Do vlády? Bude-li zájem, pomohu

20. ledna 2020
Do vlády? Bude-li zájem, pomohu

(Hospodářské noviny) Do vedení ODS se po osmi letech vrací několika násobný ministr Alexandr Vondra. Po loňském zvolení do Evropského parlamentu, kdy ho voliči vykroužkovali z patnáctého místa kandidátky na druhé, teď v sobotu na kongresu ODS oslovil také spolu straníky. V projevu zaujal plány na výstavbu Trumpovy letecké základny nebo dostavbu vnějšího okruhu Prahy. „Konečně něco konkrétního, to byl předsednický projev,“ zaznívalo z auditoria, Vondra následně získal nejvíc hlasů ze všech kandidátů na místopředsedu a gratulace přijímal ještě dlouho do sobotní noci. V rozhovoru pro Hospodářské noviny mluví o svém návratu, zahraniční politice i o tom, že pokud by ODS sestavovala vládu a chtěla ho v ní, nebránil by se.

Na kongresu ODS opakovaně zaznívalo, že vyhrajete příští sněmovní volby. V preferencích ale máte pod patnácti procenty, tedy pořád blíž k nule než k vedoucímu hnutí ANO. Není naivní říkat, že ho za dva roky porazíte?

Tak je to mezi nulou a třiceti, teď jsme někde na polovině. A to je jeden možný pohled. Ale druhý možný pohled je, že premiér bude mít čím dál větší problémy kvůli konfliktu zájmů. Také začne přicházet o bonus prosperující ekonomiky. Německo už je na mělčině a u nás se tamní stav většinou zhruba s půlročním zpožděním projeví taky. Najednou premiér nebude mít svým voličům z čeho rozdávat a umím si velmi dobře představit, jak mu v tu chvíli preference spadnou z 30 procent na 20 a my vzrosteme z 15 na 23. A jsme v úplně jiné situaci.

Jeden z bývalých ministrů ODS v kuloárech při projevu předsedy Fialy říkal, že tomu chybí něco, při čem „vlhnou kalhotky“. Není to jeden z důvodů, proč jde ODS s Fialou nahoru tak pomalu?

Politika se dnes bez emocí neobejde, ale zároveň je potřeba emoce kontrolovat. Na kongresu byl jeden moment, kdy emoce vybublaly, a já jsem byl jeden z těch, kteří se to snažili uklidnit.

Narážíte na okamžik, kdy Alexandra Udženija nebyla zvolena první místopředsedkyní ODS, přestože byla jedinou kandidátkou?

Ano.

Čím si její neúspěch vysvětlujete?

Nechci Sandru příliš hodnotit, je to trochu o tom, že část lidí, kteří ji vídávají denně a znají ji v osobní rovině, ji podle mě vnímá docela dobře. Ale pro ty, kteří ji sledovali z dálky přes mediální vyjádření a sociální sítě, byla asi jedna z těch, kteří emoce, na něž jste se mě ptal, vyvolat nedokázali.

Dokáže je vyvolat Petr Fiala?

Nepodceňujte ho, opravdu vrátil straně důstojnost, zachránil ji a má za sebou velký výsledek. Byli bychom rádi, kdyby nám šly preference rychleji nahoru, ale všechny tradiční strany to mají dnes těžší. Podívejte se na Nizozemsko nebo Itálii, nezůstal tam kámen na kameni. Kde je dnes ČSSD? Zkoušejí změnit volební systém, aby si zachránili život. Petr Fiala má dva roky, aby nás dovedl na vrchol, a my mu v tom budeme pomáhat.

Pokud by ODS řekla, že vás chce ve vládě, vzal byste to?

Takovou debatu teď vůbec nemá cenu vést, nejdřív musíme uspět.

Když Petr Fiala sebejistě prohlašuje, že bude sestavovat příští vládu, ta debata se nabízí.

Ale já do toho nejdu s nějakými nepřiměřenými ambicemi. Před více než deseti lety, kdy jsem do toho šel poprvé, to bylo jiné. Dneska, skoro v šedesáti, si člověk říká, že nejde o život. Jde o to pomoct. Tu stranu mám fakt rád, volím ji celý život a mám rád i tu zemi. Takže když mám pocit, že můžu někde pomoct a je o to zájem, tak to udělám. A takto jsem to dělal vždycky. V disentu, po revoluci, v posledních letech a budu to takto dělat i v budoucnosti. Když bude o mě zájem, budu mít chuť, budu zdravý, tak proč ne. Ale vůbec není náš zájem si teď rozdělovat křesla. To by byla velká chyba.

Koncertní síň v Praze, národní fotbalový stadion v Brně, strategická základna v Ostravě… Nebude na to pozice europoslance a místopředsedy ODS trochu málo?

Jsou to moje náměty a často ležáky, které když lidem někdo donese, tak snad budou rádi. Třeba to, jak dlouho trvá stavba vnějšího okruhu Prahy, je strašné. Drážďany to udělaly za chvíli. A taky tam lidi protestovali. Mluvil jsem o tom jako o příkladech, s čím máme jít do voleb, protože si myslím, že tomu lidi rozumějí více než nějakým obecným frázím.

Když si vzpomenu, jaké reakce vyvolával radar, je vůbec prosaditelná stavba strategické základny?

Ze strany opozice určitě ne. Ale když to dokázali Poláci? Doba je nejistá a toto je způsob, jak udržet NATO pohromadě. A NATO bude existovat, dokud budou Američané v Evropě. Když odejdou, zůstane velká úřednická organizace, ale nic moc víc. Vždycky jsem vycházel z toho, že Američané budou mít snahu nás bránit, pokud v tom budou mít i svůj zájem. A budou-li mít ve střední a východní Evropě svoje vojáky, tak ten zájem mít budou.

Nepodkopávají Američané kroky, jako je zabití íránského velitele Kásema Solejmáního, svoji pověst v Evropě sami? Solejmání nebyl přece vnímán jako jednoznačný nepřítel, na jedné straně podle USA podporoval terorismus, na druhé ale pomáhal porazit Islámský stát.

Jestli to bylo správné rozhodnutí, ukáže až budoucnost. Ale nemám sebemenší pochybnost, že to bylo rozhodnutí oprávněné. Američani prokázali v posledních dvou letech, kdy jim Íránci ostřelovali základny, sestřelili letadlo nebo protiprávně zadržovali v Perském zálivu tankery, neobyčejnou míru trpělivosti. Takže pro zásah proti Solejmánímu mám naprosté pochopení. Jsem Čech. My Češi karty v Íránu nikdy rozdávat nebudeme, ale máme ve světě nějaký pořádek, za který ručí USA. Ten pořádek nám umožňuje mít v Evropě blahobyt a svobodu, které máme. Buďme za to rádi. A buďme rádi, že Američané zatím mají vůli za takový pořádek ručit.

Bude Amerika v této politice pokračovat, nebo se zase stáhne?

Trump je nepředvídatelný, což je skvělá vlastnost proti nepřátelům, kteří vás pak nejsou schopni přečíst, ale je to zase riskantní komodita vůči spojencům. Ale jestli jsem měl při jeho nástupu obavy, zda nás ten tvrdý byznysmen neprodá někomu, kdo dá lepší nabídku, tak se to nenaplnilo a jeho zahraniční politiku hodnotím velmi dobře. Poté co Obama dával najevo jenom nerozhodnost a slabost, Ameriku vrátil do hry jako velkou zemi. Uvidíme, k čemu povede jeho jednání s Čínou. Ta podvádí, a pokud se ukáže, že je potřeba ve vztazích s ní přitvrdit, abychom nastolili pořádek, tak s tím nemám problém.

Jak velké riziko je, že si PPF podle zjištění Aktuálně.cz platila agenturu, která pomáhala zlepšovat obraz Číny v Česku?

Je to přehnané. PPF v Číně podniká v oblasti malých úvěrů. Jestli to přispívá k tomu, aby v Číně vyrůstala střední třída, která si zlepší kupní sílu, je to určitě lepší, než aby Čína zůstávala čistě autokratickým režimem, kde bude jeden samovládce. Na druhé straně jsou tam velká rizika, protože to je autokratický režim, který sleduje svoje lidi, a proto bych Huawei určitě nezval, aby nám tu řídil centrální nervové systémy digitální komunikace.

(Autor: Ondřej Leinert)

Alexandr Vondra

místopředseda strany
europoslanec