Paměť vítězí
Komunisté nejsou jiní, než byli. Ale už je známe.
Gottwaldovi sirotci si čistí peří a čekají na novou příležitost. Tu, jak věřím, nedostanou, dokud si společnost bude připomínat Den památky obětí komunistického režimu.
V souvislosti s popravou Milady Horákové si dnes připomínáme Den památky obětí komunistického režimu. 27. června roku 1950 už měl v naší zemi za sebou pár justičních vražd, soudních i mimosoudních poprav. Nemohl se však spokojit pouze s likvidací domnělých či reálných protivníků, vlastenců a válečných hrdinů, jako byl generál Heliodor Píka. Aby na desetiletí dopředu zasel do lidských duší strach a zlomil jakékoli pomyšlení na odpor, potřeboval spáchat zločin absolutní, paralyzující vůli právě svou zrůdností. Potřeboval zabít doktorku Miladu Horákovou, aby z ní udělal symbol své zlovolné všemocnosti. Svou neoblomnou statečností však dokázala tato křehká žena obrátit triumf katů v pravý opak – stala se navždy symbolem obrany lidské důstojnosti v nelidských podmínkách, symbolem odboje a odporu proti komunistické zvůli.
Zranění duše trvá dodnes
Její tragický osud dodnes zraňuje naše duše a křivda na ní spáchaná překračuje meze lidské představivosti. Aktivistka ženského hnutí a ochránkyně sociálně potřebných byla absurdně obviněna ze spiknutí za účelem násilného převratu. Vlastenka odsouzená okupanty na osm let káznice za aktivní protinacistický odboj byla komunisty křivě obviněna z vlastizrady a špionáže. Klement Gottwald nevyslyšel četné prosby o milost a protesty světových osobností z politiky, kultury a vědy, například Alberta Einsteina, Winstona Churchilla a dalších, a podepsal nesmyslný ortel. Nebylo v tom nic osobního, byla to věc principu. Komunistický princip velí nevidět v obětech lidi, nýbrž zástupce tříd určených k likvidaci.
Komunistický režim v Československu od února 1948 do listopadu 1989 existenčně postihl miliony lidí. V důsledku své politiky třídního boje bylo několik set tisíc spoluobčanů postiženo trestněprávně. Asi 200 tisíc z nich bylo po roce 1989 rehabilitováno. Nikdo již nespočítá, ke kolika tisícům let vlastně byli všichni ti totalitnímu režimu "nepřátelští" či nepřizpůsobiví Češi a Slováci odsouzeni. Dokonce stále ještě ani nevíme, kolik z nich bylo během raných padesátých let ubito během vyšetřování. Určitě je známo, že v důsledku zmanipulovaných politických procesů komunistická moc popravila v letech 1948–1960 minimálně 227 osob. Na proces se skupinou Milady Horákové navazovalo dalších 35 procesů, v nichž bylo souzeno a odsouzeno k hrdelním a vysokým trestům více než 640 lidí.
KSČM je nereformovatelná
Žijeme dnes v době, kdy mnozí pociťují nostalgii po minulém režimu. Snaží se ho vidět jen v těch lepších barvách a zapomínají, jaké to tady u nás tehdy bylo. Složitá ekonomická situace v celé Evropě vede k nárůstu aktivit radikální levice, jejímž cílem je kvalitativní změna současného demokratického systému. Opět zaznívají hlasy blouznivců všeho druhu volajících po nahrazení nedokonalé reality dokonalou utopií. Přitom v České republice není situace v porovnání s řadou evropských zemí zdaleka tak špatná a řada věcí se proti minulosti v současné době mění.
Svůj boj s kapitalismem dosud neukončili ani čeští komunisté. Jak ukázal jejich nedávný sjezd, sílí u nich křídlo věčně včerejších, nenapravitelných stalinistů a gottwaldovců. Přímí dědicové ideologie, která má na svědomí justiční vraždy z 50. let, se opět halí do hávu umravňovačů a samosoudců veřejných poměrů. Jejich vystoupení v parlamentu v souvislosti s projednáváním církevních restitucí se příliš neliší od Gottwaldova výroku z června 1948: "Náš lid nemá jiné volby. Musí v církvi vidět nepřítele!"
KSČM je nereformovatelná. Svým programem komunisté jen prokazují, že stále myšlenkově vězí v 80. letech minulého století, v období společenského vlastnictví a boje proti imperialismu. Stále vycházejí z idejí Marxe, Engelse a Lenina a z jejich vize překonání kapitalismu socialismem. Za opravdové porušení demokracie považují Deklaraci o zločinech komunismu a Deklaraci o evropském svědomí a komunismu schválené v posledních letech. Za velmi krátkozraké lze považovat ty názory, že dnes jsou komunisté jiní a mohou se reformovat.
Nedobrovolní mučedníci
Doktorka Milada Horáková a po ní tisíce dalších našich spoluobčanů se staly nedobrovolnými mučedníky a korunními svědky obžaloby proti totalitě.
Gottwaldovi sirotci si čistí peří a čekají na novou příležitost. Tu, jak věřím, nedostanou, dokud si společnost bude připomínat Den památky obětí komunistického režimu a to, co vedlo k jeho vyhlášení. Soudobý bulharskofrancouzský filozof Tzvetan Todorov napsal: "Život prohrává se smrtí, leč v zápase s nebytím vítězí paměť." My nezapomeneme.
předseda strany
předseda vlády
