Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Šikana je na českých školách stále častější problém – vloni volalo na Linku bezpečí přes 2 000 dětí s tímto problémem a ¾ z nich zažily horké chvíle právě ve škole. Jakých nových forem šikana nabývá v prostoru sociálních sítí a co s tím dělat? Pomůže vykázání agresorů ze školy, ať se o ně postarají doma rodiče? Téma Událostí, komentářů ČT24 pro místopředsedu ODS a člena sněmovního školského výboru Martina Baxu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Rozpočet, snížení státních dotací na podporu obnovitelných zdrojů, ale i dopady už zmiňovaného koronaviru na světovou ekonomiku. To byla hlavní témata dnešního jednání vlády s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/:
Ta situace v Číně je skutečně kritická a jsou velké obavy, že Čína jako jeden z největších trhů na světě, jako spotřebič bude mít velký vliv na světovou ekonomiku, takže v tomhle směru doufejme, že ten problém s koronavirem se brzo vyřeší, i když zatím, bohužel tomu tak nenasvědčuje.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dalšími hosty Událostí, komentářů jsou Robert Plaga, ministr školství. Dobrý večer.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Martin Baxa, místopředseda ODS, pedagog, člen sněmovního výboru pro školství a primátor Plzně. I vám dobrý večer.

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, než se dostaneme k hlavnímu tématu, a tím je šikana na školách, a velice důležitému tématu, dovolte, abych se zeptal na téma, které dnes hýbe minimálně světovými médii a samozřejmě těmi českými, a to je situace kolem koronaviru. Pane ministře, řešíte tuhle situaci z pohledu škol, jinými slovy, co by nastalo v případě, že by došlo k podobnému rozšíření koronaviru jako například v Itálii, kde už byly zavřené některé školy? Máte připravené plány, které školy budou uzavřené, přestože zřizovatelem může být v tom případě ministerstvo, kraj, obec a tak dále?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Já musím říct, že ta situace dneska na vládě probírána byla. A my jsme se bavili o situaci v Itálii. A pan ministr zdravotnictví říkal, že odpoledne je ještě nachystaný nějaký Skype call s italskou stranou, aby se vzájemně informovali. A v tuto chvíli je předčasné říkat, jestli v České republice se to projeví...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mě zajímá, jaké jsou plány, pokud by se to projevilo? V pátek to možná taky nevypadalo na žádnou velkou pandemii v Itálii, teď víme, že je tam několik stovek nakažených. Během dne, téměř po dvou hodinách vystoupal počet mrtvých. Například. Během dneška tedy konkrétně. Věc, která se může zastavit, zpomalit a tak dále. Ale mě zajímá, jaký je plán, zda ten plán máte, a jste schopni ho potom realizovat v případě, že bude potřeba?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Ve chvíli, kdyby skutečně došlo k té epidemii na území České republiky, tak samozřejmě přijde koordinovaně z Ministerstva zdravotnictví a z Ministerstva školství pokyn i ve vztahu ke školám, aby byly uzavřeny. Ale pevně doufám, že k tomu nedojde.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak by to vypadalo v Plzni, konkrétně například?

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Já už jsem minulý měsíc na zasedání zastupitelstva informoval zastupitele o tom, že tu situaci naše město sleduje. Krizové řízení, všechny složky, které máme k dispozici. Pevně věříme, že nebude zapotřebí nic takového konat, že k nám nákaza nedorazí. Nicméně my jsme připraveni plnit pokyny takové, které vydá bezpečnostní rada státu, jednotlivá ministerstva. A budu příští měsíc opět zastupitele informovat o tom, co naše město dělá pro to, abychom byli včas informováni a byli schopni podle pokynů vlády zakročit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pokyny vlády, to je samozřejmě jedna věc, ale konkrétně, když si představíte, máte několik desítek školy, dejme tomu v Plzni, které bude potřeba čistě teoreticky, by bylo potřeba zavřít. Teď rodiče musí si vzít volno, otázka by byla samozřejmě, zda by oni mohli docházet do zaměstnání nebo ne. To je celá kaskáda věcí, která nebo lavina věcí, které je potřeba řešit. Tak mě zajímá, zda máte skutečně precizně vypracované plány a pak stačí jenom konkrétních z nich aktivovat?

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
My jsme samozřejmě připraveni na jakoukoliv situaci, která vede k uzavření jednotlivé školy nebo i více škol, mohou být takové případy, které byly už v minulosti, jako je třeba nahlášený bombový útok, který vede k vyklizení školy. Tato situace by byla mimořádná. My bychom byli v takových situacích schopni například nabídnout nějaké příměstské tábory. Je otázka, zda by ale v případě takového případu jako koronavirus se vlastně na to nevztahovaly stejné podmínky. Takže asi bychom v tom případě museli vyzvat rodiče prostě k tomu, aby se ujali péče o své děti, aniž bychom byli schopni právě, protože se jedná o takovou hromadnou událost, vlastně nějak konkrétně napomoci třeba s náhradním programem pro děti.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, díky pro tuto chvíli a pojďme k dalšímu hlavnímu tématu, k dnešního rozhovoru, k šikaně, problému ve škole i mimo ni, který stále častěji řeší také pracovníci na lince důvěry. Ročně se na ně obrací víc než 2000 dětí. A skoro 3/4 z nich zažívají horké chvíle právě ve škole anebo v jejím okolí, a to včetně případů kyberšikany. A právě počet stížností na nejrůznější útoky nebo psychické výhrůžky v online prostředí pak roste ještě strměji. Vloni se počet případů meziročně víc než zdvojnásobil. Než se podíváme na recepty, jak to řešit, tak pojďme si poslechnout příběh dvou dívek, které s tím zatím bohužel mají zkušenosti, a to je Simona Tarabová a Jana Mocová, které byly vystaveny šikaně ve škole a pak spolu založily projekt AntiCyber Bullying. Dobrý večer.

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Dobrý večer.

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Můžete popsat konkrétně ten váš příběh? Já jsem s ním byl seznámen, ale vy to určitě dokážete daleko lépe než já, stručně popsat, co se vám stalo.

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Vlastně všechno to začalo jednou fotkou, kde na mikulášské besídce, já jsem byla v osmý třídě, Simča byla v deváté třídě, jsme pořídily na školní záchodech fotku, vlastně jsme ji nevyfotily my, ani později ji nepřidaly my, ale ještě jedna holčina, která byla s námi. Ta to přidala do takového kolečka na Instagramu a spolužáci z naší školy si ji stáhli. Naše škola měla takovou stránku na Facebooku, přiznání naší školy. A tam o nás začali psát fakt nehezký věci a později nám to vlastně začali říkat i do obličeje. A postupem to začalo být horší a horší.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pardon, že vám skáču do řeči, my bychom měli poznamenat, že, aby diváci věděli, že ta fotka byla vás, kde jste byly svlečené do spodního prádla, jestli se nepletu, a vy říkáte, že to nebylo více, než když se někdo svlékne do plavek. Nicméně tahle fotka takhle existovala a kamarádka, která tam byla s vámi, tedy ji pustila dále. Pardon, pokračujte prosím.

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Ano. My přesto jsme se snažily z naší vlastní jako chyby poučit, i když vlastně, jak říkala Kiana, jsme ji nepřidaly, nebyla vlastně to naše úplně chyba, ale snažily jsme se poučit z toho a založily jsme teda ten náš projekt AntiCyber Bullying. A s tím projektem teda jezdíme po základních školách nebo základní školy za námi, kde děláme přednášky vlastně proti kyberšikaně. Pak máme kyberpredátory a nakonec online bezpečnost a snažíme se ty malý děti jako poučit, na co si dávat na internetu největší pozor.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Když ještě vrátíme o krok zpátky, než jste založily tuhletu organizaci, vy jste, pokud se nepletu, vaše maminky nebo rodiče byli předvoláni do školy, kde ředitelem školy jim bylo oznámeno, že jste považováni, teď nevím, kdo z vás to byl, za třídní štětku, v uvozovkách, to je doslovný citát.

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Jo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Očekávaly jste větší podporu ze strany školy než naopak, že se škola přidá nebo vedení školy přidá na stranu agresorů?

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Tohle zrovna neřekl pan ředitel, pan ředitel zrovna...

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Nás plně podporuje...

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Ale spíš to byl školní psycholog. A ten to řekl mojí mámě a mně do očí, že jsem školní štětka.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já se omlouvám panu řediteli, tedy...

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying::
V pořádku.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Proto se na to ptám konkrétně.

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Řekl to vlastně školní psycholog, že jsem školní štětka a řekl to vlastně mojí mámě na té schůzce, kde jsme byly zavolané.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Když máte ten vlastní projekt, se kterým jezdíte do škol nebo školy za vámi, svěřují se vám děti s tím, že se samy staly obětí šikany? A pokud ano, tak co je nejčastější způsob, jak si děti nejčastěji ubližují dneska?

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Ano, svěřují se nám hlavně třeba i do Directu na naší instagramové stránce, kde se snažíme těm dětem nějak pomoct, na co si dát jako nejvíc pozor, snažíme se jim pomoct jako i my, ale když je to nějaký vážnější případ, tak je odkážeme třeba na linku bezpečí nebo za nějakým odborníkem. Ale většinou jde o nějakou jako srandu, že si třeba spolužák dělá nějakou srandu, že už se jim to nelíbí. Mnohdy ty vlastně malý děti neznají tu hranici, kde jde ještě o legraci a kde o šikanu nebo kyberšikanu, která už je vlastně v dnešní době mnohdy jako horší než šikana.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vám bylo v té době 15, 16, když se vám to stalo. Co prožívá teenager v tomhle věku, když na něj spolužáci míří takovými útoky, jako že jste děvka, štětka, co jste musely udělat, abyste se z toho dostaly, abyste ještě pak dokázaly vlastně pomáhat dalším dětem?

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Vlastně každá z nás jsme to braly fakt úplně jinak. Já bohužel jsem to měla asi horší, než Simča, protože jsem se psychicky totálně jako zhroutila, uzavřela jsem se do sebe, že jsem pak později ani nechodila do školy. Pak mi i hrozili, že jako nedodělám ani jako ten školní rok, protože jsem nebyla schopná chodit do školy. A vnitřně jsem strašně bojovala s tím, že mě nikdo nemá rád a v tu dobu to bylo pro mě strašně důležitý.

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Ale šlo i o to, že Kiana měla do toho jako mnoho dalších problémů, který vlastně jsou jako osobní, to nebudu tady říkat, ale já jsem měla jako obrovskou podporu jak v rodině, tak v kamarádech a později jako i škola, třeba teď nás taky jako podporuje. Takže si myslím, že vlastně ta podpora je úplně nejvíc důležitá pro nás, že víte, že ten člověk jako v tom není sám.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pochopili spolužáci nebo ta vaše kamarádka, že vám ublížila a jak?

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Jako my doufáme, že jo upřímně.

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Spolužáci pak jo, protože třeba konkrétně ti, který vlastně do nás předtím jako, když celý ten incident vznikl a vzniklo kolem to celý halo, tak se to pak jako postupem času vyřešilo a i se nám omluvili.

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
I se nám omluvili.

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Takže agresoři se nám jako omluvili. A třeba teď i se školou, jak se to prostřídalo a ti lidi odešli, tak je to úplně jiný a jako ...

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Fakt i ta škola nás neskutečně podporuje, i když jezdíme po těch přednáškách, tak nám jako omlouvají hodiny a můžeme dělat vlastně to, co nás baví.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Když se dostaneme k další části rozhovoru s pány tady ve studiu, mě by zajímala jedna věc, jaký je, protože se o tom také budeme bavit, jaký je nejčastější případ, se kterým se setkáváte na školách v rámci toho svého projektu, úplně ten ilustrativní příklad toho, co je vlastně největší problém v současné době šikany na českých, předpokládám, hlavně středních školách a základkách?

