Novinky Mediální výstupy

Rozšiřování systému elektronického zdravotnictví je jedním z klíčových nástrojů pro zkvalitnění zdravotní péče. Elektronické zdravotnictví (neboli eHealth) představuje široké spektrum nástrojů založených na informačních a komunikačních technologiích. Jejich prvořadým cílem je podpora a zlepšení prevence, diagnostiky a léčby. 

 

 

Elektronické aplikace budou uchovávat přesné záznamy o předchozích vyšetřeních a předepsaných léčivých látkách. Zdravotnická zařízení si tak budou schopna ověřit dosavadní způsob léčby pacienta a porovnat svá zjištění s předešlými diagnózami jiných lékařů, a to i bez ohledu na hranice států. Tento faktor se stává stále důležitějším v souvislosti s růstem přeshraničního pohybu. 

Pokračující využívání informačních technologií ve zdravotnictví by tedy mělo usnadnit přístup k informacím, jejich sdílení i vyhodnocování napříč středisky, a přispět tak ke zlepšení kvality zdravotní péče. Pro další vývoj zdravotnictví je klíčová mobilita a interoperabilita údajů o pacientech, aby elektronické systémy byly schopny vzájemně komunikovat a bez obtíží fungovat i v přeshraničním režimu. 
 

Ruku v ruce s tímto trendem byla v Evropské komisi ustavena pracovní skupina, jejímž úkolem je nastavení standardů, doporučení i technických specifikací pro předávání informací v elektronických zdravotních službách na nadnárodní úrovni. Skupina vychází ze zkušeností mezinárodního projektu epSOS, kterého se účastní i Česká republika. Sdílení dat se v EU různí 

 

Úroveň sdílení dat ve zdravotnictví se v jednotlivých zemích liší. V EU vede Švédsko a Dánsko, přední pozice si udržují také Anglie a Španělsko. V Česku se elektronické zdravotnictví zatím příliš neprosadilo. Projekty jako elektronický recept či elektronická zdravotní dokumentace se nepodařilo plošně rozšířit, elektronické zdravotní knížky nemají podporu vlády ani zdravotních pojišťoven. eHealth naráží na nevůli lékařů ke sdílení, předávání a skutečnému využívání elektronických dat. 
 

Mezi další body mého jednání s eurokomisařem Johnem Dallim patřily priority EU pro příštích sedm let, které vyplývají z evropského programu "Zdraví pro růst". Program má podporovat inovace v oblasti zdravotní péče a zvyšovat udržitelnost zdravotních systémů tak, aby chránily Evropany před přeshraničními zdravotními hrozbami. 
 

Shoda panovala i v tématu důležitosti prevence a významu očkování v péči o veřejné zdraví. Pro pana komisaře jsou základními cíli bezpečnost pacientů, dostupnost zdravotních služeb pro všechny, kdo je potřebují, a udržitelnost zdravotních systémů v jednotlivých členských zemích. 

 

 

Posledním tématem diskuse byla otázka stárnutí společnosti. Stárnutí populace zůstává významným demografickým trendem, a to ve všech zemích Evropské unie. V současné době je polovina obyvatel EU starších 40 let a v roce 2060 bude polovina obyvatel EU starší 48 let. Mezi lety 2010 a 2030 se počet Evropanů ve věku nad 65 let zvýší téměř o 40 %. V souvislosti s tímto vývojem navrhla Evropská komise inovační program pro aktivní a zdravé stárnutí. Snaží se plnit tři cíle: zlepšit zdraví a kvalitu života seniorů, umožnit jim žít aktivním a nezávislým životem a přispět k udržitelnosti zdravotní a sociální péče. Je třeba zásadně změnit způsob poskytování dlouhodobé péče seniorům. Namísto soustředění seniorů v ústavech a domovech důchodců je nezbytné podporovat je a jejich rodiny tak, aby mohli žít důstojně a spokojeně doma, ve svém přirozeném prostředí. 
 

Komisař Dalli dále zdůraznil významný přínos moderních technologií, které umožňují monitorovat dlouhodobě nemocné a seniory, hlídat jejich základní životní funkce, spojit je s jejich blízkými i jejich lékaři a v některých případech rychle přivolat pomoc či lokalizovat seniora, který pomoc potřebuje. 

Závěrem pracovní porady jsme oba shodně konstatovali, že máme velice blízké názory na problematiku veřejného zdraví a stárnutí, stejně jako na problematiku eHealth a využívání informačních a komunikačních technologií v péči o zdraví.