Písemná interpelace na ministra vnitra ve věci aktuálních bezpečnostních hrozeb
(www.psp.cz) Písemná interpelace poslance Pavla Žáčka na 1. místopředsedu vlády a ministra vnitra ČR Jana Hamáčka ve věci aktuálních bezpečnostních hrozeb.
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás ve věci aktuálních bezpečnostních hrozeb.
Na mezinárodní konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby konané v Poslanecké sněmovně 21. října 2019 zahraniční i domácí odborníci konstatovali, že největší nebezpečí hrozí aktuálně ze strany Ruské federace a Číny. Současně prezentovali i některé konkrétní formy a metody vedení tzv. hybridní války. Jak například uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby plk. Ing. Michal Koudelka k předmětu zájmu Číny: „Zajímají je vojensko-technologické informace a snaží se ovlivňovat českou politickou scénu.“ K používaným prostředkům dále uvedl, že: „Obchodníci ale i třeba vědci, kteří chtějí v Číně působit a mají význam pro zpravodajskou službu, musí počítat s tím, že budou mít patřičnou pozornost, a to od sledování po napadení veškerých komunikačních zařízení.“ V neposlední řadě varoval před tím, že Čína vytipovává vědce a další důležité osoby v Česku, zve je do Číny, snaží se je dostat na svou stranu a získat od nich informace.
Zpravodajský server Seznam.cz v článku Číňané vyzvídají informace od českých vědců a oslovují příslušníky bezpečnostních složek, varuje BIS ze dne 3. listopadu 2019 uvádí mluvčí BIS L. Šticha následující: „Snaží se dostat do kontaktu s nejrůznějšími vědeckými pracovníky, s lidmi z univerzit, ale také samozřejmě kontaktovat naše politiky. Velmi nebezpečné podle našeho názoru je, když jsou tito lidé od nás zváni na výlety do Čínské lidové republiky, tam jsou hoštěni, všechno je to čínskou stranou placeno a potom na konci přijde nabídka na spolupráci. My se snažíme nejen vědeckou obec, ale také univerzity a politiky varovat před tím, že toto nebezpečí hrozí. V poslední době cítíme tento trend bohužel i u bezpečnostních složek a snažíme se o tom velmi nahlas mluvit.“
Jako podle tohoto předem připraveného scénáře pak působí informace, které se objevily na mediální scéně na sklonku října, které jistě neunikly vaší pozornosti.
Podle článku Organizátor konferencí Univerzity Karlovy lhal o jejich financování Čínou. Po odhalení rezignoval na zpravodajském serveru iRozhlas.cz z 25. října 2019 měla čínská ambasáda proplatit 1,2 milionu korun na konferenci Česko-čínského centra Univerzity Karlovy v Praze. Informoval o tom i server Aktuálně.cz. Peníze získala soukromá firma tajemníka centra Miloše Balabána, který konference spoluorganizoval. M. Balabán na svůj post rezignoval, potvrdil Radiožurnálu rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Ten také uvedl, že o transakcích nevěděl. Na začátku září požadovala Balabánova firma Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o., po čínské ambasádě, aby proplatila fakturu za 600 160 korun. Stejné jméno přitom nese výzkumné středisko Univerzity Karlovy, jemuž předsedal M. Balabán a které akci se záštitou univerzity pořádalo. Podle organizátorů konference ambasáda konferenci skutečně financovala.
Podle dalšího článku Za odměnu s Univerzitou Karlovou zdarma do Číny publikovaného v časopisu Respekt z 29. října 2019 měla čínská ambasáda financovat na Univerzitě Karlově i předmět o výhodách Nové hedvábné stezky. Mezi přednášející patřil i zmíněný Miloš Balabán. Podle zjištění zpravodajského serveru Aktuálně.cz údajně: „M. Balabán naúčtoval tuto svou výuku na univerzitě Čínské ambasádě. „Fakturujeme vám za služby související s realizaci kurzu One Belt One Road Initiative včetně překladu podkladových materiálů,“ píše se na faktuře na 69 206 korun. Čínské ambasádě ji vystavila soukromá společnost Středisko bezpečnostní politiky, s.r.o., kterou Balabán spoluvlastní. Jmenuje se stejně jako oficiální instituce Karlovy univerzity, kterou Balabán také vedl a která má nezávisle bádat.“
Nejlepší studenti loňského kurzu o čínské Nové hedvábné stezce na univerzitě měli jet za odměnu na osmidenní výlet do Číny, který platila čínská ambasáda – stejně jako financovala samo vyučování. Jak sdělil jeden ze studentů: „Byl to takový vzdělávací pobyt pro studenty z šestnáctí evropských států zemí plus Číny” s tím, že z každé země pocházelo mezi pěti a 15 lidmi.
Na akci dovezl komunistický režim i mladé podnikatele či evropské studenty, kteří studovali přímo v Číně. Účastníky čekaly exkurze na univerzity, do přístavů či zón volného obchodu. „Snažili se nás také seznámit s čínskými studenty, abychom si vybudovali vztahy a tak, ale nepřišlo mi to, že by nám přímo vymývali mozek. Samozřejmě nám říkali, jak je Čína na vzestupu, jak je na tom ekonomicky dobře a tyhle věci, ale to se dalo čekat,” dodává tázaný student.
Špionáž podle ředitele BIS bere Čína jako legitimní cestu pro rozvoj země, jak se rozhodla už před mnoha lety na začátku ekonomického rozmachu. „V současnosti pak lze vidět zpravodajské aktivity ve všech oblastech a na různých úrovních od amatérských po vysoce sofistikovanou.“ „Působí nejen z míst, kde je lze očekávat, ale i z pozic v různých firmách, institucích, radnic větších měst, i tam se můžeme se zpravodajskými důstojníky setkat,“ uvedl dále ředitel Koudelka. Proto snad ani nepřekvapí, že jedna z účastnic výletu, jejíž jméno redakce časopisu Respekt dle jejího tvrzení zná, už údajně nastoupila na úřednický post na ministerstvo vnitra.
Dále není bez zajímavosti, že podle obchodního rejstříku firmě pod IČO 04344341, zapsané 26. srpna 2015, byl k 31. říjnu 2019 změněn název ze Středisko bezpečnostní politiky, s.r.o. na Multilateral Consulting & Analysis s.r.o. Dne 3. listopadu 2019 na to upozornil zpravodajský server Aktuálně.cz v článku Firma, přes kterou tekly peníze čínské ambasády, se přejmenovala. Informace tají dále. Firma má stejné sídlo, jednatele i společníky, přičemž všechny čtyři osoby jsou současně členy týmu Střediska bezpečnostní politiky Univerzity Karlovy. V rejstříku však nelze dohledat, kolik peněz firma inkasovala.
Přejmenování firmy mohlo být reakcí na kritiku rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, zveřejněnou v článku zpravodajského serveru iRozhlas.cz Konference financované Čínou měly propagandistický ráz, tvrdí sinolog. Podle Zimy šlo o soukromou aktivitu dne 25. října 2019. Podle Zimy šlo o „ryze soukromou aktivitu“ společnosti Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o. „Pro mě je to velmi šokující, že někdo řídí společnost, která se jmenuje shodně jako součást Univerzity Karlovy, na které dotyčná osoba pracuje. Toto je v rozporu s etickým chováním na univerzitě,“ uvedl rektor Zima.
Zpravodajský server Aktuálně.cz v článku Výzkumníci, kterým platila čínská ambasáda, brali miliony od státu za obranu Česka z 30. října 2019 uvedl informaci, že „Výzkumníci Univerzity Karlovy, kteří si nechali vyplatit více než 1,2 milionu od čínské ambasády, získali peníze i od českého ministerstva vnitra. Čtyřmilionový grant dostali paradoxně na to, aby vymysleli, jak české výzkumné instituce ochránit před pronikáním zahraničních mocností. Nyní už bývalý šéf výzkumného střediska Miloš Balabán s bezpečností radí také ministrům či ČSSD.“ Spolumajitel Balabánovy firmy a badatel univerzity Jan Ludvík na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun. „Cílem projektu je vytvořit prakticky využitelnou, srozumitelnou, snadno aplikovatelnou a zároveň efektivní metodiku ochrany výzkumných organizací před nežádoucí snahou cizích mocností a dalších subjektů získávat z těchto organizací informace o jejich činnosti, jež mají nebo mohou mít význam pro ekonomickou bezpečnost a hospodářskou prosperitu České republiky,“ zní oficiální popis bádání.
Na webu Střediska bezpečnostních studií je uvedeno, že Miloš Balabán je „vedoucí řešitel několika výzkumných projektů v rámci bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra. Je spoluautorem monografií Kapitoly o bezpečnosti, Nezápadní aktéři světové bezpečnosti, Strategické trendy globálního vývoje a Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy. Pravidelně publikuje v recenzovaných odborných periodikách (mj. Central European Journal of International and Security Studies, Vojenské rozhledy) a píše komentáře v deníku Právo. V roce 2016 se jako oponent podílel na zpracování Auditu národní bezpečnosti. Je členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum MV ČR, vědecké rady Generálního ředitele HZS ČR a redakční rady Vojenských rozhledů.“
Podle tvrzení reportérů zpravodajského serveru Aktuálně.cz v článku Výzkumníci, kterým platila čínská ambasáda, brali miliony od státu za obranu Česka ze dne 30. října 2019 M. Balabán získal od vnitra také miliony korun na bezpečnostní výzkum. Podle jejich zjištění byl v době získání peněz zároveň členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum ministerstva, které rozděluje na bezpečnostní výzkumy stovky milionů.
Například na projekt „Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů“ měl dostat dle veřejné databáze grantů od ministerstva grant 14 milionů korun. „Cílem projektu je vytvořit metodologicky precizní, teoreticky informovanou, empiricky podloženou a zároveň úspornou a prakticky přímo využitelnou metodiku sledování indikátorů procesu rozmrzání dlouhodobě zamrzlých konfliktů,“ zní oficiální popis projektu.
Členství v poradní komisi ale podle vnitra neznamená, že byl Balabán ve střetu zájmů. „Uvedená komise byla zřízena v roce 2007. Jejím úkolem bylo vyjadřovat se ke koncepčním a strategickým otázkám a posuzovat návrhy na cenu ministerstva vnitra za bezpečnostní výzkum. Je potřeba zdůraznit, že se komise nepodílela na hodnocení návrhů projektů ani posuzování výzkumných potřeb. K žádnému střetu zájmů tedy nedocházelo,“ uvedla mluvčí vnitra Hana Malá.
Podle ní na vnitru M. Balabán zasedal až do loňského října. „Tehdy byla tato komise zrušena a nahrazena poradními orgány v jiné struktuře v souladu s koncepcí bezpečnostního výzkumu ČR 2017-2022. V žádném z těchto nových poradních orgánů není pan Balabán členem,“ dodala Malá.
Balabán, původním povoláním voják a dnes plukovník v záloze, zasedal i v takzvané vědecké radě generálního ředitele hasičů Drahoslava Ryby, jehož organizace také spadá pod vnitro. Pod hlavičkou Střediska bezpečnostní politiky také už od roku 2015 společně s dalšími řešiteli zlepšuje schopnosti hasičů v projektu za 80 milionů korun. Samotné středisko z balíku získalo 2,6 milionu.
„Cílený výzkum nových moderních technologií, metod, metodik a postupů prakticky využitelných pro zvyšování bezpečnosti státu a jeho občanů zahrnující neodkladná a dlouhodobá opatření na ochranu obyvatel, jako je varování, kolektivní a individuální ochrana, ochrana před nebezpečnými chemickými látkami, biologickými agens a zdroji ionizujícího záření, včetně specifických opatření při použití zbraní hromadného ničení,“ zní popis záměru.
Podle veřejné databáze mu ale letos grant přisoudilo i ministerstvo obrany. Za 3,6 milionu má pro Vojenské zpravodajství až do roku 2021 zkoumat novou bezpečnostní a vojenskou realitu ve světě.
Balabán přitom pod hlavičkou univerzitního Střediska bezpečnostní politiky zároveň pravidelně pořádal bezpečnostní konference. A zval na ně ty nejvlivnější postavy české bezpečnostní komunity, zákonodárce i ministry.
Vyšetřování vedení fakulty nyní ale ukazuje, že peníze partneři akcí neposílali univerzitě, kde by se transparentně objevily v účetnictví i registru smluv, ale Balabánově firmě Středisko bezpečnostní politiky s. r. o.
Aktuálně.cz má prý k dispozici seznam partnerů konferencí za jednotlivé roky. A je tak jasné, že kromě peněz čínské ambasády do firmy muže, kterého si stát platí jako nezávislého bezpečnostního experta, stovky tisíc posílali i zbrojaři. Celkem Balabán vedení fakulty přiznal, že na konference konané na FSV vybral přes svou firmu v letech 2015 až 2019 na 3,3 milionu korun.
Peníze mu prý převedl také zbrojařský kolos miliardáře Jaroslava Strnada Czechoslovak Group, další zbrojař Omnipol, Česká zbrojovka, polostátní energetická firma ČEZ nebo komunikační firma Huawei, kterou dnes západní tajné služby podezřívají ze špionáže pro čínskou vládu. Server Seznam Zprávy v článku Vyšetřování na Karlově univerzitě. Sponzorské příspěvky chodí soukromé firmě zaměstnanců ze dne 23. října 2019 přitom už upozornil na to, že do soukromé firmy místo univerzitě peníze posílaly i státní firmy – Lesy ČR, Vojenské Lesy či Národního institut pro další vzdělávání.
Zveřejněná reakce ministerstva vnitra byla taková, že by spolupráci ukončilo až při pravomocném odsouzení řešitelů. „Příjemci podpory na bezpečnostní výzkum jsou povinni před uzavřením smlouvy dokládat trestní bezúhonnost. V případě, že by tato podmínka nebyla splněna nebo došlo v průběhu realizace projektu ke změně, je MV oprávněno smlouvu neuzavřít nebo od smlouvy odstoupit. Smlouva o podpoře se uzavírá vždy s institucí, kterou zastupuje statutární zástupce, v tomto případě rektor UK v Praze,“ uvedla tisková mluvčí Malá.
Jak 6. listopadu 2019 uvedl server Aktuálně.cz v článku Karlova univerzita propustila akademiky, které platila za konference čínská ambasáda čtyři spolumajitelé zmíněné firmy podle děkanky Alice Němcové Tejkalové na univerzitě skončili. Uvedla, že „Včera jsem se dohodla na rozvázání pracovního poměru s panem Balabánem, paní Kortusovou a panem Stejskalem. Odejdou k 31. lednu 2020. Tento termín byl zvolen s ohledem na čas potřebný k předání projektů, ve kterých jsou zapojeni.“
Výše zmíněné informace dostupné z veřejných zdrojů ve mně vyvolávají velkou obavu o tom, zda jsou správně nastavena a dodržována pravidla zajištění bezpečnosti České republiky. Ze zveřejněných informací vyplývá, že se osoby, které svým jednáním prakticky do písmene naplňují scénáře, které nám předestírají tuzemští i zahraniční odborníci na aktuální hrozby, zejména v souvislosti s vedením tzv. hybridní války, podílejí na citlivých záležitostech bezpečnosti státu. Proto se domnívám, že je třeba bezpečnostní standardy prověřit. Máte v plánu tyto bezpečnostní standardy prověřit? Pokud ano, kdy se bude možné seznámit s jejich výsledkem?
Jestliže jsou takové osoby zapojeny v bezpečnostních aktivitách, které zajišťuje zejména naše Ministerstvo vnitra, tak jsem přesvědčen, že pouhé doložení bezúhonnosti a čekání na případné pravomocné odsouzení konkrétních osob – jak sdělila mluvčí Vašeho úřadu – v takovýchto případech nepostačuje. Stejně tak tvrzení, že realizace projektu je založena smlouvou s institucí, kterou uzavírá statutární zástupce, je přinejmenším alibistické. Vždyť u většiny projektů – v bezpečnostního výzkumu nevyjímaje – jsou ještě před počátkem známy osoby, které se na nich budou podílet. A pokud by tomu tak nebylo, tak je třeba důsledně zvážit, aby tento standard byl zaveden. Jaké máte v tomto smyslu v plánu provést konkrétní kroky?
Konkrétně k osobě Miloš Balabána lze konstatovat, že není zrovna osobností vzbuzující důvěru, což je známo přinejmenším od roku 2013. Tehdy Bezpečnostní informační služba ve své veřejné zprávě uvedla panem Balabánem pořádanou Pražskou bezpečnostní konferenci jako příklad, jak mohou cizí mocnosti ovlivňovat veřejné mínění v Česku. Bude váš resort i nadále zaměstnávat pana Balabána? Poskytuje pan Balabán své služby bezpečnostním sborům? Pokud ano, za jakých podmínek a nepovažujete to za bezpečnostní riziko? Budete prověřovat, zda v minulosti došlo k úniku informací od pana M. Balabána cizím mocnostem, a to vzhledem k jeho spolupráci s resortem vnitra?
V souvislosti se shora uvedenými informacemi, zveřejněnými v médiích se dále táži, zda se zakládá na pravdě zjištění, že studentka, která byla na návštěvě Číny je skutečně zaměstnána na Ministerstvu vnitra. Pokud ano, na jaké pozici? Byla tato okolnost známa při jejím přijetí do pracovního nebo služebního poměru?
Je možné, že by pan M. Balabán svou činností pro i mimo resort vnitra podporoval vedení tzv. hybridní války cizích mocností, když mj. financoval svou činnost z peněz Číny?
Souhlasíte s tvrzením Bezpečnostní informační služby a jeho ředitele Koudelky, že Čína je pro Českou republiku hrozbou?
Máte v plánu zadávat řešení otázek bezpečnosti výše zmíněné firmě, ve které figuruje pan M. Balabán a jeho bývalí kolegové ze Střediska bezpečnostní politiky UK?
Jaké postavení a jakou činnost v minulosti pro ministerstvo vnitra vykonávali i další pracovníci Střediska bezpečnostní politiky s. r. o. a pracovníci Střediska bezpečnostní politiky UK?
Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem
poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek