Události, komentáře: Zelenější Evropa
(ČT 24) Zelená pro Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou. Nová komise se chce hodně zaměřit na ochranu životního prostředí. Jaké změny Evropu čekají? Téma Událostí, komentářů pro europoslance Jana Zahradila.
Michal KUBAL, moderátor:
Europoslanci schválili podobu nové Evropské komise. Pro tým Ursuly von Der Leyenové se vyslovilo 461 poslanců, 157 byl proti a 89 se zdrželo hlasování. Ze 27 členů je 12 žen a 15 mužů, jednou z místopředsedkyň je Věra Jourová. Funkce se nová komise ujme 1. prosince. Ursula von Der Leyenová dnes připomněla 30 let staré události v Československu. Vystihují podle ní nynější základy Evropské unie.
Ursula von der Leyenová, budoucí předsedkyně Evropské komise:
Před třiceti lety historická dvouhodinová stávka během sametové revoluce ukázala, jak se Češi a Slováci od Prahy až po Bratislavu účastní krásné, mírumilovné vlny svobody.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
My budeme v debatě pokračovat s Ditou Charanzovou z hnutí ANO, místopředsedkyní Evropského parlamentu a Janem Zahradilem, který v tomto sboru zastupuje ODS. Přeju vám oběma dobrý večer.
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Dobrý večer.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer ze Štrasburku.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní místopředsedkyně Charanzová, co se vám na té nové Evropské komisi zamlouvá, v čem ji nejvíc oceňujete, protože jste ji podpořila?
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Já si myslím, že je to dobrý kompromis. To, co já jsem kvitovala od chvíle, kdy paní von der Leyenová byla zvolena, je to, že zdůrazňuje, že chce naslouchat členským státům, že tady vidí tu propast, která vznikla mezi Bruselem, institucemi, jednotlivými členskými státy a lidmi. Takže doufám, že dostojí toho svého slova a že se bude snažit o nějaký most mezi členskými státy a Bruselem. Zdůrazňuje i ten problém mezi východní a západní Evropou a doufám, že i tohle bude bod, který si vezme k srdci při svých aktivitách.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, ODS se zdržela toho hlasování. Vám vadí, že program Ursuly von der Leyenové je vzdálený od potřeb a zájmu lidí, tak v čem konkrétně je podle vás se od tohoto daleko?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Především to bylo charakterizováno už v tom předešlém příspěvku. Tam skutečně je to zvláštní, že to říkám já jako opoziční poslanec, dochází k určitým nesrovnalostem nebo nesouladu s tím, co třeba preferuje česká vláda. Nám vadí, že paní předsedkyně Komise podle našeho názoru příliš ustoupila takové té radikální zelené ideologii, tomu boji s klimatickými změnami a že se zavázala k věcem, které podle mě buďto nebude moci splnit, anebo je bude moci splnit pouze za cenu zásahů, velmi vážných zásahů, strukturálních zásahů do evropských ekonomik, včetně České republiky, do jejich energetického mixu. A my máme obavy, že to některé ekonomiky speciálně Českou republiku může neblaze zasáhnout, takže to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme této komisi svou podporu vyjádřit nemohli. Abych nebyl jenom negativní, tak zmíním také jednu pozitivní věc. Za pozitivní určitě považuji, že se zavázala nebo nastínila možnosti změny evropského rozpočtu od takových těch fondových politik, to znamená od vyplácení peněz třeba do zemědělství nebo do těch strukturálních fondů, do kohezní politiky směrem k podpoře nových technologií, inovací, vědy a výzkumu, to si myslím, že je dobrý krok. Ale s těmi klimatickými změnami, s tou klimatickou politikou to podle mě ta Komise prostě přehnala a na Českou republiku to může mít neblahý dopad.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže zastáváte to, co říká váš kolega v europarlamentu Alexandr Vondra, že k životnímu prostředí a k těm, k tomu, k té péči o klima, ke změnám oteplování nebo k zastavení oteplování je potřeba přistupovat s rozumem a nikoliv hystericky?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Samozřejmě nemůžeme si přitom podříznout větev vlastní ekonomiky. Všichni třeba víme, že Česká republika spolu s Německem a s Polskem je jednou ze tří evropských zemí, které nejvíce využívají ve své energetické politice, ve svém energetickém mixu stále ještě uhlí. A jestliže se má v tuhle chvíli odstupovat od těžby a využívání uhlí, tak rapidně, jak je to někdy naznačováno, tak to prostě bude mít dopad na Českou republiku. Stejně tak tady teď probíhá spor, budeme svědky jeho vyvrcholení velmi brzy o novou taxonomii těch čistých zdrojů, no a tam svádíme boj o to paradoxně, tedy v jednom šiku s Francií, aby se jaderná energetika znovu dostala do těch ekologicky čistých zdrojů, zatímco Německo třeba je proti. Takže zejména ta energetická politika to, co Evropská komise, tato Evropská komise chce prosazovat, podle našeho názoru není dobře pro Českou republiku a tudíž to nemůžeme podpořit.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní místopředsedkyně Charanzová, podle vás ten ambiciózní plán boje proti klimatickým změnám je reálný a bude na něj mít Evropa peníze? Má například nová Evropská komise představu o tom, kolik na to vůbec těch peněz bude potřeba?
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Já jsem v téhle oblasti taky kritická, nicméně pan kolega Zahradil zmínil možná 1 názorový proud v jeho frakci, protože třeba polští kolegové, kteří jsou s ním ve frakci, s tím problém neměli a zvedli pro novou Komisi ruku. Já si myslím, že to, co tady dneska zaznělo, nebyla přehnaná čísla. To, co tady ale nicméně bublá, a s tím souhlasím, v koridorech parlamentu mezi některými i členskými státy, to je opravdu navyšování našich cílů. Uhlíková neutralita opravdu se podívat i na to, jestli máme nadále podporovat jadernou energetiku. A to jsou problematické body, které já také vidím, že se na ně musíme tady soustředit. Nejsme v tom sami a i v naší frakci máme kolegy, kteří s tímto mají problém. Bude to boj. A já upřímně teda spíš z toho všeho, co se týká té, toho klimatického tématu, bych řekla jediné, tady je velký hlad po tom, abychom ve všech těchhle oblastech byli první. Já bych byla ráda, třeba nemusíme být první, ale abychom rozhodně nebyli sami. Na co já budu klást důraz, je to, abychom nutili ty ostatní země, které možná mají ještě větší podíl na znečišťování planety, aby dodržely závazky, ke kterým se zavázaly.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
V čem podle vás mělo Česko zúročit fakt, že poprvé v historii máme místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou. Ptám se paní Charanzové, pak pana Zahradila.
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Ano, já si myslím, že určitě je důležité, že máme poprvé místopředsedu Evropské komise. A byť tedy se můžeme bavit o tom, do jaké míry to portfolio v tudle chvíli pro Českou republiku je zajímavé, důležité, a tak dále, já už jsem těch debat si vyslechla už před pěti lety hodně. Nicméně, co je důležité, že Věra Jourová je součástí toho celého kolegia Evropské komise, které rozhoduje, to znamená ona bude mít i hlas, když se budou rozhodovat ty jednotlivé legislativní návrhy, ať už se týkají životního prostředí, klimatu, dopravy, energetiky.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A co vy očekáváte, pane Zahradile?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já bych chtěl připomenout, že ta Evropská komise má 3 výkonné místopředsedy, kteří tedy dohlíží na koordinaci politik, a pak má 4 místopředsedy, mezi nimi i paní Jourovou, kteří mají konkrétní portfolia, takže to jsou, řekněme, takoví místopředsedové trochu nižšího rázu. Ale nechci to zlehčovat. Mně se skutečně tady nelíbí nebo není mi úplně jasné, co vlastně ta agenda paní Jourové bude znamenat. Ono je to takové velmi vágně definované, dokonce mám pocit, že ona za sebou nemá ani žádný z těch generálních direktorátů, který by se tou agendou zabýval, takže na to bude sama se svým sekretariátem nebo se svým týmem. No a všichni jsme si slibovali, nebo aspoň pan Babiš to říkal, když se vyjednávalo o těch portfoliích, že by chtěl něco silného, že by chtěl vnitřní trh nebo zahraniční obchod nebo digitální agendu, tak nic z toho se nepovedlo. Máme tedy ozdobný titul místopředsedkyně Evropské komise a k tomu takové poněkud vágně definované portfolio. Nemám, co víc bych k tomu řekl, nechci teď tady na začátku zase sršet nějakou kritikou, ale nemyslím si, že tady zrovna jsme udělali nějaký velký zářez na pažbě.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ještě 1 věc krátce pro oba prosím, v nové Evropské komisi není britský zástupce. Británie ho nenominovala, přestože to Ursula von der Leyenová chtěla. Co když se ale brexit neuskuteční k 31. lednu 2020, co potom?
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Já zase tedy začnu, vykopnu.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Prosím, už jen o krátkou reakci.
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Ano, myslím si, že je to víc právní problém než jakýkoliv jiný. Evropská komise vyzvala Velkou Británii, aby nominovala svého zástupce, vzhledem k tomu, že se tak nestalo, tak dala i ten případ k posouzení Evropskému soudnímu dvoru. Já to vidím spíš v té právní rovině.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Děkuji. Pan Zahradil.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že se nestane vůbec nic. Už takhle těch komisařů je víc než dost. Samozřejmě je to právní nárok mít svého eurokomisaře, ale jak vidíte třeba například u paní Jourové, tak se potom vymýšlí všelijaká umělá portfolia, která ani nemají žádnou pořádnou náplň, takže ta právní otázka, to je samozřejmě 1 věc, ale ta věcná otázka fungování Komise, jestli tam bude o jednoho komisaře méně nebo více, to skutečně nic neznamená a nic se nestane.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dita Charanzová a Jan Zahradil, oběma děkuju a přeju pěkný večer.
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Děkujeme.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Hezký večer.
Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Na shledanou.
předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí