Stojím na stejné pomyslné startovní čáře jako před osmi lety
V politice nejsem žádný nováček. V roce 2006 jsem vedla neštěmickou kandidátku, se kterou se nám podařilo vyhrát a získat post starostky. Práce to byla nesnadná, zodpovědná, zajímavá a pro mě do dalších let i velmi podnětná.
Dalším během života, a zcela jistě i řízením osudu, stojím dnes na stejné pomyslné startovní čáře jako před osmi lety. Tedy situace úplně stejná. Co už stejné není, jsem já. O pár let starší, s většími pracovními i životními zkušenostmi, s vystudovanou vysokou školou. To byla a je stále ta zkušenost největší. Na jednu stranu krásná, na druhou ohromně těžká a stresující.
Do pomyslného předvolebního boje vyrážím ze stejného trvalého bydliště a po boku stejného manžela. Ve sklepě jsou stále připravené sjezdové lyže, bez kterých si život představit neumím. K lyžím ale přibyla badmintonová raketa a běžecké boty. Jak stále všem říkám, lyžování a badminton mě ohromně baví, běhat vzhledem k příliš nelichotivým genům musím. Na co jsem ale nejvíc pyšná, je to, že mám kolem sebe stále pár stejných nejlepších přátel i hromadu nových kamarádů.
V době, kdy jsem byla starostkou, se nám podařilo vybudovat několik nových hřišť, zateplit domy ve vlastnictví úřadu, vybudovat nová parkoviště, opravit chodníky. Obnovili jsme v parku vánoční trhy s programem, s neštěmickými dobrovolnými hasiči soutěž ve cvrnkání kuliček, akce pro děti před prázdninami, podporovali jsem naše místní fotbalisty. V obřadní síni radnice jsme pořádali pro nastávající prvňáčky pamětní obřad se šerpováním. Jsem moc ráda, že spousta kulturních akcí dodnes pokračuje. I to je známkou toho, že byly kvalitní a dobře nastartované.
