Novinky Mediální výstupy

(INFO.cz) V krajských volbách tentokrát půjde o hodně a mají obrovský význam. V rozhovoru pro INFO.CZ to popisuje volební lídr ODS na jižní Moravě Jiří Nantl. Odhaluje program i ambice a pojmenovává, co kraj trápí. Úspěch ODS by podle něj dramaticky proměnil pozici Babišovy vlády. „Nástup sebevědomé a na premiérovi nezávislé politické reprezentace by znamenal, že vláda bude ještě ve zbytku svého mandátu konfrontována s požadavky reálně odrážejícími zájmy občanů krajů a bude nucena začít se chovat v některých důležitých věcech jinak,“ říká.

Příští rok na podzim kandidujete za ODS jako lídr pro krajské volby na jižní Moravě. S čím do toho jdete?

Myšlenka kandidovat původně nebyla z mé hlavy. Byl jsem osloven mnoha lidmi v jihomoravské ODS, napříč celým krajem, takže jsem nad tím vlastně nějak dlouho nerozmýšlel a vzal jsem to jako povinnost. Obecně mám za to, že pokud se člověk nachází ve střední fázi své životní dráhy, má za sebou něco v profesní sféře, je nezbytné přijímat i veřejnou zodpovědnost.

Politice se věnuju delší dobu, zejména vzdělávací a vědní politice, o které hodně píšu, ale i obecnějším otázkám veřejné správy. Na druhou stranu, členem ODS jsem teprve od roku 2015 a zatím jsem pracoval hlavně na programu strany v oblasti vzdělávání a vědy v našem celostátním expertním týmu.

Pokud jde o ambice ODS v Jihomoravském kraji, naším základním heslem je, že to musí být skvělé místo k životu. Jde o kraj, který dneska trpí celou řadou strukturálních problémů, které je třeba řešit.

Konkrétně?

Jihomoravský kraj patří mezi největší. Je tady ale poměrně velké rozpětí v mnoha ukazatelích kvality života mezi Brnem a zbytkem kraje. Brno má dnes ekonomicky v podstatě parametry Prahy, ve zbytku kraje je to jinak. Rozdíly jsou ale také mezi jednotlivými oblastmi venkovské části kraje. Některá místa, například na Znojemsku, lze dokonce do jisté míry označit za odloučené.

A já si myslím, že bychom se měli snažit o to, aby bez ohledu na to, kde se v rámci kraje rozhodnou lidé žít, tak aby měli dostatečné životní příležitosti, byla tam kvalitní infrastruktura, kvalitní školy, dostupné zdravotnictví. Kraj musí být dobře dopravně prostupný. Lidé by měli mít možnost volby, kde chtějí žít, pracovat nebo podnikat, aniž by se tím jejich ostatní životní možnosti – třeba přístup k dobrým školám, ke kultuře nebo ke sportovnímu vyžití – omezovaly.

To je naše vize. Současně vnímáme, že řada mladších lidí se může chtít z důvodu cen bydlení ve velkých městech usadit na venkově, což je příležitost k jeho obnově, ale potřebují k tomu podmínky v rámci kraje.

Jak v tomto ohledu hodnotíte práci stávající koalice?

Moc toho neudělala. V řadě ohledů po sobě nechává kraj zanedbaný. Jmenovat mohu třeba silnice II. a III. třídy, které patří mezi nejhorší v republice. Problematický je také stav školství, ve kterém vzniká vnitřní dluh z hlediska investiční obnovy. Výsledky posledního kola mezinárodního testování PISA navíc ukazují, že patnáctiletí žáci z jižní Moravy jsou v průměru na druhém místě od konce ve čtenářské gramotnosti, což bude výzvou pro střední školy se s tím poprat.

Rizikem je také zásoba vody, vodovod ze Švařce je v potenciálně havarijním stavu, je nutné se tím aktivně zabývat. Kraj se zadlužuje, je jedním z nejvíce zadlužených v zemi, přitom to není vidět na nějakých investicích do infrastruktury.

Současná koalice, jejímž významným pilířem je vedle hnutí ANO také TOP 09, se soustřeďuje na věci dělané na efekt. Takže na počátku volebního období jsme poslouchali blouznění o hyperloopu (experimentální vysokorychlostní dopravní systém – pozn. redakce), ale jediné, co občan zaznamená, je pontonový most ve směru na Vídeň.

Kraj zkrátka v mnoha ohledech stagnuje, a to je hanba. Jižní Morava je počtem obyvatel zhruba srovnatelná s Estonskem, máme výhodu kompaktního území, ekonomickou a vzdělanostní sílu Brna, sousedství s Vídní a Bratislavou, náš potenciál je ohromný. Mimochodem v oblasti vědy a inovací, kde sám působím, se to povedlo a Jižní Morava je dnes evropsky viditelná a úspěšná. A je fér říct, že u nastartování tohoto vývoje tehdy – před patnácti lety - také byla zásadním podílem ODS. Teď musíme mít cíl být v evropském měřítku lídrem v kvalitě veřejných služeb.

Pokud jste hovořil o vnitřních i vnějších periferiích, jak chcete napravit jejich stav?

Nejen na jižní Moravě je to věc dlouhodobá. Co lze udělat v relativně krátkém časovém horizontu, je zlepšování dopravní obslužnosti. Pak jde o nástroje týkající se územního plánování a infrastrukturních investic, to je u těch nejvýznamnějších věcí úkol státu.

Zásadní je rovnoměrně rozložená vysoká kvalita školství. Je třeba vytvářet metodickou podporu veřejných i soukromých škol, kraje a ministerstvo školství musí v této oblasti úzce spolupracovat. V oblasti školství se jako ODS chceme významněji soustředit na roli kraje jako zřizovatele u středních škol. Je potřeba využít toho, že se konečně začínají zvyšovat platy učitelů a doplnit to zvyšováním platů ředitelů a vůbec jejich podporou z hlediska profesního rozvoje. Data OECD ukazují, že kvalita práce ředitele s učiteli je vůbec jedním z nejvýznamnějších a nejrychleji působících faktorů celkové kvality škol.

Když mluvím o vyrovnávání kvality života mezi městem a venkovem, vím, že to může znít jen jako heslo. Ale opravdu jsou za tím zcela konkrétní opatření, která umíme udělat. Například je potřeba změnit dotační politiku kraje, týká se to třeba sportovních klubů, zájmových činností. Dneska je to nastavené tak, že jsou systémově zvýhodněné kluby ve velkých městech. Navíc je to nastavené binárně, buď dostanete komplet celou dotaci, anebo nic. Venkovské kluby jsou pak znevýhodněné. To chceme narovnat.

Obdobné je to ve zdravotnictví, kde je Jihomoravský kraj velmi specifický, protože jeho největší nemocnice v Brně jsou fakultní, to znamená státní, v některých místech v kraji jsou krajské nemocnice a v jiných částech kraje městské nemocnice, na jejichž chod kraj přispívá. I zde musíme mít politiku, která zajistí férové vynakládání krajských prostředků na zdravotní péči našich občanů.

Jaký je váš cíl, pokud jde o volební výsledek?

Pokud se celostátně pohybujeme kolem patnácti procent a v Brně nás volilo osmnáct procent voličů, myslím, že bychom se mohli a měli pohybovat okolo dvaceti procent.

V minulých krajských volbách jste obdrželi osm procent hlasů…

To ale bylo v úplně jiné politické situaci. Navíc dneska je politická scéna v kraji hodně dynamická. Osobně do toho jdu s tím, že budeme s lidmi nejen mluvit, ale také jim naslouchat. Kolegům ve straně často říkám, že ve volbách hledáme voliče, nikoli straníky. A věřím, že náš program pozitivní vize může být atraktivní i pro ty, kdo třeba na národní úrovni zatím volí jinak.

A předpokládám, že vaší ambicí je být po volbách součástí koalice…

Naší ambicí je vyhrát. A v poměrném volebním systému je vítězem ten, kdo sestaví koalici. Naší ambicí je tedy přinést změnu a vystřídat hnutí ANO jako vůdčí sílu na jižní Moravě.

Jak v tomto ohledu zpětně hodnotíte manévr primátorky Markéty Vaňkové z ODS, která obešla vítěze voleb, tedy hnutí ANO, a sestavila na brněnském magistrátu koalici s ostatními stranami, aniž by volby vyhrála?

Přiznám se, že jsem tehdy u toho nebyl. Řekl bych ale, že jde o legitimní krok v poměrném volebním systému. Ono se to ale také může kdykoli změnit v průběhu volebního období a někdo jiný může sestavit jinou koalici. K politice takové věci patří a je nutné nebrat to úkorně a osobně. Američané mají politické přísloví: když nesneseš horko, nelez do kuchyně.

Ale přece jenom: ty vztahy jsou provázané, lidé se tady znají. Nemůže tento fakt problematizovat vaší povolební pozici, minimálně ve vztahu k hnutí ANO?

To je nakonec spíše otázka na hnutí ANO, ostatně jsme všichni zaznamenali, že pan Petr Vokřál (exprimátor Brna – pozn. redakce), který vládl s Žít Brno, si šel nedávno namlouvat Trikolóru. Celkově považuju za zbytečné teď, rok do voleb, se zaměstnávat taktikou možných koalic. A je tady jedna okolnost, která by nás všechny měla brzdit v nějakých silných prohlášeních: v kraji musí podle zákona projít každé rozhodnutí absolutní většinou všech zastupitelů.

Není zde prakticky možná menšinová rada, zastupitelstvo nelze jednoduše rozpustit. Proto je potřeba, aby nakonec vznikla nějaká koalice, která bude funkční, a v tomto budou úvahy všech předurčeny aritmetikou volebních výsledků. V rámci toho my v ODS budeme samozřejmě hledat především řešení odpovídající preferencím našich voličů.

Jak obecně hodnotíte počínání ODS na brněnském magistrátu?

Ač je tam krátce, hodnotím to dobře, a to zatím sleduji vývoj spíš jen jako občan-uživatel. Jako volební lídr v kraji ale zvláště oceňuji velmi konstruktivní debatu s naší primátorkou Markétou Vaňkovou o tom, že v řadě věcí by kraj a město Brno měli postupovat ve strategické shodě. Měli bychom mít dlouhodobou, to znamená i nadstranicky postavenou, formálně ukotvenou dohodu o zásadních společných prioritách rozvoje, protože kraj je kromě jiného z velké části také přirozené širší metropolitní území města Brna.

Důležitost zlepšování této spolupráce musíme vysvětlovat také obyvatelům Brna, kteří možná více vnímají různé úrovně správy města jako takového, ale třeba neví, že řada klíčových silničních komunikací procházejících městem je vlastně v působnosti kraje, což může dělat problémy při opravách, a tak podobně.

S dopravou souvisí přesun hlavního vlakového nádraží. Jak se k němu stavíte?

Předně je třeba říct, že pokud se bavíme o nádraží, dotýká se to více než jen samotného Brna právě kraje. Jezdí sem kromě jiného obrovské množství lidí za prací. Tudíž třeba na otázku polohy nádraží nelze uplatňovat jen optiku obyvatel Brna-středu, jako jsem já sám, a jejich starosti, jestli to pak nebudou mít tramvají o pár minut dál.

Řekl bych, že jde o dlouhodobou věc, klíčové tudíž je, aby se to už prostě pohnulo. A osobně respektuju dosavadní rozhodnutí. Obecně si také myslím, že železniční doprava má pro celý kraj a jeho návaznosti na sousední regiony a státy obrovský potenciál, proto potřebujeme velké a moderní nádraží s velkou kapacitou.

Kromě školství, zdravotnictví a dopravy jsou tady ještě nejmíň dvě palčivá témata: sociální oblast a boj se suchem.

Jistě, jižní Morava je, pokud jde o sucho, vůbec nejpostiženějším regionem v republice. Tomu se musíme systematicky věnovat, zcela prakticky. Jde o územní plánování, o podporu konkrétních projektů typu obnovy remízků a vysazování stromů. Jde také o využívání potenciálu vědy a technologií, například uplatňování výzkumu směřujícímu k šlechtění plodin mimo jiné odolnějších vůči měnícím se klimatickým podmínkám.

I takové věci mohou a mají být částí řešení. Samospráva má hlavně jednat prakticky. Dívám se negativně na kroky typu vyhlašování stavu klimatické nouze, který nemá žádnou právní oporu a hlavně žádné právní důsledky – veřejné instituce mají v rámci své působnosti dělat proveditelné kroky, kterou pomohou.

Pokud jde o sociální oblast, Jižní Morava je například nejrychleji stárnoucí kraj a zároveň máme nejnižší počet lůžek dlouhodobé péče. Zde je třeba začít s nápravou – dosavadní koalice slíbila výstavbu dvou domovů pro seniory, ale nestalo se to. Současně ale vnímáme, že preferencí lidí je dožít doma, byť třeba v nemoci. Kraj tedy musí spolu s neziskovými organizacemi a univerzitami rozvíjet rozličné projekty hospicové a paliativní domácí péče. I to patří do vize, aby jižní Morava byla nejlepším místem pro život. Pro všechny generace.

Jak vlastně hodnotíte nejen v tomto ohledu vládu Andreje Babiše?

Hnutí ANO je těžký soupeř především kvůli tomu, že není ideově ukotvené a zároveň se v praktické politice věnuje prakticky výlučně rozdělování peněz. Otázka je, jak je to udržitelné. V každém případě bych řekl, že ač jsem samozřejmě nikdy nebyl ani potenciální jejich volič, tak mne zklamalo především v tom, že do ničeho skutečně nesáhlo a nepokusilo se zefektivnit chod státu.

Třeba ve vědní politice jsem ze začátku doufal, že by mohli něco opravdu zavřít, jak o tom svého času mluvili, protože jedním z velkých českých problémů ve vědě je, že pořád vznikají nová pracoviště a nic nezaniká. Nestalo se to ale ve vědě, ve vzdělání, ve zdravotnictví, v dopravě. Hnutí ANO de facto prohospodařilo nejlepší roky státu.

Rozhazovačnou politikou navíc Babišova vláda podvázala fungování státu v mnoha oblastech. Jsem třeba zvědavý, do jaké míry bude ekonomický realizovatelné udržovat stávající tempo růstu důchodů i po roce 2021.

Kdybych se vrátil k ODS, jak si vysvětlujete, že se vám nedaří navzdory tomu, že jsme už za polovinou volebního období, nějak výrazněji expandovat? A to jste v opozici už od roku 2013…

ODS je ale na druhou stranu jediná strana, která v posledních letech v každých volbách oproti těm minulým roste. A to mnohdy výrazně. Těch stran ve středu a napravo od něj je tady opravdu hodně, zřejmě to ale bude tak, že pořádnou konsolidaci tohoto spektra prostě mohou provést jen voliči. Za sebe se snažím o to, aby ODS byla široce rozkročená, a tím pádem umírněná liberálně-konzervativní strana.

Konzervativní máme být ne ve smyslu ideologie, ale metody – stavíme na zkušenosti, umíme se poučit, věci měníme s rozvahou a připraveně. Liberální ve smyslu důrazu na lidskou svobodu a odpovědnost za vlastní životní volby. A v kraji je mým cílem přesvědčit voliče, že ODS je nejbezpečnější volbou, pokud chcete celkovou politickou změnu i změnu kvality života v kraji.

Vnímám ale, že uvažování českých voličů je hodně blokováno určitým mentálním nastavením, které je tady časté – nepřipouštět si, že politická strana může prodělat nějaký vývoj, jak programový, tak i personální. Často slyšíme, když třeba ODS má nějaký návrh, že ale před dvaceti lety někdo z ODS říkal něco jiného. To je ale přece normální. Normální západní politická strana reaguje na vývoj a přitom si drží nějaké základní hodnoty a ideje. Recept, který fungoval před deseti, dvaceti lety, nemusí fungovat v nových podmínkách.

Je úplně v pořádku a voliči by to spíš měli oceňovat, že politická strana není strnulá. Pokud veřejnost nebude chtít akceptovat, že se politické strany programově a personálně proměňují, pak vám pro inovací nabídky nevzniká jiný způsob, než neustále zakládat nové strany. A také proto jich tady máme ve středopravém spektru tolik.

S tím nakonec souvisí to, o čem se tady hovoří už docela dlouho. Na mysli mám vznik nějakého bloku stran situovaných v pravém středu, které by ve volbách postupovaly koordinovaně. Jak je to s vámi na jižní Moravě?

My budeme, stejně jako jiné strany z tohoto spektra, kandidovat v našem kraji samostatně. Význam krajských voleb je v současné době ale obrovský, a nejen z hlediska praktické správy kraje. Pokud se nám podaří ve velkých krajích jako Jihomoravském uspět a mít hejtmany, politická pozice Babišovy vlády se dramaticky změní. Stát je skutečně značně decentralizovaný.

A pokud má Babiš dneska v řadě krajů pouze své kývaly, nástup sebevědomé a na premiérovi nezávislé politické reprezentace by znamenal, že vláda bude ještě ve zbytku svého mandátu konfrontována s požadavky reálně odrážejícími zájmy občanů krajů a bude nucena začít se chovat v některých důležitých věcech jinak. Je to jeden z důvodů, proč do těch voleb jdu.

(Autor: Vratislav Dostál)

Rozhovor vyšel na serveru Info.cz.

Jiří Nantl

lídr krajské kandidátky ODS v Jihomoravském kraji
expert ODS pro výzkum a inovace