Novinky Mediální výstupy

Nejde vůbec o to, zda opozice měla šanci Babišovu vládu svrhnout, či zda měla nějaký plán B. Pokud čelíte tváří v tvář podobné relativizaci ustálených morálních, společenských, politických, ale i obyčejných lidských a rodinných hodnot, tak prostě není možné mlčet. Tady nemá chladný kalkul co dělat, to je otázka principů a přežití. Nelze prostě mlčet k faktu, že stíhaný premiér čelí podezření, že manipuloval svědky a spoluobviněnými ve své trestní kauze tak, aby ztížil její vyšetřování. To nemá s vítězstvím ve volbách co dělat.

 

 

Opozice v čele s ODS tady neměla na vybranou. Musela bych se za sebe stydět, kdybych k tomu mlčela. Vždyť kauzy trestně stíhaného premiéra a různé šílené krymské epizody poškozují všechny hodnoty. Tohle má být vzor „úspěšného podnikatele“ pro naše děti? Celá Babišova historie, vzestup a aktuální chování patří někam do banánových republik nebo daleko na východ. Tomuhle se prostě musíme postavit.

 

Andreje Babiše zachránili nakonec komunisté. To není až takové překvapení, nelze si totiž nevšimnout, jak jim čím dál víc nadbíhá. Stejně jako prezident Zeman. Ten sice při své inauguraci sliboval, že bude prezident všech, ale v minulém týdnu stihl zase pourážet kde koho. Opozici, novináře, Pražany... lidi, kteří přišli vyjádřit svůj názor. Dalo se to samozřejmě zase čekat, ale hezký obrázek to není.

 

 

A ještě jednu věc ten minulý týden ukázal. Naprostou, katastrofální zoufalost ČSSD. Jako vládní strana se rozhodla, že pro svou vládu nebude při hlasování o nedůvěře hlasovat. Ovšem nechtěla hlasovat ani proti, a tak alibisticky opustila sál. Pokud si ČSSD za prací svých ministrů stojí, tak bych čekala, že vládu podpoří. Pokud si stejně jako opozice myslí, že Andrej Babiš, jako trestně stíhaný premiér se všemi kauzami je ostudou naší země, pak měli hlasovat pro vyslovení nedůvěry. Tenhle alibismus, který je nyní nejen v politice všudypřítomný, z duše nesnáším.

Takže nám ten minulý týden ukázal nakonec docela hodně. Upevnil se mocenský pakt premiéra, prezidenta a KSČM, který nebývalým způsobem rozděluje naši společnost. Andreje Babiše, který se navzdory všem zvyklostem a etickým zásadám drží zuby nehty u moci a neváhá u toho využívat i politiky, kteří otevřeně zpochybňují naše členství v NATO. Komunisty lačnící po moci do té míry, že se z nich stala v podstatě další divize hnutí ANO. A tragikomickou ČSSD, která svým jednáním stále více připomíná tu pohádku o královně Koloběžce. A víra lidí v demokracii a právní stát zatím pod tíhou tohoto absurdního divadla jen tiše trpí.

 

ODS se s takovým vývojem ale nikdy nesmíří!

 

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.