Novinky Mediální výstupy

(ČRo Plus) Nový člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) František Bublan tvrdí, že v instituci se dříve vyhledávaly informace na některé levicové politiky. Ústav prý vznikl jako bič na levici. Bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS) to ale označuje za nesmysl a politizací ústavu je naopak to, když se v jeho Radě kumulují bývalí politici – Bublan byl poslancem a senátorem za ČSSD a ministrem vnitra v sociálně demokratických vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka.

„Pan ministr a jeho předchůdci jsou zodpovědní za to, že se materiály StB zneužívaly proti českým občanům, přestože byly tajné. A zneužívaly je instituce, které vedl. My jsme to dostali pod režim zákona,“ tvrdí Žáček.

„Paradoxem celé situace je, že jediný z politických subjektů, kdo se o ty materiály zajímal i po vytvoření ABS (Archivu bezpečnostních složek, pozn. red.) – když už nikdo nemohl přijít za archivářem a říct si o svazek na podnikatele nebo politika – byli sociální demokraté,“ popisuje údajně běžnou praxi 90. let.

„To už nebylo tou tajnou cestou, kdy se zeptali pana ministra, ten se zeptal šéfa tajné služby a ten šéfa archivu. Ten sociální demokrat se musel podepsat, dostal kopie svazku a pak si vyřizovali účty uvnitř strany. Říkám to poprvé veřejně a naprosto zodpovědně. Takhle to bylo.“ Pavel Žáček

Po nástupu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) prý za Žáčkem jakožto bývalým ředitelem ústavu přišli nejmenovaní sociální demokraté a ptali se, jestli v archivu není něco na Andreje Babiše (ANO).

Bublan je nekompetentní

Žáček v Interview Plus dále připomíná, že Bublan byl v letech 2001–2004 ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), „jedné ze zpravodajských služeb, proti které byla naše revoluce (míněno vznik ÚSTR a ABS, pozn. red.), tedy vyvedení archivních materiálů bezpečnostních složek do normálního veřejného archivu.“

Podle něj to byl právě Bublan, kdo v čele ÚZSI umožňoval zneužívání těchto materiálů bývalými politiky, úředníky a příslušníky tajných služeb. Kritizuje také Bublanovo vystoupení v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém prý prokázal „maximální nekompetentnost“.

„Bývalí sociálnědemokratičtí politici velmi úspěšně suplují komunisty, kteří v Radě být nemohou. A to je případ pana Bublana.“ Pavel Žáček

ÚSTR podle Žáčka nedělá to, co by podle zákona měl, a v jeho čele stojí „nedovzdělaní amatéři, kteří mají problémy s využíváním státních prostředků. Už víc než rok je vedení vyšetřováno policií za špatné nakládání s finančními prostředky. Nediplomaticky řečeno, že tam kradou.“

Současný poslanec ODS si nemyslí, že by ÚSTR byl pod jeho vedením pod vlivem nějaké politické strany. Do Sněmovny se dostal jako nestraník ze 17. místa: „Možná právě i kvůli tomu, že jsem vybudoval ÚSTR.“

Žáček připouští, že k ODS měl ideově vždy blízko. „Ale ne tak, abych premiéru Topolánkovi nosil svazky, jak se tu snažil naznačit pan Bublan. Jestli někdo, tak ministr vnitra, když ho o to pan Gross nebo Paroubek požádali,“ uzavírá s tím, že důkazy o tom by stále měly být v ABS.

Přepis rozhovoru:

Jan BUMBA, moderátor:
Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2007 jako instituce, která má přispět k tomu, aby společnost neopakovala chyby, kterých se dopustila v obdobích nacismu a komunismu. Hned rok po vzniku ÚSTR se skupina zákonodárců KSČM a ČSSD domáhala neúspěšně jeho zrušení, mezi nimi byl i sociální demokrat František Bublan, kterého nyní senátoři zvolili členem rady ÚSTR. Dnes už ho rušit nechce, už to prý není bič na levici jako dříve. Liší se nějak práce ústavu dnes a před 10 lety? Dobrý poslech přeje Jan Bumba. Naším hostem je zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, dnes poslanec ODS Pavel Žáček. Dobrý den.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Jan BUMBA, moderátor:
Proti tomu, aby se stal František Bublan členem rady ÚSTR se ozvali a veřejně protestovali někteří zaměstnanci ústavu. Vy v tom vidíte nějaké ohrožení této instituce, že právě pan Bublan nastupuje do rady?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Já se domnívám, jestli něco je politizací ústavu, tak je to, že v radě se kumulují bývalí politici. On byl senátorem, on byl poslancem, a myslím si v tom vašem rozhovoru prokázal maximální nekompetentnost v této oblasti. Ty jeho argumenty se pohybovaly mimo čas a prostor, vracel se zpátky v čase. Ale co bych vypíchnul, on vlastně byl člověkem, byl dlouholetým ministrem vnitra, mimochodem za pánů Grosse a Paroubka, čili to není úplně nejlepší vizitka. A byl ředitelem jedné ze zpravodajských služeb, proti kterým byla ta naše revoluce. To znamená vyvedení těch archivních materiálů Státní bezpečnosti a další bezpečnostních složek do normálního veřejného archivu, byla vedena. On byl jeden z těch, který vlastně držel ty materiály v rukou moci, postkomunistické, pravda. A on vlastně umožňoval zneužívání těchto materiálů bývalými politiky, úředníky, příslušníky tajných služeb.

Jan BUMBA, moderátor:
Použil jste slovo revoluce. Jakou revoluci máte na mysli?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Že vznikl Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek a že všechny tyto materiály se kumulovaly pod archivní zákon, že prostě byly vyvedeny z režimu bezpečnostních archivů, nad kterými vládli ministři vnitra, příslušníci zpravodajských služeb a byl veden do režimu standardního, tak jak tomu je v Německu, v Polsku a v dalších zemích prostě veřejné archivu. To je naprosto klíčová věc.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň už to je přece jenom nějaký pátek, když dnes František Bublan nastoupí do rady Ústavu pro studium totalitních režimů, jak ho může ovlivnit, proč si myslíte, že ho může nějak politizovat?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Když to srovnáme s jinými institucemi, s kterými jsme srovnali na začátku, které jsme vlastně dobíhali v tom sprintu v postkomunistickém světě, vznik těchto paměťových institucí, tak v jejich čele a v jejich radách jsou odborníci, vědci profesoři, lidé, kteří jsou na úrovni. Pan Bublan, teda to, co jsem slyšel, mě absolutně šokovalo, ten neví, o čem mluví. On argumentuje třeba tím, že zpravodajské služby mají rozhodovat o tom, jestli se budou některé svazky zpřístupňovat, jestli s nimi budou historici pracovat. No, to popírá ústavu. My jsme převedli, my jsme odtajnili, byla to velká práce, před těmi x lety on byl proti a dneska používá argumenty, přesně proti kterým celé toto tažení bylo, proti kterým byl vybudován Archiv bezpečnostních složek jako standardní veřejný archiv.

Jan BUMBA, moderátor:
A z praktického hlediska, rada je samozřejmě nejvyšším orgánem ústavu, to je lehce dohledatelné, ale jak ta rada v praxi zasahuje do chodu té instituce?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Třeba může ovlivnit, kdo bude v čele instituce, a jestli v čele je někdo, kdo nemá dostatek publikací, kdo není příslušně dovzdělán, jestliže tam vládnou poměry, o kterých dneska píše bubínek revolveru, jaké tam jsou poměry. Protože oni přišli s tím, že budou vylepšovat tu vstupní fázi, která samozřejmě nebyla bez problémů. My jsme budovali spoustu věcí. My jsme napravovali těch 20 let v tom archivnictví, to, co se prostě neudělalo. Samozřejmě byla to otázka i velmi složité personální politiky. Do toho zasahovali politici, včetně pana Bublana, takže to nebylo jednoduché. Měli jsme jenom 5 let na to, já jako ředitel a po mně Daniel Herman, abychom to nějak stabilizovali a vybudovali to, abychom dosáhli toho standardu, který je v ostatním světě postkomunistickém. A prostě oni tam prosadili věci. Mimochodem, co si myslím, že je nejpodstatnější z toho celého rozhovoru, on tam bezelstně přiznává, že vlastně ovlivňoval vedení ústavu, že s tím současným vedení ústavu byl v kontaktu, že on jako politik, jako senátor se s nimi bavil, co mají a co nemají dělat. Já tam trošku cítím i to, že na něj tlačil, aby byla personální politika, aby se některých kritiků zbavili, kteří mimochodem dneska ostře reagovali na to, že by se tam měl dostat. Čili pro mě to není ukončená věc. Ten člověk se změnit nemůže a stejně tak jako byl v minulosti proti té instituci, tak dneska udržuje to, že ta instituce neplní zákon. My jsme na začátku fungovali podle zákona. Dneska se úplně vymykají tomu zadání.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, tedy že z pozice člena rady, řadového člena rady, může František Bublan, nebo kdokoliv jiný, tedy ovlivňovat především tu personální situaci uvnitř?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Oni můžou projednávat pochopitelně, co se tam děje. Jsou tam samozřejmě členové rady, kteří jdou tomu vedení na ruku, můžeme uvažovat, co zatím všechno je. Myslím si, že jsou tam vlastně 2 akademici, je tam jeden z těch politiků, kterého bych rozhodně chtěl zmínit, protože to je jeden z těch otců zakladatelů, a to je bývalý místopředseda Senátu Jirka Liška, který když asi slyší, nebo když vidí, co ti jeho kolegové jaksi bývalí senátoři a poslanci dělají, tak asi to není úplně totožné s tím, proč ten ústav vznikal. Podle mého názoru oni se dostali do situace, kdy ten ústav ztratil to zadání, je vlastně jeho fokus zaměřen úplně jiným směrem, když to srovnáme zejména s tím, s čím je to nutné srovnávat, to znamená se zahraničními partnery, tak oni nedělají to, co by dělat měli, vždyť i jejich partnerem..., čím se můžou chlubit třeba na mezinárodní poli, jedině to, že spolupracují s Albánci, což je trošku málo pochopitelné.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste, pane poslanče, zmínil několikrát ten rozhovor, který poskytl František Bublan této stanici minulý týden, on v něm mimo jiné taky řekl, že na základě stanoviska Ústavního soudu byl zákon o ÚSTR několikrát novelizován...

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Což není pravda.

Jan BUMBA, moderátor:
Historik Petr Blažek, což je jeden z těch insiderů, kteří protestují, ale říká, že došlo jen k drobné změně týkající se odvolatelnosti člena rady ÚSTR, jinak, že se neměnilo nic.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Přesně tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak jak to je?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Ten člověk neví vůbec nic. Neměnil se. On v podstatě tvrdí, že o vzniku ústavu jaksi nereaguje. Ale když si vzpomeneme ústav vznikl 1. února 2008. Ten nález Ústavního soudu byl v březnu 2008, čili jednoznačně byl podán předtím. A znělo opravdu jedno slovíčko, postavení radního rady ÚSTR.

Jan BUMBA, moderátor:
A tedy ty zákony, podle kterých tam funguje ÚSTR dnes, nejsou v zásadě odlišné....

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Jinak Ústavní soud všechno smetl ze stolu. Oni chtěli buď jeho zrušení, nebo to, že by do rady mohli bývalí komunisté, což my jsme samozřejmě nechtěli, ale jak vidím, tak jak si bývalí sociálně zlaté nebo sociálnědemokratičtí politici velmi úspěšně suplují ty komunisty, kteří v té radě být nemohou. A to je případ pana Bublana pro mě osobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou podle vašich informací nyní v ÚSTR nějaké rozhádané skupinky zaměstnanců.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Určitě jsou tam různé názorové platformy, jsou tam osoby, které se jednoznačně drží té zakladatelské éry, toho, že se naplnil zákon, to znamená, že se jednak vytvořil ten archiv v tom zakladatelském období dělali velké množství, ta transformace toho, jestli si vzpomínáte, tak nejenom pan Bublan, ale například takový zapomenutí politici ČSSD jako byl třeba Rath a další, říkali, že se zhroutí lustrační systém, že se na rok zavřou archivy minimálně, a tak dále. My všechno dělali v běhu, všechno jsme to prostě zvládli, otevřeli jsme to, nasměrovali jsme společnost tomu, že dneska máme zákon o třetím odboji a že můžeme nějakým způsobem ocenit i odbojáře jak z padesátých let, tak svým způsobem i opozici z 80. let, bez toho by to nebylo. Čili ty základy, které prostě se nám podařilo dostat do společnosti a do akademického prostředí, které se tomuhle vyhýbalo. Tak my jsme tam jednoznačně dali legislativa, my jsme jednoznačně akceptovali, že se má stejně jako jiných státech bývalého východního bloku rozmotávat to předivo vztahů, které, jak ovládala bezpečnostní složky Státní bezpečnost například, ale nejenom Státní bezpečnost, jak ovládaly společnost. Toto všechno jsou nezodpovězené věci, které prostě dlužíme této veřejnosti, nebo aspoň její části.

Jan BUMBA, moderátor:
Hostem dnešního Interview je první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, poslanec ODS Pavel Žáček. Pochopil jsem, že jste velmi kritický k tomu, jak ústav funguje dnes, proč především?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Určitě jednak, myslím si, že opravdu se míjí s tím zadáním. Podívejme se, co je v zákoně, podívejme se, co ten ústav dělá. V čele té instituce jsou prostě nedovzdělaní amatéři, kteří ještě mají problémy s využíváním státních prostředků. Všichni dobře víme, že už rok, více než rok, je vedení Ústavu pro studium totalitních režimu vyšetřováno Policií České republiky pod gescí státního zástupce za špatné nakládání finančních prostředků, diplomaticky řečeno. Nediplomaticky, že si tam prostě asi kradou, nebo co.

Jan BUMBA, moderátor:
Počkejte, to jsou věci, toto je ve fázi vyšetřování, tak těžko dělat nějaké závěry, nebo ne?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Týká se to té budovy, týká se to asi I dalších věcí. Uvidíme, k čemu policie dojde. Ale já si vzpomínám na naši dobu, na tu dobu zakladatelskou, tam kdyby bylo jakékoliv podezření nedej bože s tím, že tam někdo šumluje s finančními prostředky, tak já jsem letěl jako ředitel, že jsem se nezastavil na Václavském náměstí. A zde máme, že se dostávají do rady lidé, a to je ten oblouk, kdy říkám, že pan Bublan se přiznal k tomu propojení s tím vedením, kdy vlastně ti lidé, kteří dosadili, jsou za tím politickým dosazením této neschopné garnitury do čela ÚSTR, tak ti je vlastně jdou ochránit ještě do rady. Já si myslím, že ta policie musí účinným způsobem, protože rada už asi rok ví, že tam to podezření je, byly to informace zevnitř, to podání té Policii České republiky mimochodem podal to nevím, jestli je obecně známo, předseda rady ústavu a podruhé zvolený předseda rady ústavu, plukovník generálního štábu Eduard Stehlík, teď byl nedávno znova vlastně zvolen svými kolegy do této funkce. On to prostě podal. Čili předseda nejvyššího orgánu ústavu podává trestní oznámení, které bylo velmi vážné na vedení ústavu. No, tak, vy se mě ptáte, jestli jsou tam nějaké rozhádané skupiny, co to asi znamená.

Jan BUMBA, moderátor:
Co se týká obsahu té práce, co se týká toho samotného bádání, v čem se liší, ÚSTR v roce 2008 a dnes?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
ÚSTR v roce 2008 začínal. My jsme neměli v šuplících žádné, až na nějaké malé výjimky, žádné studie, my jsme museli si otevřít ten archiv, my jsme museli vytvořit podmínky v tom archivu, abychom v něm mohli bádat. A samozřejmě, jak jsme poznávali ten obsah, tak jsme mohli pronikat do dalších archivů. Což, jak je vidět, tak se stále někomu nelíbí. A na základě toho studia jsme formulovali první projekty, které buď byly z podstatné části zastaveny tímto vedením, nebo trvají strašlivě dlouho. Vezměme si, že měly být některé encyklopedické publikace, které dodnes nebyly publikovány. Čili já si myslím, že když obměnili 70 či 80 % vlastně těch historiků, vzali tam spoustu mladých začínajících osob, studentů, tak ty výsledky nemají a musejí je suplovat tím, že si kupují od nějakých dalších externistů, myslím si, že to odklonilo to zadání, které na začátku bylo.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jsme u toho zadání, které na začátku bylo, tak já ještě jednou...

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Nebo je zákonně, takhle, ono je stále.

Jan BUMBA, moderátor:
...tak zmíním ještě to interview, které nám poskytl pan Bublan, on taky mluvil o tom, že za vznikem ústavu byla snaha udělat z něj bič na levici. Přistupovali jste k práci s takovým úmyslem, nebo bylo tam někdy nějaké takové zadání?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
To je samozřejmě nesmysl. Já zodpovědně říkám, že pan ministr a jeho předchůdci jsou zodpovědní za to, že materiály Státní bezpečnosti se zneužívaly proti občanům České republiky, přestože byly tajné a zneužívala to pracoviště, ve kterém on pracoval nebo i pracoviště, která vedl. A my jsme to dostali pod režim zákona. A paradoxem celé situace je, a říkám to poprvé veřejně, ale proč by ne v reakci na tyto hlouposti, které říkal pan Bublan, jediný z politických subjektů, kdo se zajímal o ty materiály i po tom, co jsme vytvořili Archiv bezpečnostních složek, to znamená, že už nikdo nemohl přijít za tím archivářem, mimochodem řada z nich byla do mého nástupu příslušníky, bývalými příslušníky státní bezpečnosti a říct tenhle svazek chci, byli to podnikatelé, byly to na naše politické subjekty, taková byla praxe v 90. letech, o které se dodnes nebavíme, my jsme ji napravovali. Tak kdo tam chodil po vzniku Archivu bezpečnostních složek? No, zase sociální demokraté. Mně vždycky hlásila badatelna, podívejte se, kdo přišel, pane řediteli, pro ně to bylo také překvapení, a oni si odtamtud už museli proti podpisu, už to nebylo tou tajnou cestu, kdy se zeptali pana ministra, ten se zeptal šéfa tajné služby a ten se zeptal šéfa archivu, už to bylo proti podpisu a on se musel ten člověk podepsat, ten sociální demokrat, dostal ty kopie toho svazku a pak si s nim vyřizovali účty uvnitř strany a tak dále. Říkám to poprvé veřejně, říkám to naprosto zodpovědně, takhle to bylo. Jediný subjekt, který prostě využíval tímto způsobem a takto přemýšlel, byla sociální demokracie, proti kterým to celé mělo být. Mělo to být jednotně proti minulosti komunistické strany, mělo to být jednoznačně proti příslušníkům Státní bezpečnosti. A ještě vám řeknu jednu věc, kterou jsem taky nikdy neřekl. Když byla vytvořena vláda premiéra Sobotky a nastoupil do ní jako druhý muž, posléze skoro první Andrej Babiš, tak přišli sociální demokraté, už potom, co přeorali Ústav pro studium totalitních režimů, ovlivnili Archiv bezpečnostních složek, tak přišli sociální demokraté za mnou jako bývalým ředitelem, zakladatelem, za odborníkem.

Jan BUMBA, moderátor:
To už jste byl poslancem.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Ne, to jsem nebyl. A ptali se, jestli v tom archivu je něco k Andreji Babišovi.

Jan BUMBA, moderátor:
Kteří sociální demokraté....

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Já je nebudu jmenovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Kteří sociální demokraté chtěli takhle vytěžit.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Nebudu jmenovat, tak daleko nepůjdu. Ale řeknu to, přišli za mnou. A já jsem říkal, vy jdete za mnou. Vy tu instituci, kterou jsme vytvořili, mimochodem jste slíbili, že ji budete podporovat také na začátku, ty dohody tady byly, o tom můžeme mluvit jindy, a vy jste tam poslali absolutní amatéry a teď to jsou vaši lidé, které tam máte prostě, ze sociální demokracie, zelené a tak dále, tak se ptejte jejich, proč se ptáte mě, mě to nezajímá. Ale přišli sociální demokraté a běželi s tím za Sobotkou.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkáte...

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Čili to myšlení, které pan Bublan přisuzuje jiným, to je myšlení jeho strany a jeho subjektu.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak trochu mě mrzí, že nechcete jmenovat, ale já...

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Já to mám v paměti, nebojte se...

Jan BUMBA, moderátor:
Byl to někdo z vedení strany, nebo to byli řadoví poslanci?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Ne, byly to důležité figury, byli to i tehdejší politici, bylo jich víc než jeden, rozhodně.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvil jste o případech zneužívání svazků StB. Máte nějaký takový jeden konkrétní příklad, vzpomenete si na něco?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Určitě vím o případu, kdy vlastně po roce 89 přišel za vysokou představitelkou federálního ministerstva vnitra bývalý zaměstnanec nějakého restauračního zařízení, myslím, že to byl číšník nebo něco takového, a přihlásil se a říká: podívejte se, já jsem byl v minulosti agent Státní bezpečnosti, já jsem taky rád, že komunistický režim padl a že už nebudu muset spolupracovat , já jsem prostě bál jim to odmítnout, ale víte, co se nestalo, jak se konsolidovala situace, jak se vytvořily ty nové bezpečnostní složky, přišel nějaký nový důstojník, že prostě vydíral mě s tím že, že jsem v minulosti byl agent a že musí, být agent stále, že mě prostě potřebují. To je první věc. Další věc je z Brna, to by právě, třeba pan Bublan vám mohl říct to pozadí, kdy se objevily v 90. letech, kdy zákon neexistoval, zpřístupnění svazku neexistovalo. K těm svazkům se mohli dostat opravdu jen kamarádi pana ministra nebo kamarádi z vedením ministerstva vnitra, kteří to prostě dostali ještě jako nad rámec zákona, a takoví lidé byli, dneska to přiznávají dokonce v různých vzpomínkách a rozhovorech. Tak se objevovaly svazky z archivu tehdy vlastně kontrarozvědky v Brně, které byly o podnikatelích a prosím nebyly to svazky agenturní. Čili, můžeme pokračovat, odstranilo se to tím, že se to dalo do veřejného archivu, že veřejný archiv převzal veškerou odpovědnost a že dneska každý k tomu může, i ti sociální demokraté, i komunisté, kdokoliv, ale musí se pod to prostě podepsat, musí splnit zákonnou podmínku, musí být jako badatel a mohou ty materiály dostat, stejně jako cizinci.

Jan BUMBA, moderátor:
Hostem dnešního Interview je první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, poslanec ODS Pavel Žáček. Byl, pane poslanče, ÚSTR v době vašeho působení pod vlivem nějaké politické strany?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Já mohu za sebe říct, že ne, přestože vím, že je to spojeno s Občanskou demokratickou stranou, která byla, myslím si nejradikálnější v tom vyrovnání se s minulostí, byla to jedna z posledních věcí paměťové agendy, kdy bylo nutné vybudovat instituci, která byla určitá přidaná hodnota, hlavně měl být vybudován ten archiv, stejně jako tomu je v Německu, v Polsku a v dalších zemích. Byli jsme skoro poslední z celého východní bloku. Po nás, myslím, myslím vzniká Estonsko nebo v rámci s námi, v Estonsku tato instituce. Čili jako nedovedu si představit, rozhodně nepřišel nikdo z ODS, že by něco chtěl. Tenkrát pamatuju si Rath nebo, já nevím, jestli to byl pan Bublan, asi ne, říkali, že nosím nebo někdo nosí svazky ÚSTR do Jánského vršku, kde byla v centrála ODS tenkrát. Prostě nesmysl. S těmito svazky se nevyhrávají volby, ty jsou velmi důležité pro vyrovnávání se s minulostí, pro naši společnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak vy jste se potom teda dostal k ODS, jak jste se ocitl na kandidátce do Poslanecké sněmovny?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
To je rok 2017, čili, šel jsem tam jako nestraník, a mimochodem, to vedení, o kterém se bavíme, to jsou, nebo byli straníci, ti, kteří byli jmenováni panem Bublanem a dalšími sociálními demokraty ze Senátu. Já jsem se tam dostal jako nestraník, byl jsem na 17. místě a přeskákal jsem, protože mě občané možná právě i kvůli tomu, že jsem budoval tuto instituci, která velmi brzo získala postavení, velmi silné postavení v mezi těmito paměťovým institucemi, se podepisovaly dohody napříč východním blokem s americkými výzkumnými institucemi, a tak dále, což dneska je všechno pasé, prostě ti o tyto nýmandy nestojí.

Jan BUMBA, moderátor:
Ptám se jen na to, jestli prostě jste měl vždycky nějak zvlášť blízko právě k ODS, třeba i v době, kdy jste řediteloval ÚSTR?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Tak zcela jistě ideově ano, ale to neznamená, že bych já nosil svazky premiéru Topolánkovi nebo někomu dalšímu, jak se tady snažil naznačit pan Bublan. To je úplně absurdní, jestli nosil někdo někoho komu svazky, tak to byl tajnou cestou ministr vnitra, když ho o to pan Gross nebo pan Paroubek požádali, protože už tehdy se bavilo o těch svazcích a už tehdy to bylo důležité téma a pro sociální demokracii zejména z vnitrostranických důvodů.

Jan BUMBA, moderátor:
Na to máte nějaké důkazy, že tak probíhala ta předávání svazků?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Podívejte se, ten archivář, který, říkám tehdy ještě třeba bývalý příslušník Státní bezpečnosti, když ten archiv, když ten svazek v archivu vyjmul, tak musel poznamenat, že ho chce pro svého ředitele, respektive pro ministra vnitra. Čili, když se podíváte do té agendy, která dneska by měla být zachována stále v Archivu bezpečnostních složek, tak tam ty důkazy najdete. Já jsem mimochodem, když jsem nastoupil ještě...

Jan BUMBA, moderátor:
Vy je máte, nebo předpokládáte, že tam jsou?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Já vám to dořeknu. Když jsem nastoupil jako ředitel ještě do odboru Archivu bezpečnostních složek, když vlastně jsme vznikali v roce 2006, tak jsem se první díval do agendy korespondence předchůdce pana Frolíka s archivní zprávou, s vedením ministerstva vnitra, ale dal jsem tam věci jako resty, abych věděl, co mě čeká, protože ty věci se vrací jak bumerang, tam byla řada problémů, tam bylo třeba to, s čím se potýká Archiv bezpečnostních složek dodneška, a to si myslím, že by měla projednávat mimo jiné také rada, kromě archivní správy, a to je pomalé zpracování fondů. Tehdy ten archiv absolutně odmítal řídit se standardními archivními postupy a vlastně nechtěl tyto věci dělat. Tehdy byly tam právě některé tyto, tyto informace o tom, že si ministr vnitra vyžádal svazek, tam už samozřejmě nebylo jako proč, pro koho, a ten svazek prostě mu byl dodán. Čili, když máte Archiv bezpečnostních jako nezávislou instituci v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů nebo, tak vlastně oni si musejí dát na všechno pozor, oni musí všechno zdůvodnit, není to tak, že to je schováno ve velmi široké a mocenské agendě ministerstva vnitra.

Jan BUMBA, moderátor:
Ještě s dovolením jednou ocituji větu z toho rozhovoru pana Bublana pro Český rozhlas Plus: „Rozzlobilo mě, když z ústavu unikly informace o Milanu Kunderovi, nebo nesmysly o tom, že bratři Mašínové připravovali atentát na Klementa Gottwalda. Bylo vidět, že se tam nepracovalo profesionálně. Někdo našel nějaký ústřižek a hned s tím vyšel na veřejnost,“ konec citátu. Jak seriózně se tedy pracovalo a jak seriózně se ověřovaly zveřejňované informace?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
A jak seriózně se na to po 10-15 letech politik Bublan ptá. On tam ještě zmínil Zilka, což byla kauza z roku 1998, čili 10 let před vznikem ústavu. K tomu....

Jan BUMBA, moderátor:
Bývalého starostu Vídně.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Helmuta Zilka, bývalého starostu Vídně, to je prostě úplně jiná kauza.

Jan BUMBA, moderátor:
Tohle nechme stranou, ale Kundera a Mašíny.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Mašíni. Za tím si naprosto stojím, protože pokud by byl pan Bublan a další kvalifikován, tak by věděl, že ještě před otevřením Archivu bezpečnostních složek, ještě před otevřením tohoto konkrétního materiálu byli zde minimálně 2 historici, Jan Kalous a Jan Němeček, kteří toto publikovali a brali to jako naprosto relevantní informaci. Mimochodem posléze potvrzenou samotným Josefem Mašínem a někým ještě dalším z jeho. Čili není to pravda, to prostě jsou klišé, která se opakují prostě po dekádách a podobně, právě potvrzují, že pan Bublan není úplně nejvhodnějším kandidátem, aby šel do rady. A druhá věc je Kundera. Tak Kundera byla samozřejmě velmi zvláštní kauza. Mimochodem ten, kdo ji způsobil, to znamená Adam Hradílek, ten původní autor toho původního článku, o kterém mi tenkrát říkal, že ho Respekt jakoby dopsal nebo přepsal, tak ten tam dodneška pracuje, ten tam dodneška je. To nebyla kauza Pavla Žáčka, to nebyla svým způsobem kauza ÚSTR, to mu byla přisouzena, to byla kauza konkrétního jednoho badatele, shodou okolností, který v té době půl roku byl ve Spojených státech na nějakém pobytu a který prostě napsal, což mu ústava umožňovala, máme zde svobodné bádání, svobodný projev, napsal článek do Respektu. Že to měl s někým konzultovat, že on jako mladý začínající tehdy ještě ne-historik měl si být vědom toho výbušného pozadí celé kauzy, nemluvě o tom, že to byla kauza, která byla spjatá s jeho příbuznými, to je pravda, ale dodneška jsem přesvědčen, že to nebyla chyba moje, to bylo bráno jako záminka proti ústavu, jako nebyl by Kundera, byl by někdo další. To je naprosto jasné, ale ztratil jsem tehdy kvůli tomu postupu Adama Hradilka asi 50 % své síly odborné, ředitelské a tak dále spíše navenek než dovnitř ústavu. To je pravda, ale to nemělo nic, podívejte se, kolik je v těch svazcích Státní bezpečnosti materiálů z jiných úřadů státní správy, zejména bezpečnostních stránek, na každé stránce druhé můžete nalézt něco, co je pro někoho překvapivé, samozřejmě ne všechno se týká Milana Kundery, ale myslím si, že Milan Kundera taky se měl postavit k tomu čelem a měl to říct, jestli to bylo nebo nebylo. On to nikdy on nevyloučil.

Jan BUMBA, moderátor:
Vzhledem k tomu, jak ostře mluvíte o současném stavu Ústavu pro studium totalitních režimů, má ta instituce v dnešní době a v dnešní podobě ještě smysl?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Já si myslím pro naši společnost, pro tu část, která je spjatá s těmi pozitivními dopady vlastně listopadu 89, která na to čekala, kdybychom chtěli, proč se to neotevřelo na začátku roku 90. Tehdy mimochodem, kdyby vznikla nějaká instrukce typu třeba v Německu, to znamená spolkového zmocněnce pro podklady Stasi, tak klidně v té radě mohli být politici, anebo nebo bývalí politici. Ale dneska to smysl nemá. Já si myslím pro společnost, že má, ale musí tam být jiné osoby, musí tam být kvalifikované osoby, vzdělané musí mít jaksi autoritu nejen doma, ale i v zahraničí, musí tam být lidi, nebo nejsou vyšetřováni za to, že se snaží zpronevěřit finanční prostředky státu, a tak dále. To si myslím, že není, tato instituce nebyla opravdu budována pro tento typ lidí, který tam dneska vládne.

Jan BUMBA, moderátor:
Hostem Interview byl dnes poslanec ODS, první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Já vám děkuji, že jste přišel. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/:
Děkuji. Hezký den.

Jan BUMBA, moderátor:
Od mikrofonu se loučí Jan Bumba.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek