Novinky Mediální výstupy

(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Jana Zahradníka na ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci důsledky víkendového orkánu na Šumavě.

Jan Zahradník:
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, v uplynulém víkendu foukal v naší republice silný vítr, který podle meteorologů dosahoval stupně orkánu. Moje otázka na vás je taková, zdali byste mi mohl říci nebo případně písemně sdělit, jaké objemy dřeva zasáhl tento vítr na Šumavě, jaké tam objemy dřeva padly, v jakých územích také a v jakých lokalitách. A také bych se vás samozřejmě chtěl zeptat, jak hodláte, nebo jak budou vaši podřízení, tedy správa národního parku, při likvidaci případného polomu postupovat. Zdali se hodláte poučit z příkladu vašeho předchůdce, jednoho z předchůdců, Martina Bursíka, a necháte skutečně vyvézt, vyklidit to dřevo z těch území, tak aby se to nestalo ložiskem dalšího, ještě nového šíření kůrovce.

A ještě bych si dovolil jednu otázku, která podle mě na to navazuje, kterou jsem měl původně na pana premiéra. Druhý největší správce lesů, Vojenské lesy a statky, zalesňuje, chce vysadit 23 milionů nových stromů. Je to chvályhodné, palec nahoru. Třetí největší správce státních lesů, Správa národního parku Šumava, naopak zalesňování odmítá, zakazuje, dokonce odstraňuje ochranu již vysazených stromků. Zonace, kterou připravuje správa, směřuje k nové kůrovcové kalamitě, odumírání lesa a suchu na Šumavě. Jak se na to díváte? Souhlasíte s tímhle dvojím přístupem? Na jednu stranu cílené zalesňování, na druhou stranu odmítání této činnosti. Jak se vlastně jako člověk, jako hospodář, který má na starosti významný rezort, na tuto věc díváte?

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:
Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za dotaz panu kolegu Zahradníkovi. K té první otázce. Podle opravdu předběžných údajů, protože kolegové z Národního parku Šumava se ještě nedostali na všechna místa - nicméně padlo tam minimální 15 tisíc kubíků, maximálně to bude dvojnásobek, zatím se odhaduje. Což samozřejmě proti Kyrillovi, kdy padlo milion kubíků, je to relativně malý zásah. Nejedná se o plošná území, jedná se většinou o jednotlivé stromy nebo skupiny několika stromů.

Co je určitě dobrá zpráva, je, že zatím podle těch předběžných údajů drtivá většina těch stromů padla v zásahových územích, kde se samozřejmě bude neprodleně zasahovat. Máme nasmlouvané firmy. Zatím to vypadá, že naprosté minimum, skutečně zlomky, by bylo v zásahovém území. Ale tady chci zdůraznit, že budou udělána taková opatření, abychom jakýmkoliv způsobem neohrozili jakékoliv jiné vlastníky mimo tohoto zásahového území. Ale zatím to vypadá opravdu tak, že to budou skutečně jednotky případů.

To, co vy víte, co je dneska tak trochu absurdní, že nám kůrovec lítá z hospodářských lesů mimo národní park do národního parku a že se spíš šíří tedy v tomto případě z východu, postupně z Vysočiny do Plzeňského kraje. Takže Národní park Šumava určitě není dneska žádným ohniskem kůrovce. A my jenom pro porovnání máme loňskou a letošní těžbu. A vlastně máme to od roku 2017, 2018, protože rok 2019 je na začátku. Ale roky 2017 a 2018 byly srovnatelné. Kůrovcové těžby byly zhruba někde kolem 50 tisíc kubíků. Což je samozřejmě proti těm mnoha milionům kubíků ve zbytku republiky zlomek.

Budeme upřesňovat postupně rozsah toho orkánu. A bohužel má ještě foukat v dalších dnech, tak není úplně vyloučeno, že tam padne ještě něco dalšího. I když by ty poryvy neměly být tak dramatické.

K vaší druhé otázce. Vy víte minimálně stejně dobře jako já, že samozřejmě ty lesy v národním parku jsou lesy zvláštního určení oproti hospodářským lesům. Samozřejmě v zóně přírodní, nebo v první zóně, dnes nově v zóně přírodní, se provádí přirozená obnova, která je mnohde velmi úspěšná, přirozené zmlazení. V těch dalších zónách samozřejmě je potom možné, a to nejen na Šumavě, ale i v ostatních parcích - diferencovaně podle stavu je spíš dneska jakoby snaha o změnu i té dřevinné skladby. To znamená, je tam třeba samozřejmě zasahování, respektive je tam obnova bukem, dalšími stromy. I Národní park Šumava má spíš v zásobě více těch jehličnatých, nebo v tomto případě spíše těch smrkových sazenic oproti těm listnatým. Máme problém jako všichni ostatní, že je málo listnatých sazenic na trhu.

Jan Zahradník:
Ona to, pane předsedající, nebude ani tak otázka, spíš výzva. Skutečně, pane ministře, dbejte prosím vás na to, ať i tyhlety minimální objemy jsou vyklizeny, ať se tam zbytečně nevytvářejí ložiska. Jistěže je možné, že dnes některé ty kůrovcové případy přicházejí zvnějšku, ale přiznejme si, že ten jak věcný, tak určitý morální zdroj byl v tom, že jsme se rozhodli ponechat Šumavu bez zásahu. Nezasahovat proti kůrovci je mantra bezzásahovosti a je oprávněné podezření, že vlastně ta kalamita vznikla odsud, ať už šířením přirozeným přeletem, nebo i přepravou těch kůrovcových kmenů, které se v rámci obchodu přepravovaly. Já jsem se ptal v tom bodě, který byl minulý týden. Nebylo to schváleno, takže ta moje otázka nepadá na úrodnou půdu, ale prostě to přepravované dřevo kůrovce šířilo.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:
Já vás jenom opět ujistím, že my uděláme všechno pro to, aby, i kdyby to bylo řekněme pět stromů, které jsou někde v tom bezzásahovém režimu, tak aby se nestaly nějakým, jakýmkoliv, byť drobným prostředkem šíření kůrovce mimo ten zásah. Ať už vlastníků, řekněme, v tom dalším pásmu, cizích vlastníků, tak to třeba máme s Rakouskem, ale nejenom s Rakouskem, tak je to prostě i v ostatních územích. Prostě dostatečné kufrační zóny tak, aby to nenastalo. Ale zatím, jak znovu říkám, pokud se nic nestane mimořádného v těch dalších dnech, a budeme mít štěstí a ta větrná kalamita tímto skončí, tak jsem pevně přesvědčen, že se to žádným ohniskem šíření kůrovce nestane a že to bez problémů zvládneme. A bude to samozřejmě naprosto nesrovnatelné s Kyrillem.

Jan Zahradník

poslanec
expert pro životní prostředí