Novinky Mediální výstupy

 

Za poslední léta však vnímám větší posun. A to i v základních lidských hodnotách, které já osobně už odmítám překračovat s odůvodněním modernosti či pokroku. Často nejméně tolerantní jsou právě ti, kteří mají tolerance plná ústa. Různá komunisticko-anarchistická uskupení sice na všechny strany hlásají solidaritu a toleranci, ale jejich nenávist k odlišnému názoru a k lidem dosahuje takových rozměrů, že neváhají ničit cizí majetek, důstojnost či soukromí lidí a ještě se tím chlubit. Chci věřit, že je to jen výstřelek několika bláznů a úzkých mediálních bublin a ne rozvíjející se tendence ve společnosti jako celku.

 

 

Toto zamyšlení jsem se rozhodla dát na papír, když jsem nedávno narazila v jednom levicovém online deníku na článek s názvem „Proč už nejsem gentleman“. Autor v něm zeširoka popisuje své pohrdání gentlemanstvím, prý je to buržoazní a konzervativní přežitek. Podle něho dostatečně nerespektuje ženu jako rovnocennou muži a tím pádem dochází ke všem nedorozuměním, vysoké míře rozvodovosti a nešťastnému a nenaplněnému životu, který i autor zjevně zažívá. Prý kvůli tradici gentlemanství, a proto útočí na celý svět a obviňuje jej z nerovnosti.

 

No přátelé, mě se chce říct, díky Bohu, že takovou falešnou rovnost nerespektujeme. Krom rovnosti před zákonem si totiž muži a ženy rovni nejsou v mnoha věcech. A je to tak dobře, neboť právě z té „nestejnosti“ a vzájemné interakce vznikají ty nejhezčí chvíle v lidském životě. Ze spojení nestejných vzniká ostatně i sám život. Láska, souznění a porozumění, to vše je založeno na prostém faktu, že ženy a muži jsou rozdílní a vzájemně se doplňují. Není to závod. Nehledáme si svého partnera, aby byl naší přesnou kopií. To přenechme robotům.

 

A gentlemanství je pro mě právě o tom uvědomění si vzájemné rozdílnosti a z ní vyplývajícího respektu a obdivu. Hledat tedy nějakou absolutní rovnost mezi pohlavími je pro mě hranice, kterou nehodlám nikdy překročit. Pokud chceme hledat nějakou vyrovnanost, tak jedině uvnitř nás samých.

 

Proto pánové, prosím, buďte gentlemani. Pomáhejte ženám do kabátu, otevírejte jim dveře, naslouchejte jim, respektujte je, chovejte se k nim s úctou, nebuďte před nimi příliš hrubí, hýčkejte je, oceňujte je proto, jaké jsou. Milujte je. Čím více budou muži gentlemani, tím více budou ženy dámy a svět bude mnohem hezčí a vyrovnanější místo k životu.

 

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.