Novinky Mediální výstupy

 

Naše ústava je přitom postavena na koncepci, že se navzájem vyvažují nejen jednotlivé větve státní moci (zákonodárná, výkonná a soudní), ale také jednotlivé orgány navzájem: Poslanecká sněmovna se Senátem, vláda s prezidentem, Ústavní soud se soudy běžnými. Proto také jednou z hlavních ústavních funkcí vlády, a zejména předsedy vlády, je vykonávat kontrolu nad tzv. kontrasignovanými pravomocemi prezidenta, tedy pravomocemi, k jejichž výkonu prezident potřebuje souhlas vlády. Jde zejména o otázky zahraniční politiky a obrany.

 

Je předseda vlády schopen tuto ústavní funkci plnit, jestliže současně zcela závisí na prezidentu republiky? Prezident totiž explicitně prohlašuje, že má v úmyslu udržet Andreje Babiše u moci i přes případnou ztrátu důvěry Poslanecké sněmovny. Zopakujme to ještě jednou: Pokud by Sněmovna vládě vyslovila nedůvěru, protože se její předseda zkompromitoval z hlediska osobní důvěryhodnosti a zřejmě i z hlediska národní bezpečnosti, prezident stejně znovu jmenuje premiérem Andreje Babiše. Prezident nám tím sděluje, že svoji ústavní roli (vybrat premiéra, který bude mít důvěru Poslanecké sněmovny) nehodlá plnit a naopak se bude snažit zabránit reálnému uplatnění ústavních mechanismů odpovědnosti vlády parlamentu.

 

 

Shodou okolností se celým příběhem významně prolíná Rusko, k němuž prezident projevuje značnou afinitu a častokrát otevřeně vystupuje v jeho prospěch. Premiérův syn se podle potvrzených informací nacházel na Ruskem okupovaném území Krymu ve společnosti nebo možná pod kontrolou neznámých osob. A to v době, kdy u nás probíhala prezidentská volební kampaň, v níž premiér nakonec podpořil prezidenta Zemana.

 

Problematická je také situace v samotné Poslanecké sněmovně. Babišovo ANO je sice v koalici s nebohou sociální demokracií, fakticky je však schopno tvořit sněmovní většinu s komunisty a okamurovskými fašisty pod tichou záštitou prezidenta. Na sociální demokracii bude záležet, zda nadřadí odpovědnost ke státu nad svůj vlastní strach.

 

Z již známých a potvrzených indicií a v kontextu celkového politického vývoje se můžeme domnívat, že sledujeme příběh snahy zmocnit se našeho státu v zájmu cizí mocnosti. Tomu se říká vlastizrada.

 

Jakkoli aféra syna premiéra Babiše – v níž teď jde o samotné Čapí hnízdo už jen okrajově – zůstává nepřehledná, z již známých a potvrzených indicií a v kontextu celkového politického vývoje posledních let se můžeme domnívat, že zde sledujeme příběh snahy zmocnit se našeho státu v zájmu cizí mocnosti. Tomu se říká vlastizrada.

 

Parlament, všechny politické strany zachovávající věrnost státu a všichni jednotliví poslanci a senátoři, kteří berou vážně svůj ústavní slib, nesou odpovědnost za to, aby se situace plně vyšetřila. A to bude možné pouze tehdy, pokud naše země bude mít vládu s podporou Poslanecké sněmovny, která bude schopná tvořit protiváhu prezidentovi.

 

Čelíme ústavní krizi, která se zřejmě týká samotné suverenity našeho státu.