Z bohulibého cíle se stává nebezpečný nástroj státu
(Právo) Vládní koalici hnutí ANO a socialistů se s podporou komunistických poslanců podařilo ve Sněmovně protlačit na osmý pokus do druhého čtení zákon rozšiřující EET, vlajkovou loď Babišova hnutí, na další skupiny podnikatelů.
Stalo se tak krátce poté, co stejné hnutí ANO uspořádalo ideovou konferenci, na které ohlásilo potřebu snížení administrativní zátěže našim nejmenším podnikatelům, a pár dní před tím, než totéž učinilo na svém sněmu.
Argumenty proti třetí a čtvrté vlně EET jsou samozřejmě stejné, jako byly u vln předcházejících. EET je nástroj, kterým se stávají podnikatelé pro stát automaticky podezřelými a sami musí státu dokazovat – s nadsázkou lze říci 24 hodin denně on-line –, že se chovají v souladu se zákony. Je to nepřijatelné obrácení principu dokazování viny podezřelému na princip dokazování neviny podezřelým.
Nenechme si přitom vnutit myšlenku, že před zavedením EET podnikatelé daně neplatili. Drtivá většina podnikatelů nepodváděla a nepodvádí. Menšina podnikatelů, která tržbu zatajovala, tak může činit samozřejmě i dnes s EET, jakkoli to má komplikovanější. Většině slušných, která daně odváděla v pořádku, se za to stát odvděčil vyšší administrativní zátěží. Finanční správa měla samozřejmě i před zavedením EET nástroje, jak řádné plnění daňových povinností kontrolovat.
EET je další administrativní a byrokratickou zátěží pro podnikatele, která relativně nejtvrději dopadne právě na ty nejmenší, na drobné živnostníky. Znamená pro ně nejen jednorázové náklady na pořízení EET, ale i každoměsíční platbu za internet, licenci apod.
Přitom je snad každému rozumně uvažujícímu člověku jasné, že největší daňové úniky, případně legální daňové optimalizace, neprovádějí živnostníci, ale velké mezinárodní korporace, které si na to mohou pořídit armádu daňových specialistů a právníků.
Proto by vláda, mající ambici omezit daňové úniky, měla dramaticky zjednodušit daňový systém, který máme v ČR jeden z nejsložitějších. Podle studie Světové banky a auditorské společnosti PWC z roku 2018 tráví středně velká firma plněním daňových povinností v naší zemi celých 248 hodin ročně, což je jeden z vůbec nejhorších výsledků z evropských zemí. Průměr evropských zemí je 161 hodin, za námi se umístilo jen Polsko, Maďarsko a Bulharsko. Na zlepšení tohoto nelichotivého umístění vycházejícího ze složitosti daňového prostředí by měla vláda napnout svou pozornost a energii.
Místo toho se dozvídáme, že paní ministryně průmyslu a obchodu Nováková pracuje spolu s karetními společnostmi na vzniku fondu, který by dotoval malým živnostníkům pořízení a provoz platebních terminálů pro bezhotovostní platby, které jsou pro ně dnes nevýhodné.
Pokud by snad v tomto fondu měla být byť i jedna koruna z veřejných peněz, jsem razantně proti. Stačilo by zrušit EET a i ti nejmenší by mohli mít dostatek peněz na pořízení platebního terminálu, v případě, že by to pro své podnikání považovali za přínosné.
Obávám se, že je to další umělý, státem organizovaný krok k tzv. bezhotovostní společnosti, ve které by stát a jeho instituce získaly prostřednictvím bank stoprocentní kontrolu nad penězi občanů. Znamenalo by to ztrátu svobody lidí a umožnilo měnovým autoritám manipulovat úrokovou sazbou i hlouběji do minusových hodnot. To je dnes stále ještě limitováno možností, že lidé čelící záporným úrokovým sazbám si mohou své peníze ve fyzické podobě z bankovních účtů vybrat, než aby o ně negativním úročením přicházeli.
Stát nás chce monitorovat, kontrolovat a manipulovat s námi do maximální možné míry, do které mu to dovolíme. I z kroků na první pohled motivovaných bohulibými cíli se v rukou státu stává nebezpečný nástroj. Mějme to na paměti v případě EET i umělé snahy nás zbavit hotovosti.
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS