Události, komentáře: Vláda a krizový štáb by měly mluvit jedním hlasem

7. dubna 2020
Události, komentáře: Vláda a krizový štáb by měly mluvit jedním hlasem

(ČT 24) Poslanci v úterý prodloužili nouzový stav do konce dubna, schválili také pětadvacetitisícový jednorázový kompenzační příspěvek pro živnostníky. Předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil je se schválenou délkou nouzového stavu spokojený. Vláda by ale podle něj měla mluvit jedním hlasem. Šéf horní komory to uvedl v úterních Událostech, komentářích.

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout na ČT24.

„Já jsem s výsledkem, který sněmovna schválila, spokojen. Myslím si, že je to rozumný kompromis,“ vyjádil se k prodloužení nouzového stavu do třicátého dubna v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Poté uvidíme,“ řekl s tím, že doufá, že vláda představí nějaký plán, jak chce v krizi postupovat.

Vystrčil také řekl, že se domnívá, že by vláda a krizový štáb měly mluvit jedním hlasem, což se podle něj nyní neděje a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) má trochu jiný názor než předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a úplně jiný než náměstek ministra zdravotnicví Roman Prymula.

„Určitě by měli sjednotit, zda budeme nadále striktně ta opatření dodržovat, nebo jestli budeme do jisté míry zvyšovat imunizaci obyvatelstva,“ uvedl a dodal, že aspoň to by mělo být jasné.

Přepis rozhovoru:

Michal KUBAL, moderátor:
Nouzový stav do 30. dubna, to je výsledek první části jednání Sněmovny.
Poslanci schválili jeho prodloužení, pro byly všechny strany kromě TOP 09 a Starostů.

Andrej BABIŠ, premiér a předseda hnutí /ANO/:
Věřte mi, že mi nečiní žádné potěšení vládnout a žít v nouzovém stavu. Stejně jako vy bych si přál, abych vás už o jeho prodloužení žádat nemusel.


Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Je konečně čas, aby se ta překotnost začala vyvažovat jasným plánem, jak dál.

Jan HAMÁČEK, předseda ústředního krizového štábu a ministr vnitra /ČSSD/:
Jediný, kdo má nějaký plán, je ten virus. A my se musíme připravit na to, jak tomu plánu čelit a jak to zvládnout, takže my jsme připraveni vám vysvětlit všechno, jsme připraveni vám vysvětlit, proč postupujeme, jak postupujeme...

Michal KUBAL, moderátor:
Další důležitý bod dnešního jednání ve Sněmovně - podpora osob výdělečně činných, detaily teď dodáme. P
oslanci projednali ve druhém čtení taky zákon o finanční kompenzaci 25 000 Kč, která se dotkne víc než milionu lidí. Jsou to většinou živnostníci a nejvíc jich má podnikání jako hlavní zdroj příjmů. Nárok má i část z těch, kteří si vydělávají podnikáním jen bokem, kteří si přivydělávají. Ministerstvo financí teď předpokládá, že o příspěvek zažádá kolem 700 000 lidí, rozpočet by to vyšlo na 17,5 miliardy. Žádat mají jen ti podnikatelé, které zasáhla vládní omezení nebo přímo covid-19. Jako doklad postačí čestné prohlášení. Na příspěvek naopak nemají nárok zaměstnanci, nebo ti, kteří se přihlásili na Úřad práce a pobírají podporu. O příspěvek můžou žádat třeba i důchodci a lidi na mateřské a rodičovské dovolené, kteří mají podnikání jako přivýdělek. Stejně tak ti, kteří pečují o handicapovaného, a dále jsou to i podnikající studenti.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
A v Událostech, komentářích teď vítám první trojici hostů,
Miloš Vystrčil, předseda Senátu, Milan Štěch, místopředseda Senátu, a senátor Tomáš Goláň. Pánové, dobrý večer všem.

Tomáš GOLÁŇ, senátor /nestr. za SEN 21/:
Dobrý večer ze Zlína.

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Dobrý večer.


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer ještě jednou.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pane předsedo, zůstaneme u vás, co by podle vás bylo ideální řešení, když se bavíme o té první části, co dnes, té důležité části, co dnes schválila Sněmovna, to znamená nouzovém stavu? Nedávat bianco šek vládě, ale protahovat v případě potřeby ten nouzový stav třeba každé 2 týdny?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem s tím výsledkem, který dneska Sněmovna schválila, spokojen. Já si myslím, že to je rozumný kompromis těch 14 dní a poté uvidíme s tím, že doufám, že vláda představí nějaký plán, jak chce v té krizi nadále postupovat, což tam také několikrát v té debatě zaznělo.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Ano, zaznělo, někteří opoziční
poslanci, včetně ODS tedy, dnes ve Sněmovně vládě často vyčítali, že nemá konkrétní plán, že není schopná vysvětlit, proč by ten nouzový stav měl pokračovat, myslíte si to taky, sdílíte s nimi tenhle názor?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Je to ještě na mě otázka?

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Ano, prosím.


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já si minimálně myslím, že by to mělo být tak, že bude vláda a krizový štáb mluvit jedním hlasem, což se nyní neděje. Například pan Hamáček má trošku názor než pan Babiš, a úplně jiný názor než pan předseda ústředního krizového štábu Prymula. To si myslím, že by určitě si měli sjednotit, zda budeme nadále, řekněme, dodržovat striktně ta opatření, nebo zda budeme do jisté míry zvyšovat imunizaci obyvatelstva. To si myslím, že aspoň tohle by mělo být jasné.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pane místopředsedo Štěchu, vláda, jejíž je vaše strana členem, dnes neuspěla tedy s tím požadovaným termínem nouzového stavu. Berete to jako prohru nebo jako kompromis?

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Já si myslím, že tady nehraje, není žádný vítěz, tady není žádný prohrávající. Tady je potřeba pokračovat ve velké obezřetnosti a držet ta opatření, která byla přijata. A uvidíme, jak se situace bude vyvíjet. Všichni bychom si přáli, aby nouzový stav co nejdříve skončil. A pokud situace bude tak vážná, jako je doposud, tak si myslím, že je zodpovědné, aby vláda měla pravomoci, kdy bude moci velmi rychle operativně jednat.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Když navážu na to, co jsme už probírali s panem předsedou Vystrčilem, někteří, a poslouchal jsem to velmi podrobně dnes,
poslanci vyčítali právě vládě, že nedokáže vysvětlit, proč by ten nouzový stav měl pokračovat. Máte příležitost teď vysvětlit to divákům, prosím.

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Já si myslím, vy jste v 19:15 ukazovali, jaké pravomoci proti běžným pravomocem vlády má vláda v nouzovém stavu. Já si myslím, že jsou to tak vážné a potřebné pravomoci, že je potřeba, aby s nimi vláda byla vybavena, aby mohla jednat skutečně operativně, protože situace se může velmi rychle změnit. A to, že by vláda nejednala, by byla ta nejvážnější chyba. Takže samozřejmě ty věci jdou k tomu, aby mohla dávat ochranný pomůcky, aby mohla omezovat pohyb, aby mohla stanovovat i třeba některé povinnosti, co se týká výrobních kapacit, aby to vše pracovalo proto, abychom ten vir co nejdříve utlumili.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pane
senátore Goláni, jaká je vaše preferovaná varianta přístupu k nouzovému stavu? Počíná si vláda v téhle věci podle vašeho názoru správně?

Tomáš GOLÁŇ, senátor /nestr. za SEN 21/:
Podle mého názoru se nepostupuje neustále koncepčně, je to nekoncepční. Opravdu ta situace není správně vysvětlována. My vlastně nevíme, jak jsou zabezpečené ty krizové oblasti, jak jsou zabezpečeni důchodci, jak jsou zabezpečena sociální zařízení, jak jsou zabezpečeni pracovníci v první liniích, to znamená zdravotníci. My vlastně nevíme, jaké jsou počty pomůcek, jaké jsou na skladech počty pomůcek, nevíme, v jakém stavu jsou vlastně jednotlivé ty organizace, a právě podle toho nemůžeme jako neodborníci říct: ano je to správně, nebo není. Já tam postrádám koncepci. A systém a hlavně postrádám dostatek informací.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Když jsme u té koncepce, ten nouzový stav dává vládě jisté pravomoci, a když slyším například Jana Hamáčka, ministra vnitra, který říká, že nebude schopen tak rychle nakupovat ochranné pomůcky, kterých je stále nedostatek v České republice, byť možná menší nedostatek než před týdnem, před 10 dny, není to pro vás dostatečný argument pro to, aby ten nouzový stav i bez podrobného vysvětlování trval dále?

Tomáš GOLÁŇ, senátor /nestr. za SEN 21/:
Podle informací, co mám z Číny, tak je velký problém, ten nedostatek bude čím dál větší a větší, protože v okamžiku, kdy byla jakýmsi způsobem zasažena Amerika, to znamená Spojené státy americké, tak ti američtí obchodníci a americká vláda vykoupí vše, co je v Číně vyrobeno. Takže tam si myslím, že to je to, co by nám měli říct. Ano, máme problém se sehnáním těch zdravotnických pomůcek, ochranných pomůcek. A potom prostě potřebujeme nějakým způsobem to řešit, a tom v okamžiku by ten nouzový stav měl smysl.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pojďme se posunout dále, jestli mohu poprosit, a to je to, o čem jedná v tuto chvíli, pokud se nepletu, Sněmovna, možná hlasuje přímo, a to se týká pomoci osobám samostatně výdělečně činným. Pane předsedo Vystrčile, opoziční strany, vyjma SPD, tedy včetně vaší
ODS, se dohodly na společném postupu. Jednali vaši kolegové i s vládou, aby ji přesvědčili, že ten váš návrh má smysl, protože když začínaly Události, komentáře, tak jsme slyšeli prohlasovávání jednoho bodu za druhým, kde se zdálo, že ten váš přístup neslaví úspěch.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já bych si vás dovolil trochu opravit, protože původní vládní návrh byl špatný, a to, o čem se dneska hlasovalo, a co se vlastně vzalo jako základ, byl komplexní pozměňovací návrh, který byl přijat rozpočtovým výborem. To je velmi důležité říci, že to základní, o čem se dnes hlasovalo, již nebyl návrh vlády, který vláda jednohlasně odhlasovala na svém zasedání, ale byl to komplexní pozměňovací návrh, na kterém se dohodl rozpočtový výbor jako na takovém minimu a který významně rozšiřoval počet osob samostatně výdělečně činných, které budou podpořeny. A poté tam byly věci, na kterých se, řekněme, koalice a opozice neshodla, a to byly ty další pozměňovací návrhy, o kterých se právě nyní hlasuje, možná už se skončilo. A kde třeba už opozice neuspěla. Ale ten základ vytvořily vlastně všechny strany v
Poslanecké sněmovně společně a je zásadně odlišný od toho, co navrhovala vláda.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Ano, váš předseda
poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura o tom hovořil dneska několikrát, že jenom díky opozici se podařilo prosadit některé věci, se kterými vláda původně nepočítala, že i kdyby ty návrhy, které byly včera představené na té společné tiskové konferenci opozičních stran bez SPD, neprošly, tak ODS bude hlasovat pro tyto návrhy. Takže já jsem se ptal na ten doplňující, ten svazek doplňujících návrhů, který byl představen právě včera. Měl by, a když zůstaneme ještě u vás, pane Vystrčile, byla by podle vás ta plošná pomoc dostatečnou náhradou v tuto chvíli? Byť vím, že se nejedná o systémové řešení dlouhodobé, ale ad hoc v tuto chvíli.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Ono to je tak, že žádná pomoc není dostatečná v té situaci, ve které se nacházíme. A je to i tak, že žádná není úplně spravedlivá. Já jsem přesvědčen, že to, co navrhovala
ODS a některé další opoziční strany, přece jen bylo spravedlivější a, řekl bych, i takové velkorysejší než to, co dělá vláda, protože jak tam také několikrát zaznělo, živnostníci jsou páteří české ekonomiky, a pokud někoho máme dnes podpořit, tak to jsou právě oni. A proto my jsme například navrhovali nebo opozice navrhovala, aby ten příspěvek byl zvýšen na 30 000 za to období, čili na 600 Kč denně oproti 500 korunám denně, jak to navrhovala vláda. A některá další opatření, která třeba říkala, aby byli, řekněme, tím bonusem obdařeni i další živnostníci, kteří třeba i šli na Úřad práce, a tím pádem vlastně přerušili svoji živnost a následně se na ně nyní nevztahuje ten kompenzační bonus. Oni to udělali jenom proto, že se vlastně chovali zodpovědně, že v okamžiku, kdy přišla krize, tak přerušili svoji živnost, šli na Úřad práce a nyní se může stát, že vlastně ten kompenzační bonus nedostanou a tím vlastně ta živnost, kterou oni provozují, zanikne. Toto všechno v těch pozměňovacích návrzích jsme chtěli postihnout, vláda má některé věci jiný názor, na některých se shodla, ty byly zapracovány do toho komplexního pozměňovacího návrhu. A jaký bude výsledek, to si teda zítra ještě budeme muset asi celý den pořádně studovat, protože skutečně návrhů byla velká spousta.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pane místopředsedo Štěchu, proč jste se tomuhle opozičnímu návrhu, který tady popisuje pan Vystrčil, který by byl štědřejší vůči poškozeným, stavěli, a teď nemyslím úplně každého
poslance, protože nevíme, jak dopadlo to hlasování, to se děje v tuto chvíli, ale proč jste se jako vláda k tomu stavěli chladněji, řekněme?

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Pane redaktore, já vůbec si nedovolím mluvit za vládu. Já jsem
senátorem a samozřejmě s námi tyto věci nebyly úplně detailně konzultovány, na to není prostě v této době čas. Ale já si myslím...

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Nicméně jste členem vládní strany, proto se vás na to ptám. Řekněte svůj postoj, prosím.

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Ano, já ho řeknu. Těch 25 000 Kč si myslím, že je přiměřených, vychází to asi také z toho, že když se podíváme, jaký je průměrný důchod, jaká je průměrná podpora v nezaměstnanosti, jaký vlastně je průměrný výdělek zaměstnanců v České republice, a tento příspěvek 25 000 Kč je vlastně částka, aby ti lidé nezůstali bez příjmu a mohli uživit svoje rodiny. Všichni věříme v to, že nastane doba, a co nejdříve, aby nastala, že se budou moci ke svým činnostem vrátit. Ono také to má na druhé straně ten náklad, je to skoro 18 miliard korun. A je potřeba tedy to takto posuzovat. Já si myslím z tohoto pohledu, když jsem řekl ty částky, které mají ty ostatní subjekty anebo ti ostatní občané, tak si myslím, že to je přiměřené a že by to mělo v tuto chvíli stačit. Horší by byla situace, kdybychom tady za 2 měsíce stáli znovu a hledali jsme další zdroje, jak lidi podpořit, a určitě bychom je zase museli najít.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
K tomu se pravděpodobně asi také dostaneme, protože to bude nevyhnutelné. Pane místopředsedo, existuje podle vás nějaké jednoduché přijatelné řešení, jak pomoci, a to je velice důležitá skupina, o které se dneska tolik nemluvilo, jak pomoci lidem, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, protože ministryně financí přiznala, že si vlastně neví zejména rady u těch lidí, kteří dostávají nejvýše 10 000 Kč měsíčně.

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
To je velký problém, protože tito lidé činností platí daně a odvody a je to vlastně jenom přivýdělek, není to jejich hlavní činnost a je těžko na to teda nastavit nějakou podporu, protože ten příjem u každého je velmi rozdílný a je to určitě menší počet lidí, nejsou osoby samostatně výdělečně činné a nejsou zaměstnanci. Takže v této době není možné asi uspokojit všechny úplně, bych řekl, férově, v plném rozsahu. Pokud by se ukázalo, že to je velké množství lidí a že tam jsou velké příjmy, což by bylo asi drobet v rozporu vlastně s těmi pravidly, která pro tyto činnosti jsou dána, tak potom by se to muselo řešit. Ale já si myslím, že to není ten hlavní problém. Dneska musíme řešit hlavní problémy, a myslím si, že vláda je řeší uspokojivě. A ještě chci říci, já tu vládu hodnotím zejména podle toho, jak podobná je k ostatním zemím a jak konala. A myslím si, že konala velmi rychle. A zdá se, že i zatím efektivně.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pane Goláni, váš pohled, konala rychle, konala efektivně, jak říká pan Štěch?

Tomáš GOLÁŇ, senátor /nestr. za SEN 21/:
Tady, když se podíváme do Německa, já se vrátím ještě pardon, k těm dohodám o provedení práce a dohodám o pracovní činnosti. My jsme s Lukášem Wagenknechtem už při minulém projednávání ošetřovného právě měli pozměňovací návrh, který by měl tyhle lidi zachránit, protože já si myslím, že občanem této republiky je každý člověk, a to, že někdo neplatí odvody, protože bere příjem 10 000, to ještě neznamená, že musíme nechat na holičkách. Takže já si myslím, že tady je třeba o tomhle diskutovat. Ještě se vrátím k druhé věci - 25 000 není dostatečné proto, protože ti lidé nemají takové náklady, jako mají důchodci a běžní občané, oni mají další náklady spojené i s nájmy, s leasingy a s dalšími platbami, které nejdou odložit. Takže já si myslím, že těch 25 000 není moc. A k té rychlosti, podíváme-li se do Německa, tak tam Německo dalo 50 miliard eur na pomoc malým a středním podnikům. Podniky do pěti zaměstnanců dostávají 9 tisíc kompenzaci eur. Ty, co mají do 10 zaměstnanců, tak dostávají 15 000 eur, aby pokryly právě co nejvíce těch nákladů, protože my se tady bavíme o nějaké části, ale samozřejmě to množství nákladů způsobuje to, že neplatíte dodavatelům, neplatíte pronajímatelům, neplatíte dalším subjektům, které vám dodávají služby. A roztáčíme potom tady spirálu druhotné platební neschopnosti, a to si myslím, že na to by se mělo nejvíc hledět, stejně jako na ty dohody.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Chápu. Vy jste minulý týden prohlásil, že nic z toho, co stát nabízí, nepomůže zachránit ani pracovní místa, ani nezabrání krachu velké části firem. Změnilo se za těch 5, 6 dní, nevím, kolik je to přesně dní, něco k lepšímu podle našeho názoru?

Tomáš GOLÁŇ, senátor /nestr. za SEN 21/:
My máme 645 klientů a volají nám lidé, kteří mají panickou hrůzu z toho, že tahle částka jim pomůže pouze zachránit životní náklady. A já si myslím, že tady si nikdo neuvědomuje to, že když třeba nutíme pronajímatele, aby strpěli to neplacení, a když chceme po bankách, aby něco strpěly. Ony ty peníze asi budou chybět těm, kteří ty služby poskytují. A tam si myslím, že teď se stát snaží řešit něco insolvenčním zákonem, aby tři měsíce neplacení nebyly důvodem k vyhlášení insolvence, ale to je jenom takové záplatování. My se musíme podívat opravdu na tu podstatu. A ta podstata je ztráta těch příjmů. A čím déle se ta opatření budou prodlužovat, tím déle budou ty podnikatelské subjekty bez těch příjmů. A tím déle nebudou platit těm dalším. A pokud se podíváme na to, že jenom odsuneme platby a pak najednou, když se ekonomika začne rozbíhat, budeme muset ty velké dluhy najednou splácet, to znamená těm pronajímatelům, leasingovým společnostem, případně dalším věřitelům, tak si myslím, že tam teprve na nás dopadne to kladivo, ta tíha té situace.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pánové, já vám pro tuto chvíli děkuji zůstaňte s námi, prosím, podíváme se aktuálně do Sněmovny.

Michal KUBAL, moderátor:
Je to tak, Sněmovna už pátou hodinou jedná o konkrétní podobě ekonomických opatření a jednání stále sleduje Klára Bazalová. Kláro, už máme nějaké informace nebo minimálně, dá se z diskuse odhadnout, zda vládní návrhy projdou, anebo uspěje v něčem opozice?

Klára BAZALOVÁ, redaktorka:
Hezký večer. Ano, já mám teď ty nejaktuálnější informace. Sněmovna jen před malou chvílí podpořila pomoc pro osoby samostatně výdělečně činné, a to v takové formě, v jaké navrhoval sněmovní rozpočtový výbor. To znamená, podle dolní komory
Parlamentu by osoby samostatně výdělečně činné od státu dostaly příspěvek 25 000 Kč, a to za období od 12. března do 30. dubna, tedy denně 500 Kč. Pokud jsem správně dávala pozor, tak neprošel žádný z opozičních návrhů, které se týkaly navýšení té částky. Někteří opoziční poslanci navrhovali, aby ten příspěvek byl 30 000 Kč, dokonce padl návrh až 40 000 Kč. Také Sněmovna neschválila návrhy, aby se ještě rozšířil okruh lidí, kteří by na tuto částku dosáhli. Já tedy připomenu, pro bylo 101 poslanců. Na tento příspěvek dosáhnou osoby samostatně výdělečně činné, které mají činnost, ať už hlavní, nebo vedlejší, tedy typicky lidé na rodičovské dovolené, kteří si tímto způsobem přivydělávají, nebo senioři, také například zmíním tlumočníci, lékaři, veterináři, architekti nebo daňoví poradci. Já odsud vidím do sálu a za malou chvíli by se podle programu mělo hlasovat ve třetím čtení také o dalším návrhu, také z dílny Ministerstva financí, konkrétně o odkladu hypoték a také úvěrů. O ten odklad můžou žádat jak fyzické, tak právnické osoby, musí být ale proaktivní, to znamená, že samy si zažádat. Podle šéfky státní kasy Aleny Schillerové by šlo o jednoduchý elektronický formulář a dotyční by si vybrali, zda chtějí odklad o 3 měsíce, anebo o 6 měsíců. Já možná ještě připojím názor zvenčí, mimochodem šéf České národní banky Jiří Rusnok míní, že je to nástroj sice hrubý, na druhou stranu v této době ekonomicky nezbytný. Některé banky ale namítají nebo se obávají, aby nedošlo ke zneužití tohoto nástroje.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Tohle byly aktuální informace přímo ze Sněmovny a teď pojďme za kolegy ze
Senátu. Pánové, mířím na pana předsedu na začátek, co bude dál, jak rychle tedy senátoři rozhodnou? Slyšeli jsme o tom, že v první část, o které jsme se bavili, ten 25tisícový příspěvek byl Sněmovnou schválen, dá se čekat podle vašeho názoru, pane Vystrčile, jednoznačná a rychlá podpora?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jenom k tomu dodám maličkou větu, a to, že 25 000 Kč vlastně znamená 15 000 Kč měsíčně, abychom si to nějak řekli, jak to je, aby tady nedošlo ke zkreslení. A teď k tomu dalšímu. Já teda musím říci, že si myslím, že se nám tentokrát se Sněmovnou velmi dobře podařilo domluvit. My jsme se domlouvali, že bychom vlastně uspořádali krátce za sebou 2 čtvrteční zasedání
Senátu s tím, že na tom prvním, které by vlastně bylo už tento čtvrtek, bychom probrali 3 zákony, které takzvaně hoří, což je jednak tento kompenzační bonus, potom by to byly zákony, dávky státní sociální podpory, které se týkají příspěvku na bydlení, příspěvků na péči, dětských přídavků, a potom by to byl zákon, který se týká vlastně zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Protože všechny tyto 3 zákony, pokud bychom neschválili nebo neprojednali co možná nejdříve, tak tam hrozí časová prodleva a ztráta a újmy pro ty lidi, kterých se to dotýká. To znamená, my jsme na tomto domluveni, dokonce i pan Stanjura, což je předseda poslaneckého klubu ODS, navrhoval dneska takovou změnu programu, aby Sněmovna ty zákony mohla projednat. To jen proto, že si myslíme, že se ukazuje, že dokáží obě komory, poslanci navzájem spolupracovat stejně jako senátoři a jsem za to rád. To znamená, to, co bude dál, je čtvrtek a předpokládám projednávání tří hořících zákonů. A ty další potom projednáme, předpokládám, příští čtvrtek, což je tuším 16. dubna.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pane místopředsedo, my budeme za chvilku hovořit v Událostech, komentářích s česko-americkým ekonomem Janem Švejnarem, který stane v čele skupiny ekonomů, která má vymyslet recepty na nastartování ekonomiky. Řekněte mi jednu dvě zásadní systémové věci, které je potřeba udělat nad rámec toho, o čem se bavíme dneska večer, abychom se vyhnuli těm nejčernějším hospodářským scénářům.

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Dovolte mi ještě poznámku k tomu, co říkal pan Goláň. Pan Goláň vyjmenoval výčet, co by všechno bylo třeba ale uvědomte si, že to je pouze kompenzační příspěvek na živobytí skutečně. A každá ta firma, každá osoba samostatně výdělečně činná má jiné provozní náklady, a to není možné v tuto dobu skutečně plošně ošetřit. A co se týká těch opatření - samozřejmě budeme mluvit o té době, kdy zdravotní podmínky a šíření viru umožní, aby se ekonomika rozjela. A já si myslím v této době, že bude potřeba, aby stát podpořil zejména, co se týká zahraničního obchodu, abychom se dostali opět na ty trhy, kde jsme byli, aby se velmi rychle rozjela mezinárodní spolupráce a mezinárodní obchod. Protože sice ty naše náklady, to je spotřeba domácností, poptávka vlády, náklady vlády jsou důležité faktory v ekonomice, ale my velmi silně stojíme na zahraničním obchodu, na vývozu. A potřebujeme teda, aby přes hranice se obchodovalo, protože Česká republika je velký vývozce zejména do západní Evropy a tam to bude potřeba všemi formami podpořit, protože na tom bude ten úspěch, jestli ten propad hrubého domácího produktu vyrovnáme v nějakých dohledných letech.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pane Goláni, stejná otázka na vás. Vy patříte mezi ty zákonodárce, kteří tlačí na podporu rychlejší a větší firem. Co konkrétně by tedy Česká republika, česká vláda v tuto chvíli měla dělat, aby to hospodářství nekleslo tak hluboko, jak by potenciálně klesnout mohlo?

Tomáš GOLÁŇ, senátor /nestr. za SEN 21/:
Ten pokles hospodářství byl patrný na přelomu roku, protože ocelárny začaly mít problémy. A už tehdy vlastně Hospodářská komora tlačila na tvorbu kurtzarbeitu. A já si myslím, že když doteď táhl spotřebu soukromý sektor, tak je načase, aby tu spotřebu jakýmsi způsobem začal táhnout stát. To znamená investice, vládní investice, infrastruktura, opravdu ta dálnice, to vím, že se to chystá, zvýší se fond dopravní infrastruktury. Je třeba, aby stát začal utrácet peníze. A takovým způsobem je nalil do ekonomiky a zajistil pracovní místa.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor:
Pánové
senátoři, děkuju mnohokrát za váš čas. Hezký zbytek večera.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Hezký večer, děkuju za pozvání.

Tomáš GOLÁŇ, senátor /nestr. za SEN 21/:
Na shledanou ze Zlína.

Milan ŠTĚCH, místopředseda Senátu /ČSSD/:
Hezký večer.

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany