Novinky Mediální výstupy

Rozhovor místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera pro Naše noviny především o "době koronavirové" Senát pracuje, právě zasedá. Jaká mezi senátory panuje nálada? Zabýváte se i něčím jiným než jen koronavirem, resp. vším, co s ním souvisí? Senátoři berou situaci s nadhledem, s humorem. Program schůzí je určen závěry Poslanecké sněmovny, takže projednáváme hlavně a především úpravy zákonů pro podporu firem a rodin.

1) Jak taková koronavirová epidemie změní život místopředsedovi Senátu? Co je teď pro Tebe jinak, než v dobách »před covidem«? Užijí si Tě víc doma?

To podstatné je omezení "vedlejší" činnosti Senátu. Byly zrušeny všechny veřejné akce. A schůze se konají buďto distančně nebo v redukovaném počtu účastníků. Střídáme se na turnusy, aby vždy jedna půlka byla mimo karanténu. Už mně to jednou postihlo poté, co měl pozitivní nález náš kolega Pavel Karpíšek. Nařízené testy po 14 dnech jsme měli negativní. S ohledem na možné ohrožení zdraví mé ženy a dcerky se ani doma moc nezdržuji. Tak se, jako všichni dnes, těšíme, až to skončí a bude možné normálně žít.

2) Co Tě nejvíc mrzí – z toho, co mělo být a kvůli koronaviru není? Co jsi měl v plánu a sešlo z toho?

Měl jsem vést dvě delegace na zahraniční cestu, jedna byla plánována jako podnikatelská mise. Pak propadl termín tří veřejných slyšení a konferencí, které budeme muset uspořádat v náhradním termínu. Také jsem zaštiťoval koncert vítězů soutěže mladých klavíristu "Piano forte". Je to škoda, protože funkční období v Senátu je dvouleté a nevím, jestli obhájím pozici místopředsedy. Pokud ne, bude se muset najít jiný patron těchto akcí.

Komplikace přináší i fakt, že nemůžeme přijímat žádné návštěvy a ne vše jde vyřešit elektronicky, to přináší další odklady. Takhle mi váznou konzultace k přípravám roku svaté Ludmily nebo jednání s občany o protihlukových opatřeních u trati v Černošicích.

3) Senát pracuje, právě zasedá. Jaká mezi senátory panuje nálada? Zabýváte se i něčím jiným než jen koronavirem, resp. vším, co s ním souvisí?

Senátoři berou situaci s nadhledem, s humorem. Program schůzí je určen závěry Poslanecké sněmovny, takže projednáváme hlavně a především úpravy zákonů pro podporu firem a rodin. Kromě těch úplně prvních, které byly zcela urgentní, se snažíme i za těchto okolností opravovat věcné chyby návrhů. Také diskutujeme s vládou o způsobu řešení současné krize. Nepočíná si ve všem správně a nerada to slyší. Lidé nás ale za to dost kritizují, že nic neděláme a jen kritizujeme. Nicméně vláda se na základě tohoto tlaku začala více řídit zákonem o krizovém řízení, který do té doby obcházela.

4) Sdílí většina senátorů názor vašeho kolegy profesora Žaloudíka, že už toho rozkazování, omezování a zakazování bylo dost? A že je nejvyšší čas začít se vracet k »normálu«?

Nemám žádný přesný průzkum, ale většinou asi ano. Sám mám vážné obavy, že těmi restrikcemi napácháme možná zbytečné hospodářské škody, v některých případech nevratné. Také se obávám příliš "velkorysého" rámce pro vytváření státního dluhu. Nezdá se mi, že si vláda počíná zcela ekonomicky. Málo využívá domácí výrobní potenciál a dramaticky předražené nákupy ochranných pomůcek vzbuzují podezření ze střetu zájmu. To se snad zpětně všechno vyhodnotí.

Návrat k normálu je možný a některé restrikce postrádají racionální základ.

5) Jak to vidíš Ty? Zvolila vláda správný přístup v boji proti šíření epidemie?

V tom hlavním asi ano. Jen často nerozumím, proč mohou být otevřena květinářství a ne obuvnictví, proč nemohou být přístupné prodejny nábytku, když hobby markety jsou ap. Spíš než zavírání provozů bych podporoval regulaci jejich provozu. Tak jak se to chystá třeba v restauracích. Omezený počet osob uvnitř prodejen, fronty s rozestupy, pravidelná desinfekce atd.

Taky nedává smysl zákaz vycestování. Povinnou karanténu při návratu z ciziny chápu a každý, kdo vycestuje, s ní musí počítat, ale s tímto opatřením musí být cestování možné, hlavně to taky záleží na cílové zemi.

6) Český rozhlas před pár dny srovnával přístup rakouských a českých úřadů k aktuální krizi. Vše je plus minus stejné, až na to, že rakouský kancléř a spol. se snaží lidem dávat naději, optimismus, víru, zatímco český prezident, předseda vlády, ministr vnitra a spol. našince soustavně straší negativními výhledy, restrikcemi a sankcemi při nedodržování všemožných omezení a nařízení. Souhlasíš, nebo je to podle Tebe jinak? A pokud souhlasíš, co jako politici uděláte, co můžete udělat pro to, aby se současná atmosféra začala už konečně měnit?

V počátcích, kdy nikdo pořádně nevěděl, co z toho může být a jestli to vůbec půjde zastavit, možná strašení prospělo k disciplíně obyvatel. Teď jsme ale v čase, kdy je třeba zajistit spolupráci veřejnosti spíše kroky, které nepostrádají zdravý rozum a lidé je budou ochotni respektovat, protože jim budou důvěřovat.

7) Jaký by měl být podle Tebe ideální scénář následujících týdnů, resp. měsíců?

Uvolňování restrikcí. Povolení provozu běžných služeb a prodejen s pravidly, jaká jsem už naznačil. Musíme hledat rovnováhu mezi zdravotními a ekonomickými ohledy a myslet na to, že i po koronaviru chceme, aby náš stát prosperoval.

8) Podívají se v létě naše mořechtiví krajané v létě k Jadranu a »horomilové« do Tater, co myslíš? Jak dlouho budeme ještě muset žít »za dráty«?

Zadrátování hranic je neudržitelné. Ostatně v Senátu se připravuje ústavní žaloba na zákaz vycestování. Není to v souladu listinou práv a svobod. Hodně bude záležet na tom, jaké bude epidemiologická situace v zamyšlených destinacích. Chuť k cestování by mohla ochladit některá opatření při návratu. A také musí souhlasit vlády zemí, kam bychom rádi cestovali.

Ale řada zemí je na výnosech z turismu hodně závislá, očekávám, že zde bude dobrá vůle.

9) Změní koronavirová pandemie lidi, lidstvo nějak? Dokážeme si vzít nějaká ponaučení? Měli bychom? Pokud ano, jaká?

Pár ponaučení zde je. Nikdo nám nezaručí, že bude pořád dobře. Leckdo jsme očekávali ekonomickou krizi, konjunktura už trvala neobvykle dlouho, a ona přišla krize epidemiologická. Ta ekonomická bude až druhotná, i když neméně vážná. Realita nás vždy překvapí a vždy jinak.

Myslím, že nás ohrožení zdraví a životů vrátilo na zem. Většina lidí nemá rezervy a spoléhá na trvalou prosperitu. budeme se muset více zaměřit na vlastní zajištění pro nejrůznější případy a omezit okamžitou spotřebu.

Pak je zde globální rozměr. Okruh zemí, které zažívají blahobyt se dramaticky rozšířil o východní Asii, to přináší enormní zátěž pro životní prostředí, cestování, výroba, masová spotřeba... A šíření nemocí, což vše je celosvětové ohrožení. To nám pandemie dovolila nahlédnout.

A taky jsme zjistili, že si musíme umět vyrobit i ty levné věci. Ušetřit na tom, že jsou země, které jejich výrobu zajistí za babku, může vést k fatálnímu nedostatku. I Správa státních hmotných rezerv se chovala jako my všichni: na co nadměrné zásoby, na co výroba, která nic nevynáší? Všechno se přece získá obratem. To je do jisté míry pravda, ale nesmějí to chtít všichni najednou.

Naši podnikatelé, vědecké ústavy, vysoké školy a laboratoře prokázaly mimořádnou schopnost přinášet promptní řešení a zajistit výrobu potřebných prostředků. V tom jim občas vláda spíše házela klacky pod nohy.

A pak se opakovaně ukázalo, jak se dovedou Češi semknout, když je zle. Spontánní šití roušek je myslím fenomén, který nám bude tuto dobu dlouho připomínat i v dobrém.

A pak je tato zkušenost dobrým školením pro každou příští vládu. Stane-li se něco podobného v budoucnosti, bude již mít k dispozici soubor vyzkoušených opatření pro řešení takové krize. Vzpomeňte, jak se zdokonalil integrovaný záchranný systém po prvních velkých záplavách. Učíme se vlastními dobrými i špatnými kroky.

Jiří Oberfalzer

místopředseda Senátu PČR
místopředseda senátorského klubu ODS
1. místostarosta Králova Dvora