Písemná interpelace ve věci návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě

30. ledna 2019
Písemná interpelace ve věci návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě

(www.psp.cz) Písemná interpelace poslance Pavla Žáčka na ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě, obsahující novelu vyhlášky č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a novelu vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby ve znění vyhlášky č. 283/2014 Sb.

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás ve věci návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě, jež byla 15. ledna 2019 vypravena pod čj. MV-80499/LG-2018 do meziresortního připomínkového řízení. V souvislosti s medializací nově navrženého odstavce 7 ve znění: „Informace získané z archiválií, které obsahují osobní údaje nebo citlivé osobní údaje žijící osoby, může badatel užít ve vědeckých nebo jiných pracích nebo zveřejnit pouze se souhlasem této osoby anebo v anonymizované podobě.“

Především by mě zajímalo:

1/ jak ministerstvo vnitra interpretuje nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 3/14 ve vztahu ke konkrétnímu znění návrhu odstavce 7 (viz protichůdná příliš stručná informace v předkládací zprávě)?

2/ je si ministerstvo vnitra vědomo, že návrh znění odstavce 7 je v příkrém rozporu s vyjádřením vlády ČR předloženému Ústavnímu soudu ČR (viz bod 12. nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/14)?

2/ jak ministerstvo vnitra v této souvislosti vykládá pojmy „osobní údaje“, zejména pak „citlivé osobní údaje“, a s odkazem na jaké právní normy?

3/ považuje ministerstvo vnitra v této souvislosti např. bývalé příslušníky Sboru národní bezpečnosti včetně složky Státní bezpečnosti a nomenklaturní funkcionáře Komunistické strany Československa (zločinné a zavrženíhodné organizace dle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu) za veřejně činné osoby?

4/ je si ministerstvo vnitra vědomo, že se snaží počínaje dnem vydání vyhlášky – 30 let od pádu komunistického totalitního režimu – donutit i autory vědeckých prací anonymizovat výsledky svého výzkumu, zejména pak badatele zkoumající jednotlivé mocenské a politické nuance fungování nacistického a komunistického totalitního režimu, pokud nezískají souhlas se zveřejněním inkriminovaných údajů?

5/ co budou dělat „badatelé“, pokud nebude jasné, zda osoba uvedená v archiváliích je stále ještě naživu?

6/ co znamená nejasná formulace v tiskovém vyjádření paní Kláry Pěknicové z 22. ledna 2019, cituji: ministerstvo vnitra se rozhodlo závěry nálezu Ústavního soudu v návrhu „explicitně nezmiňovat“, že odstavec 7 je vyřazen z návrhu novely vyhlášky?

Prosím o zodpovězení položených otázek i v případě, že odstavec 7 již byl z návrhu vyňat, aby byla zřejmá pozice ministerstva vnitra, resp. odboru archivní správy a spisové služby ministerstva vnitra v této věci.

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

S pozdravem

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

dokument: pdf

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek