(INFO.cz) Přestože byla ODS v Ostravě poslední téměř tři roky součástí koalice, její lídra Zdeněk Nytra označuje končící volební období za promarněné. „Základní problém spočívá v tom, že se Ostrava nikam nehýbe. Po minulých volbách došlo na radnici k fatální výměně, nastoupil nový primátor za hnutí ANO, který první rok, možná rok a půl, promarnil zaváděním auditů,“ upozorňuje Nytra. Teprve na konci volebního období se podle něj začaly připravovat konkrétní projekty. „Za poslední čtyři roky se toho tudíž v Ostravě moc neudělalo. A pokud se podívám na Katovice nebo Brno, musím říct, že se Ostrava spíše propadá,“ vysvětluje. Podle jeho názoru by nebylo od věci, pokud by si po volbách zástupci některých stran sedli a domluvili se aspoň na klíčových bodech, pokud jde o budoucnost města.
O hlasy voličů se ucházíte na kandidátce ODS s podporou TOP 09 a Soukromníků. Navíc jako nestraník. Jde o projev nějaké strategie, o snahu integrovat pravici a vtáhnout do politiky také lidi, kteří nejsou spojeni přímo s žádnou stranou?
Zčásti to tak je. U mě je to ale také shoda okolností. Už dvanáct let jsem sice zastupitelem Moravské Ostravy a dva roky senátorem, avšak protože jsem pracoval u profesionálních hasičů, tak jsem nemohl být kvůli služebnímu zákonu členem politické strany. Tudíž je to u mě vynucené. Když jsem se dostal do Senátu, neřešil jsem to, narovinu ale přiznávám, že jsem spjatý s ODS. Ostatně pokud ty volby skončí naším úspěchem, jsme už domluveni, že požádám o členství ve straně.
Co byste považoval za úspěch?
Musíme být realisté, minule ODS získala necelých šest procent. Za úspěch budu tedy považovat, pokud se nám podaří tento výsledek zdvojnásobit, tedy někde okolo jedenácti nebo dvanácti procent. Pokud bychom obdrželi pod deset procent hlasů, považoval bych to za neúspěch.
Po minulých volbách jste nejdřív skončili v opozici. Asi po roce ale přišlo pnutí v koalici a nakonec jste v ní nahradili sociální demokraty. Kde spatřujete své optimální partnery pro případnou koalici letos?
Mám to vymezeno spíše negativně. ODS nemůže vstoupit do koalice s KSČM. Podobné nebo stejné je to taky u SPD. Všechno ostatní je otázka povolebního vyjednávání. Nechci určitě kličkovat také před otázkou směřovanou na hnutí ANO. Upozornit ale musím, že v komunální politice je přece jenom zcela jiná situace než na celostátní úrovni. Říct rovněž musím, že si pana primátora Macury za některé jeho kroky vážím.
Jak hodnotíte kampaň hnutí Ostravak. Vypadá to, že se chtějí přetahovat o voliče s SPD?
Zaznamenal jsem to. Nechci ale komentovat kampaň ostatních stran. Faktem však je, že mě to trochu překvapilo. Je to ale jejich volba.
V čem vůbec spatřujete největší problémy současné Ostravy?
Základní problém spočívá v tom, že se Ostrava nikam nehýbe. Po minulých volbách došlo na radnici k fatální výměně, nastoupil nový primátor za hnutí ANO, který první rok, možná rok a půl, promarnil zaváděním auditů. A teprve na konci volebního období začali připravovat konkrétní projekty. Za poslední čtyři roky se toho tudíž v Ostravě moc neudělalo. A pokud se podívám na Katovice nebo Brno, musím říct, že se Ostrava spíše propadá. Možná by nebylo od věci si po volbách se všemi rozumnými politiky sednout a domluvit se aspoň na klíčových bodech, pokud jde o budoucnost města.
V kampani akcentujete téma dopravy. Je to pro Ostravu to, co ji teď nejvíc pálí?
Jde hlavně o parkování. Obecně je to problém především v centru města. Jsou zde tři okruhy lidí, na které se musíme zaměřit. První jsou bydlící, tj. rezidenti. Druzí jsou občané, kteří v centru nebydlí, ale dojíždějí tam za prací. Za třetí jsou to de facto krátkodobé návštěvy nebo živnostníci. Našim cílem by přitom mělo být centrum probudit. Dneska se z něj po 18. hodině vytrácí život. Třeba ve srovnání s Brnem je to u nás mrtvé. Problémy s parkováním ale nemáme jen v centru, nýbrž také na okrajových sídlištích, především na jihu a v Porubě.
Jedním z problémů Ostravy je nepochybně také demografická křivka. Na mysli mám stárnutí obyvatel a úprk mladých jinam. Co s tím?
Určitě. Důležité je ale, že jde z části o přirozený vývoj. Lidé, kteří sem přišli v 60. letech minulého století za prací, umírají. Anebo jsou v důchodovém věku. Jsou tady také lidé, kteří se sice stěhují jinam, ale pouze za hranice města, zůstávají tedy v regionu. V tom zase tak velký problém nevidím. Opravdovým problémem jsou ale mladí, kteří odcházejí za studiem, případně za praxí, a už se sem nevracejí. Naším základním cílem proto musí být tento trend otočit.
Jak?
Ten recept nebude jednoduchý a nebude to okamžitě vidět. Svého času se tady kladl důraz na vznik nových pracovních míst, která si nevyžadovala až tak vysokou kvalifikaci. Jako příklad mohu uvést Hyundai a navázané podniky. Svého času to mohlo být účinné, neboť to aspoň z části napomohlo restrukturalizaci celého regionu. Dneska se ale potřebujeme vydat zcela jiným směrem. Potřebujeme sem nalákat, nebo podpořit vznikající Hi-Tech firmy. Mají větší přidanou hodnotu, vyžadují vyšší kvalifikaci, tudíž jsou také lépe finančně ohodnoceny.
To je první věc, kvalitní práce. Druhá pak kvalitní vzdělání. Musíme podporovat talenty, musíme jim nabídnout špičkové podmínky pro jejich rozvoj. Pak je to pochopitelně kvalita životního prostředí, což je – jak všichni víme – v Ostravě celkem složitý problém. A nejen kvůli situaci u nás. Ostrava je 20 km od Polska a jak víme, tam ještě loni platily naprosto jiné limity, pokud jde o životní prostředí. Navíc tam mají úžasnou uhelnou lobby, takže se tam v tomto ohledu vůbec nic neděje.
A jakmile zafouká z jejich strany vítr, tak i kdybychom tady zastavili úplně všechno, dýchat tu nepůjde. Pokud bych se měl ještě vrátit k těm mladým, musíme také rozšířit možnosti kulturního, sportovního a obecně volnočasového vyžití. A tím nemyslím vrcholové aktivity, jde mi o široké vrstvy obyvatel. V každé městské částí by měla být nějaká víceúčelová hala, kam by si každý mohl přijít zahrát squash, tenis, badminton.
Jak je na tom Ostrava, pokud jde o bydlení? Třeba v Praze, ale i v Brně, jdou ceny i nájmy bytů strmě nahoru…
Pokud bychom brali v potaz absolutní čísla, není to v Ostravě tak drastické. Na druhou stranu je potřeba srovnat nejen ceny, ale také výdělky. A ty jsou tady nižší. Takže jde o to, aby se nám dařilo průměrnou mzdu v Ostravě zvyšovat.
Co byty OKD?
Byť to někdo za téma ještě pořád považuje, osobně si myslím, že je to už uzavřená kapitola. Bakala už je nevlastní, a pokud vím, nový vlastník rozjel rozličné revitalizační programy. Mění okna, zateplují je, v rámci možností si myslím, že se o ně nový vlastník stará.
Pokud bych se ještě vrátil k životnímu prostředí: co říkáte na plán rozšířit spalovnu odpadů?
Na jednu stranu musím říct, že mají pravdu ti, kteří kritizují, že to má vyrůst v samém centru města. Navíc v blízkosti celkem velkého sídliště. Na druhou stranu jsem si ten provoz prošel. Jedná se o vysoce moderní technologii, ostatně i samotné povolovací řízení, které je v běhu, je podstatně přísnější než na tu již existující část spalovny. Navíc to není spalovna pro komunální odpad, ale spalovna nebezpečných odpadů.
Ale i ten musíme někde spalovat, v opačném případě by třeba občan odcházel z nemocnice s igelitkou plnou obvazů… Potřeba je také říct, že jim sice někdy loni utekla do kanalizace nebezpečná látka, avšak oni na to reagovali tím, že mají kanalizaci zaslepenou a odpadní vody jedou v rámci vnitřního okruhu. Tím vším také nechci říct, že by tato spalovna měla být popelnicí pro celou Českou republiku.
Co koksovna v Přívoze?
To je pochopitelně problém. A netýká se jen Přívozu, ale také koksovny v ArcelorMitallu. A sice je pravda, že se tam spousta věcí zlepšilo, dokud ale budou tyto otevřené provozy koksoven existovat, nic moc se znečištěným ovzduším neuděláme.
(Autor: Vratislav Dostál)