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
My vlastně společně i s Mall TV, což je internetová televize, jsme udělali s nimi společně seriál proti kyberšikaně, kde tam i ukazujou jeden i z nejčastějších případů, sice ano, to je trošku, jak to může dopadnout nejhůř, ale vlastně často nám říkají, že třeba spolužáci si vytvořili falešný profil, což je tam přesně vidět, že spolužák si vytvořil falešný profil, a přes to je vydíraj a nebo chtějí fotku a přes tu fotku je pak později samozřejmě vydíraj, anebo že ten daný člověk něco přidá na sociální sítě, lidi se toho chytnou ze školy a ...

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
A čím víc vlastně jako lidi to uvidí, tím víc to nabývá na moci, tím pádem čím víc diváků, tím větší má agresor jako moc.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dámy, děkuju mnohokrát za to, že jste přišly sem do Událostí, komentářů přiblížit tenhle ten příběh, nejenom samozřejmě žákům a studentům ...

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Moc děkujeme.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Děkujeme za to, co děláte pro ostatní studenty a žáky.

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Moc to pro nás znamená.

Simona TARABOVÁ, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Děkujeme moc.

Kiana KNOX, spoluzakladatelka projektu AntiCyber Bullying:
Děkujeme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, slyšeli jste jeden konkrétní příběh, jeden konkrétní příklad toho, co se dá v případě, jako je tenhle ten, s tím dělat. Na škole, kde evidentně dívky neměly zastání minimálně mezi částí pedagogů. Pane ministře?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Já bych samozřejmě ve chvíli, kdy jsem slyšel tento příběh, tak jsem rád, že máme něco, co se nazývá Institut školského ombudsmana, to znamená, máme místo, kam se dá i na ministerstvu školství zavolat s tím případem, když se člověk nedovolá na té konkrétní škole. Já bych samozřejmě mohl říct, že máme metodický pokyn proti šikaně, ale bylo by to liché, protože to podstatné, co si já odnáším i z tohoto příběhu, tak je, že kyberšikana je temným fenoménem dnešní doby. Já jsem předminulý týden byl na předpremiéře filmu V síti, kde ministerstvo nad tím převzalo záštitu, a viděl jsem celý ten film a společně s metodiky prevence z jednotlivých škol a je to šílené, je to šokující, ale je to všudypřítomné. My dokážeme samozřejmě školit metodiky prevence, ale právě to, co dělají tady slečny, to, co způsobí, pevně věřím, ta školská kopie toho filmu, to znamená, seznámit děti a studenty s tím reálným světem, s těmi reálnými hrozbami, tak je vlastně to jediné nebo jedno z mála podstatných věcí, kterou můžeme udělat a udělat ji okamžitě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mimochodem k tomu, co jste zmínil, já zmíním také páteční večer toho předchozího pátku na ČT24, kdo neviděl, tak ať se podívá na komponovaný pořad právě založený na tomhle tom filmu, který tenhle ten problém přiblížil z mnoha úhlů. Pane ministře, vy sám máte 2 děti, pokud se nepletu, jak byste se choval, pokud by se ony staly obětí šikany?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Samozřejmě jako každý rodič bych se jim snažil pomoct. Ale to, co sem tady zmínil, když jsem řekl ten fenomén, tak je věc, já jsem se o tom se svou desetiletou dcerou, téměř desetiletou dcerou už bavil, ne, že bych jí pouštěl ten film, ale bavil jsem se o tom, že je nezbytné, aby pokud se cokoliv takového stane, tak aby měla tu důvěru doma a svěřila se nám doma, protože zatímco, když vidíte, že vám dítě někdo šikanuje na ulici, tak je to zjevný projev šikany, ale tato šikana může probíhat, i když to dítě sedí vedle vás v obýváku a má v rukou mobilní telefon a může docházet k šikaně. Takže je strašně důležité, aby byla komunikace uvnitř té rodiny. Ale samozřejmě toto všechno nenahradí. To znamená, pokud ty děti nebudou vědět v té dnešní zkratkovité době právě na těch jednoduchých příbězích, rychlých YouTubech, Zatočme se šikanou, což je soutěž O2, kde sami točí vlastně, co si představují, že je šikana a jak by to měli řešit, pokud si to vlastně jakoby nezažijí a nebudou vědět, čemu se mají bránit, tak se tomu těžko ubrání.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Baxo, vy jste zažil někdy šikanu? Musel jste to řešit sám na škole?

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem coby učitel, učil jsem téměř 20 let, třeba přímo ve své třídě, kde jsem byl třídní učitel, takový případ nezažil. Zažil jsem ale případy v jiných třídách, které jsme řešili. Mimochodem to, co tady zmiňovala slečna Kiana, to vyfocení, tak když Univerzita Palackého dělala výzkum, který se jmenuje České děti v kyber světě, zpovídala 28 000 dětí. Tak 35 % z nich mělo zkušenost právě s tím, že byly vlastně bez vlastního vědomí vyfoceny a s těmi fotografiemi se zacházelo, takže je to velmi jako vážný problém.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A co když se to, dejme tomu, konkrétní příklad, když se to učitel dozví tohle to, o čem konkrétně hovoříte, jaká má být jeho reakce? Vědí učitelé, vím, že to je velmi komplikované, ale en block, co dělá takové situace.

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že ano. Zpráva České školní inspekce z roku 2016, která se tím zabývala, přinesla jedno příznivé číslo, totiž to, že velká většina škol má zpracované strategie, jak v případě šikany postupovat, existují k tomu metodické postupy, a tak podobně. Na straně druhé jsou ale věci ve školách, které zatím úplně vyřešené nejsou. Pan ministr hovořil o školních metodicích prevence. Já jsem bohužel zrovna dnes obdržel dopis, ve kterém si metodici prevence stěžují na to, že jsou málo placeni a žádají také, aby byl snížen jejich úvazek. To znamená, aby ve svojí práci se mohli tomu tématu mnohem víc věnovat školy nemají v současné době, bohužel i po zavedení reformy financování peníze na to, aby mohly třeba platit školní psychology. Dnes škola prostě nemůže legálně zaplatit z peněz, které dostává na svou činnost, školního psychologa. To znamená, ve školách ty podmínky jsou, strategie jsou k dispozici, věřím tomu, že ve velké většině škol se ty případy šikany řeší, tak jak by se řešit měly, protože mimochodem to nejhorší, co se může stát, je, pokud se ty případy ututlávají, pokud dokonce v některých případech dochází k tomu, že učitelé, takové případy jsou zaznamenané, řekli, že si za to může spíš ta oběť, to, čemu se říká viktimizace. Ale na straně druhé musíme prostě říct, že dostatečné zázemí pro to, abychom mohli bojovat, jak proti šikaně, tak proti kyberšikaně, ještě podle mého názoru není. Zmínil bych, že je to fenomén velmi masový, protože na základních školách je to 40-45 % případů škol, kde se k takovým projevům šikany, kde byly zaznamenány. A stejně tak se děje na středních školách.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane ministře, tam bylo několik konkrétních poznámek, na které bych prosil vaši reakci, nicméně dodali jste něco soukromého, tak já dám taky jeden soukromý postřeh. Mé děti, které chodily několik let do školy ve Spojených státech, kde jsou nejrůznější programy proti šikaně, tak byly vyzývány, aby když se cokoliv sebemenšího stane, aby to řekly. Nakonec to vedlo k tomu, že se vlastně přelilo na druhou stranu a najednou ty děti byly daleko více žalující, než na co je zvyklý člověk z České republiky, kdy sebemenší věc, prkotinu z jejich pohledu, hlásily a nakonec to vypadalo tak, že vlastně člověk, ať už dítě udělalo cokoliv, tak vždycky bylo nahlášeno učiteli. Takže, kde je ta hranice mezi ohlášením něčeho, co je nesprávné, zcela logickým, a přehnáním toho v tom smyslu, že najednou ty děti si nedůvěřují navzájem a práskají, když to řeknu velmi lidově, v uvozovkách, na sebe jakoukoliv maličkost? Pane ministře.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Jak už jsem řekl, že je důležité, aby na školách probíhala osvěta, tak jak tady padlo, to znamená, ať už je to prostřednictvím filmu, nebo nějakých šotů, tak to je právě to, co by mělo definovat a vlastně vytvářet v dětech tu normu, toho, co je ještě normální a co už by měly považovat za kyberšikanu nebo projev šikany. To znamená, abych já vám tady vystřelil, kde je přesně ta hranice, to ne, nerad bych se dočkal toho amerického případu na našich školách, ale jak jsou různé děti, tak jsou i různí rodiče. To znamená, pevně věřím bohužel tomu, že k těm případům: Nahlas to všechno, bude docházet. Ale podle mě ta hlavní cesta je skutečně nezastírat před těmi dětmi, že ten problém je, být tam pro ně, jak na úrovni školy, a já tu rukavici zvednu, tady padlo samozřejmě snížení úvazků metodiků prevence. Týká se to ve vyloučených lokalitách sociálních pedagogů nebo školních psychologů. A pokud jsme teď narovnávali platy ve veřejném školství, v regionální školství, tak ty další kroky v následujícím období let 21, 22 a dalších musí směřovat právě do těch dalších podpůrných činností. Já jsem je teď vyjmenoval.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ten problém kyberšikany, což je věc, kterou nemusí učitelé vidět, dost často to nemusí vědět ani ostatní žáci, kterých se to třeba v té třídě jako takové netýká, jak se tohle dá, pardon?

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Ani rodiče ne.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A dost často ani rodiče, jak se tohle to dá odhalit? Jak, jak vyzvat děti k tomu, aby skutečně, pokud se něco takového děje, aby se přihlásily?

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Ono, jestli můžu reagovat, ono je to vlastně jednak problém školy, ale je to také vlastně věc, která je spojená s rodinou. Přední experti, jako je Daniel Dočekal nebo Bob Kartous, upozorňují dnes na to, že ti rodiče vlastně ztrácí kontakt s tím, jaký život žijí jejich děti na síti. Daniel Dočekal řekl takové jednoduché doporučení: Neptejte se svých dětí na to, co měli ve školní jídelně k obědu, zeptejte se jich raději na to, co viděli na YouTube a co se děje na Instagramu. A je to vlastně jakoby rovina. Na straně jedné škola, která má obrovskou preventivní roli, informační gramotnost, práce se sociálními médii a prevence šikany. A na té druhé rodina, rodiče, kteří by měli být vlastně v kontaktu s tím, co se v tom virtuálním světě děje. Je to samozřejmě hrozně těžké, protože ten vývoj je překotný, stejný výzkum Univerzity Palackého třeba ukázal na to, že polovina dětí pod 13 let, z té skupiny pod 13 let, 10, 11, 12 má založené účty na sociálních sítích, i když vlastně ta věková hranice je 13 let, prostě ty děti dneska na síti žijí. A my asi úplně dobře nevíme, co se tam děje. A to prostředí je v mnoho ohledech velmi nebezpečné. Ty děti tam jsou ve velmi potenciálně zranitelné roli. Případy, jako je, ať už je ten seriál V síti, nebo jiný velmi úspěšný. Seriál Marty is dead, který ukazuje děsivý případ vlastně až fatálních smrtících následků kyberšikany, ukazují, že se tomu tématu musíme věnovat a že je to sice řada postupných kroků, ale nesmíme teda na to v žádném případě rezignovat. A já si teda myslím, že by měla mimo jiné se věnovat tomu speciálně Česká školní inspekce, protože třeba o kyberšikaně v tuto chvíli neexistuje na úrovni České školní inspekce žádná speciální studie. Existuje studie o šikaně, ale ta kyberšikana příliš sledována není, takže je to velké téma...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane ministře, je to pravda, co říká pan Baxa? Zároveň, pokud je to pravda, bude se tomu inspekce věnovat?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Stoprocentně se tomu inspekce bude věnovat, ale já bych chtěl vypíchnout a chtěl bych poděkovat za ta slova, která tady padla, protože je to přesně tak. Ta škola může pomoci, ale ten mobil v rukách a ty sociální sítě jsou všudypřítomné a bez toho, že by probíhala komunikace v té rodině, že by to dítě cítilo doma důvěru, tak se nepohneme. Ta škola může dát metodický základ, může udělat všechno, může vypnout mobily po dobu vyučování, ale pokud to dítě nebude cítit důvěru, aby se s tím problémem, když mu ve škole řeknou, jak ten problém vypadá, svěřilo doma, tak s tím zásadním problémem kyberšikany nepohneme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co třeba vylučování studentů nebo žáků ze studia na jeden týden jako trest? Je tohle to věc, která by mohla pomoci?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
V případě kyberšikany rozhodně ne a v případě ostatních věcí jsem také velmi skeptický, že by k tomu měla vést. Samozřejmě to, co by mělo fungovat lépe a ostatně v tom duchu je i náš návrh úpravy školského zákona, tak je vzájemná komunikace mezi školou a OSPOD, protože OSPOD a sociální pracovníci jsou ti, kteří jsou v těch rodinách. Vidí tam nějaký problém. A zatím bohužel nám to funguje tak, že škola sice vysílá ty signály jedním směrem, ale dost často, ne nechci paušalizovat, dost často ty OSPOD nemají tu stejnou odezvu ve vztahu ke škole.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme se podívat na jeden úplně aktuální příklad, kam až může dojít dennodenní šikana a jakých obludných rozměrů může nabýt, ukázala matka devítiletého chlapce z australského Brisbane. Zveřejnila video svého syna, který prosí, ať ji zabije. Video obletělo svět a vzbudilo vlnu solidarity, a také vzteku.

mluvčí:
Tohle je důsledek šikany.

mluvčí:
Dej mi lano. Já se zabiju.

mluvčí:
Za tohle může šikana. Takže mohli byste, prosím, poučit své děti, svou rodinu a přátele? Protože stačí jedna další taková chvíle a přemýšlíte, proč děti páchají sebevraždy.

mluvčí:
Dej mi nůž. Chci se bodnout do srdce.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tak tohle je video, dost těžké, těžko se na něj dívá, které bylo zveřejněno na sociálních sítích v minulých dnech. Maminka evidentně byla zoufalá, bezmocná. Je tohle to správný postup, který zvolila nakonec? Jakkoliv vím, že vcítit se do role rodiče v tuto chvíli je velmi komplikované pro někoho, kdo u toho případu nebyl konkrétního. Ale tohle je chlapeček devítiletý z Austrálie s růstovou poruchou a dítě, které samo prosilo o to, aby maminka přinesla provaz, že se oběsí nebo zabije jinak, protože už tu šikanu nebylo schopné zvládnout. Maminka natočila tohle to video, nakonec se objevila obrovská vlna solidarity a tak dále. Ale je tady zásadní střet mezi právem dítěte, které to může mamince za 10 let klidně vyčíst, že tohle to udělala a zároveň tedy právo maminky a toho dítěte na to, aby dítě žilo v prostoru bez šikany.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Má to 2 roviny a vy jste je řekl. Ta první rovina je upozornění na ten problém. A dnešní svět je bohužel takový, že reaguje nejlépe na šokující informace. A to video je šokující, je šílené. A právě proto vyvolalo obrovskou vlnu solidarity. Na druhou stranu z pohledu toho dítěte nejsem přesvědčen o tom, že tohle video, že bylo natočeno, mu jakýmkoliv způsobem pomohlo. Upozornilo na ten problém, upozornilo na zoufalost té situace, zoufalost té matky, ale rozhodně nějakým způsobem terapeuticky nepomohlo tomu dítěti. To si nebudeme nalhávat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To nevíme v tuto chvíli, já bych to nechtěl hodnotit, protože skutečně nevíme, co to může dlouhodobě působit, nebo ne. Cítíte v boji rodičů se šikanou, a teď se podívejme skutečně na učitele, ne na rodiče, bezmoc v některých případech, že se nejsou schopni dovolat jakékoliv pomoci a uchýlí se například i k takovým zoufalým činům, jako byl tenhle ten?

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Určitě ano. Je to dáno vlastně tím, o čem jsem tady hovořil, že část rodičů podle mého názoru opravdu neví, v jakém světě jejich děti žijí. A ten digitální svět, svět sociálních sítí toho každodenního kontaktu je pro spoustu rodičů určitě neproniknutelný. Výzkumy ukazují, že děti běžně tráví mnoho hodin denně na sociálních sítích. Jsou různé proměnlivé typy sociálních sítí, už tady byla zmíněna ta síť TikTok, kterou využívají zejména malé děti. Ta studie Univerzity Palackého jejich výzkumného centra, které odvádí obrovskou práci stejně jako Masarykova univerzita, ukazuje na to, že dneska už ani děti často nejsou závislé na tom, že je tam wi-fi, mají k dispozici telefony s připojením, ale zjevně prostě je patrné, že rodiče nevěnují pozornost tomu, co se vlastně v hlavách těch dětí a v tom virtuálním světě děje. A znovu je tedy zapotřebí upozorňovat rodiče, co se může dít, vyzývat je k tomu, aby se chovali zodpovědně vůči tomu, jakým způsobem jejich děti zakládají nebo nakládají se sociálními sítěmi na straně druhé musejí mít oporu. A to reaguji na to, co, na co vy jste se ptali, na to, co říkal pan ministr, že v ten okamžik, kdy cítí, že přichází nějaká krize, tak musí mít jistotu, že ta škola jim pomůže, že ta škola má připravené mechanismy, že je schopná rozeznat v samém začátku příznaky šikany. Šikana je rozdělena do nějakých pěti stupňů, naštěstí většina těch případů šikany v českých školách je v tom prvním a druhém stupni, ale ten druhý stupeň už je třeba jakoby fyzická agrese. Takže reagovat na každou takovou situaci, řešit ji hned na začátku a vědět, že když taková krize nastane, tak že ta škola ví, jak na to, ale k tomu jsou zapotřebí školní psychologové, metodici prevence, vstřícná atmosféra, aby se takovým situacím předcházelo, anebo když už k nim, nedej bože, dojde, aby věděli rodiče, na koho se mají obrátit a aby ty děti měly důvěru k těm, kteří mají pomoci.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane ministře, chcete nějak ještě krátce zareagovat?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Já jenom to video si dovolím doplnit tím, že ukázalo ještě na jednu věc, ne na kyberšikanu, ale ty následné fake news, které říkaly, že to je vlastně dospělý chlapec a rozjela se nějaká velká vlna, nikoliv podpory, ale hatů. Tak ukazuje ještě na něco, co je také důležité, a doufám, že proto vytvoříme prostor rámci Strategie 2030 plus rámci diváci programu, a to je mediální výchova. Rozlišování těch pravdivých a nepravdivých informací, protože nebudeme si nalhávat, ten svět je dneska o sociálních sítích. Nikdo je neumí vypnout, musíme se naučit v nich žít a musíme se naučit v nich žít bezpečně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Což je věc mimochodem, na které se podílí samozřejmě Česká televize. Pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste přišli sem právě do České televize. Hezký večer.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Hezký večer vám i divákům.

Martin BAXA, místopředseda strany a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Děkujeme za pozvání.

Martin Baxa

místopředseda strany
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení
primátor