Novinky Mediální výstupy

"Jednoznačně se ukázalo, že založení naší nové pravicové frakce bylo krokem tím správným směrem, kterým se narušila dlouholetá velká koalice lidovců se socialisty. Nyní máme daleko větší šanci zapojit se do konstruktivní debaty k evropské legislativě. Daří se nám také prosazovat naše myšlenky i během vlastního hlasování, kdy v mnoha případech vítězí nové seskupení evropských lidovců, konzervativců a liberálů proti socialistům, komunistům a dalším menším radikálním evropským stranám."

Letos to budou již 3 roky, co ODS spolu se svými zahraničními partnery (zejména britská Konzervativní strana a strana Právo a spravedlnost z Polska – pozn. red.) založila v Evropském parlamentu novou frakci s názvem Skupina Evropských konzervativců a reformistů a následně i eurostranu Aliance evropských konzervativců a reformistů. Jak hodnotíte ve zpětném pohledu tuto spolupráci?

Tato spolupráce funguje velmi dobře. Jednoznačně se ukázalo, že založení naší nové pravicové frakce bylo krokem tím správným směrem, kterým se narušila dlouholetá velká koalice lidovců se socialisty. Nyní máme daleko větší šanci zapojit se do konstruktivní debaty k  evropské legislativě. Daří se nám také prosazovat naše myšlenky i během vlastního hlasování, kdy v mnoha případech vítězí nové seskupení evropských lidovců, konzervativců a liberálů proti socialistům, komunistům a dalším menším radikálním evropským stranám.

A co vyhlídky do budoucna? Jaké jsou cíle evropských konzervativců a reformistů v krátkodobém horizontu, dejme tomu v nejbližších 3 letech?

Tři roky jsou již střednědobý horizont, to znamená, že se bavíme i o nových evropských volbách, které se budou konat za dva roky. V tomto ohledu je cílem naši frakci dále posílit. A to nejen v zemích, kde máme své poslance, což znamená ve Velké Británii, Polsku, České republice, Belgii, Dánsku, Maďarsku, Nizozemí, Lotyšsku či Litvě, v ale i v mnoha dalších státech, ze kterých bychom v naší frakci rádi přivítali nové členy se stejnými názory. Další oblastí, které se politická skupina EKR věnuje, je rozšíření našeho myšlenkového proudu i do jiných mezinárodních orgánů a organizací. Zhruba před měsícem jsme ve spolupráci s předsedou Aliance evropských konzervativců a reformistů Janem Zahradilem založili novou politickou platformu v Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy. Nyní usilujeme o ustavení naší frakce ve Výboru regionů - poradním orgánu evropských institucí zastupujícím zájmy místních a krajských samospráv. Věřím, že se nám to v průběhu letošního podzimu podaří.

Pokud byste měl jmenovat 3 věci, na které by se měla soustředit Evropská unie, které by to byly?

Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. V prvé řadě je to samozřejmě dořešení finanční krize, tzn. nastartování ekonomiky tak, aby byla schopna saturovat další oblasti, na kterých Evropská unie stojí. Toto nastartování konkurenceschopnosti ekonomiky je samozřejmě velmi úzce spojeno nejen s omezováním byrokracie, ale především s podporou lidských zdrojů a budováním progresivního vzdělávacího systému. Do budoucna nás čeká vypořádání se s energetickou problematikou, kdy Evropa, která je závislá na dovozu zdrojů z víceméně nestabilních zemí, musí daleko více využívat nové moderní technologie k zajištění soběstačnosti v oblasti energií. V neposlední řadě by se určitě členské státy měly společně soustředit na prosazování demokracie ve světě; situace v Bělorusku, Sýrii či Somálsku potřebují rychlá řešení a není možné nad persekucí a zabíjením civilistů neustále zavírat oči.

Odchod  Řecka z eurozóny se zdá den ode dne pravděpodobnějším scénářem dalšího dějství evropské dluhové krize. Myslíte si, že k němu dojde? Pokud ano, kdy myslíte, že se tak stane?

Jsem přesvědčen o tom, že tento krok měl již nastat. Tím bychom se vyhnuli dalším problémům, které zasáhly Maďarsko, Portugalsko, Španělsko a Itálii. Čím déle váháme, tím složitější tento krok bude, protože se do likvidace následků krize investují neustále nové a nové peníze a zamýšlené reformy nejdou tak rychle na svět. Nechci tipovat, kdy k tomu dojde, bude záležet na tom, jak se nastartuje ekonomika i v jiných státech. Zdali Evropa a zejména pak Německo vůbec bude mít sílu problémy v jiných státech řešit. Pokud by se krize prohlubovala například ve Španělsku či v Itálii, pak odchod Řecka z eurozóny je nevyhnutelný.

Patříte k velkým odborníkům na lokální a regionální politiku. Nemáte pocit, že podporou regionů Evropská unie systematicky podrývá pozice národních států?

Cílem politiky soudržnosti nebo zjednodušeně řečeno evropských fondů je vyrovnávat rozdíly mezi regiony. Pokud se tato politika dělá rozumně a požadavky vychází z té nejnižší, to znamená z  regionální a zejména pak lokální úrovně, není třeba se obávat nějakého podrývání pozice národních států. Samozřejmě veškerá tato pomoc musí respektovat strategické rozvojové dokumenty jednotlivých států a musí být organizována tak, aby byla jednoduchá, transparentní, funkční a provázaná. U nás jsme ještě za dob socialistické vlády nastavili systém zcela nezávislých regionálních operačních programů. Jak se ukazuje, tento systém není ani jednoduchý, ani transparentní, ani funkční. Je třeba jej proto do budoucna změnit, potřeby musíme definovat lokálně, systém však musí být organizován centrálně.

V současné době se v souvislosti s dluhovou krizí v Evropě často skloňuje zadluženost jednotlivých států. Čas od času však prosakují zejména ze Španělska informace o vysokém zadlužení některých tamních regionů. Myslíte, že se v budoucnu můžeme dočkat další fáze finanční krize, jejíž ústřední roli budou hrát právě evropské regiony?

Stejně jako v České republice, kde má nyní krajská politika v dresu sociální demokracie tendenci k obrovskému nárůstu zadlužení, jak ostatně nedávno řekl i premiér Petr Nečas, i v jiných státech se některé regionální vlády nechovají odpovědně. Notoricky známá je například situace španělského regionu Kastilie-La Mancha, kde, když v roce 2011 odcházela socialistická vláda, docházely peníze i na výplaty zaměstnanců a někteří politici otevřeně mluvili o bankrotu. Nemyslím si ale, že zadlužování evropských regionů povede k další finanční krizi, protože věřím, že jednotlivé členské státy zavčas přijmou konkrétní opatření, která možnosti zadlužování samospráv a autonomních regionů omezí. Například u nás je uplatňován systém regulace zadluženosti krajů a obcí, kdy těm samosprávám, které překročí stanovenou výši ukazatele dluhové služby ve výši 30 %, Ministerstvo financí doporučí, aby přijaly nápravná opatření. V případě, že se situace nezlepší, stát při projednávání žádostí samospráv o dotaci, půjčku či návratnou finanční výpomoc přihlíží k této skutečnosti. Díky závislosti samospráv na dotacích tak má stát poměrně účinný nástroj regulace jejich zadlužení.

V čele Evropského parlamentu stojí v současnosti německý socialista Martin Schultz, který je všeobecně považován za velmi kontroverzní figuru. Jaká je Vaše zkušenost s tímto politikem, kterému kvůli jeho vystupování nabídl Silvio Berlusconi roli kápa ve filmu z prostředí koncentračního tábora?

Stávající předseda Evropského parlamentu Martin Schultz má opravdu nelehkou pozici, protože byl znám jako velmi nesmlouvavý vůdce socialistické opozice v Evropském parlamentu, a jeho nová funkce po něm chce více méně konsensuální chování založené na stejném přístupu ke všem politickým frakcím. Nutno říct, že se o tuto svoji roli velmi snaží, na druhé straně při některých reakcích se zkušenost z minula samozřejmě nezapře. Výhodou však je, že ve čtrnáctičlenném předsednictvu Evropského parlamentu má koalice evropských lidovců spolu s evropskými konzervativci většinu jednoho hlasu, tím pádem máme možnost případné excesy předsedy Evropského parlamentu korigovat. A s potěšením mohu konstatovat, že se nám to dosud daří!

Ing. Oldřich Vlasák

místopředseda EP
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města