Novinky Mediální výstupy

Zároveň přesně stanoví postup rozdělení oné "obecní hromádky" bezmála 6 300 obcím a městům. Česká republika je hodně atypická velkým počtem obcí a měst. V tomto ohledu nalezneme snad jediný srovnatelný evropský příklad ve Francii. 
 

O způsobu rozdělování daňových výnosů se debatuje již od samého začátku devadesátých let. 

V devadesátých letech se zdůraňovala více zásluhovost obcí. V principu se vycházelo ze zásady, že daňové výnosy - vyprodukované na území obce či okresu - by měly z větší části také v tomto území zůstat. Platilo to především u daní z příjmů z fyzických osob. Vznikaly samozřejmě rozdíly, které částečně kompenzovala tzv. územní vyrovnávací dotace. 
 

S příchodem nového tisíciletí se dostávaly ke sluchu spíše levicovější argumenty, spočívající v záměru zajistit "rovnostářské podmínky" rozvoje obcí a regionů. 
 

Začalo se opět hodně přerozdělovat a v zásadě objem daňových výnosů té které obce byl odvislý především od počtu obyvatel. Před pěti lety se tento systém poněkud vylepšil. Jednak byly odstraněny tzv. skokové přechody, kdy jeden jediný občan mohl vlastně rozhodnout ve prospěch či neprospěch obce v řádu desítek milionů. Nově se nastavil parametr rozlohy s vahou 3 % pro výpočet rozdělení daňových výnosů. Bohužel, bez korekce tento parametr vedl v některých případech k mnohonásobnému navýšení rozpočtového určení daní ve velmi malých obcích s obrovským katastrem. 

Rozpočtové určení daní se stalo v posledních letech docela výrazným politickým tématem a bylo také zakomponováno do koaliční smlouvy. TOP 09 s podporou starostů ostře formulovala poněkud extrémní požadavky na změnu. Jimi podaný poslanecký návrh chtěl čtyřem nějvětším městům dokonce odejmout téměř 5 miliard Kč. 
 

Obtížná cesta k rozumné alternativě

Takové nápady však spíše situaci komplikovaly, takže jsme se probojovávali k rozumné alternativě jen velmi obtížně. Více než roční debata nakonec vyústila ve tvar, který schválila Poslanecká sněmovna. 
 

Není to nějaký ideální model, který by rozpočtové určení daní posunul do více motivační podoby. Pro obce a města je však velmi pozitivní zprávou navýšení podílu na daňových výnosech o 12 miliard Kč. Dopady nového modelu na největší města nejsou na rozdíl od prvních návrhů z dílny TOP 09 likvidační. Nový model odstraňuje dosavadní propad daňových výnosů zejména obcím a městům od 1500 do 20 000 obyvatel. Tato skupina si nejvíce pomohla. Byly odstraněny či změkčeny neodůvodněné rozdíly daňových výnosů jednotlivých obcí a měst. 
 

Mnou podaným pozměňovacím návrhem se navíc výrazně omezil počet těch malých obcí, kde limitace započitatelného katastru znamenala ve svém důsledku snížení jejich daňových výnosů. Pro úplnost je na místě dodat, že tento pozměňovací návrh pomohl především mnohým obcím v Plzeňském a Jihočeském kraji. 
 

Výsledkem dlouhé debaty a pozměňovacích návrhů byla podpora 148 poslanců při konečném hlasování. Pro mě jako zpravodaje tohoto propočtově velmi nesnadného zákona je celkový výsledek hlasování také i osobním úspěchem. Nebylo jednoduché být zároveň advokátem Plzně na jedné straně a malých obcí na straně druhé. Leccos jsem si také v tomto ohledu vyslechl. Nakonec však společné úsilí nejen nás, poslanců, stran vládní koalice, samosprávných svazů obcí, ale také mnohých starostů a primátorů vyústila do uspokojivého cíle.