Události, komentáře
Hostem komentovaných událostí České televize byl předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavel Suchánek.
Moderátor:
Ve studiu jsou tito hosté. Předseda Senátu za ČSSD Milan Štěch. Dobrý večer.
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Dobrý večer.
Moderátor:
Předseda sněmovního rozpočtového výboru za ODS Pavel Suchánek. Dobrý večer.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Dobrý večer.
Moderátor:
A viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku Radek Špicar. Dobrý večer.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Dobrý večer.
Moderátor:
Pane předsedo, jaký ekonomický rok nás čeká? Myslím tedy ten příští.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Jestli se ptáte mě, tak určitě těžký, protože ekonomika v celé Evropě je na tom velmi špatně. A jelikož jsme velmi vázáni na export až 80 %, tak u nás to nebude také lehké.
Moderátor:
Dá se vůbec letošní růst, který tedy záhy vystřídá pokles, brát vážně, jako příznivá zpráva? Jestli to vůbec má nějaký smysl?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Já si myslím, že bychom se měli soustředit na to, co můžeme v naší zemi ovlivnit. Co je v našich silách a to, co na nás dopadne zvenku, tak pokud možno zmírňovat. Ale bohužel, myslím si, že na domácí scéně neděláme dost, protože to, že se propadla poptávka, že se zastavily investice, to jsou prakticky jediné dva faktory, kde vláda může tomu hospodářství pomoc. Jinak to bude na tom mezinárodním byznysu a bude to na našich odnikatelích, jak dokážou tu krizi zmírnit a že na nás znova dopadne krize, je bohužel asi skutečností.
Moderátor:
Jaká je to zpráva pro český průmysl? Podle ministra financí to bude chudý rok, na tom se shodnete. Jak se to promítne na firmy?
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Já myslím, že se na tom shodneme všichni. My jsme vládu na jednání tripartity už někdy na začátku září upozornili na to, že podle průzkumu, který jsme provedli v rámci Svazu průmyslu mezi naší členskou základnou, očekávat růst pro příští rok ve výši 2,5 %, není reálné. Upozornili jsme na to, že bude potřeba rozpočet přepracovat. Žádali jsme vládu, aby začala pracovat na krizových scénářích, což se děje. To je pozitivní. Pro podniky to samozřejmě bude rok velmi složitý, ale myslím si, že na něj jsme připraveni lépe, nežli jsme byli před těmi třemi lety.
Moderátor:
Budou firmy propouštět?
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Já si myslím, že udělají všechno pro to, aby nemusely propouštět. Tak jako se to stalo před 3 lety. Firmy skutečně, podíváme-li se na to, jak jim klesaly zakázky, což samozřejmě vyvíjelo obrovský tlak na omezování výroby. To znamená na propouštění. Propouštěly mnohem méně v porovnání s tím, jak jim klesaly zakázky. Bylo to z naprosto pragmatických důvodů. Firmy si ještě pamatovaly, jak těžké bylo sehnat kvalitní pracovní sílu před krizí. Ony věděly, že krize jednou odejít musí, ať už to bude dříve nebo později a čekaly, že by opět byly nuceny velmi tvrdě o pracovní sílu bojovat, takže skutečně pracovní sílu udržovaly, i když je to stálo hodně peněz. Já si myslím, že takto odpovědně se firmy budou chovat i v tom příštím roce. A jestli mohu ještě jednu poznámku, mohly by jim k tomu pomoct i chystané reformy. Reforma zákoníku práce, která počítá např. se zavedením tzv. kont pracovní doby, by mohla být velmi dobrým protikrizovým opatřením.
Moderátor:
Pane předsedo, ministerstvo financí vašeho koaličního partnera v té nejnovější prognóze, výrazně zhoršilo odhad vývoje ekonomiky v příštím roce, což se tedy čekalo. Zaznělo to tady i od pana viceprezidenta. Česká ekonomika poroste maximálně o 1 %, a to je možná ještě optimistický odhad. Kde se bude škrtat?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Hlavně se bude škrtat v těch oborech a v těch ministerstvech, kde se to ještě dá. Je chybou, kdybychom škrtali v infrastruktuře, jak říkal pan předseda, protože to je potřeba pro růst průmyslu a pro další růst ekonomiky. Ale budou muset hledat ty úspory ta ministerstva, která ještě ty úspory mohou najít. Ale to je věc vlády a ta vláda se na tom dohodne až v lednu.
Moderátor:
Ano a dneska mě právě toto zarazilo, že se na tom vláda dohodne až v lednu. To znamená, že rozpočet bude ve sněmovně tento týden, ale upravovat se bude až v lednu? Jaký to dává smysl?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
On se jinak upravovat nedá, protože to je zákon, který musíme schválit do konce roku. Pokud bychom ho neschválili i v té podobě, v které je navržen, tak bychom museli potom postupovat podle rozpočtového provizoria, a to by bylo velmi špatné.
Moderátor:
Dává vám to smysl tedy, že se bude skutečně rozpočet schvalovat podle toho původně odhadovaného 2,5% růstu, ale bude vlastně reálně na jednom procentu max.?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Je to špatně odvedená práce od ministra financí a od vlády. Jak už tady bylo řečeno ze strany zaměstnavatelů už v červenci a pak v září bylo upozorňováno, že ta čísla, která vláda měla v rozpočtu, nejsou objektivní. Tam např. je naprosto nadhodnocen deflátor HDP, protože je jasné, že firmy nebudou vyvážet s tak výbornými výsledky, že ceny vývozu jsou buď stejné, nebo budou o něco horší. A už ten rozpočet, který byl připraven, kdy se ještě předpokládalo, aspoň ze strany ministerstva financí, že bude růst 2,5 %, tak nebyl pravdivý. A teď, když tam bude 1 %, já si myslím, že pokud vláda neudělá něco s těmi reformami, které má teď vrácené ve sněmovně, jestli je schválí, tak budeme v červených číslech. Vzpomeňte si na moje slova, pokud ty reformy projdou, sníží se jistě vnitřní poptávka a spotřeba. Zbrzdí se dále investice, protože lidi nebudou chtít investovat do bydlení a do podobných komodit. A myslím si, že se bohužel dostaneme do červených čísel a že na tom budeme hůř, než okolní země. Protože okolní země dbají na to, aby maximálně udržely poptávku a aby nepodtrhly investice. U nás už se ty investice podtrhly v letošním roce.
Moderátor:
K reformám se ještě dostaneme. Ještě se držme rozpočtu. Takže se schválí rozpočet, který bude počítat s růstem 2,5 %, když skutečně všichni vědí, že růst bude max. 1%?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Musíme ho schválit z časových důvodů. Jiná pravda v tom není. A ten odhad, který byl dělaný v červnu a ne v červenci, byl v Evropě stejný. Až v současné době Evropa vlastně snižuje svoje prognózy na hospodářský růst v letošním roce.
Moderátor:
Odvedla tedy vláda podle vás špatnou práci, pokud bude schvalován rozpočet vlastně na základě úplně chybné predikce?
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Já jako bývalý státní úředník vím, že příprava rozpočtu má svoje pravidla. Ta by měla být dodržována…
Moderátor:
A byla dodržena v tomto případě?
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
… v tomto, myslím, má pan poslanec pravdu. Ale pro nás by bylo skutečně klíčové, aby v tuto chvíli byly připravovány různé varianty. Protože v tuto chvíli skutečně střílíme na velmi pohyblivý terč. V tuto chvíli nikdo neví, zda porosteme 1 %, 0 anebo zda půjdeme do záporu. To znamená počkat si, mít připraveny už v tuto chvíli krizové scénáře a počkat si na to, jak se situace vyvine. A jeden z těch scénářů…
Moderátor:
Ano, ale o krizových scénářích, o tom krizovém katastrofickém se mluví teprve dnes, jestli není pozdě.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
… a jeden z těch scénářů potom zvolit až už budeme cílit na méně pohyblivý terč. To si myslím, není úplně špatné, ale samozřejmě my teď budeme velmi dbát na to, aby vláda neotálela s přípravou těch protikrizových scénářů.
Moderátor:
A názor opozice, jestli tedy nepřišly ty varianty scénářů, dnes se mluví o krizovém, o katastrofickém, tedy v tom nejhorším, jestli přišly nebo nepřišly pozdě?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Přišly pozdě a já si myslím, že už v tom prvním návrhu se přece vědělo, že tam jsou některé údaje, ukazatele, které i zaměstnavatelé zpochybňovaly, které byly nepravdivé. To je např. ten deflátor HDP, kde počítat, že když je letos propad kolem 1 %, že příští rok bude růst 2,6 % a 1 % znamená 10 mld. korun pro veřejné rozpočty. To si myslím, že je naprosté hrubé pochybení ze strany ministerstva financí a já si myslím, že to byla do určité míry kamufláž, aby ten rozpočet se nějak mohl předložit a pak se děj vůle boží. Možná, že už ta vláda ani nepočítá, že dovládne v tomto období. Já si myslím, že je to hrozně velké riziko.
Moderátor:
Pane předsedo, takže vláda vaší koalice odvedla špatnou práci na rozpočtu, jak tu zaznělo.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Já si myslím, že vláda neodvedla špatnou práci a ten krizový anebo katastrofický scénář, který chystá na leden, bude v době, kdy bude mít přesné odhady růstu ekonomiky na příští rok.
Moderátor:
A nebyla to kamufláž? Tedy kamufláž vlády, která třeba ani nepředpokládala, že bude jistou dobu vládnout?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
To bychom mohli říkat o všech vládách, které sestavily rozpočet od roku 89.
Moderátor:
Přesto vám nepřijde divné, že bude vlastně do konce roku schválen rozpočet, který bude zkrátka založen na úplně chybném odhadu. Vůbec vám to nepřijde zvláštní?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Tady nejde o pocity, tady jde o to, že musíme dodržet zákon, pokud nechceme mít rozpočtové provizorium. A to nechceme ani my, ani opozice.
Moderátor:
Já neříkám, abyste nedodržovali zákon, ale ptám se vás na to, jestli nedošlo k nějaké chybě, pokud ke konci roku je to tak, že bude schvalován zákon na základě špatného odhadu, když o tom opozice i průmysl mluví možná roky.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Je to asi chyba v odhadech, ale ne ve vypracovaném rozpočtu. To ne.
Moderátor:
Takže, ale chyba v odhadech to je. A kdo tedy za tu chybu v odhadech může, podle vás?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Za to mohou všichni, kteří se tím zabývají, protože v červnu…
Moderátor:
Takže i vláda?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
I vláda, protože v červnu byly ty prognózy jiné, než jsou teď.
Moderátor:
Na to jsem se vás ptala, jestli vláda tedy neodvedla špatnou práci?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Neodvedla, ne reagovala na ty prognózy, které byly v červnu a v červenci.
Moderátor:
Takže jen špatně odhadovala, ale pracovala tedy potom na základě těch špatných odhadů dobře. To přece nedává úplně smysl?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Já si myslím, že museli postavit rozpočet do konce června na těch odhadech, které byly. A teď tento rozpočet v této podobě musíme schválit, abychom neměli rozpočtové provizorium.
Moderátor:
Dobře, pojďme k reformám. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by vláda měla ustoupit prakticky od všech reforem, co by to vyřešilo?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Hodně by to vyřešilo. Protože…
Moderátor:
Co přesně?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
… ještě k tomu, jestli ten rozpočet je připravený profesionálně a v souladu se zákonem. Není, protože on staví na číslech, která ještě dneska nejsou ve schválených zákonech. Ty zákony se předjímá, že budou schváleny sněmovnou a že budou schváleny prezidentem. Co když prezident uplatní své veto např. k tomu zákonu o důchodovém spoření? Ten zákon o důchodovém spoření je velmi, velmi problematický, protože my tu máme třetí pilíř, kde je 4,5 mil. pojištěnců. Tady se zavádí něco nového. Bude to znamenat, že vypadne 20 mld. korun na příjmech. To znamená, že se bude muset kvůli tomu zvýšit DPH. Když se zvýší DPH, podváže se poptávka a spotřeba. Takže to je kruh nebo to je spirála sestupu.
Moderátor:
Dobře, ale opozice by nechala všechno běžet samospádem a nehledala by žádná řešení, žádné varianty, které by mohly napomoci řešit krizi?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Naopak, samozřejmě, že na výdajové straně se musí šetřit, kde je to možné. Musí se tvrdě zaútočit na korupci. Dneska už i někteří významní podnikatelé hovoří o tom, jak je korupce rozrostlá, tak je potřeba s těmito podnikateli mluvit a tito podnikatelé řeknou, které ty firmy, které ty osoby to jsou. Pokud ministr financí je v současné době de facto stíhán, nebo je na něj vedeno trestní řízení ohledně korupce, no tak…
Moderátor:
Ministr financí není ve studiu, nemůže reagovat, prosím, pomiňme toto téma…
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Je to fakt, to jsem si nevymyslel.
Moderátor:
Ano.
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
To jsou závažné věci a tam si myslím, že se musí především šetřit. A ne trestat občany a ještě tím, že ty občany trestáme, tak tu ekonomickou situaci zhoršujeme.
Moderátor:
Pane viceprezidente, co vy tedy byste říkal na ten návrh zastavit reformy a nezatěžovat vlastně občany, ekonomiku ještě dalšími restrikcemi.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Přijímat reformy na prahu dalšího kola hospodářské krize v situaci, kdy některé z těch reforem nebudou fiskálně neutrální, samozřejmě šťastné není. Měli jsme tyto reformy připravit dávno před tím, a přijímat je v době, kdy jsme rostli 6% tempem. To je, myslím, každému jasné, to už dnes každý ví. Bohužel tuhle chybu jsme udělali. O to více ty reformy budou bolet. Ale myslím si, že jejich přijetí je nezbytné. A také z toho důvodu, o kterém jsem hovořil před chvílí. Některé z těch reforem jsou skutečně protikrizové. Myslím si, že dobrým příkladem je zákoník práce. Tam jsou skutečně obsažené mnohé návrhy, které pomohou podnikům se s tou krizí, která možná přijde, popasovat lépe. Nežli kdyby tyto nástroje neměly k dispozici.
Moderátor:
Ale z toho, co říkáte, mě napadá otázka, jestli by tedy nestálo za alespoň pozastavit ty reformy, které nejsou vysloveně protikrizové.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Reformy, aspoň ty vážné, důležité, strukturální přijímáme kvůli tomu, že z dlouhodobého pohledu bychom se bez nich neobešli. To znamená, že teď je na několik měsíců nebo možná let, nikdo neví, jak krize bude trvat dlouho, vzpomeňte si na tu poslední, odkládat, za to bychom zaplatili ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Takže to bych skutečně za optimální přístup nepovažoval.
Moderátor:
Pane předsedo, a váš názor na to, že tedy v době krize reformovat není úplně šťastné?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Reformy nejsou nikdy šťastné. Protože slovo reforma v lidech vyvolává samozřejmě chaos a strach…
Moderátor:
Ale mohlo se reformovat v době 6% růstu.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Mělo se reformovat v 6% růstu za vlády sociální demokracie. V té době byl státní deficit stejně vysoký, jako je teď, který navrhuje vláda. Takže by se měli zamyslet politici sociální demokracie.
Moderátor:
Pane předsedo, pokud by vlády sociální demokracie reformovaly v době, kdy byl 6 % růst, tak byste teď nemusel říkat, že by se měly reformy zastavit.
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Tak zaprvé, vlády sociální demokracie daly do pořádku banky. Kdybychom ty banky v pořádku neměli, tak jsme na tom dneska jako Řecko. Za druhé, vláda sociální demokracie nastartovala ten 6% růst a vláda sociální demokracie prováděla reformy, včetně důchodové…
Moderátor:
Je otázka, do jaké míry vlády mají vliv na to, že ekonomika roste v dnešní době toho globálního světa.
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Ono to tak bývá, že když jsou zisky, tak jsou finančních skupin a když jsou propady, tak ty finanční skupiny říkají – vlády, zaplaťte prostřednictvím daňových poplatníků. Takto to skutečně funguje. To bychom se dostali k příčině hospodářské a finanční krize. Takže já si myslím, že…
Moderátor:
A ta námitka, že kdybyste reformovali v době 6% růstu, tak byste dnes nemuseli volat pozastavení reforem.
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Reformovalo se, reformy se dělaly. A my si myslíme, že některé reformy jsou naprosto zbytečné. Nikdo zatím nepřesvědčil, že ten typ důchodové reformy, která se tu u nás v současné době zavádí, to znamená tzv. druhý pilíř, to není druhý pilíř, který je ve světě zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých připojištění. To je třetí pilíř, který už tu máme. Bude to stát velikánské peníze. A samozřejmě finanční skupiny ty peníze chtějí. Ale zaplatí to jak firmy, tak zaměstnanci a zaplatí to, bohužel i ve zvýšení DPH i důchodci.
Moderátor:
Pane předsedo, co kdyby se alespoň tedy i důchodová reforma zastavila?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
To by byla chyba, protože demografická křivka nám ukazuje, jak by důchodový účet v této republice fungoval. Já se jenom vrátím krátce k těm reformám. Ano, sociální demokracie reformovala tím, že zaváděla školné, zvedala sociální dávky pro rodiny o 30 mld. korun za rok, a to byly „reformy“ sociální demokracie.
Moderátor:
To asi nejsou ty pravé reformy, o kterých se hovoří…
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Pro tyto zákony hlasovala i ODS, ale to byla tehdy naprostá shoda, ale to bylo v době toho hospodářského růstu. A já si myslím, že kdyby nebylo těch 500, 600 mld. korun, které se musely zaplatit kvůli zpackané privatizaci, tak by ČR v současné době byla úplně v nejlepším stavu v Evropě. A pořád i po těch letech je ČR, co se týká míry zadlužení, jedna z nejlepších. Takže bůhví, jak by to bylo, kdyby vy jste tu pokračovali nepřetržitě od toho roku 93 do této doby. Já si myslím, že už bychom na tom byli, jako Řecko, skutečně, opravdu.
Moderátor:
Ještě vaše reakce na to, že kdyby tedy, jestli je tak úplně hezké, že tady vyčítáte tedy sociální demokracii v té době zvedání dávek, když ODS pro ně hlasovala.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Já nevyčítám, já jenom konstatuji, jak ty reformy vypadaly a to, že máme současnou míru zadlužení takovou, jakou máme, není jenom zásluha sociální demokracie. Ale i vlády ODS.
Moderátor:
Jak se můžeme bránit exportní závislosti na eurozóně, pane viceprezidente? O tom se hodně hovoří, pokud eurozóna poroste maximálně o 0,3 % v příštím roce. A my jsme velmi závislí na exportu do eurozóny, tak to jistě neprospěje ČR.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Tohle považuji za naprosto klíčovou otázku. Já myslím, že je nutné říci, že jedním z největších úspěchů ekonomické transformace v Československu, potažmo v ČR v 90. letech bylo to, že jsme se dokázali, že čeští exportéři a my jsme na exportu závislí, se dokázali přeorientovat z těch nepříliš perspektivních východních trhů na ty skutečně bonitní západní trhy. Ale bohužel se ukazuje, že jsme do jisté míry šli z extrému do extrému a stáváme se do jisté míry obětí svého vlastního úspěchu. Ta závislost na eurozóně, která v příštích letech neporoste anebo poroste velmi mírně, je až příliš vysoká v našem případě. A odpovědí je samozřejmě diverzifikace těch exportních portfolií. To znamená, čeští podnikatelé si musí zvyknout na to, že neporoste EU, neporostou jejich tradiční trhy, porostou trhy BRIC, jak se jim říká - Brazílie, Rusko, Indie, Čína. A oni budou muset svoje úsilí napřímit i tam. Bude to velmi složité. My si myslíme, že to bude mnohem složitější, nežli přeorientovat se z těch východních trhů na trhy západní. Které nám byly historicky kulturně velmi blízké. Indický trh, čínský je velmi náročný. To skutečně pro české exportéry nebude jednoduché, ale díky bohu už ukazují první podniky, které to před několika lety pochopily a které jsou úspěšní – Škoda Auto, PPF, firma Jablotron a mnohé další. Takže jde to, ale není to vůbec jednoduché.
Moderátor:
Pomohou v té diverzifikaci nové exportní strategie, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu podle vás? Jestli vláda dělá dost?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Myslím si, že ta orientace na to, co tu teď bylo řečeno, je správná. To znamená rozložit to riziko do většího prostoru a …
Moderátor:
Jestli je realizovatelná.
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Realizovatelná je za předpokladu, že bude i z druhé strany ochota, že nedojde k tomu, že tyto země budou všelijakými skrytými nástroji bránit přístupu našich investic a to znamená, i našeho vývozu, protože ono to většinou bývá závislé i na investicích. Ale já bych chtěl říct ještě jednu poznámku, prosím vás. Ta předchozí krize, ty tři roky ukázaly, že daleko odolnější jsou země, které nespoléhají jenom na vývoz, ale také v rozumné míře si drží vnitřní poptávku a spotřebu a investují. Podívejte se, severské země, Rakousko nakonec i Německo, všechny tyto země se z té krize dostaly rychleji, než země, které jsou vyloženě jenom závislé na exportu. Na to bych chtěl upozornit. Já jsem pro to, co tady bylo řečeno panem Špicarem, abychom šli na východ, abychom tam dělali byznys, abychom tam prodávali naše výrobky v co nejširším sortimentu. Ale nezapomínejme na ten náš vnitřní trh, ten si musíme držet. Protože v době krize je do značné míry rozhodující.
Moderátor:
Pane předsedo, ale podle strategie ministerstva průmyslu, mluvím o exportu, by se měl tento podíl vlastně toho 83% exportu, které míří dnes do zemí eurozóny, tak by se měl snížit do roku 2020 na 70 % a počet exportérů do zemí mimo EU by se měl zvýšit o čtvrtinu. Nedovedu si představit, že by se to při jakkoliv dobré vůli v době krize mohlo podařit.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Já si myslím, že to možné je a je to hlavně podpořeno tím, že se musí zlepšit fungování České exportní banky, EGAP. To znamená Exportní a garanční pojišťovny.
Moderátor:
Podle vás…
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Já s vámi tedy musím nesouhlasit, paní redaktorko, jestli mohu. A myslím, že mi dává za pravdu zkušenost z té minulé krize. Tam přesně k tomuhle došlo. Za silné západní firmy, které dominovaly těm trhům…
Moderátor:
Takže naopak se to může podařit kvůli krizi?
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Přesně tak. K tomu došlo před třemi lety. Právě proto to protikrizové opatření, se kterým přišel NERV, to znamená posílit kapitál České exportní banky a EGAP, bylo podle mého názoru nebo podle názoru Svazu průmyslu a dopravy vůbec nejefektivnější protikrizové opatření. Protože to, k čemu došlo, bylo, že se českým exportérům otevřely nové trhy po té, co z nich v panice prchli Francouzi, Američané, Italové a Němci, ale právě proto, že ta krize byla doprovázena tzv. credit crunchem, to znamená, podniky se nemohly dostat k financování ze soukromých bank, tak potřebovaly státní garance, potřebovaly EGAP nebo ČEB poskytované exportní úvěry a k tomu může dojít znovu. Nám se právě, díky krizi, je to trochu paradoxní, ale už se to stalo, může se to stát znova, otevřely skutečně trhy, na které jsme před tím pronikali velmi složitě.
Moderátor:
Jen stručná reakce, souhlasíte, nadějné to v tomto směru je?
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Souhlasím a také tady svoji úlohu hraje a díl má zodpovědnost i EU. Jde o to, aby také nebyly přijímány dohody s některými zeměmi, zejména východ, které jsou celkově pro nás a pro EU nevýhodné. Tady by si drobet měla dávat více pozor, aby ta pravidla byla skutečně oboustranně výhodná. Zatím to byla spíš taková jednosměrná ulice, že se otevíraly dveře Evropě a my jsme se do té Asie zejména dostávali poměrně hůř. A také dobře, aby naše podnikatelské mise i doprovázené politiky, odjížděly na východ, protože tam se to žádá, tady ten určitý triumvirát, aby tam jezdili a abychom tam ty naše evropské a národní zájmy hájili.
Moderátor:
A ještě jedna klíčová otázka, která se týká i podvázání té spotřeby, o níž tu hovořil předseda Senátu. Počítá se s urychlením sjednocení daně z přidané hodnoty na 19 %, pane předsedo?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Nepočítá se s tím na 100 %, ale uvažuje se o tom samozřejmě.
Moderátor:
A na kolik procent?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
To vám teď neřeknu, uvidíme v lednu, jaká bude prognóza.
Moderátor:
Ale zvažuje se to?
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Zvažuje se to.
Moderátor:
Není to vyloučené.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Není to vyloučené.
Moderátor:
Spíš se to blíží k tomu, že to bude.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Není to vyloučené.
Moderátor:
Děkuji vám, na shledanou.
Pavel Suchánek /ODS/, předseda rozpočtového výboru PS PČR:
Na shledanou.
Milan Štěch /ČSSD/, předseda Senátu:
Na shledanou.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Na shledanou.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/211411000371031/
poslanec PČR