Pro a proti: Naštvanost na stupiditu režimu byla tehdy obrovská
(ČRo Plus) Průzkum pro Paměť národa zjistil, že sametovou revoluci kladně hodnotí jen 40 % lidí starších 40 let. Významný český politolog Jiří Pehe napsal, že v listopadu netoužila dosavadní mlčící většina ani tak po svobodě, jako po materiálně lepším životě. Chtěli lidé v roce 1989 svobodu, nebo více blahobytu?
„Byly to spojené nádoby... Nebylo možné získat blahobyt západního typu, když to komunistický režim nepřipustil,“ připomíná v pořadu jeden z tehdejších studentských aktivistů a poslanec ODS Pavel Žáček.
Systém prý tehdy už velmi silně korodoval zevnitř a generální tajemník Miloš Jakeš tomu výrazně napomohl. „Ztratil důvěru i svých spolustraníků a komunisté nebyli schopni vygenerovat reformní alternativu..., protože neměli žádné kádry.“
„Naší obavou bylo, že se nám nepodaří dělníky zvednout, když jsou placeni tak dobře, že nemají důvod vyjít a prosadit si pro sebe svobodu. Ale mýlil jsem se, protože Praha vyhrála souboj o Václavské náměstí tím, když přišlo ČKD a další podniky. Stejné to bylo třeba v Plzni nebo v Ostravě... Naštvanost lidí a konfrontace se stupiditou komunistického režimu byla obrovská, i oni to cítili a chtěli nějakou změnu.“ Pavel Žáček
Toho mohlo využít Občanské fórum, respektive opozice spojená s šedou zónou. „A na to, v jakém jsme byli časovém vypětí, jsme to zvládli dobře. Ale v zárodku toho začátku byly skryty i některé problémy, které řešíme dodnes.“
„Nostalgie není jen typicky českým jevem... Trochu souvisí s tím, že jak dosáhneme nějaké mety, tak zapomeneme cestu k ní a jsme pak schopni akceptovat i pohledy, které jsou opravdu ahistorické, účelové, někdy i politicky účelové,“ vysvětluje Pavel Žáček (ODS).
poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek