Senát měl důvod zákony vracet
(Právo) V úterním Právu si postěžoval předseda Sněmovny Radek Vondráček, že senátoři nevzali v potaz krizovou situaci a prosadili do návrhů zákonů své změny. „Stejně Senát přehlasujeme, takže se ztratilo několik dní,“ dodal. Podobnou kritiku přidal advokát Jaroslav Ortman v příspěvku „Senátoři si sami škodí“.
Dva zákony vrácené s pozměňovacími návrhy se týkaly vztahu nájemníků bytů a nebytových prostor a pronajímatelů. Sněmovna, resp. vláda vyřešila problém případného neplacení nájmů tím, že toto břemeno přenesla na majitele bytů a prostor. Postavila tak jednu skupinu lidí, tu větší a spíš voličů této vlády, proti druhé skupině lidí, té menší. A Senát se pro zjevnou nespravedlnost zastal té menší skupiny a navrhl záruku vlády za tyto nesplacené nájmy.
Jak píše Jaroslav Ortman, senátním návrhem by zůstal černý Petr v rukou státu. Jakkoli nejsem právník, z logiky té věty vyplývá, že návrhem vlády tedy zůstává černý Petr v rukou majitelů bytů a nebytových prostor. A tyto majitele si nemusíme hned představovat jako Zdeňka Bakalu, ale jsou to tisíce obyčejných lidí, dnes třeba i seniorů, kteří si koupili na hypotéku jeden či dva byty jako bohulibý podnikatelský záměr a případné neplacení nájmů je může uvrhnout do dluhové pasti.
Mnohem závažnější návrh, který byl zamítnut naprostou většinou hlasů senátorů, je zákon o rozpočtové odpovědnosti. Původní znění vzniklo jako reakce na evropskou směrnici o požadavcích na rozpočtové rámce členských států po finanční krizi před deseti lety a zákon kromě limitů zadlužení zřizoval i institut Národní rozpočtové rady. A předsedkyně rady přizvaná na plénum Senátu se proti přijetí Sněmovnou navrhované změny rovněž vyslovila. Změna zákona umožňující vládě nekontrolovatelné a dlouhodobé zadlužení přišla do Senátu v situaci, kdy ministerstvo zdravotnictví nakupovalo v době nouzového stavu ochranné pomůcky za dvojnásobné náklady než ministerstvo vnitra, nebo vyšlo najevo, že nakupuje od firmy nevykazující několik let téměř žádnou činnost za stamiliony.
Senát také vrátil Sněmovně novelu zákona o povolání lékaře, která umožňuje v době nouzového stavu plnohodnotně působit i lékařům z třetích zemí, kteří dosud nemají potřebnou atestaci. V případě tohoto zákona mě ředitel Nemocnice Český Krumlov osobně žádal o podporu, neboť má v nemocnici několik schopných ukrajinských lékařů, kteří mluví česky a v době nouze mohou výrazně pomoci, ale nemají atestaci. V tomto případě jsem hlasování prohrál a je to tak jediný vrácený zákon, kde mně nevyhovuje ani to, že Sněmovna senátní veto nepřehlasovala.
Senátoři si byli vědomi, že týden zdržení ani u jednoho ze zákonů neznamená žádnou katastrofu. Kdyby však vláda a vládní koalice v době nouzového stavu spolupracovala s opozicí a návrhy na ekonomickou pomoc byly připravovány společně, nemusela by Sněmovna o nich znovu hlasovat.
senátor