Novinky Mediální výstupy

Premiér Petr Nečas exkluzivně pro MF DNES: Zvýšení daní na důchody je nutné, spoléhat jen na příjmy z privatizace ČEZ nemůžeme.

V České republice dochází k pozitivnímu jevu nejrychleji se prodlužující střední délky života v celé Evropě. Zároveň však klesá podíl ekonomicky aktivních lidí na celkové populaci, což je celoevropský trend. Jestliže dnes činí podíl obyvatel ČR nad 60 let 22 %, v roce 2030 to má být již třetina. Zatímco dnes přispívají do důchodového systému zhruba dva ekonomicky aktivní lidé na jednoho seniora, v roce 2050 to bude jeden na jednoho. Bylo by proto velmi neodpovědné tvářit se, že se nic neděje. Má-li být seniorům v budoucnosti zajištěno důstojné stáří, nemůžeme si populisticky nalhávat, že to půjde bez systémových změn a zcela bezbolestně. Bez důchodové reformy lze kolapsu výplaty penzí předejít pouze razantním zvýšením věku odchodu do důchodu, výrazným zvýšením sociálních odvodů (které u nás patří k největším v Evropě) nebo dramatickým snížením důchodů na hranici chudoby. Tomu chceme předejít. Pro udržení současné životní úrovně v seniorském věku bude nutné více individuálně spořit. Dnešní čtyřicátníci a mladší si musí být vědomi, že státní průběžný systém jim tuto úroveň sám o sobě do budoucna nezajistí. Otázka spoření a přípravy na stáří musí být všudypřítomná, jelikož za ni každý ponese svůj díl odpovědnosti.

Odborná diskuse probíhá už sedm let

Intenzivní odborná diskuse o důchodové reformě probíhá od roku 2004, ať už se jedná o závěry Bezděkových komisí, NERV nebo četných konferencí a veřejných debat. Levice bohužel závěry těchto odborných fór do této doby blokovala a snažila se veřejnosti vsugerovat, že žádné zásadnější změny nejsou zapotřebí. O tom, že současný koncept důchodové reformy nespadl ze dne na den z nebe, svědčí i fakt, že ho vláda rámcově představila už v dubnu 2007. Během dalších dvou let byly dokončeny nebo rozpracovány všechny tři její etapy, ale kvůli svržení vlády nebylo možné ji dokončit. Následoval další čtrnáctiměsíční odklad kvůli zrušení předčasných voleb. Proto je nejvyšší čas přejít od slov k činům. Konečně došlo k politické dohodě a je zřejmé, že výsledný koncept důchodové reformy musí být koaličním kompromisem. I když v zásadních principech vychází ze závěrů expertních komisí, nemůže je kopírovat ze sta procent. Patří sem zejména upuštění od experty doporučovaného povinného spoření v penzijních fondech, které neměla žádná z koaličních stran v programu. Vycházíme tím vstříc i širšímu celospolečenskému konsenzu, přičemž současných seniorů se reforma nedotkne.

Mediální diskuse se poněkud jednostranně zplošťuje na sjednocení DPH, nicméně důchodová reforma zahrnuje širokou škálu změn. Měnit se bude státní průběžný systém, který nadále zůstane výraznou složkou důchodů. Mezi základní změny patří pokračování zvyšování důchodového věku po roce 2030, kdy dosáhne 65 let pro muže a 62 až 65 let pro ženy podle počtu dětí, v souladu s očekávaným vývojem délky života. Zároveň poté dojde k postupnému sjednocení důchodového věku mužů a žen. Odstraňujeme zároveň možnost vlády valorizovat penze více, než stanoví zákon. Odolnost důchodového systému zvýšíme novou možností penzijního spoření. Umožníme mladým lidem, aby si dobrovolně spořili v soukromých penzijních fondech s různými investičními strategiemi pod silným dozorem státu.

Mohou sem vyvést 3 % důchodového pojištění s podmínkou dodání dalších 2 %, což znamená šanci na zvýšení příjmů v seniorském věku. Do konce roku 2012 budou moci do tohoto systému vstoupit i lidé starší 35 let. Sníží se tak závislost na demografickém vývoji. Zároveň je nutné vyvracet různé mýty kolem reformy. Například v případě úmrtí příjemce penze jeho peníze přejdou na dědice.

Neopakujeme chyby z okolních zemí

Poučili jsme se ze zkušeností v okolních zemích a nehodláme opakovat jejich chyby. Financování důchodové reformy bylo slabým místem, na které doplatilo Slovensko, Maďarsko i Polsko. Především vysoké procento vyvedeného pojištění (9 % na Slovensku a 6 až 8 % vMaďarsku a Polsku), povinnost vstupu do penzijních fondů do určitého věku, výhodné podmínky pro ostatní a neochota zavést nepopulární změny v průběžném systému způsobily destabilizaci a obrovské schodky tamních důchodových systémů. Vláda nechce podcenit financování důchodové reformy. Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úroveň 20 % umožní provést důchodovou reformu, stabilizovat systém a neprohloubit deficit veřejných financí. Tím spolehlivě předejdeme situaci v okolních zemích. Tímto krokem získáme až 57miliard Kč, které budou mj. kompenzovat pojištění vyvedené z průběžného systému (20 mld. Kč).

Nedochází přitom k největšímu zvýšení daní, jak je mylně interpretováno, jelikož zároveň snižujeme přímé zdanění. Přitom platí, že celková výše daní (daňová kvóta) se vlivem reforem v podstatě nezmění. Firmy budou mít o 1,8 % nižší odvody na sociální pojištění (19 mld. Kč), čímž ochráníme pracovní místa. Růst cen kompenzujeme rodinám s dětmi zvýšením daňových slev a seniorům mimořádnou valorizací. Zároveň umožníme v rámci podpory mezigenerační solidarity převedení jednoho procenta sociálního pojištění na zvýšení důchodů ve prospěch rodičů (7 mld. Kč).

Sjednocení sazeb DPH je jako nástroj pro stabilizaci veřejných financí, kam nepochybně patří i důchodový systém, podporováno i Evropskou komisí, OECD aMezinárodnímměnovým fondem. Navrhovaly jej v této souvislosti i expertní komise (ve výši 19 % bez výjimek), takže ani to dnes není blesk z čistého nebe. Navíc se zapomíná na to, že jen v loňském roce stoupl schodek důchodového systému na téměř 30 miliard Kč. I tím se vláda pochopitelně musí zabývat a případné přebytky z výběru DPH použije na sanaci tohoto dluhu. Spoléhat jen na privatizační příjmy a dividendy ČEZ při udržení dlouhodobé stability systému v průběhu desítek let je nemyslitelné a navíc komplikované z hlediska pravidel EU. Současná vláda má unikátní šanci prosadit reformy a bylo by lehkovážné tuto příležitost nevyužít. Samozřejmě přitom musíme trpělivě informovat veřejnost. To bude ovšem úkol pro všechny koaliční politiky.