Každá krize posílila moc státu. Bezhlavé zadlužení by byl zločin
(ECHO24.cz) Vláda v čase koronavirové krize zaspává a pro uvolnění ekonomiky dosud nepřipravila žádné změny. To kritizuje poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, podle kterého by stát měl okamžitě začít snižovat daňovou a odvodovou zátěž spolu se snížení regulací a administrativy. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru se také obává, že vláda využije současnou krizi ke zvýšení moci státu.
Ministryně financí Alena Schillerová v pátek připustila, že schodek státního rozpočtu přesáhne 100 miliard korun. Padají však i predikce jako 200 miliard a více. Doplácíme v době takové krize na to, že vláda v minulých letech tvořila mnohamiliardové schodky a nesnažila se o vyrovnaný rozpočet?
Samotná otázka stačí na to, aby si každý čtenář intuitivně odpověděl, že to samozřejmě chybou bylo. Jsem liberální ekonom a jsem pro minimální zásahy státu do ekonomiky, nicméně po tomto exogenním šoku je zřejmé, že hospodářská politika musí zareagovat. Je pochopitelné, že stát i centrální banka budou zasahovat. Velmi jsem kvitoval rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby a jsem přesvědčen, že na dalších jednáních půjde se sazbami ještě níž. Myslím si, že je vhodné, aby přišel i fiskální impuls. A podle mého soudu to má být zejména prostřednictvím snížení daňové zátěže. Problémem však je, že fiskální prostor jsme si snižovali v dobách, kdy byl ekonomický růst a mohli jsme hospodařit bez deficitů. Mimo to jsme také mohli mít rezervy na privatizačním účtu, který paní ministryně Schillerová v dobrých časech vysávala. Prostor pro fiskální impuls je tak mnohem nižší, než má například Německo, které si poslední roky vytvářelo přebytky rozpočtu.
Je vůbec reálné, aby se povedlo udržet schodek i nad 200 miliard? Na čem bude nejvíce záležet?
Bude záležet na délce krize a typologii hospodářsko-politických opatření. Dneska se nevede debata zda ekonomika propadne ale jak moc hluboko a na jak dlouho. Bude velmi záležet, za jak dlouho opustíme restriktivní opatření, se kterými se potýkáme dnes a za jak dlouho bude ekonomika znovu normálně fungovat. Bude velmi záležet, kdy malí živnostníci začnou otevírat obchody nebo jak rychle se rozjede produkce ve firmách. Je však jasné, že deficit rozpočtu bude daleko větší než plánovaný schodek. Je potřeba připomenout, že i plnění státního rozpočtu za první dva měsíce tohoto roku, tedy kdy na nás ještě nedopadla koronavirová krize, bylo v daleko horších číslech, než bylo plánováno.
Západní státy již připravují záchranné balíčky či opatření, aby ekonomice pomohly. Německo například chystá podpořit podnikatele 40 miliardami eur. U nás se zatím vede obecná debata ale žádný návrh na finanční injekci dosud nepadl. Je to tím, že česká ekonomika je na tom v porovnání s ostatními státy ještě relativně dobře?
Nemyslím si, že jsme na tom o mnoho lépe než ostatní státy. Ekonomika zcela zásadně brzdí a zastavuje napříč celým světem stejně jako u nás. Jsem překvapený, že vláda zatím nepřišla se systémovým ekonomickým balíčkem. Dosud jsme se od kabinetu Andreje Babiše dočkali Úvěru Covid, který je ale pro podnikatele nesmírně administrativně složitý. Vidíme také rušení Účtenkovky nebo snahu prodloužit ošetřovné či odložit daňové povinnosti. Jedná se o kroky mířící dobrým směrem. Je to však zoufale málo na to, jak se připravují ostatní státy. Vláda zatím není schopná přijít s ničím systematickým, koherentním, vnitřně provázaným, vidíme spíše dílčí, nahodilá ekonomická a sociální opatření. Stát by skutečně logicky provázaným ekonomickým balíčkem vyslal signál a uklidnil domácnosti či živnostníky, že je tu ze strany vlády ambice negativní důsledky krize mírnit. To mi tu fatálně chybí.
Jak by měla vypadat taková opatření?
V ODS jsme ekonomický balíček představili v minulém týdnu a nabízíme vládě, abychom o opatřeních začali jednat a hledali kompromis. Firmy nyní řeší zásadní problémy s cash flow, proto v rámci rychlých opatření navrhujeme odložení daňových a odvodových povinností i odklad zálohových plateb na daně. Chceme roční daňové prázdniny pro OSVČ, snížení povinných odvodů za zaměstnance nebo snížení daně z příjmů právnických osob.. Bavme se o mimořádné dávce živnostníkům či lidem postiženým koronavirem. Já budu ale vždycky volat po tom, aby dominantní část opatření měla podobu snížení daňové a odvodové zátěže či snížení regulací a administrativy, nikoliv aby se to hlavní odehrálo brutálním zvýšení vládních výdajů. To by byla strašlivá chyba.
A není to pravděpodobný scénář, dramatické zvýšení vládních výdajů a role státu v ekonomice i společnost?
Obávám se toho a bohužel to považuji za pravděpodobné. Každá katastrofa či krize byla v historii využita k posílení moci státu. Těch příkladů z historie je bezpočet. Když čtu ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který chce podle jeho slov „kropit ekonomiku penězi, protože máme rezervy“, mám opravdu strach. O jakých rezervách zrovna on, který byl a je součástí establishmentu utrácejícího a zadlužujícího nás v dobách růstu, mluví? Bojím se, že v dnešní on-line době se budou politici trumfovat, kdo slíbí utratit větší objem peněz. Když mluvím o ekonomickém balíčku já, samozřejmě si myslím, že jeho součástí musí být naprosto precizní inventura každičkého výdaje ve státním rozpočtu, seškrtání těch, které dnes nejsou nezbytně nutné a jejich přesměrování na skutečné, dnešní priority. Třeba právě směrem k živnostníkům a menším podnikatelům. Bezhlavé zadlužení generací dopředu by byl zločin na našich dětech.
Státy postižené koronavirovou krizí otevřeně mluví i o zestátňování podniků. Je to v krajním případě reálný krok i pro Českou republiku?
To je pokračování na téma využití či zneužití krize pro růst moci státu. V této chvíli bych tím nechtěl vůbec strašit, ani zavádět na takové téma debaty, aby se tím nakonec někdo nechtěl začít inspirovat. Abychom nečelili extrémním návrhům tohoto druhu, je potřeba, aby stát přišel se systémovým ekonomickým balíčkem, který bude obsahovat jak krátkodobá, tak dlouhodobá opatření, která dodají dnes velmi silně přiškrceným výrobcům a podnikatelům vzduch. Jsem přesvědčen, že by vláda měla okamžitě směrem k Evropské unii otevřít debatu k zastavení nesmyslného a drahého European Green New Deal, evropské zelené dohody a zastavení plateb za drahé emisní povolenky. To je také forma odvázání oprátky a dodání kyslíku našemu průmyslu a energetice. Pomoci ekonomice můžeme řadou opatření, aniž bychom se museli nesmyslně a brutálně zadlužit.
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS