie, o které hovoříte, za 15 let se zmenšila populace Židů ve Francii o 10 %. Ti lidé se bojí ve Francii, proto odcházejí. To znamená, každá evropská země má nějaké problémy. Některé země mají problémy s tím, jak integrovat Evropany s tmavší barvou pleti, protože vůči nim tedy také existuje silný rasismus. Pak jsou to tedy právě bohužel Židé, kde se také velmi aktivizují určité složky, a to je paradoxně včetně přistěhovalců, kteří bojují právě třeba proti Židům, a tak dále. To znamená, Evropská unie o tom debatuje a to, co dělá, co může reálně, začíná posílat mnohem větší peníze právě na vzdělání, to je role Evropské unie posílit vzdělání, protože žádné takové ty pozitivní podpory, a tak dále podle názoru úplně nefungují, afirmativní akce. Podle mého názoru je třeba lidi vzdělávat, umožňovat studovat v jiných státech Evropské unie a zkrátka vytvářet vše pro to, aby se lidé nebáli svých sousedů, kteří na jiné vyznání, jinou barvu pleti, a tak dále.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To je ale běh na dlouhou trať. Nicméně ještě jedno zcela aktuální téma, pánové. Po čase se znovu konaly protivládní demonstrace. Spolek Milion chvilek je svolal na víc než 160 míst. Řečníci kritizovali postup vlády v době koronavirové krize, podle nich nedostatečný boj proti suchu a znovu i premiérův střet zájmů. Naopak ocenili ohlášenou cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan.

Mikuláš MINÁŘ, předseda spolku Milion chvilek /Praha, 18:48/:
Premiér Babiš zneužívá svoji obrovskou moc, omezuje naše práva, dosazuje své lidi, kam to jde, a privatizuje si státní správu.


Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/:
Já s tím problém nemám. Já jsem se k tomu vyjádřil xkrát. Myslím, že ty protesty, které doposud byly, jsou založené na nepravdivých informacích a nepředpokládám, že se to nějak změní.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, prosím, ještě o krátkou reakci na dnešní tedy demonstrace po delší době, kdy se Milion chvilek opět ozval. Jsou protesty založené na nepravdivých informacích a z vašeho pohledu, komu prospěla ta koronavirová pauza, pane Žáčku?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že tolik lidí na náměstí České republiky nejenom na Staroměstském náměstí nelze dostat na základě nějaké fámy nebo nepravdivých informací. Podporuje to ten návrat po tom uzavření České republiky do svých vlastních hranic a vlastně i některých omezení některých práv. Ukazuje to, že se demokracie k nám zase vrací. Na druhou stranu evidentně to ukazuje taky politizaci Milionu chvilek a, myslím si, jakési profilaci, protože skoro jako kdybych slyšel, jak mluví opozice v Poslanecké sněmovně, to se myslím, shodneme i tady s panem kolegou.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Pospíšile, krátká reakce.

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/:
Samozřejmě jako topáka nemůžete chtít nic jiného, než to, že já souhlasím s argumenty, které zaznívají na demonstracích. Problémy spojené s koronavirem, se zakázkami, s podlézáním Číny, podlézáním Rusku, a tak dále, trapnosti kolem toho, jak vláda brání cestě předsedy Senátu na Tchaj-wan i jiné a jiné věci a hlavně obrovský střet zájmů, kdy se česká vláda chová jako advokát Andreje Babiše a nehájí české zájmy ve vztahu k Bruselu, to jsou témata, která lidi štvou, proto lidé takto přicházejí na náměstí a demonstrují. Jsme svobodná společnost. Mně se líbí, že jaksi ty demonstrace nejsou pouze o tom, že něco kritizujeme, ale že občané tedy vyzývají a teď je to zase na opozici, opoziční strany, aby se dohodly a postupovaly společně třeba už v nejbližších krajských volbách.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, podle vás je to náhoda, že zrovna v den, kdy tedy byl opět svolán protest Milionu chvilek, ministr Adam Vojtěch řekl, že tedy vláda demonstrace nikdy nezakázala a že neplatí limit 500 osob pro takováto shromáždění na základě shromažďovacího zákona, proč to ujištění zrovna dnes?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Asi to náhoda není. Pokud byla ohlášena demonstrace, tak já si myslím, že chtěl těm demonstrantům dát najevo, že nehrozí zásah policie a říci jim, že tu demonstraci nikdo nezakázal.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Proč by měl při pokojné demonstraci hrozit zásah policie?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Ne, tak mohli se obávat, dávali tam i zábrany, kdyby překročili množství těch, těch lidí, nikdo nevěděl, co by se stalo, přestože je uklidňoval pan Hamáček. Ale já bych chtěl říct, že ta demonstrace je dobře, že je, protože to ukazuje, že se svět se vrací do normálu a že Česká republika se vrací do normálu a že zase se vracíme do zajetých kolejí a že budeme krásně pokračovat i bez koronaviru.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A to já myslela, že se nastavíme do nových kolejí, pánové, ale děkuju vám. Hezký večer.

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /TOP 09/:
Krásný večer. Děkuji za pozvání.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Díky za pozvání.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Děkuji za pozvání.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek