Bureš vs. Falmer: Kdo koho řídí? aneb Argumenty ve prospěch lustračního zákona
(FORUM 24) Předseda Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Vojtěch Filip osobně prezentoval další pokus o zrušení tzv. lustračního zákona, jehož přijetím v říjnu 1991 federální parlament stanovil podmínky pro obsazování nejvyšších funkcí ve státních orgánech (armádě, policii, zpravodajských službách atd.), veřejné správě, veřejnoprávních médiích a dalších organizacích.
Zjevně bylo jen otázkou času, kdy komunisté využijí svého aktuálního polokoaličního postavení vůči vládě Andreje Babiše a opět se pokusí změnit charakter demokratického vládnutí v České republice. S ohledem na důležitost tématu se pokusím zopakovat a shrnout některé argumenty z naší páteční diskuze na ČT24:
1. Vedení komunistické strany, které neustále opakuje tvrzení o politické diskontinuitě mezi předlistopadovou Komunistickou stranou Československa a KSČM, podporuje rehabilitaci nejvyšších nomenklaturních stranických kádrů totalitního režimu, členů Lidových milicí, politruků různých úrovní, příslušníků Státní bezpečnosti a jejich tajných spolupracovníků či absolventů sovětských bezpečnostních škol a kurzů. Jejich postoj ve věci tzv. lustračního zákona ovšem potvrzuje, že KSČM je pupeční šňůrou spjata s ideologií komunistického totalitního režimu a stále hájí zájmy jeho tehdejších představitelů a podporovatelů.
2. Předseda KSČM Filip zcela účelově povyšuje stanovisko Mezinárodní organizace práce nad nález federálního ústavního soudu z listopadu 1992, v němž se mj. konstatovalo, že demokratický stát má nejen právo, ale i povinnost prosazovat a chránit principy, na nichž byl založen a ve svých státních i veřejných orgánech má právo formou splnění určitých státoobčanských předpokladů vyžadovat loajalitu s těmito demokratickými principy.
3. Zdůraznit je ovšem nutné i fakt, že s tímto návrhem přišel předseda KSČM Filip, vedený před listopadem 1989 jako agenturní spolupracovník komunistické rozvědky (I. správa) s krycím jménem FALMER. Pro vedení KSČM je zjevně státněbezpečnostní minulost svého předsedy nezbytnou podmínkou jeho politického profilu, nicméně pro ostatní demokratické politické subjekty, neadorující totalitní minulost, by tato personální politika přijatelná být neměla.
4. Jak předseda KSČM Filip sám přiznal, v jeho rozsudku není formulace o „neoprávněné evidenci“ komunistickou rozvědkou (jako ve stovkách jiných případů) – jinými slovy, že nebyl „agentem“ s krycím jménem FALMER, ale pouze tvrzení: nevěděl o tom, že spolupracuje se Státní bezpečností. Bez ohledu na to, jestli věříme či nevěříme faktu, že netušil, kdo ho vlastně vysílal do zahraničí, zda českobudějovický oblastní odbor rozvědky anebo kriminálka, Ministerstvo vnitra mu v případě žádosti na základě platné legislativy vydá pozitivní lustrační osvědčení.
5. Politicky nejdůležitější otázkou ovšem zůstává, zda předseda KSČM Filip řeší pouze svou minulost (a minulost svých stranických soudruhů), anebo zda nevychází vstříc svému vládnímu partnerovi, který je opět po třech dekádách vytáhl k moci. Neinicioval tuto poslední komunistickou politickou provokaci přímo premiér Andrej Babiš?
6. Jak je všeobecně známo, Andrej Babiš byl evidován pod krycím jménem BUREŠ a spolupracoval s XII. správou v Bratislavě. A aktuálně řeší podobný problém, komplikovaný navíc faktem, že již řadu let není schopen na Slovensku vyhrát soud. Stejně jako předseda KSČM ví, že pokud by musel požádat Ministerstvo vnitra, obdržel by také pozitivní lustrační osvědčení. Není daleko od pravdy bonmot, který jsem formuloval při projednávání nedůvěry vládě: koalice ANO-KSČM je vystavěna i na společném prožitku spolupráce obou politických lídrů se Státní bezpečností. Jsou jejími pohrobky.
7. Tzv. velký lustrační zákon, zákon č. 451/1991 Sb., není žádnou diskriminační právní normou, ale ústavně konformní ochrannou demokratického zřízení, špiček státní správy, státních a veřejných institucí. Návrh na jeho odstranění z našeho právního řádu za existence polokomunistické vlády je nutné pokládat za vážnou provokaci vůči každému demokratovi spjatému s listopadem 1989. Jestliže bychom měli aktuálně pořádat nějaké veřejné protesty, tak zejména na obranu lustračního zákona.
8. Pokud by předseda KSČM Filip myslel vážně slova o integraci naší společnosti, veden snahou nadále ji nerozdělovat, měl by svůj politický subjekt nechat rozpustit. Jednak by z našeho veřejného života zmizela strana ostudně spjatá s krvavým komunistickým režimem a zároveň bychom se zbavili páté kolony Ruské federace. Tento požadavek je samozřejmě nereálný, ale proč nepřipomenout, že normální je nemít komunisty v parlamentu.
poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek