Brusel nepřekvapil, chce víc peněz
Zatímco členské státy EU apelují na Brusel, aby omezil své výdaje, Evropský parlament požaduje navýšení rozpočtu EU v příštím roce o 4,9 %. Celkové výdaje by tak měly dosáhnout necelých 138 miliard eur.
"S navyšováním výdajů ve chvíli, kdy se ve členských státech tvrdě škrtá, zásadně nesouhlasíme," řekl po hlasování europoslanec Hynek Fajmon. Fajmon zároveň očekává, že letos se členské státy požadavkům Bruselu na další utrácení postaví podstatně rozhodněji, než v loňském roce. "Dnes jsou národní státy ještě pod větším tlakem, než loni, takže myslím, že jejich vůle ustupovat bude nulová," dodává Hynek Fajmon.
Podle europoslance Edvarda Kožušníka může unijní rozpočet podpořit růst a zaměstnanost, ale jen tehdy, když se změní celá jeho filozofie. "Nemá smysl paušálně navyšovat všechny rozpočtové kapitoly. Musíme naopak provést audit smysluplnosti dnes financovaných projektů a výdaje na ty neživotaschopné seškrtat. Uspořené prostředky pak budeme soustředit do oblastí jako je vnitřní trh, jehož bezbariérovost a funkčnost je klíčem k ekonomickému růstu a konkurenceschopnosti celé Unie," řekl ve svém projevu Edvard Kožušník.
"Hlavní příčinou požadavků na zvyšování nákladů je masivní nárůst byrokracie," myslí si Kožušník. "Občanští demokraté jsou toho názoru, že pokud mají evropské instituce po Lisabonské smlouvě více kompetencí a více práce, jak tvrdí, musejí hledat vnitřní úspory a ne požadovat více peněz na provoz. Socialisticko - lidovecká koalice v Evropském parlamentu jde ale jako obvykle cestou přesně opačnou."
Pokud jde o možnosti vnitřních úspor, má podle Kožušníka máslo na hlavě sám europarlament. "EP chce v Bruselu pronajímat nové kancelářské prostory z důvodu rozšíření kanceláří europoslanců o jednu místnost pro dalšího asistenta, bude to stát 80 - 100 milionů eur. Rozšiřovat se má i jedna z budov v Lucembursku, za půl miliardy eur. Další budovy ve Štrasburku se mají rekonstruovat z důvodu výstavby dalších zasedacích místností, odhadované náklady tvoří 25 milionů eur ročně. A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho," říká Kožušník. "Největší a nejkřiklavější plýtvání je ale samo sídlo EP ve Štrasburku. Jedno stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem stojí daňové poplatníky půl miliardu korun a vyprodukuje 1600 tun CO2," dodává europoslanec.
Argumenty převážně francouzských a německých zastánců sídla EP ve Francii vystihují slova lidoveckého europoslance Berndta Posselta: Jde o symbol, jehož hodnota se nedá vyjádřit penězi. Když ale přijde na tajné hlasování, je většina europoslanců jiného názoru, než sekretariáty velkých nadnárodních frakcí. Europarlament tak v březnu tohoto roku podpořil návrh skupiny Evropských konzervativců a reformistů, ve které pracují i čeští občanští demokraté, aby se od roku 2012 spojila dvě zasedání ve Štrasburku do jednoho.