Novinky Mediální výstupy

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Britští labouristé volají po novém referendu o brexitu. Premiérka Theresa Mayová to ale odmítá, podlomilo by to podle ní důvěru v demokracii. Má opozice se svým návrhem šanci uspět, nebo britská premiérka prosadí svůj nový plán odchodu? A jak se ve vyjednávání s Británií chovají špičky Evropské unie? Mým dnešním hostem je europoslanec Jan Zahradil z Občanské demokratické strany. Dobrý den, vítám vás,

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, jaký je váš názor na vypsání, eventuální vypsání druhého referenda o brexitu?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já to považuji za nereálné. V politice se samozřejmě říká nikdy neříkej nikdy, ale tu pravděpodobnost, že by bylo vypsáno nové referendum, považuji za velmi nízkou. A nevím přesně, jestli to vůbec britský právní řád v tuto chvíli umožňuje. Za druhé není jasné, o čem by se to referendum vlastně mělo konat, jestli o té smlouvě, kterou britská dolní sněmovna už neschválila jednou, anebo jestli by to měl být jakýsi pokus o zvrácení brexitu, tedy nové hlasování o tom, zda vůbec z Evropské unie odejít. Je v tom mnoho nejasností, bohužel celý ten brexit se stal rukojmí domácí politické bitvy jak mezi vládní Konzervativní stranou a opoziční Labour Party, tak mezi dvěma tábory uvnitř Konzervativní strany. Takže ono tam už moc ani nejde o tu podstatu věci, ale spíš o to, kdo si na tom vybuduje jaký profil do těch příštích parlamentních voleb.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Takže ze strany labouristů jde tedy spíš o vnitropolitické politikaření?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Jsem přesvědčen, že labouristé teď mají jediný cíl, a to je maximálně ztížit premiérce Mayové její pozici, možná ji dokonce donutit k odchodu a vyvolat předčasné parlamentní volby, ve kterých se domnívají, že by mohli uspět.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Jeremy Corbyn zároveň řekl v těch svých nejnovějších návrzích, že by Británie měla usilovat o odložení termínu brexitu. Co tento jeho návrh, je to už reálnější?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To si myslím, že je reálnější, jakkoliv pozice premiérky se i v tomto zdá velmi neotřesitelná. Já si myslím, že by to bylo rozumné, že by nějaký dvou až tříměsíční odklad neuškodil, protože by si možná trochu sedly vášně a možná by se podařilo najít i nějakou únikovou cestu z té dohody s Evropskou unií, protože i Evropská unie se teď tváří velmi nekompromisně a dává najevo, vysílá signály do Velké Británie, že už o tom, co bylo dojednáno, znovu jednat nehodlá.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Říkal jste, že by se možná mohlo podařit najít únikovou cestu, jaká by to mohla být?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To v tuto chvíli nikdo neví. Tam samozřejmě hlavním problémem je ta takzvaná irská pojistka, kterou ti euroskeptici nebo ti jaksi silní zastánci brexitu uvnitř Konzervativní strany berou jako útok na teritoriální integritu Velké Británie, a tam je nějaký kompromis těžko možný, protože ta situace prostě je taková, že buďto Velká Británie bude po určitou dobu součástí společného trhu a budou pro ni platit pravidla společného trhu, která ovšem nebude moci ovlivnit, a v tom mezidobí se tedy najde nějaký model pro hraniční systém mezi Irskou republikou a Severním Irskem a nebo ne. Ale jaký kompromis by to měl být, jestli by to měl být nějaký dodatkový protokol nebo nějaká dovysvětlující deklarace, to v tuto chvíli opravdu si neumím představit.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A když také říkáte, že špičky Evropské unie se tváří, že stojí na svých současných pozicích, co vlastně vůbec jiného můžou dělat?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ne, já to nikomu nevyčítám, to prostě tak je. Opravdu teď je míček na straně britské vlády a ta musí jasně říci, jestli je schopná prosadit tu dohodu, třeba při nějakém opakovaném hlasování. Možná, že to je prostě taková psychologická válka, kterou premiérka Mayová hraje se svými poslanci, že až bude do brexitu zbývat opravdu jen několik málo týdnů, tak že většina z nich podlehne tomu tlaku a nakonec tu dohodu odhlasuje. Já nevím. Je to tedy jedno z možných vysvětlení. Anebo je opravdu možné, že dojde k brexitu bez nějaké bilaterální dohody mezi Británií a Evropskou unií, pak se samozřejmě obchodní vztahy budou řídit podle právního rámce Světové obchodní organizace. Určitě to přinese nebo přineslo by to řadu komplikací, kdyby to nastalo, budu radši mluvit v kondicionálu ještě. Ale samozřejmě ani ten takzvaný tvrdý brexit není prostě nějaká katastrofa celosvětového rozsahu. Ztížilo by to volný pohyb osob, ztížilo by to obchodní toky zcela nepochybně, vzniklo by právní vakuum v celé řadě oblastí, ale musely bychom se s tím obě strany nějak vyrovnat.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Mimochodem jak jste se vy díval na to, jak v průběhu celého vyjednávání o brexitu špičky Evropské unie k Británii přistupovaly? Komplikovaly jí tu dohodu o odchodu nebo usnadňovaly z vašeho pohledu, jak to hodnotíte?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Je zapotřebí si uvědomit, že to byly, jak říkáte špičky Evropské unie, které opravdu v tomto jednání tahaly za delší konec provazu, protože reprezentovaly zbylých 27 členských států, tedy ekonomicky významně větší sílu, než je samotná Velká Británie. No, a nebyla to Evropská unie, která něco chtěla po Velké Británii, ale byla to Velká Británie, která naopak chtěla něco po Evropské unii, to znamená, aby ji propustila ze svého svazku. Takže, když jste v této pozici, řekněme slabšího partnera, který ještě po tom silnějším partnerovi něco chce, tak se ocitáte v méně výhodné pozici. Evropská unie toho podle mého názoru dovedně využila a nastražila tam několik nášlapných pastí, do kterých tedy Velká Británie bohužel vstoupila a jedna z nich je ta otázka hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou, a to, jak je vidět, se ukázalo jako prostě největší kámen úrazu.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Mimochodem umíte si teda představit právě v téhle té otázky irské výjimky nebo irské otázky, že by se došlo ještě k nějakému jinému řešení než to, co je v tuto chvíli na stole, existují vůbec jiné varianty?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Zase se vrátím k tomu, co jsem říkal na začátku, nikdy neříkej nikdy. Je možné, že existuje nějaký jiný model, jak ten hraniční režim upravit, ale v tuhle chvíli my tam vlastně ani žádný definitivní model nemáme. My máme vlastně dočasné řešení, nebo návrh dočasného řešení, které by platilo do konce roku 2020 a předpokládá se, že v mezidobí mezi brexitem a koncem roku 2020 by se našlo nějaké definitivní řešení hraničního režimu. Jaké, to já v tuto chvíli opravdu nevím, protože o tom se bude ještě jednat.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Říká můj dnešní host, kterým zůstává europoslanec za ODS Jan Zahradil. Jedna z těch nejpravděpodobnějších variant, které teď mohou nastat, je odložení brexitu. Podle vás kam až je rozumné brexit odložit, o jaký časový rámec, o jakou dobu?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Zase já tady opravdu nechci autoritativně házet do vzduchu nějaké svoje teorie a odhady, protože to bude nebo to by záviselo na jednak souhlasu všech těch vyjednavačů, to znamená Velké Británie a také 27 členských států Evropské unie. Pokud by k tomu došlo, tak bych řekněme za logické datum považoval konec mandátu tohoto Evropského parlamentu a jeho mandát končí 30. června letošního roku. Od 1. července nabíhá mandát nově zvolených europoslanců. Takže třeba i z toho důvodu, aby se už Velká Británie nemusela zúčastnit voleb do Evropského parlamentu, tak by to dávalo nějakou logiku. Kdyby se totiž protáhla ta lhůta přes ten 1. červenec, tak by vlastně Velká Británie z logiky věci se měla zúčastnit voleb do Evropského parlamentu, což ale považuju za naprosto iluzorní, protože pokud by tam došlo k tomu, že pak stejně v rámci několika měsíců odejde, tak proč by ještě na několik měsíců vysílala do Evropského parlamentu nově zvolené europoslance, to by zase postrádalo jakoukoli logiku. Takže z tohoto bych si troufl vyvodit, že takovým nejlogičtějším odkladem, pokud by k němu došlo, opravdu trojitý kondicionál je teď zapotřebí použít, pokud by k němu došlo, tak by byl konec června letošního roku.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Vy jste lídrem kandidátky Občanské demokratické strany pro eurovolby, jak očekáváte, že odchod Velké Británie z Evropské unie změní unijní politiku? A teď to myslím v tom smyslu, že Británie byla určitou politickou protiváhou nejsilnějších unijních hráčů Německa a Francie, tak jakým způsobem to dopadne na rozložení sil uvnitř Unie?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dopadne, už to vidíme, koneckonců dnes to uvidíme v jednom konkrétním aktu, který se odehrává právě v Cáchách, kde Francie a Německo podepisují bilaterální smlouvu o užší spolupráci, a to je podle mě také jeden z výsledků brexitu, že se prostě mění geopolitická rovnováha na kontinentě, že Francie s Německem nabývají daleko většího významu politického, bezpečnostního i ekonomického a samozřejmě této své znovunabyté pozice budou určitě chtít využívat.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A jak k tomu má přistoupit Česká republika, jak se má změnit nebo nemá třeba, podle vás, náš postoj v rámci Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Teď když do toho zatáhnu trochu stranické politiky ODS, tak myslím, že my léta tvrdíme, a je to o nás známo, že máme být součástí Evropské unie, ale nemáme být součástí toho tvrdého jádra Evropské unie, tedy tohoto německo-francouzského spojenectví, protože to dříve nebo později povede k tlaku na sjednocování daní, sjednocování azylové politiky, fiskální rozpočtové politiky, možná i sociální politiky. A tohle jsou všechno oblasti, o kterých my se domníváme, že by v nich měla nejen Česká republika, ale každá jiná země mít možnost si uchovat suverenitu. Jestli Francie s Německem chtějí vytvořit nějaké soustátí nebo dvoustátí, sjednotit daně, rozpočty, sociální politiku, zdravotnictví, penze, tak budiž jim přáno, my jim v tom bránit nebudeme, to ani nemůžeme, ale neměli bychom se do tohoto svazku se nějak bezhlavě hnát.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, a co názory některých vašich viditelných členů strany ať už je to Václav Klaus mladší, který na jednu stranu prosazuje v podstatě možnost odchodu České republiky z Evropské unie, a to řekněme zjednodušeně téměř za jakoukoli cenu, anebo na druhé straně exministr Pavel Drobil, který naopak vede veřejnou diskusi na sociálních sítích o tom, že v podstatě, když to opět zjednoduším, že zítra bychom měli jednat o přijetí eura. Tak jak to tedy je s těmito pozicemi? Jsou to jenom extrémní pozice, anebo to znamená nějakou změnu politiky občanských demokratů?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já jsem rád, že jste zmínila zrovna tyhle dva příklady, protože to jsou opravdu řekl bych extrémní názory v rámci ODS, ať už na jednu nebo na druhou stranu. Samozřejmě, že politikou ODS není vystupovat z Evropské unie, a to budeme opakovaně zdůrazňovat i v nadcházející volební kampani do Evropského parlamentu. A samozřejmě, že politikou ODS není ani přijímat euro. Takže ta politika, kterou reprezentuje hlavní proud ODS, to je prostě řekl bych rozumná umírněná politika, která říká: neodcházejme z Evropské unie, zůstaňme součástí vnitřního trhu, podílejme se na společné obchodní politice na těch čtyřech základních svobodách, ale nežeňme se do nějakého toho tvrdého jádra francouzsko-německého, které je jakýmsi předvojem toho budoucího evropského federálního superstátu. Myslím, že to je rozumná pozice, které by i čeští voliči mohli rozumět.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Takže s jednoznačným stanoviskem v podstatě nikdy nepřijímat euro, euro není pro Českou republiku?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Euro teď v tuto chvíli určitě není pro Českou republiku tématem.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Pardon, ne v tuto chvíli, já myslela, jestli definitivně se má jednoznačně říci euro ne.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To také vysvětlím. My chceme, aby se především Česká republika vyvázala z té povinnosti přijmout euro.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Na to jsem se chtěla zeptat, protože to je v přístupových smlouvách.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Přesně. Protože v tuto chvíli máme povinnost, kterou tak nějak před sebou valíme. Sice není stanovené žádné datum, do kterého musíme euro přijmout, ale v podstatě tu povinnost máme. My bychom si přáli, aby ta povinnost byla změněna na možnost, to znamená, abychom se vyvázali z té povinnosti a někdy v budoucnu si znovu rozhodněme, jestli do té eurozóny opravdu chceme nebo nechceme. Ale první je zbavit se a vyvázat se z té povinnosti.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Počkejte, a je to reálné něco takového?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Myslím, že ano, pokud tady bude docházet k otevírání smluv, pokud třeba Francie s Německem a ta cášská smlouva bilaterální je možná nějakým signálem v tomto směru, pokud budou chtít pokračovat v nějaké užší integraci, tak samozřejmě se budou muset ty smlouvy otevřít. No, a když se otevírají smlouvy, tak s jejich změnami pak musí zase souhlasit všech asi už tedy v budoucnu jenom 27 členů Evropské unie. Takže pokud bychom my přišli s tímto požadavkem na stůl, tak si myslím, že máme reálnou šanci ho prosadit.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Mimochodem byli bychom jediní, kdo by takový požadavek prosazoval, nebo je naděje na to, že by se k nám přidal nějaký jiný stát?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Nevím, ale předpokládám, že země, které dlouhodobě nechtějí přijmout euro, jako je třeba Dánsko nebo Švédsko, by takové řešení uvítaly.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A jakou bychom za to měli očekávat daň, pane poslanče, protože nepředpokládám, že se můžeme vzdát jedné, řekněme i z povinností, ke kterým jsme se tedy zavázali v přístupových smlouvách a očekávat, že to pro nás bude bez následku?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že je dobré si uvědomit, že vždycky je něco za něco, to máte pravdu, ale jestli někdo bude chtít otevírat ty smlouvy a bude chtít postupovat směrem k nějaké užší integraci, tak zase neblokujme to, neblokujme jim tu možnost třeba Němcům a Francouzům, ale můžeme za to zase my něco chtít, a to něco může být vyvázání se z té povinnosti přijmout euro.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Říká můj dnešní host, kterým zůstává europoslanec za ODS Jan Zahradil. Jaká by podle vás měla být v budoucnu pozice České republiky v rámci Visegrádské čtyřky?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
S Visegrádskou čtyřkou to samozřejmě není úplně tak jednoduché, jak se to někdy říká. My máme celou řadu společných zájmů, jsme si geograficky blízcí. Slovensko určitě v rámci Visegrádu je třeba náš významný obchodní partner, to je pravda. A třeba jsme se výrazně a výborně sešli na platformě odporu vůči některým návrhům na společnou azylovou politiku, to byly ty kvóty a podobné věci. Na druhou stranu je zapotřebí si uvědomit, že třeba struktura české ekonomiky je jiná než struktura ekonomiky polské nebo maďarské, kde hraje daleko větší roli zemědělství. A v České republice má zemědělství poměrně malý podíl na tvorbě hrubého domácího produktu. Takže až třeba dojde na debatu o reformě společné zemědělské politiky, tak si myslím, že bude docela složité se v rámci V4 shodnout na nějaké jedné pozici, protože Česká republika by mohla být tou zemí, která bude spíš pro tu reformu, to znamená, řekněme pro utlumování plateb, pro nějaké realokace těch plateb nebo přesuny v rámci evropského rozpočtu do nějakých jiných kapitol, zatímco předpokládám, že třeba Polsko nebo Maďarsko by byly proti. Takže spolupracujme v rámci Visegrádu tam, kde máme společné zájmy, ale vězme a uvědomme si, že ne vždycky a ne ve všem ty společné zájmy budeme mít.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Dobrá, kdy bych třeba ještě zmínila Maďarsko, které je významným členem V4, ke kterému řekněme v poslední době politicky částečně inklinuje premiér Andrej Babiš, taky prezident Miloš Zeman, bylo to vidět na návštěvě Viktora Orbána v Praze. Jakou pozici směrem spolupráce s Maďarskem by podle vás Česká republika měla držet?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Tohle je docela i legrační záležitost, protože pan premiér Babiš je členem nebo jeho strana a jeho europoslanci jsou členem liberální skupiny, liberální frakce v Evropském parlamentu, což je mimochodem frakce, která právě Viktora Orbána a jeho vládu kritizuje ze všech europarlamentních frakcí nejvíc a pan Babiš je v tomto ohledu jakousi výjimkou tam. Já chápu, že geopoliticky, geostrategicky asi v tom Maďarsku vidí nějakého spojence a pravda je, že Viktor Orbán je asi ze všech politiků střední a východní Evropy dnes tím nejviditelnějším. U prezidenta Zemana je to opět kuriózní, protože to je prezident řekněme levicový, dá se říci, vyšel z toho levicového ideologického podhoubí, kdežto premiér Orbán je prostě konzervativec toho křesťansko-demokratického ražení. Takže to je taková zvláštní náklonnost. Ale měli bychom s Maďarskem držet basu lidově řečeno v tom, že bychom neměli umožnit, aby se evropské orgány vměšovaly do vnitřních záležitostí Maďarska nebo jakékoliv jiné země tam, kde k tomu nemají takříkajíc puvoár. To je i ten důvod, proč třeba my coby ODS nebo i možná jiní europoslanci hlasovali proti té aktivaci toho článku, který by umožnil, samozřejmě je to teorie, ale kdyby k tomu došlo, tak by umožnil dokonce odebrat hlasovací práva Maďarsku v radě s odůvodněním, že tam dochází prostě k porušování některých právních norem. A tady vždycky budou existovat odlišné výklady, co to tedy vlastně je, a jestli je to opravdu pravomoc maďarské vlády, nebo jestli do toho má co mluvit Evropská unie.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Když bych se vás zeptala z jiné strany, na jaké země nebo na spolupráci s jakými zeměmi se má Česká republika po odchodu Velké Británie v rámci Unie soustředit? Řekli jsme si slabiny Visegrádské čtyřky, vy sám jste zmínil před chvílí podepsanou cášskou dohodu mezi Francií a Německem a jak vy v tom vidíte určité federalistické snahy obou zemí, tak na koho se máme soustředit, abychom jako malá země měli v rámci Unie co nejsilnější slovo?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ono to samozřejmě to spojenectví těch malých zemí, takzvaně malých zemí, je lákavé, ne vždycky to funguje, protože i ty malé země v uvozovkách mají různé zájmy. Ale já myslím, že právě vzhledem k tomu, že naším největším sousedem a takovým dominantním dostředivých hráčem Evropské unie je Německo, že bychom se měli pokusit spolupracovat s těmi zeměmi, které jsou sousedy Německa, které s ním mají srovnatelnou obchodní výměnu a tudíž je také zajímá, jakým způsobem se ta německá politika vyvíjí, aby jaksi tím Německem nebyly jednou v uvozovkách a v nadsázce říkám pohlceny. To znamená třeba Rakousko, kde v poslední době došlo k velmi zajímavému vývoji, protože cesty Rakouska a Německa třeba v názoru na azylovou a migrační politiku se zcela rozešly. Paní Merkelová a pan Kurz mají velmi odlišné názory na to jak to řešit. Pak máme země jako třeba Nizozemí nebo Dánsko, což jsou oba sousedé Německa. Jedna z nich je členem, eurozóny, druhá není členem eurozóny, ale obě mají s Německou živou obchodní výměnu, takže tam já bych si představoval nějakou prostě užší spolupráci nebo aspoň živější kontakty, než je tomu doposud.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Když bych přešla ještě k vnitropolitickým otázkám, vy jste europoslancem tuším od roku 2004, poněkolikáté budete letos lídrem kandidátky občanských demokratů, kolik procent chcete získat, kolik europoslaneckých mandátů, pane poslanče?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já začnu u těch mandátů. My jsme v roce 2004 2009 vyhráli s devíti mandáty, pak jsme prodělali vnitropolitickou krizi, spadli jsme na dva, letos bychom ten počet rádi zdvojnásobili, to znamená minimálně čtyři mandáty a byli bychom rádi, kdyby to stačilo na vítězství v eurovolbách.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Podle vás bude výsledek evropských voleb nějakým signálem pro to, jak si strany stojí i na vnitropolitickém spektru řekněme, anebo se to k evropským volbám přičítat nedá díky jejich nízké volební účasti?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Jaká bude volební účast, to teprve uvidíme. Ale skutečností, že jsem viděl výzkum takzvaný ten EU barometr, co dělají v Evropské unii, kde dělají celou řadu výzkumů, a tenhle ten se týkal ochoty účastnit se voleb do Evropského parlamentu, a Česká republika tam skončila na posledním místě ze všech 28. To znamená, že v České republice...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Jestli vy neděláte něco špatně, pane poslanče, pro tu popularizaci Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
V České republice je údajně nejmenší počet 22 % lidí, kteří deklarují, že by určitě přišli k volbám do Evropského parlamentu. Takže jestli to je pravda a jestli to je schopno poskytnout nějaký objektivní obrázek o postavení politických stran na české politické scéně, nebo udělat nějaký předvoj parlamentním volbám v roce 2021, o tom já bych celkem pochyboval, ale bude to určitě svým způsobem to bude zajímavý průzkum veřejného mínění.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
Říká můj dnešní host, kterým byl europoslanec za ODS Jan Zahradil, děkuji vám za vaše odpovědi.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Také děkuji.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka:
A od mikrofonu se loučí Marie Bastlová.