Zadarmo je akorát sýr v pastičce na myši
21. ledna 2019
(INFO.cz) Dnešní úvahu lehce inspiroval nefalšovaný údiv squatterů z žižkovské Kliniky nad tím, že po nich exekutor chce peníze za vyklizení jimi obsazené nemovitosti. Divili se, že kvůli tomu obstavil konkrétní účet, a asi si mysleli, že ten bordel bude po nich ještě někdo uklízet zdarma. Podobnou neochotu připustit hodnotu práce či věcí nebo představu, že vám stát dává něco „zadarmo“, můžeme ale vidět i jinde.
Hodně se v poslední době řeší téma školních obědů zdarma. Už v dnešní době jsou štědře dotovány a proto průměrný oběd ve školní jídelně stojí rodinu žáka pouze 25 Kč. Zkuste si za to uvařit. Něco stojí potraviny, něco práce kuchařek, něco energie, nájem atd. A to vše platíme my všichni, kteří pracujeme a platíme daně. A potud je to správně.
Laciné nebývá levné
Jasně, školní jídelna tu není od toho, aby vydělávala. Ta má dětem poskytnout kvalitní a pravidelnou stravu po dobu jejich docházky. Děti nesmí v době svého vývoje hladovět. Na tom všem se jako společnost určitě shodneme. Ale plošně bombardovat občany dobrem, to je jen laciná (ale vůbec ne levná) snaha, jak si je na chvíli koupit. V případě nějakého výběru už taky vidím ta nová razítka a převlečené agenty – úředníky, jak kontrolují, kdo může mít oběd zdarma a kdo už ne. Už chybí jen nálepky pro děti z chudších rodin, aby každý ve škole věděl, kdo na oběd nemá. Tohle přeci nechceme.
Jsem místostarostka Prahy 2, kde mám na starosti sociální oblast již mnoho let. Vím, jak neskutečně tvrdou práci sociální pracovníci a dobrovolníci mají. Vím, jak neskutečně prospěšné jsou neziskové organizace v tomto sektoru. Proto mě zlobí podobné plošné nesmyslné návrhy a rozhazování miliard sem a tam, když vím, že ty miliardy by měly jít hlavně na zvýšení platů pracovníků v sociálních službách nebo ve školství. Zasloužili by si je víc, než například moje děti oběd zdarma.
Solidarita funguje, socialismus ne!
Moc dobře vím, že v České republice nejsme sobci! Často je neuvěřitelně dojemné, jak se dokáží lidé z okolí semknout a pomoci tomu, kdo tu pomoc skutečně potřebuje. Ano, vyžaduje to jistou práci. Představit lidem problém, vybrat skutečně adresně pomoc a zaměřit ji tak, aby efektivně splnila účel. My Češi, pokud víme, že naše peníze nemizí v černých dírách schovaných za vzletnými frázemi o solidaritě, jsme neskutečně solidární. Naše neochota vyhazovat peníze oknem jen tak ZADARMO je ale pochopitelná a správná.
Socialismus nikdy nefungoval. Pomáhat z cizích peněz totiž dovede každý, ale nikdy to nevydrží dlouho. Stát se má hlavně starat o to, aby vám co nejvíce peněz nechal ve vašich peněženkách. Ne, že vám sebere podstatnou část toho, co vyděláte, a pak se ještě tváří jako samaritán, když vám zaplatí 25 korun za oběd vašeho dítěte. To není pomoc, to je výpalné.
Hezky to vystihuje jeden citát: „Dej člověku rybu a nakrmíš ho na den. Nauč člověka rybařit a nakrmíš ho na celý život.“
Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.
Alexandra Udženija
1. místopředsedkyně strany
expertka pro rozvoj ekonomiky a podnikatelského prostředí
předsedkyně klubu zastupitelů za ODS při ZHMP