Vládě budeme ze Senátu nepochybně komplikovat život

22. října 2018
Vládě budeme ze Senátu nepochybně komplikovat život

(Deník) Občanská demokratická strana se se po loňských sněmovních volbách nadechla a začíná podávat zajímavé výkony. Uspěla v právě skončeném klání o radnice (ve čtyřech statutárních městech včetně Brna a Plzně bude mít primátora, v dalších je součástí koalice) a to senátní vyhrála. Její předseda Petr Fiala nešetřil při rozhovoru s Deníkem úsměvy, z upevňování pozice na pravoboku má zřetelnou radost. Zároveň ho těší, že se jím prokazuje platnost poučky o pravolevém dělení politické scény a úloze tradičních stran.

- Vnímáte velmi dobrý výsledek ODS jako odraz dlouhodobé stranické práce, nebo reakci na nespokojenost části voličů s dominancí hnutí ANO?

Je to výsledek dlouhodobé práce na obnově Občanské demokratické strany a také budování alternativy vůči hnutí ANO i všem populistickým a extrémním formám politiky. Navíc ODS je dlouhodobě silná na komunální úrovni, máme spoustu výborných starostů a primátorů, kteří neslibují, nesní, ale reálně něco pro lidi dělají. Ukázalo se také, že jsme schopni nabídnout velmi kvalitní osobnosti, které ve spojení se značkou ODS dokážou uspět v senátních volbách.

- Před čtyřmi roky mi Andrej Babiš řekl, že Česku budou dominovat dvě strany, levicová ČSSD a pravicové ANO se sociálním cítěním. Teď to vypadá přesně naopak, na levici je silné ANO, na pravici ODS. Co tomuto vývoji říkáte?

Voliči rozhodli, že ODS je jedinou silnou pravicovou alternativou vůči hnutí ANO, které se stává hegemonem levice. To se projevuje jak na přechodu voličů od sociální demokracie a komunistů k ANO, tak v tom, co ANO dělá programově, co prosazuje ve sněmovně. Není náhoda, že v naprosté většině hlasuje shodně s KSČM. To je jasná zpráva pro občany, kteří to přesně tak chápou.

- Jenže hnutí ANO, respektive Andrej Babiš, dokáže vstřícně reagovat na změny nálad obyvatelstva. Přijde-li ekonomické ochlazení, možná se opětovně posune doprava. Počítáte s tím?

Andrej Babiš nemá žádný program a politické názory. Žene se na vlně populismu. Platí ale, že když měl jako premiér možnost rozhodovat o tom, jaký bude profil vlády, ať už té jednobarevné, nebo koaliční, zvolil si levicové směřování. Tyto volby také prokázaly, že politický marketing není všemocný, stejně jako finanční a mediální moc. To je dobrá zpráva pro Českou republiku. Tou další je, že u nás stále může vyhrávat tradiční politická strana, což vyvrací teze o rozplynutí dělení politické scény na levici a pravici.

- V tomto směru nejste v rozporu s exprezidentem Václavem Klausem. Ten ale míní, že pravicové principy jste mohli lépe prosazovat jako vládní partner ANO, které není ideově vyhraněné, takže se mohlo vydat vámi narýsovanou cestou. Nelitujete svého odmítavého postoje?

Ne, naopak jsem přesvědčen, že to bylo správné rozhodnutí. A ukazuje se, že stejného názoru jsou i naši voliči. Důležité ovšem je, že vámi zmíněná konstrukce není pravdivá, taková možnost totiž vůbec neexistovala. Hnutí ANO jen předstíralo mediální a politickou hru, aby obhájilo to, co Andrej Babiš od počátku chtěl, tedy vládnout sám nebo s pomocí levicových stran. Nabídku pro ODS nikdy nemyslel vážně a žádná jednání v tomto směru nevedl.

- Proč by to dělal, když jste jasně ihned po sečtení hlasů řekli, že s ANO do koalice nikdy nepůjdete?

Tak to nebylo, my jsme dali podmínky, za kterých podle nás mohla vzniknout demokratická vláda s účastí ODS. Ty hnutí ANO odmítlo a sociální demokracie dala najevo, že jí na nich až tak nezáleží, například na tom, že ve vládě nemůže být trestně stíhaná osoba. ODS postupovala odpovědně a naprosto srozumitelně. Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman a Andrej Babiš od začátku plánovali, že Babiš musí být za každou cenu premiérem a tomu se vše přizpůsobí. Připomínám, že už při skládání sněmovních orgánů si ANO vybralo za partnery KSČM a SPD. To vlastně bránilo jakékoli další dohodě s námi.

- Když to berete jednoznačně přes zásady a pravicové principy, tak...

Skutečně ctím zásady, ale zároveň jsem realistický politik a nejsem blázen, abych odmítal možnost vládnout a prosazovat náš program. Do toho by zajisté ODS šla, jenže nic takového na stole nebylo. Pokud se nabízel koaliční partner, který by nás kdykoli mohl přehlasovat s komunisty a SPD, tak s tím by nemohl souhlasit žádný odpovědný politik. V takové koalici bychom hráli nedůstojnou roli. Mně jde o to, aby ODS prosazovala to, co slíbila voličům. To je realistická politika.

- Předseda ČSSD Jan Hamáček a vlastně celá jeho strana v referendu s tím ale vyslovili souhlas. A zatím se ukazuje, že řadu bodů ze svého programu úspěšně prosazují, byť s podporou KSČM.

Zajisté, právě proto, že to odpovídá levicovému zaměření vlády a přirozenému směřování hnutí ANO doleva.

- Realismus ODS se projevuje na komunální úrovni, kde v mnoha městech vstupujete do radničních koalic s ANO. Tam principy neplatí?

Mezi celostátní a komunální úrovní, v níž lidé svoji voličskou přízeň znatelněji rozptylují, musíme rozlišovat. Na to, abyste tam sestavila funkční koalici, potřebujete čtyři i více subjektů. Navíc ve městech se lze domluvit na konkrétních programech pro danou obec i se stranami, které jsou ideově trošku jinde. ODS měla politický cíl zastavit stagnaci velkých měst. Stačí se podívat do Prahy nebo Brna, kde se za čtyři roky pod vedením hnutí ANO nestalo skoro nic.

- Proč jste tedy v Brně původně chtěli jít do koalice s ANO pod staronovým primátorem Vokřálem, který volby vyhrál?

Jednali jsme s úspěšnými politickými subjekty, naše lídryně Markéta Vaňková řekla, že výsledky voleb respektuje. Jednání ale nebyla dovedena do úspěšného konce, naopak se vytvořila lepší možnost vládnutí z hlediska zájmů obyvatel Brna a prosazování našeho programu. Nová varianta (ODS, KDU-ČSL, Piráti a ČSSD) mi připadá lepší a jsem rád, že k ní naši brněnští politici dospěli. Jsem přesvědčen, že Markéta Vaňková bude výborná primátorka a nová koalice má šanci s Brnem něco udělat.

- Zasahoval jste nějak do vyjednávání?

Ne. Jsem hrdý na to, že jsme demokratická strana a díky tomu jsme schopni v obcích, městech a krajích nabídnout osobnosti, které se rozhodují samostatně a nepotřebují, abych jim radil po telefonu.

- Nenapadlo vás, že zvrat v Brně může ODS dost poškodit, protože lidé zkrátka nemají rádi podrazy a obcházení vítěze? Nebo že to podpoří teorie o zásahu místních kmotrů a vlivných šíbrů?

Pokud vím, tak nejvlivnější osoby jsou za hnutím ANO. V Brně do toho nikdo takový nezasahoval. Já jsem spíš vnímal masivní mediální kampaň vůči naší kandidátce a také měření dvojím metrem. Zatímco média jásala nad tím, že v Praze ostatní strany vítěznou ODS obejdou, v Brně to bylo popisováno jako obrovský hřích. Přitom je to záležitost normálního vyjednávání.

- Až na to, že v Praze ODS vyhrála velmi těsně, zatímco ANO v Brně přesvědčivě.

Je tam určitý rozdíl, ale na dohodě o jinak poskládané koalici není nic divného. A jestli nás to poškodí? Jak by mohlo, když jsem v den, kdy byla oznámena koalice bez ANO, dostal obrovské množství pozitivních ohlasů? Lidé dobře pochopili, že právě v ní můžeme nastartovat Brno a být alternativou hnutí ANO. Naši voliči dobře chápou roli pana Vokřála nejen jako primátora Brna, ale také místopředsedy ANO.

- Právě proto bylo z mého pohledu nelogické vůbec zahajovat jednání s ANO.

Vždycky se snažíme dosáhnout dohody tam, kde je to možné. Ale nejdůležitější je pro nás prosazovat to, co jsme lidem slíbili, chceme věci měnit a zasadit se o to, aby Česká republika směřovala dopředu. Vyhlásil jsem politický cíl, aby byla mezi deseti nejúspěšnějšími zeměmi na světě.

- Tedy stejný, jaký deklaroval Andrej Babiš.

Ten to uvedl až poté, co si přečetl moje slova. Ale víte, jaký je v tom rozdíl? Já říkám, co se má udělat, on ne. Nevadí, že mě kopíruje, ale chci, aby pro to něco dělal. A on nedělá nic. Když se podívám na jakýkoli žebříček, třeba konkurenceschopnosti, délky stavebního řízení, podmínek pro podnikání, školství, máme do první desítky daleko. Potřebujeme udělat klíčové změny, abychom se tam dostali. Proto je důležité ovlivňovat politiku ve velkých městech, bez kterých to nedokážeme.

- Avšak to můžete dokázat jen s politiky, kteří se v očích lidí nezašpinili různými aférami, kšefty či podvody. Vnímáte obavy, které se po volbách objevily v Brně nebo Plzni, že se po moci zase sápou lidé spojení s temnou érou kmotrovské ODS?

To dnes v ODS vůbec nehrozí. Mohu to garantovat mimo jiné i proto, že jsme šli nahoru krok po kroku a v dnešní ODS jsou lidé, kteří reprezentují poctivá řešení, dobrý program a jde jim o věc. Například s Martinem Baxou jsem několikrát procházel před volbami Plzní, občané nás zastavovali a říkali mu, že by si strašně přáli, aby byl zase jejich primátorem. Takže jací kmotři? To je Martin Baxa, který bude stát v čele Plzně. Na rozdíl od Andreje Babiše já žádné kmotry neznám, natož abych si s nimi tykal.

- Neoceňujete ani premiérovu aktivitu na mezinárodní scéně, kde v mnoha směrech dělá politiku, s níž by ODS mohla souznít?

Hlavně bych rád viděl výsledky. Vlastně nevím, k čemu Andrej Babiš v zahraniční politice směřuje, například zaslechnu, že má celoevropský plán pro řešení migrační krize, ale nevím o něm nic a předpokládám, že v zahraničí jsou na tom stejně. Přitom bych se o něm chtěl bavit, protože jinak bychom dva metry za naší hranicí mohli vypadat směšně, což vypadáme. Netuším, jaké zájmy České republiky v zahraničí prosazuje. Jestli mu jde o to, aby nebyly zastropovány zemědělské dotace, tak to do jisté míry může být zájem ČR, ale nepochybně je to zájem jeho ekonomického impéria. Na kvótách existuje shoda celého politického spektra, takže v tom si Andrej Babiš nemůže dělat zásluhy. Pamatuji si naopak, jak ještě nedávno vyprávěl, že by k nám migranti mohli přijít, protože máme nedostatek pracovních sil.

- Teď ovšem tvrdí, že do ČR nesmí přijít ani jediný, syrské sirotky nevyjímaje. V tom se shodujete, že?

Syrské sirotky jsem bral jako uměle vytvořené předvolební téma. Musím říct, že způsob, jakým argumentoval Andrej Babiš, mi připadal hodně nízký. Bavíme se přece o dětech postižených válkou. Ani tvrdý přístup k nelegální migraci, ani ochrana bezpečnosti ČR a opatrnost před lidmi, kteří přicházejí z jiného kulturního prostředí, tedy věci, které sdílím, nesmí vést k nehumánnosti a k určité formě nelidskosti, jež je pro mě symbolem populismu a extrémních řešení. Když se ale vrátím k zahraniční politice této vlády, tak jsem skeptický k tomu, že by mohla být kvalitní, když jsme byli tři měsíce bez ministra zahraničí. A nyní se jím stává Tomáš Petříček, který objektivně nemá politické zkušenosti a není autoritou na domácí politické scéně, což by se od nositele této funkce očekávalo. Takže nadále to asi bude hlavně na panu premiérovi a já jsem zvědav, co předvede. Zdá se, že ho evropská politika začala bavit. Když ale sleduji jeho vystoupení k migraci, začínám se obávat, zda si ji nevybral jen jako marketingový nástroj. To by bylo ke škodě České republiky.

- Co jako místopředseda sněmovny říkáte návštěvě jejího šéfa Radka Vondráčka (ANO) v Rusku, kde se setkal i s předsedy obou parlamentních komor Valentinou Matvijenkovou a Vjačeslavem Volodinem, kteří jsou na sankčním seznamu USA i EU? Má se s Ruskem hovořit?

S Ruskem se určitě může hovořit a je dobré vést diplomatická jednání na různých úrovních. Vždy ale musíme přemýšlet o tom, jestli nějakou návštěvou nebo gestem nezpochybníme náš pevný postoj v zahraničněpolitických otázkách. Nemám třeba nic proti rozvíjení všech možných vztahů s Čínou, dokonce si myslím, že česká politika má napomáhat našim ekonomickým zájmům v této zemi. Považuji však za naprosto absurdní, abychom přitom ustupovali ze základních principů naší zahraniční politiky, k nimž patří ochrana lidských práv. Jiné evropské státy to nedělají. Zahraničí si nás bude více vážit, bude-li naše politika konzistentní a srozumitelná, bude-li mít páteř, než když si před každým autoritativním režimem poklekneme. Tím žádný respekt nezískáme. Česká zahraniční politika měla dobrou pověst, akcent na lidská práva nám pomáhal z hlediska budování autority, což je dobré pro ekonomické vztahy. Pevné vazby na Izrael, ale také Velkou Británii či USA, jimiž jsme trochu vybočovali z mainstreamu EU, byly srozumitelné a prospívaly České republice. Byl bych rád, abychom v takové politice pokračovali. Docela mě trápí, když vidím některé kolegy, jak nerozumí základním pravidlům mezinárodněpolitické hry, síle symbolů. A nechápou, že jednotná pozice doma je základním předpokladem pro prosazení zájmů v zahraničí.

- Tím jsme se dostali k muži, který zahraniční politiku spoluvytváří, a to je prezident Miloš Zeman. V prezidentské volbě jste se proti němu vymezil a říkal jste, že cílem ODS je, aby Zeman podruhé nebyl na Hradě. Jak jste vnímal jeho jednoznačné doporučení, aby se Jaroslav Kubera (ODS) stal předsedou Senátu?

V této záležitosti jsem se nezabýval výrokem pana prezidenta, ale podstatou věci. V Senátu existuje tradice, že nejsilnější klub nominuje předsedu horní komory. Pokud by to byl náš klub, tak kandidátem ODS je Jaroslav Kubera. K tomu nepotřebuji doporučení pana prezidenta.

- Nezaráží vás reakce některých politiků STAN nebo bývalého prezidentského kandidáta Marka Hilšera, pro něž je Jaroslav Kubera jako šéf Senátu nepřijatelný, neboť díky svému proslulému šprýmařství není dostatečně seriózní personou, která by měla horní komoru reprezentovat?

Nekádrují kandidáty jiných stran, tak by to ostatní kolegové také neměli dělat. Jaroslav Kubera je místopředseda Senátu, má autoritu napříč stranami a opakovanou důvěru voličů. Jsem si jist, že dobře dokáže rozlišit okamžiky, kdy lze vážnost chvíle odlehčit, a kdy naopak musí být důstojným zástupcem instituce.

- Budete společně s ostatními opozičními senátními kluby vládě komplikovat život?

Nepochybně ano. V pondělí jsme měli schůzku zástupců klubů ODS, STAN a KDU-ČSL včetně předsedů stran, kde jsme se domluvili na některých věcech, například uspořádání vedení Senátu, respektování principu seniority. A též jsme se dohodli, že budeme bránit všem návrhům, které by vedly ke změnám politického systému a jeho základních parametrů. To je velmi důležité vzhledem k tomu, kolik různých iniciativ se rodí ve sněmovně, od referenda přes přímou volbu starostů a další. A shodli jsme se, že zákony, které by směřovaly ke zvyšování byrokracie, zhoršování podmínek pro podnikání a brzdění ekonomického růstu, bude Senát důsledně vracet.

- Velké emoce vzbudilo nedávné kázání Petra Piťhy ve svatovítské katedrále, během něhož se ostře vyslovil proti Istanbulské úmluvě, jejíž ratifikací se bude nyní zabývat český parlament. Podle Piťhy povede k násilnému odebírání dětí z rodin a diktátu homosexuálních menšin nad většinovou společností. Váš poslanec Václav Klaus ml. napsal, že má plné právo takové věci říkat, jiní naopak hovoří o šíření poplašné zprávy. Jak se na to díváte vy?

Ponechal bych stranou míru expresivity, s níž se něco vyjadřuje, a zaměřil bych se na podstatu věci. Nás čeká velká debata ve sněmovně. Na jedné straně stojí ti, kteří navrhují rozšíření institutu manželství také na páry stejného pohlaví, na druhé ti, již si přejí posílení tradiční rodiny, a to i cestou zakotvení v Ústavě ČR. Osobně o tom na základě hodnot, které vyznávám, nemám žádnou pochybnost. Pro mě je tradiční manželství hodno ochrany, neboť je nesmírně důležité. Musím ale říct, že toto téma rozděluje i jednotlivé stranické kluby a ODS v této věci bude mít volné hlasování.

- Připomínám, že Istanbulská úmluva vznikla především jako další nástroj pro boj s násilím na ženách a dětech, jehož je i ve vyspělých zemích stále hodně. Zvednete pro ni ve sněmovně ruku?

V podobné dokumenty příliš nevěřím. Násilí na dětech a ženách, na každém člověku, se musí trestat. K tomu máme dostatečnou legislativu, kterou je potřeba důsledně využívat. Společnost to nesmí tolerovat a debaty, které vedeme u nás i v zahraničí, potvrzují, že tolerance k takovým jevům je minimální. Mezinárodní úmluvy, do nichž se propašovávají další a další práva, nepovažuji za přínosné a nemíním je podporovat. Není třeba přijímat problematické proklamace.

- V tomto pohledu se ve sněmovně pravděpodobně shodnete nejen s lidovci, ale také s Okamurovou SPD. Za ni do Senátu kandidoval Ladislav Jakl, jehož podpořil poslanec Klaus. A na Kladně jste s SPD vstoupili do koalice. Mění se tedy něco na postoji Občanské demokratické strany k Okamurově SPD?

Ne. ODS měla v Praze 2 svého senátního kandidáta, žádného nominanta SPD jsme nepodporovali, takže to je jednoznačná odpověď. Spolupráce s SPD není dobré řešení. Pokud se tak stalo na Kladně, jde o výjimku, která potvrzuje pravidlo. Tam se vytvořila koalice všech politických stran proti formaci primátora Wolfa a komunistům. Důvody je třeba hledat na Kladně. Budeme zároveň od našich kolegů chtít záruky, že tato duhová koalice nepřinese do politiky nic, co by ohrožovalo demokratické principy, rozumná řešení a zvyšovalo nežádoucí vliv SPD. Názor ODS jako celku je, že nechceme a nebudeme mít nic společného s politickými extrémy.
 

Petr Fiala

předseda ODS