Novinky Mediální výstupy

(MF DNES) Před rokem bylo čerstvé vedení Hradce Králové plné velkých stavebních plánů. Vítězná strana je na billboardech dokonce garantovala. Primátora nakonec postavili druzí občanští demokraté s poněkud méně okázalým volebním programem, avšak i Alexandra Hrabálka překvapila srážka s realitou.

Nové hradecké koalici se za první rok sesypalo takové množství investičních projektů, že zmlkli i snílci: modernizace školy Střezina, proměna dalšího bývalého školského zařízení v Lipkách, neúspěchem skončily tendry na fotbalový stadion a lávku přes Labe.
„Rozvoj Hradce se zastavil takovou měrou, že sice děláme vše pro to, aby se jej podařilo rozhýbat, ale moc se to nedaří. Závazky, které nám vznikly po minulém vedení, nás neuvěřitelně limitují,“ vysvětluje Alexandr Hrabálek v rozhovoru pro MF DNES.

Před rokem jste sám neskrýval překvapení, když jste z osmého místa kandidátky ODS proskákal až na primátorský post. Nelitoval jste někdy?
V trochu podobné funkci jsem pracoval osm let a docela jsem si uměl představit, co mě čeká. Takže jsem nelitoval. A že jsem byl kolikrát překvapen, to určitě ano. Ale když se člověk dá na vojnu, musí bojovat. Sebelítostí netrpím.

Co vás tedy překvapilo?

Neserióznost mnoha lidí, neplnění slibů a ze začátku zcela zbytečná útočnost opozice, kterou jsem skutečně nečekal, i když jsem věděl, že jsme jí šlápli na kuří oko uzavřením koalice a vším, co se dělo okolo.

Ta neserióznost se týkala i někoho z magistrátu?
Na radnici jsem se potkal s lidmi, se kterými spolupracuji rád, a nesetkal se s tím, že by mně někdo házel klacky pod nohy. A když už ano, poradil jsem si s tím.

Jaký máte pocit z prvního roku ve funkci?
Obojaký. Myslím si, že se nám něco povedlo, ale vlastně během celého roku jsme zjišťovali, v jakém stavu jsme město převzali. A převzali jsme ho s mnoha průšvihy, které chceme a musíme řešit, ale moc se nám to nedaří. Mám-li jmenovat: fotbalový stadion, lávka přes Labe, ZUŠ Střezina...

To je vše?
Není, ale nyní jsem si vzpomněl na jiné překvapení, které mi připravila Střezina. Byla to uměle vyvolaná petice občanů, abychom konečně se Střezinou něco začali dělat. Přitom my jsme se jí od začátku věnovali naplno. Jestliže jsme ji ale převzali v takovém stavu, tedy se zpackaným projektem a firmou, se kterou bylo velmi těžké se domluvit, aby opustila staveniště a umožnila další práce, považoval jsem celkem za úsměvné, když skupina lidí sepsala petici.

Na investiční akce města ještě dojde. Pojďme si promluvit o tom, co se dělo po vytvoření koalice vaší ODS s hnutím ANO. Na protest proti této koalici opustili ODS někdejší primátor Otakar Divíšek i exnáměstek hejtmana Miloslav Plass. Lídr kandidátky občanských demokratů Michal Moravec zase prohlásil, že on být primátorem v koalici s ANO nechce. Jaká je tedy spolupráce s hnutím ANO?
Hnutí ANO má v naší koalici většinu a jsou okamžiky, kdy se podle toho snaží chovat. Ještě však nedošlo ke stavu, kdy bychom se nebyli schopní dohodnout. Asi nejvážnějším momentem bylo jmenování určeného zastupitele pro územní plán. Tam jsme se museli sejít a dohodnout se, na jednání zastupitelstva však už bylo zcela zřejmé, že jsme se skutečně dohodli.

Takže koalice je pevná?
Jsem o tom přesvědčen. Samozřejmě na některé věci máme rozdílné názory a opak by byl nenormální, ale na tom zásadním jsme se dohodli.

Jak moc koalici prověřil velmi kontroverzní moment při schvalování dohody se společností CTP, jež načerno rozestavěla skladovací haly?
Byla to jedna z prvních věcí, kterou jsme řešili. Když se pan Apeltauer (regionální ředitel CTP - pozn. red.) přišel seznámit a ptal se, jak se na to koalice a já díváme, řekl jsem mu, že by se stavba měla dokončit, že však existuje žaloba, kterou je zapotřebí stáhnout, a že by bylo třeba se i omluvit za to, jak se firma chovala.
Nutno podotknout, že pan Apeltauer tu byl nový a on to nezpůsobil, ale vzal to na sebe a omluvil se na kolegiu primátora, radě i na zastupitelstvu. Současně stáhli žalobu. Proto se to podařilo dotáhnout tak daleko, že zastupitelstvo souhlasilo. Já to považuji za vyjednávací úspěch. Kdybychom nevyjednávali, na město padne žaloba, o které mimochodem právník města soudil, že pravděpodobnost naší výhry je šest ku čtyřem. Žaloba mohla dosáhnout až částky 200 milionů korun.
Kdybychom vyhráli, torza hal by tam zůstala a my bychom je za několik desítek milionů museli odstranit. Ještě nikdo z lidí, kteří mě označili za neetického, neřekli, jestli by udělali sbírku nebo to zaplatili ze svého. Ve slepé a naivně romantické touze po spravedlnosti by na město spadl velký závazek. Platili bychom v každém případě. Myslím, že mnoho lidí si dosud neuvědomuje, že toto byl jeden z našich prvních úspěšných kroků.

Jak moc velkým hendikepem je, že koalice má většinu až příliš těsnou?
To víte, že se musíme starat o to, abychom při opravdu důležitých hlasováních byli všichni, případně abychom přesvědčili někoho z opozice.

A daří se to? Zmínil jste, že opozice byla zbytečně útočná...
Situace se už zklidnila. Jsou věci, ve kterých se shodneme, a naopak takové, kdy s jejich podporou počítat nemůžeme.

Vy jste nedávno vstoupil do ODS. Bylo to dobré rozhodnutí?
Kandidoval jsem jako bezpartijní a byli někteří novináři, kteří se mi snažili přisoudit roli ve VPM (za Volbu pro město Alexandr Hrabálek kandidoval v letech 2010 i 2014 - pozn. red.), kterou jsem však nikdy neměl, protože za ně jsem kandidoval rovněž jako nestraník. Netajil jsem se tím, že jsem ani nepočítal, že vůbec postoupím do zastupitelstva, abychom přesvědčili někoho z opozice, natož že vyjednávání dopadla takto. Nicméně se to stalo, já přijal nabídku a zároveň jsme se přirozeně s kolegy z ODS bavili o tom, jestli a kdy do ODS vstoupím. V tom okamžiku bych považoval v podstatě za neseriózní, kdybych jim řekl, že do ODS nevstoupím.

ODS šla loni do voleb například s tezí, že rozvoj Hradce se zastavil. Už se jej podařilo znovu rozhýbat?
Jenže rozvoj se zastavil takovou měrou, že sice děláme vše pro to, aby se to podařilo, ale moc se to nedaří. Závazky, které nám vznikly po minulém vedení, nás neuvěřitelně limitují.

Shodneme se, že největším problémem Hradce jsou investiční akce?
Jistě. Nelze mít však na mysli jen stadion. Ona se zásadní investiční akcí nakonec stala i lávka přes Labe, která z předpokládaných 40 vystoupala na 145 milionů, což nikdo nečekal. Navíc si myslíme, že to není pouze vzestupem ceny stavebních prací, ale že s projektem nebylo něco v pořádku. Na Střezinu bylo alokováno 200 milionů a ukázalo se, že projekt je špatný. Přišli jsme ale také na to, že obrovské peníze potřebuje základní údržba škol. Také do nich je potřeba investovat. Naše finanční prostředky jsou však v současné době tak sešněrované, že je prostě nemáme.

Město údajně dává dohromady určitou investiční skupinu, která by měla za úkol oddělit zrno od plev, tedy vybrat opravdu důležité investiční akce. Není to rok od převzetí vlády pozdě?
Není. My jsme nevěděli, co nás čeká. Například pan Bláha (náměstek primátora pro oblast investic - pozn. red.) dostal absolutně prázdnou kancelář. Neměl tam jediný papír nebo informaci, všechno si musel zjišťovat sám.

Jaká z následujících investičních akcí je pro vás nejbolestnější: Benešova třída, fotbalový stadion, Střezina, nebo Velké náměstí?
Vidíte to, Benešovu třídu nebo Velké náměstí jsem ani nejmenoval. Ale to vše jsou miliardové relikty, které nám tady zůstaly. Nevěděli jsme, v jakém jsou stavu. Fotbalový stadion byl občanům slíben a my jsme zjistili, že projekt byl vadný. Nakonec to uznali i sami fotbalisté, takže projekt se nechal zkontrolovat, opravil se, abychom nepřišli o stavební povolení, a zjistili jsme, že cena stoupla.
Proto 28. listopadu povedeme jednání s případnými zájemci o tuto zakázku (rozhovor byl veden před tímto datem, pozn. red.), kde se budeme snažit vysvětlit naše postoje, poznat jejich názory a podle toho zvolit další strategii. V případě Benešovky jsme například narazili na to, že musí být souhlasy všech vlastníků, a my přitom zjistili, že nemáme ani jeden. Museli jsme tedy začít pracovat na tom, abychom ty souhlasy získali.

A co Velké náměstí? Nezdá se vám, že je na stavebním úřadě v Hořicích už příliš dlouho?
Pan náměstek Bláha se tam byl minulý týden zběžně informovat a jediné, co se změnilo, je vrstva prachu na té složce. Hořice na to nemají čas, vyřizují svou agendu, pracovníků stavebního úřadu v Hořicích se vůbec nechci dotknout, ale myslím, že pro úřad takového městečka je to příliš velké sousto. Je to šíleně složitá záležitost a mají ji vyřídit úředníci, kteří zcela jistě mají praxi, ale pravděpodobně ve finančně i rozlohou daleko omezenějších akcích.
Navíc se nám zdá, že iniciativy, které na Velkém náměstí fungují, nám stejně rekonstrukci podle daného projektu neumožní. Proto se začínáme bavit o tom, zda je vůbec reálné dostat parkování pod zem. Pokud by to reálné bylo, stálo by to ohromné peníze, avšak bylo by to velmi elegantní řešení a Velkému náměstí by se vrátil ten pravý, v uvozovkách středověký duch.
O iniciativách, které blokují projekt, mluvilo už bývalé vedení města...
Nejstrašnější na tom je, že je to záležitost několika málo jedinců. Jsem odhodlaný, že pokud se nám podobné akce nebudou dařit, a to ne kvůli naší neschopnosti, ale kvůli někomu, kdo je svévolně kazí, budu ho jmenovat. Jestliže někdo stotisícovému městu zmaří takovou investici, musí nést následky.

Podobné znaky podle některých interpretací nesla i rekonstrukce křižovatky Mileta...
To je jedna z věcí, o které si myslím, že se nám podařila. Po rozhovoru s panem Dohnalem, kterého jsem si pozval jako zástupce sdružení KOS, jsme dospěli ke konsenzu, že zdaleka ne všechny jejich připomínky byly špatné a je zapotřebí se o nich bavit. Podařilo se nám podepsat memorandum město - kraj - ŘSD - KOS, že si nebudeme klást překážky k dokončení stavby.

Přijde mi, že město až do letošního podzimu vyčkávalo s informací, že musí šetřit. Jako první Hradec přiškrtil finanční podporu tradičním kulturním akcím. Bylo to podle vás správné rozhodnutí s vědomím toho, jaké rozhořčení pořadatelů to vyvolalo?
Pravda, doposud se nešetřilo. A vy si myslíte, že je správné dát každému to, o co si řekne?

Není. Jenže pořadatelé si stěžovali na to, že o tom s nimi nikdo nejednal.
To není pravda. My jsme rozhodli, jaké budou dotace, a oni tu informaci dostali. Já jsem si vzal příklad z některých grantových projektů Univerzity Karlovy, kde součástí přihlášky byla ústní prezentace a krátká diskuse. Prezentace byla striktně omezena na pět minut, diskuse rovněž, protože dostatečné písemné materiály jsme měli a záleželo na tom člověku, jak to dokáže přednést a jak dokáže zodpovědět dotazy. Tu komisi tvořili odborníci z oblasti přírodních věd, kterých se ty projekty týkaly, a další odborníci. A přesně to chceme udělat i v městském dotačním cyklu Regina (seznam prestižních kulturních akcí ve městě - pozn. red.).
Chceme omezit počet financovaných projektů, protože jsme začínali na patnácti, ale nakonec jsme dostali 36 žádostí. Je pravda, že členy komise vždy nebyli odborníci, ale zástupci stran v zastupitelstvu a vždy to nebyli lidé, kteří by tomu rozuměli. Kdyby někdo chtěl, mohl by říct, že to byla politická komise, i když jsme se snažili, aby tomu úplně tak nebylo. To chceme odbourat. Chceme, aby o tom skutečně rozhodovali odborníci a ústní prezentaci chceme udělat povinnou. Je pravda, že jsme na Regině začali šetřit, ale když si to spočítáte, dotace jsme stáhli možná jen o necelý milion. To při tom množství projektů nepovažuji za rozhodující. Jestliže nejvíc křičí producent, rozpočet jehož akce je 800 tisíc a my mu příspěvek zkrátili o 40 tisíc, je těžké se k tomu vyslovit, aby nezaznělo něco, čeho bych později třeba litoval.

Nechci říct, že to bagatelizujete, jenže někteří pořadatelé už dopředu ohlásili konec anebo dramatické škrty v programu...
Jestliže producentka jedné z akcí pohrdla 180 tisíci od města, my si ty peníze nenecháme a rozdělíme je mezi financované akce. Současně vyvíjím dost velkou aktivitu, abych sehnal mecenáše těchto akcí a můžu říct, že se mi to částečně daří. Sehnal jsem dalšího sponzora, který souhlasí s tím, že do speciálního fondu města věnuje prostředky a že společně rozhodneme, na co půjdou. A zdůrazňuji: dělám to nikoli proto, že jsem se zalekl.
Ačkoli jsem byl nazván hrobařem kultury, snažím se kultuře pomoct. Současně bych byl rád, kdyby si lidé uvědomili, že dotace na Filharmonii, Klicperovo divadlo a Divadlo Drak zůstaly nedotčené. Ty považujeme za skutečné klenoty hradecké kultury. Jednáme i s krajem, aby pokud by to bylo možné, svůj příspěvek zvýšil. Vážně nechci vydávat městské peníze jen proto, že někdo natáhne ruku.

Nemáte pocit, že s nataženou rukou si zvykli chodit i jiní? Třeba fotbal?
Ano, zvykli. Budeme s nimi jednat o narovnání městského příspěvku, ale samozřejmě hledáme partnera, který by do fotbalu mohl vložit své vlastní peníze. Věřím, že pokud se nám podaří prosadit stavbu stadionu a najdeme zhotovitele, obrátí to situaci a takového partnera bychom možná mohli najít snáze.

Vy ještě věříte stávajícímu projektu fotbalového stadionu?
Já mu musím věřit a věřím také, že je možné jej dokončit, protože na něj máme alokované prostředky a jsou možnosti, jak najít firmu, která by za ty peníze stadion postavila.

Ale vždyť limit města je 605 milionů bez DPH a jediný zájemce v posledním tendru nabídl cenu 770 milionů bez DPH...
Jsou principy, například Design and Build, že ten projekt dostane případný zhotovitel a upraví si jej tak, aby vyhovoval finančním nákladům a stavebnímu povolení. Samozřejmě jej nesmí zásadně změnit, jinak o stavební povolení přijdeme a protáhne se to třeba na dalších sedm let.

Osobně jste se ještě před zvolením angažoval v proměně Pajkrovy flošny na vysokoškolský klub. Daří se to?
Už dříve bylo podepsáno memorandum mezi městem, Univerzitou Karlovou a krajem o vzájemné pomoci a nyní jednáme s krajem, zda by financovat projekt bylo možné. Potom by stačila už jen maličkost, tedy sehnat peníze.

Vím, že je to příliš předčasné, přesto se zeptám: Chtěl byste primátorský post obhájit?
Opravdu, je to předčasné. Vždyť já můžu třeba zítra dostat infarkt.

Autor: Petr Záleský, MF Dnes

Prof.PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.

primátor statutárního města Hradec Králové