Časem si lidé řeknou, že lepší cestou nás vede ODS
23. ledna 2019
(EuroZprávy.cz) Předseda ODS Petr Fiala v exkluzivním rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popisuje, jak chce porazit premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO nejenom v blížících se volbách do Evropského parlamentu, ale také v příštích parlamentních volbách. Vyjádřil se také k řadě aktuálních témat včetně brexitu a jeho dopadu na Evropskou unii.
Už několik let jste předsedou momentálně nejsilnější opoziční strany v České republice. Dokážete se však ještě oprostit od role politika a dívat se na celou politickou situaci u nás očima politologa?
To určitě dokážu, ale já v tom nevidím žádný rozpor. Já samozřejmě jsem schopen politiku analyzovat a dívat se na ni „chladnokrevně“ a považuju to do jisté míry za svou výhodu i pro politickou práci, jakkoliv to samozřejmě není nezbytné. Ale ve mně se ta politologická kompetence spojuje s mým politickým přesvědčením, pro které v politice jsem, a snažím se prosazovat určité hodnoty a podobu politiky. Takže já s tím žádný problém nemám. Ale samozřejmě, a to je důležité říct, jako empiricko-analyticky pracující politolog vím, že když jsem sám součástí té zkoumané reality, tak ta objektivita je samozřejmě snížená.
Do pozice největšího vyzyvatele hnutí ANO vás v mých očích staví nejen průzkumy veřejného mínění, ale také fakt, že jste konsolidovaná strana. Zatímco řada parlamentních stran letos bude vybírat nové šéfy, vy jste předsedou už pěknou řádku let a vaši straničtí kolegové vám neustále vyjadřují důvěru. Vnímáte to stejně?
Nepochybně jsme největší vyzyvatel, já tomu říkám, že jsme politická, ale hlavně programová alternativa k hnutí ANO, které je dnes největší levicovou etatistickou stranou. My jsme dominantní stranou v pravé části politického spektra. Chtěli bychom být nejenom politickou a programovou alternativou, ale v příštích parlamentních volbách i mocenskou alternativou k hnutí ANO. To mně připadá důležité.
To, že jsme hlavní opoziční silou, podle mě, víc než různé průzkumy, ukazují poslední komunální a senátní volby, protože senátní volby jsme vyhráli, dokázali jsme hnutí ANO porazit třeba v Praze, o které Andrej Babiš říká, že je velmi důležitá. Pro mě vlastně to, co dělá postavení strany, nejsou názory novinářů nebo výsledky nějakých podivných průzkumů veřejného mínění, ale pro mě to podstatné představují voliči a volby.
Jak ale na Andreje Babiše a hnutí ANO vyzrát? Jako nit se českou politikou táhnou jeho kauzy, ale zdá se, že s částí voličů to prakticky nic nedělá. Jak je přitáhnout na svoji stranu?
Jak ale na Andreje Babiše a hnutí ANO vyzrát? Jako nit se českou politikou táhnou jeho kauzy, ale zdá se, že s částí voličů to prakticky nic nedělá. Jak je přitáhnout na svoji stranu?
My je postupně přitahujeme a celá naše politika je postavená na tom, že lidem ukazujeme, že je potřeba ji dělat programově. To je mimochodem i velký úkol pro letošní rok pro ODS, vrátit debatu o programu do veřejné diskuse, protože my se tady bavíme o nějakých hypotetických slibech Andreje Babiše, celý veřejný prostor je zahlcen neustálým řešením problémů kolem osoby a rodiny Andreje Babiše, ale my bychom se měli zabývat problémy České republiky a bavit se o tom, co konkrétně uděláme, aby se tu jezdilo po dobrých silnicích, aby lidi měli něco z ekonomického růstu, to znamená vyšší příjmy, abychom měli lepší vzdělání.
To je věc, na kterou se musíme soustředit, tam jsme schopni Andreje Babiše porazit, protože Andrej Babiš mluví jenom o tom, co udělá za deset let a co bude v roce 2021 nebo 2025, ale velmi málo mluví o tom, co teď jeho vláda udělá. Dobrým příkladem, který každý může vidět, je situace na D1 teď v zimě. Prosím vás, pět let má na starosti hnutí ANO ministerstvo dopravy, pět let mají na starost ministerstvo financí, a podívejte se na výsledky.
Takže cesta k porážce hnutí ANO vede přes pojmenovávání praktických problémů Babišovy vlády?
Ne, cesta k porážce hnutí ANO vede přes to, že lidi přesvědčíme, že náš program, naše řešení je lepší než to, co jim nabízí Andrej Babiš. Sama kritika nestačí a já jsem se nikdy nezaměřoval na to, že bychom jenom kritizovali. I to samozřejmě patří k opoziční práci a tam, kde vláda dělá špatné věci, rozdává „zadarmo“ vybraným sociálním skupinám, místo aby snížila daně a měli se dobře všichni, kde vláda prostě sestavuje deficitní rozpočet, když má meziročně navýšení příjmů o 150 miliard korun, kde nevyužívá ekonomický růst, tam je potřeba vládu kritizovat.
Ale ODS, a tím se lišíme od všech ostatních, dělá to, že sama předkládá vlastní návrhy a vlastní představu o tom, jak by to mělo být, a lidé mohou posoudit, který ten návrh je lepší. Já se nebojím, že dříve či později si většina voličů řekne: „Pro Českou republiku je lepší cesta, kterou nás vede ODS.“
Sám už jste zmínil, že loňský rok byl pro vaši stranu velice úspěšný: mimo jiné výhra v Praze, ale především zisk postu šéfa Senátu. Čemu s odstupem času tyhle úspěchy přičítáte?
Naší politice a práci, kterou děláme, a tomu, že jsme lidem ukázali, že náš program a naše řešení jsou správné. Když se bavíme o té komunální a senátní kampani, tam byla ještě jedna důležitá věc, že jsme vybrali osobnosti, které jsou spjaty s tím místem, s tím regionem, kterým lidé mohou věřit a kteří jsou dobří reprezentanti našeho programu. To se ukázalo jako důležité, protože v těch senátních volbách jsme vyhráli opravdu velmi výrazně nejen druhé kolo, ale vyhráli jsme už to první, což je samozřejmě taky důležité z hlediska třeba volební účasti.
Já říkám, že vracíme politice smysl, že se bavíme o programu, o konkrétních řešeních, nejsou to žádné marketingové triky, jsou to jasné věci, na které se může každý podívat. Tady vám snížíme daně a budete mít o 7 % vyšší příjem, zrušíme daň z nabytí nemovitosti, protože to zdražuje zbytečně mladým rodinám byty, zjednodušíme daňový systém, budou jenom dvě sazby DPH a ty jsme schopni snížit, bude to stát tyto peníze, ty získáme tím, že rozpočet má vyšší příjmy. Toto jsou naše konkrétní řešení, které lidé vidí, což se odráží ve výsledku voleb.
Vzešlo z povolebního vývoje v Praze nějaké poučení do budoucna, nebo to berete jako klasické politické „intriky“? Vaše strana mimochodem v Brně rovněž obešla vítěze voleb.
Já si nestěžuju, to je systém poměrného zastoupení. Ve chvíli, kdy voliči rozdají karty tak, že je těch politických subjektů, které jsou schopny sestavit většinu, víc, tak se hledá ta většina. Buďto vítěz voleb dokáže sestavit většinovou vládu, ať už v Praze nebo kdekoliv jinde, nebo to z různých důvodů nejde. Ale abych mluvil o monstrpodrazu a stěžoval si jako Andrej Babiš, to ode mě neuslyšíte.
Ale přece byl rozdíl mezi Prahou a Brnem, protože v Praze ty ostatní strany odmítly s vítězem voleb vůbec jednat. V Brně ta jednání probíhala a dopadla jinak, tam se prostě vytvořila jiná koalice. Ale to, že spolu všichni jednali, to je ten rozdíl proti tomu, co se dělo v Praze. Ale já si opravdu nestěžuju, já to beru tak, jak to je. Musíme pracovat na tom, abychom v Praze byli ještě silnější, aby to bez nás nešlo.
Post předsedy Senátu jste obsadili opravdovým politickým matadorem Jaroslavem Kuberou. Jak se vám vůbec líbil jeho novoroční televizní projev?
Jaroslav Kubera je skutečně zkušený politik a taky úspěšný politik, to je třeba říct. On mnohokrát vyhrál komunální volby, mnohokrát vyhrál senátní volby, v Senátu už zastával pozici místopředsedy. Jeho zkušenost byla vidět i na novoročním projevu, protože on se v té atmosféře, která tady dneska je, snažil spíš o to, aby lidi smiřoval, aby povzbuzoval ty pozitivní věci v naší společnosti. To si myslím, že je správné.
Vnímal jste tuto iniciativu rovněž jako jistý druh revolty vůči prezidentu Zemanovi?
Do jisté míry ano, ale nechci mluvit za Jaroslava Kuberu a jeho rozhodnutí. Myslím si, že Jaroslav Kubera, možná to vzhledem k jeho politickému profilu bude pro mnohé znít překvapivě, chtěl záměrně vnést do společnosti spíš něco pozitivního a uklidňujícího. To si myslím, že byla ta jeho hlavní motivace.
Předpokládám ale, že vás jednání prezidenta Zemana často znepokojuje. Minimálně třeba nedávná kritika některých bezpečnostních složek státu, ať už BIS nebo NÚKIB.
Kdyby znepokojovalo jenom mě, tak to vlastně není takový problém, ale tyto postupy prezidenta Zemana jsou velmi neobvyklé a svým způsobem podkopávají důvěru v instituce demokratického státu, což pokládám za nebezpečné. Jestliže tady máme tajné služby, bezpečnostní složky státu, které mají chránit naši bezpečnost a poskytovat informace vládě a odpovědným politikům, aby podle toho jednali, a nejvyšší ústavní činitel jejich práci třeba zpochybňuje, tak je to na pováženou a neprospívá to podle mě nikomu. Já, to je o mně známo, jsem dlouhodobým kritikem některých postupů Miloše Zemana a myslím si, že tohle je jeden z příkladů, kdy dělá věci, které hlavě státu nesluší.
V senátních volbách, které se vám loni tak vydařily, rozhodují silné osobnosti. Ve volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v květnu, platí do jisté míry to samé. ODS už vyhlásila, že je chce vyhrát. Politolog Jan Kubáček mi v nedávném rozhovoru řekl, že je to velmi ambiciózní cíl. Myslíte tedy, že zvítězíte?
Ambiciózní cíle mít můžeme a máme. Jak to dopadne, to uvidíme, rozhodnou voliči. V každém případě máme silné osobnosti na naší kandidátce. V čele, to už jsme rozhodli, bude Jan Zahradil, který se dlouhodobě pohybuje v evropské politice a má jednu výhodu, kterou nikdo z dalších lídrů kandidátek mít nebude, on je totiž současně tzv. spitzenkandidátem, to znamená, že je hlavním kandidátem celé frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) napříč Evropou. To jenom ukazuje, že je to osobnost, která má i v Evropě autoritu, a pokud má Česká republika prosazovat svoje zájmy a máme být schopni v Evropské unii mít nějaké slovo, které bude sloužit zájmům českých občanů, pak potřebujeme lidi, kteří tam mají autoritu, což náš lídr nepochybně spojuje.
Sám už jste zmínil, že lídrem kandidátky bude Jan Zahradil. Kteří politici ODS obsadí další pozice na kandidátce?
Na kandidátce se objeví mix zkušených politiků, ale i řada nových tváří. Například Evžen Tošenovský, naše expertka na zemědělství Veronika Vrecionová, Ondřej Krutílek, který se EU věnuje ve svém profesním životě, Radka Trylčová, pracující pro Hospodářskou komoru, či advokátka Eva Decroix. Máme silný tým, který má ambici pomoci s reformou EU tak, aby se přiblížila více občanům a jejich problémům. Věřím, že voliči to ocení a ve volbách uspějeme.
Právě váš lídr Jan Zahradil nedávno v maďarských médiích připustil, že by v ECR rád uvítal Viktora Orbána a Mattea Salviniho. Nemáte s tím problém?
Ne. Je to potřeba vidět v širších souvislostech. Frakce Evropských konzervativců a reformistů, kterou ODS pomáhala založit, prošla docela zajímavým vývojem. Na začátku byli všichni skeptičtí, dneska je to třetí nesilnější frakce v Evropském parlamentu. Ale samozřejmě jsme těsně před brexitem, odejdou britští konzervativci, kteří v té frakci hráli významnou roli, a současně dochází v rámci evropských politických stran k určitému přeskupování a debatám, co bude dál.
Například Viktor Orbán a jeho strana (Fidesz – pozn. red.) je dnes součástí Evropské lidové strany a dlouhodobě se mluví o tom, že to takhle nebude, že vznikne něco dalšího a nového. Je samozřejmě správné, aby se frakce evropských konzervativců a reformistů účastnila těch jednání a hledala řešení, jak tu politiku, která je na jedné straně proevropská, protože konzervativci nemají žádnou představu, že by se EU měla zrušit nebo rozbít, ale na druhé straně reformní v tom směru, že říkají dlouhodobě, že je Evropu potřeba reformovat, v rámci Evropského parlamentu posílit. Odtud vychází ty úvahy na spolupráci s dalšími politickými subjekty.
Z ODS se po vámi zmiňovaném odchodu britských konzervativců může stát jedna z nejvýraznějších sil uvnitř frakce. Vnímáte to tedy jako oslabení, nebo naopak šanci prosadit si svoje?
Vnímám to jako oslabení. My jsme měli v té frakci hodně silné slovo, což bylo dáno i tím, že jsme tu frakci zakládali, i respektem, kterému se těší třeba Jan Zahradil nebo Evžen Tošenovský. Já vnímám odchod Velké Británie jako velký problém, jako oslabení Evropské unie, jako věc, ke které nemuselo dojít, kdyby Unie dřív přistoupila k určitým reformám, které jsou potřeba, a celkově odchodu Velké Británie lituji.
Jaký je vůbec váš pohled na současnou EU? Jaká témata bude ODS akcentovat v kampani před eurovolbami?
Nabízíme něco, co bych nazval cestou zdravého rozumu. Chceme nabídnout lidem rozumnou, uvážlivou cestu k udržení a rozvoji Evropské unie ve prospěch jednotlivých zemí, která se liší od dvou extrémních pozic. Jedna extrémní pozice je, že všechno, co přichází z Unie je špatné, Brusel špatný, je potřeba odejít z Unie. To je podle nás extrémní, špatná, nerealistická pozice, která nic České republice nenabízí. Podle mě je však i druhá extrémní pozice, která zase říká, že všechno, co jde z Bruselu, musíme akceptovat, musíme chtít ještě víc integrace, a kdo říká, že ne, tak nahrává Moskvě nebo někomu dalšímu. To je taky špatná pozice, která vede k těm koncům, které teď vidíme: odchod Británie, krize eurozóny a další a další problémy, které tu poslední dobou byly.
My říkáme, že tohle není ta cesta. Snažme se Evropskou unii zachovat, to je jediná možnost, je to v zájmu České republiky, buďme v ní aktivní, prosazujme naše národní zájmy, využívejme Evropskou unii i pro to, abychom my byli silnější a mohli lépe uskutečnit věci ve prospěch českých občanů. K tomu potřebujeme Unii, která se bude reformovat, kde se budeme více zaměřovat na otázky, jak chránit vnější hranice, jak se budeme věnovat bezpečnosti, a třeba méně regulovat každou hloupost, která je dneska často na té evropské úrovni regulována. Rozumná cesta, rozumné řešení, proevropská politika, která vidí Evropu realisticky a na prvním místě má zájem českých občanů. To je podle mě dobrý program pro evropské volby.
Jak moc zasáhne do probíhající kampaně brexit a jak vůbec myslíte, že to ve Velké Británii dopadne?
Nepochybně zasáhne. Já vždycky při diskuzích s lidmi napříč Českou republikou, protože se mě samozřejmě ptají i na brexit, nejen na českou politiku, říkám, že odchod Velké Británie vlastně výrazně mění Evropskou unii. Říkám jim, představte si, kdyby vám před 10 lety někdo řekl, že Británie odejde z Unie, tak ať si o Evropě myslíte cokoliv, nikdo z vás by tomu nevěřil. To je něco tak nepravděpodobného a my tomu právě čelíme. Najednou jedna velká země odchází z Evropské unie, to je obrovská změna, se kterou se budeme muset všichni vyrovnávat. Řekl bych, že pro Českou republiku je to „jednoduché“. V našem zájmu je, abychom s Velkou Británií měli co nejužší vztahy, aby celá EU měla co nejužší vztahy s Velkou Británií. Podle toho musíme v dalších týdnech a měsících jednat.
Vy jste se ptal ještě, jak to dopadne. To podle mě neví ani britská premiérka, to neví nikdo. Rozhovor děláme ve chvíli, kdy parlament v Británii odmítl vyjednanou dohodu. Teď může nastat řada variant od tvrdého brexitu, který není pro nikoho výhodný, až třeba po nějaké úpravy té dohody, i když dnes to členské státy odmítají. Pokud by Británie přišla s konkrétními požadavky na úpravu dohody, tak jsem přesvědčen, že by členské státy EU měly s Británií znovu jednat právě proto, že ten tvrdý brexit není v zájmu vůbec nikoho.
Postoj České republiky je jasný. Jednak potřebujeme co nejužší vztahy s Velkou Británií, to je základní věc, navíc v Británii žije spousta českých občanů. V zájmu české politiky tak musí být, aby jejich práva a podmínky byly po odchodu Británie z Unie co nejbližší současnému stavu.
Takže nejlepší výsledek pro Českou republiku je odchod podle dohody?
Jednoznačně odchod podle dohody. Nejenom pro Českou republiku, já tvrdím, že je to nejlepší řešení i pro celou Evropskou unii.
Letos uplyne 30 let od Sametové revoluce. Děsí vás, nejen z pohledu předsedy ODS, ale rovněž optikou místopředsedy Sněmovny, že váš poslanec Jakub Janda je popotahován za slova o „pofidérním spolku, který za státní peníze adoruje estébáky a další přisluhovače režimu“?
To je bohužel výsledek nového sebevědomí komunistů a všech jejich podporovatelů. Co se tady děje s Jakubem Jandou, je odpovědností těch, kteří komunisty a vůbec tento způsob myšlení přivedli zpátky k moci. Jestli nám tady pan předseda vlády vykládá, jak jsou komunisté spolehliví a dobří partneři jeho vlády, tak to je jeden z těch dopadů takovéto rehabilitace komunistů a té ideologie, ke které se hlásí, protože komunisté se hlásí k určitému pohledu na svět, hlásí se taky do značné míry k tomu minulému režimu, a ta jejich legitimizace prostřednictvím Andreje Babiše, sociálních demokratů a všech, co jim umožnili podíl na moci, vede k těmto koncům a výsledkům. Jakub Janda pojmenoval situaci tak, jak je, vůbec tedy nechápu, jak by za to mohl být někým popotahován.
Myslíte tedy, že mu žádný trest udělen nebude?
To tak musí dopadnout. Pokud to tak nedopadne, tak je to obrovská ostuda pro ty, kteří budou souhlasit s nějakým postihem. Jsme tady svědky opravdu vzrůstajícího sebevědomí a drzosti komunistů a všech zpochybňovačů zločinů minulého režimu a komunistické diktatury. To je pro mě naprosto nepřijatelné.
Už jste se vy i vaše strana smířili s tím, že vaším kolegou – místopředsedou je Tomio Okamura?
A dalším je Vojtěch Filip. Prostě to složení vedení Sněmovny je takové, jaké je. My jsme tímto způsobem nehlasovali, je tu většina, která se tu vytvořila úplně od počátku, kterou tvoří hnutí ANO, KSČM, SPD a pomáhá jim v tom sociální demokracie. To se projevuje i ve vedení Sněmovny.
Samozřejmě to je jedna věc, která mě netěší, já bych ale řekl, že z hlediska dopadu na občany je mnohem horší to, jaká je vládní koalice, kdo tady vlastně vládne. Vládne tu dnes dominantně levicové etatistické hnutí jednoho muže, tedy hnutí ANO Andreje Babiše, ve spolupráci s komunisty, kteří jsou dnes nejpevnější oporou vlády, já říkám, že po nejhorším výsledku v jejich historii je Andrej Babiš přitáhl do vlády a oni dnes tvoří v podstatě frakci hnutí ANO. K tomu jim napomáhají i s velmi výrazně levicovou, místy skoro až radikálně levicovou politikou sociální demokraté. A když je nejhůř, tak přispěchá Tomio Okamura se svými hlasy. To je dnešní podoba vládnutí v České republice a to je mnohem horší než složení vedení Poslanecké sněmovny, které sice symbolicky nevypadá pěkně, ale tahle vládní realita, tu pociťují občané každý den.
Když už jsme zmínili Tomia Okamuru, co říkáte na současnou kauzu důchodce – teroristy Jaromíra Baldy, který byl, zdá se, stoupencem hnutí SPD? Je to pro politiky svým způsobem varování?
Spíš bych očekával od novinářů, že se budou ptát SPD, jak se dívají na tuto kauzu, jestli jim to vadí, že mají takové stoupence. Já nemám žádnou potřebu to komentovat, nedokážu posoudit, jestli ten člověk třeba není nějak psychicky narušený. To je opravdu věc soudů. Je dobře, že celý ten případ byl odhalen.
Úkolem politiků, ale i médií, i médií, je uklidňovat společenské vášně, nezasévat nenávist, nedělat bulvár, snažit se o to, aby politika byla poctivá a slušná. Bohužel, to tady dneska není v módě. Dnes je v módě, když někdo neustále provokuje, vykládá nesmysly, radikalizuje tu situaci. Pak má i prostor v médiích. To je podle mě špatně. Pak se nemůžeme divit, že někteří lidé reagují na společenské věci a určitá nebezpečí, která třeba ani neexistují, přehnaně. Ale když to neustále vidí a slyší, tak se tomu třeba těžko brání. Je to odpovědnost nás všech, kteří ovlivňujeme veřejný prostor. Nejenom politiků, ale samozřejmě politiků v první řadě.
A co smrtelné napadení gdaňského starosty v sousedním Polsku? To jako varování berete?
Já jsem přesvědčen, že napětí ve společnosti a konflikty vždycky jsou, ale úkolem politiky, ale znovu opakuji, že i všech, kteří utvářejí veřejné mínění, je, aby se to napětí a konflikty řešily prostřednictvím řádných institucí, prostřednictvím demokratické politiky, neradikalizovaly se a neřešily se násilně. Samozřejmě, že ten případ z Polska je varováním, v tuhle chvíli ještě nevíme, na kolik byl ten člověk duševně nemocný, co se tam všechno odehrálo. Je to obrovská tragédie a musíme dělat všechno pro to, aby se žádný konflikt neřešil násilně, ale všechny se řešily demokratickou cestou.
(Autor: Jan Hrabě)
Petr Fiala
předseda ODS