Novinky Mediální výstupy

(www.parlamentnilisty.cz) Europoslanec Jan Zahradil uvádí na pravou míru obvykle nekriticky přijímanou tezi, že Česko z EU pouze čerpá peníze. Jsou tu totiž desítky miliard ročně, které pro změnu odtékají z Česka do Unie, a nejde jen o dividendy. Jeden z nejvýraznějších politiků EU, francouzský prezident Emmanuel Macron, podle Zahradila ztrácí půdu pod nohama a již v květnu může být o jeho osudu rozhodnuto.

Poslanec Václav Klaus mladší společně s dalšími třemi desítkami poslanců vyprodukoval návrh ohledně mazání příspěvků na sociálních sítích. Neuspěl ovšem u Ministerstva spravedlnosti. Resort doporučil návrh neschválit. Je Klausův návrh cestou, jak chránit demokracii? Odpůrci návrhu říkají, že by jeho prosazení nahrávalo ruské propagandě.

Asi bych mu to nepodepsal, myslím, že je to legislativně nedomyšlené. Ovšem problém, na který ukázal, reálně existuje a je třeba se tím zabývat. Možná jeho návrh odstartuje diskusi, na jejímž konci bude lepší a právně průchozí řešení.

Čekají nás volby do Evropského parlamentu. ODS na kandidátku umístila několik jmen, která konzervativcům nejsou příliš po chuti. Reálnou šanci na zvolení mají na 4. místě Ondřej Krutílek, odpůrce „radikálního euroskepticismu“ a na 6. místě Eva Decroix, advokátka, podle které si každý soudný člověk uvědomuje, že bychom „bez Unie nebyli demokratický, svobodný a prosperující stát“. Je to pro ODS krok správným směrem, nebo si tím naštve své skalní voliče?

S odvoláním na předchozí otázku – nikomu nebudu cenzurovat nebo mazat jeho osobní prezentaci na sociálních sítích. Každý ať oslovuje třeba nějakou specifickou skupinu voličů, jak uzná za vhodné. Ale na jedné věci jako lídr kandidátky trvám – pro každého kandidáta je závazný celkový volební program ODS pro evropské volby. Ten budou hlásat a dodržovat. A ten není žádné „eurohujerství“, ale solidní eurorealistický program, jako vždy. Tedy ani odchod z EU, ani bezhlavý úprk směrem do francouzsko-německého „jádra“ nebo k euru.

Známá americká neziskovka Freedom House zveřejnila každoroční žebříček měřící úroveň svobody v jednotlivých zemích. Česká republika pod Zemanem a Babišem si vysloužila skóre 91/100, o tři body horší než Německo, ale o bod před Francií, o tři před Slovenskem a o pět před Spojenými státy. Jak vnímáte úroveň svobody v Česku vy?

Nevím, z čeho vycházeli. K podobným zahraničním žebříčkům jsem obecně skeptický, leckdy stavějí na mechanicky aplikovaných kritériích. Ale pokud jde o ČR, stále jsem přesvědčen, že pluralita médií zde existuje. Máme pár soukromých deníků a serverů, pár soukromých televizí a rozhlasových stanic, jednu veřejnoprávní TV a rozhlas a hlavně neomezený přístup na internet, kde se dá dohledat vlastně všechno.

A jakou cestou se ubírá svoboda v Evropské unii?

Nestěžuji si. Zatím si mohu říkat, co chci, kde chci a jak chci. Na sociálních sítích mi nikdo nic nemaže. Uvidíme, jak se situace vyvine během předvolební kampaně. Nerad bych viděl, aby se tažení proti „fake news“ nakonec změnilo v tažení proti nepohodlným nebo kritickým názorům.

Francouzský prezident Emmanuel Macron stále čelí problému žlutých vest a nekončících protestů. Navíc na veřejnost prosakují videa a fotografie, které dokazují leckdy velkou brutalitu zasahujících policistů proti demonstrantům. Je tvrdý zásah policie problémem pro demokracii? A co pro Macrona, neruší jeho image coby vzoru a budoucnosti Evropy?

Pan Macron zjevně ztrácí půdu pod nohama. O jeho osudu rozhodnou podle mého názoru právě evropské volby. Pokud v nich nezvítězí, pojede po skluzavce dolů. V EU vlastně dnes není žádný výrazný politik, což také o něčem svědčí.

Ekonomka Hana Lipovská zveřejnila statistiku, podle které je eurozóna nejpomaleji rostoucím regionem světa. O nic lépe na tom není ani kompletní EU, obě struktury v uplynulé dekádě rostly pomaleji než o jedno procento ročně. Česká republika se vymyká, její růst přesahoval tři procenta. Bylo to takříkajíc EU navzdory? A potřebujeme EU k vlastní ekonomické prosperitě?

Mohu s úsměvem konstatovat, že dnes všechny politické strany v ČR kopírují někdejší postoj ODS – tedy nevstupovat do eurozóny. Nikdo o tom dnes už seriózně nemluví. Jinak si ale myslím, že být v jednotném trhu EU, v celní unii a ve společné obchodní politice je pro ČR prospěšné. Ekonomické problémy a pomalý růst jsou způsobeny domácí politikou jednotlivých vlád členských zemí EU, rigidním pracovním trhem, velkým přerozdělováním. Tady bych EU nevinil, takový vliv na to zase nemá.

Premiér Babiš se včera účastnil v Bratislavě schůzky premiérů Visegrádské čtyřky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Kancléřku Babiš zaskočil svým projevem na společné tiskové konferenci. Řekl totiž, že celá Visegrádská čtyřka ročně přichází asi o 50 miliard eur z dividend, které jdou do jiných zemí EU. Stojí celá věc tak, že z EU jen čerpáme dotace, nebo má Babiš pravdu, že existují i jiné skutečnosti, které je třeba brát v potaz?

Jsem rád, že V4 stále drží pohromadě. A ano, je pravda, že od nás odtékají peníze. Stejně jako je pravda, že do EU platíme ročně cca 40–50 miliard korun jako členský příspěvek. O tom nikdo nemluví. Takže když se říká, kolik peněz jsme „vyčerpali“ z evropských fondů, je třeba od toho odečíst zmíněné částky.

Je Visegrádská čtyřka ve sporu s Německem? Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński nedávno uvedl, že po Německu Poláci budou chtít reparace za druhou světovou válku. Polsko by se tak přidalo k obdobné žádosti Řecka. Co si o tom myslet?

Rád bych připomněl, že u nás se německých válečných reparací vzdaly ještě vlády komunistického Československa v 70. letech. Jinak je to samozřejmě hlavně psychologická hra. Pochybuji, že to povede k reálným výsledkům, ale jako politický tlak to posloužit může. Polsko se zkrátka vůči Německu chová sebevědoměji. Tady byla kolikrát lítost se na to podívat, jak naši politici odezírají ze rtů paní kancléřce.

Kandidujete na šéfa Evropské komise, v čele orgánu byste v případě úspěchu vystřídal Jeana-Clauda Junckera. Vaše předvolební tažení kritizoval například Tomáš Klvaňa. Podle něj jste nepochopil, že dnes stojíme před jednoduchou volbou – buď EU, nebo Putin. Kritika EU vás tak prý automaticky staví na Putinovu stranu. Stojí tedy celá věc opravdu takto?

Jestli jsem na něčí straně, tak na straně České republiky. Myslím, že z pana Klvani a dalších mluví jen nervozita nad tím, jak se jejich oblíbené strany a politici propadají pomalu do nicoty.

Jakého výsledku podle vás může v květnu v eurovolbách dosáhnout konzervativní frakce, jíž je ODS členem? Posílí v květnu euroskeptici?

Nepochybně posílí proudy kritické k současné podobě EU. V Bruselu to již dnes vyvolává velké vření, neustále se hystericky skloňuje nutnost boje s „nacionalisty“ a „populisty“. Já věřím, že tuhle vlnu až iracionální nenávisti se podaří překonat a že se také podaří posunout EU k pružnější, vícerychlostní podobě, kde všichni nejsou nuceni šlapat stejnou rychlostí stejným směrem. Naše konzervativní frakce ECR v tom bude hrát nepochybně svou roli. Vzhledem k očekávanému propadu eurolidovců (u nás TOP, STAN, KDU) a eurosocialistů (u nás ČSSD) je reálné, abychom uhájili naši pozici třetí nejsilnější skupiny v europarlamentu, a promluvili tak do budoucích poměrů v EU.

Jan Zahradil

lídr eurokandidátky ODS
předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí