krátké zamyšlení nad výročím 17. listopadu
Dovolte mi krátké zamyšlení nad výročím 17. listopadu, které si právě dnes připomínáme. Jedná se o svátek vskutku výjimečný, protože v jednom dni slavíme dvě události, které od sebe ovšem dělí 50 let.
Obě události mají pro náš stát a náš národ obrovský význam. Je zajímavé, že obě události, ta z roku 1939 i ta z roku 1989, znamenají krvavé potlačení studentských demonstrací, které se uskutečnily na podporu svobody a demokracie v naší zemi. Možná, že ve světle událostí, které potom následovaly, jsou obě tyto demonstrace nesrovnatelné, ale jistou paralelu bychom nalézt mohli.
Důsledkem té první demonstrace byli mrtví a těžce zranění, důsledkem bylo uzavření českých vysokých škol a internace několika tisíc studentů v koncentračních táborech, odkud se pouze část studentů navrátila. Ti se však vrátili do zcela jiného světa, do okupované země, kde lidská práva a demokracie byly pojmy, které snad zmizely i z tehdejších slovníků.
Důsledkem té druhé demonstrace bylo něco zcela jiného. Také byli zranění (tentokrát „pouze stovky“), ale studentům se podařilo zmobilizovat prakticky celý národ (vlastně tehdy ještě dva národy) a ti, kteří se vrátili z nemocnic se vrátili také do zcela jiného světa. Do světa, do kterého se lidská práva vrátila, do světa, do kterého se vrátila také demokracie.
Těch, kteří pamatují události z roku 1939, již mezi námi příliš mnoho není, zatímco nás, kteří si pamatujeme 70. a 80. léta 20. století je mezi námi velmi mnoho. Víme, proč k událostem roku 1989 došlo. Pamatujeme dobu, kdy jsme nemohli říkat to, co jsme chtěli. Ani před svými dětmi, protože jsme nevěděli, komu se svěří, dobu, kdy jsme nemohli cestovat, kdy jsme si nemohli koupit knihy, jaké bychom si rádi přečetli. Ale především nám vadilo, že o nás a o naší zemi rozhodují lidé, kteří pro to neměli vytvořený ani inteligenční, ale ani etický potenciál. A tito lidé vládli touto zemí a snažili se nám diktovat, jak máme žít.
Proto došlo k listopadovým událostem v roce 1989. A mějme to neustále na paměti. Svoboda, kterou nyní prožíváme, je těžce nabytá a stála zdraví a životy spoustu lidí. Važme si jí a braňme ji. Těžko jsme ji získali, ale lehce o ni můžeme přijít. V současné době se svoboda opět zdá být samozřejmostí a bylo by chybou myslet si, že zde nejsou ti, kteří by nás jí, ve svém vlastním a sobeckém zájmu, rádi zbavili.
Chraňme tedy odkaz obou listopadů a uvědomme si, že ne vždy vítězí „láska nad nenávistí.
primátor statutárního města Hradec Králové