Zabydlování bezdomovců nepodporuji: nejdřív práce, potom bydlení
13. srpna 2018
(INFO.cz) Třetí rozhovor Vratislava Dostála na Info.cz s kandidáty či kandidátkami na primátora Brna. Po lídrech TOP 09 a Pirátů, tedy dvou subjektů, které jsou v končícím volebním období součástí koalice, si můžete přečíst rozhovor s Markétou Vaňkovou, která povede v podzimních volbách kandidátku nejsilnější opoziční formace, tedy ODS. V rozhovoru nám mimo jiné prozradila, že v sociální politice preferuje princip zásluhovosti a že tudíž nesouhlasí s projektem zabydlování bezdomovců, který Brno začalo v posledních dvou letech realizovat. „Projekt zabydlování bezdomovců bych zcela jistě nepodporovala. Z velké většiny jde o drogově závislé osoby, o lidi, kteří mají například tendence k sebevraždám, a nepovažuji za bezpečné tyto osoby zabydlovat do domů mezi slušné, pracující a platící nájemce,“ vysvětluje.
Taky si myslíte, že by se město Brno zvládlo postarat o několik desítek uprchlíků, jak tvrdí Žít Brno?
Jde o záležitost, která nepřísluší Brnu. Jedná se o celostátní téma a otázku na vládu, která musí za Českou republiku zaujmout stanovisko a podle toho dále jednat. Od hnutí Žít Brno to byl pouze tah, který je měl zviditelnit před komunálními volbami, neboť jiné nosné téma nemají. A zároveň si nemyslím, že by se Brno o několik desítek uprchlíků zvládlo postarat, vždyť se nedokáže postarat ani o svoje občany, jak jsme to nedávno měli možnost sledovat v případě lidí bydlících na ubytovně Šámalova, které mělo město problém přestěhovat do jiného zařízení.
Na druhou stranu primátor za hnutí ANO Petr Vokřál ještě v letech 2015 a 2016 tvrdil něco podobného…
Je to tak. Co si o tom Petr Vokřál myslel tehdy a dnes, však nemohu soudit, respektive nejsem schopna říci, zda u něj došlo ke změně názoru či nikoli. Zásadní však je, že jde o věc, ve které se jednotlivá města a obce musí řídit postojem vlády a není možné, aby se odkláněla od celostátního směřování.
A to celostátní směřování považujete za správné?
Ano, osobně se s ním ztotožňuji. Těch lidí je mi líto, nepřeji si, aby trpěli a umírali, považuji za nezbytné jim poskytnout pomoc. Cestu však nevidím v přijímání nelegálních uprchlíků do Evropy, natož pak prostřednictvím stanovených kvót. Pomoc má být poskytována do samotných zemí původu.
V Brně ale žijí stovky a tisíce cizinců. A zdaleka ne jenom z okolních zemí nebo z Ukrajiny…
Já ale s cizinci žijícími v Brně nemám žádný problém, naopak jejich přítomnost vítám. A dokonce si myslím, že lze pravidla pro legální pobyt cizinců, kteří mohou být pro naši zemi přínosem, i zjednodušit. Nezbytné je však rozlišovat, zda se jedná o cizince, kteří zde chtějí studovat, pracovat, respektovat a ctít naše zákony a naši kulturu, anebo nelegální, často ekonomické migranty, u nichž existuje obava, že budou pouze zneužívat náš sociální systém a o začlenění mezi ostatní obyvatele v nejširším pojetí nebudou mít zájem.
Pokud by se ODS po volbách dostala do vedení města, zachovala by rozličné sociální projekty, které prosadila stávající koalice? Na mysli mám třeba zabydlování bezdomovců…
Když tyto projekty Martin Freund z hnutí Žít Brno představil, nesouhlasila jsem s nimi. Nepovažuji za dobrý koncept Housing First, který je založen na tom, že bezdomovcům na prvním místě bude zajištěno podporované bydlení a teprve poté se budou řešit ostatní záležitosti (tedy například zaměstnání dospělých, docházka dětí do škol, léčba závislostí apod.). Preferuji opačný postup, jsem přesvědčena, že by měl být uplatněn princip zásluhovosti a s bydlením by měl být spojen minimálně požadavek zaměstnání těchto osob.
Předmětné projekty byly zavedeny dva, jednak Rapid Re-Housing, který se týkal rodin s dětmi, a Housing first, který je zaměřen na jednotlivce. Přiznám se, že bych z pozice primátorky ty rodiny, které řádně platí nájem (byť oproti ostatním nájemcům výrazně snížený) a nejsou na ně stížnosti od ostatních nájemníků, v jejich dosavadních bytech ponechala i nadále bydlet. Zaměřila bych se však na nové nastavení podmínek v souladu s tím, co jsem již naznačila, a původně nastavený projekt bych dále nerozšiřovala na další rodiny.
Na druhé straně projekt zabydlování bezdomovců – jednotlivců bych zcela jistě nepodporovala. Z velké většiny jde o drogově závislé osoby, o lidi, kteří mají například tendence k sebevraždám, a nepovažuji za bezpečné tyto osoby zabydlovat do domů mezi slušné, pracující a platící nájemce. Problém bezdomovectví preferuji řešit prostřednictvím zaběhnutých neziskových organizací, které mohou být ze strany města finančně podporovány. Konkrétně mohu zmínit například Armádu spásy, se kterou jsme na tomto poli spolupracovali v minulém volebním období a která se dokáže o tyto lidi velmi dobře postarat.
A co sociální bydlení pro matky samoživitelky, mladé rodiny, anebo naopak pro penzisty? Obzvlášť ti, kteří ovdoví, se dostávají do složitých situací a nejsou schopni utáhnout nájem…
Za podstatné považuji výstavbu domů pro seniory, a to zejména ve formě domů s pečovatelskou službou, neboť těch je v Brně velký nedostatek. Tato výstavba musí být realizována i z úrovně města. Co se týče sociálních bytů pro další kategorie osob, nemyslím si, že je nezbytné zahájit nějakou masovou výstavbu, využít je možno současně volné městské byty, kterých je například jen v Brně-střed asi 600.
Řešení pro penzisty ve velkých bytech je i cestou směn bytů, které bychom chtěli více podporovat a zjednodušit jejich podmínky, neboť tyto byly současnou koalicí významně zpřísněny. Takže ano, jsem pro to, aby město mělo sociální byty, naopak se ale přiznám, že nepodporuji startovací byty pro mladé rodiny.
Proč?
Protože si myslím, že je v moci každého mladého pracujícího člověka, nemá-li jiný handicap než věk, aby si bydlení zařídil bez pomoci města. Podporovat je třeba matky samoživitelky, anebo třeba děti, které odcházejí z dětských domovů, nikoli ale plošně všechny mladé lidi.
Na druhou stranu je ale fakt, že ceny bytů i nájmy rostou způsobem, který je pro některé normálně pracující lidí mnohdy nedosažitelný…
Jedna z věcí, které tuto situaci vyvolaly, je zastaralost stávajícího územního plánu a neexistence územního plánu nového. Brno nyní nedisponuje téměř žádnými významnými plochami, kde by byla možná nová výstavba bytů. Pokud by náměstek Martin Ander dělal vše pro to, abychom už nový územní plán měli, mohli jsme být zcela jinde. Jsem si jistá, že schválením nového územního plánu se situace změní k lepšímu.
Začne se stavět, nabídka bytů bude výrazně vyšší a nájmy i ceny bytů půjdou dolů. Je to věc nabídky a poptávky. Bohužel však je to běh na dlouhou trať. V dané souvislosti bych ještě chtěla podotknout, že nesouhlasím s tím, aby město samo nové byty stavělo. Úkol města spatřuji v tom, připravit soukromým investorům dostatečné podmínky pro výstavbu a vybudovat potřebnou infrastrukturu, samotná realizace pak v rukou soukromých investorů bude rychlejší, efektivnější a levnější.
Kde spatřujete další aktuální problémy Brna?
Je jich několik, a jsou to spojité nádoby. Občany nejvíc podle mě trápí doprava. Čelí tomu každý, kdo Brnem projíždí, nebo prochází.
Co s tím?
Má to několik rovin. Dnes a denně například vidíme, jak jsou ve městě rozkopané silnice a chodníky, což vede ke vzniku dlouhých kolon. ODS má dva návrhy, jak to řešit. Předně musí existovat koordinační skupina, ve které budou zástupci města, kraje, městských společností a dalších i soukromých subjektů, které mají možnost do vozovek a chodníků stavebně zasahovat. Mnohdy totiž silnice nejsou rozkopané kvůli tomu, že se opravují, nejde o čistě dopravní stavby, například nyní se v Brně jedná o rozsáhlou rekonstrukci z úrovně Tepláren Brno ve vztahu k výměně parovodního potrubí za horkovodní.
Problémem je, že tyto subjekty svoje práce vzájemně nekoordinují, tudíž se často stává, že je neprůjezdná celá lokalita bez možnosti objízdné trasy, nebo dokonce, že na jednom místě probíhají práce a s tím spojené uzavírky opakovaně v horizontu několika měsíců. Toto je nezbytné změnit, práce musí být společně předem plánované a koordinované. Za druhé chceme nastavit podmínky dodavatelům tak, aby tam kde je to možné, probíhaly práce i ve večerních hodinách a o víkendech, tak jak je to běžné v zahraničí. Tím docílíme rychlejšího průběhu prací a časového omezení uzavírek.
Co rezidentní parkování?
V minulém volebním období, když byla ODS součástí koalice, město schválilo strategii parkování. Princip spočíval v tom, že se musí navýšit počet parkovacích míst, a to zejména výstavbou parkovacích domů a záchytných parkovišť Park and Ride. A teprve poté, co se tak stane, přijde na řadu druhá fáze, tedy zavedení samotného rezidentního parkování. Jedině tak bude celý systém fungovat. Problém stávající koalice je, že to vzala jaksi po svém a za celé poslední čtyři roky tady nevznikla prakticky žádná nová parkovací místa. Takže zkrátka řečeno: rezidentní parkování není špatný projekt, musí mu ale předcházet vznik nových parkovacích míst, k čemuž bohužel nedošlo.
A není problém nejen Brna, ale také jiných měst, že zkrátka nejsou dimenzovaná na stávající počet aut?
To určitě ano.
A není tudíž cesta auta – aspoň v centru města – regulovat?
Cesta to samozřejmě je. Co se týče parkování, už jsem odpověděla v předchozí otázce. Regulace parkování je možná za předpokladu, že budou vytvořena nová parkovací místa. Ve vztahu k regulaci dopravy, tzn. rozšíření pěších zón, bulvárů apod. na místech stávajících silnic, je to složitější otázka. Nemyslím si totiž, že by na to byli Brňané v tuto chvíli připraveni. Většinový názor je jiný, lidé jsou zvyklí auto používat, považují to za standard. Pokud se to do budoucna změní, bude to jedině dobře a já osobně to přivítám, konec konců ODS podporuje všechny druhy dopravy.
Jaký je váš názor na přesun nádraží?
Dlouhodobě podporuji variantu odsunutého nádraží. Zároveň tvrdím, že jde o natolik odbornou otázku, ve které bychom se měli řídit doporučením studie proveditelnosti, zpracované z úrovně SŽDC (Správa železniční dopravní cesty, pozn. redakce). A protože i z ní vyšla lépe varianta u řeky, měly by být co nejdříve činěny kroky směřující k vybudování nového nádraží v odsunuté poloze. Brno nové nádraží nezbytně potřebuje, aby se zlepšila dopravní dostupnost města.
Bohužel město přijalo nejednoznačné rozhodnutí, když přesun podmínilo výstavbou severojižního kolejového diametru. Podle mě je to chyba a obávám se, že tato podmínka v konečném důsledku může vést k tomu, že k vybudování nového nádraží vůbec nedojde, neboť vláda neposkytne finance na obě akce. Osobně proti diametru nejsem, naopak jeho realizaci podporuji, neměl by však být podmiňující pro současnou výstavbu nádraží.
A jaký je váš názor na budoucnost Grand Prix v Brně?
Je to těžké. Velkou cenu považuji za symbol města, mezinárodní ohlas i ekonomický přínos pro brněnské poskytovatele služeb je neoddiskutovatelný. Jsem proto přesvědčena, že by tato akce v Brně měla zůstat, samozřejmě je ale otázkou, zda a v jakém rozsahu ji má město dotovat ze svého rozpočtu. A pokud město do této soukromé akce nějaké peníze investuje, zastupitelé by měli mít přesný přehled o ekonomických parametrech celého podniku. Měli by mít průkazné informace o rozpočtu a financování celé akce, a také o tom, jak bylo naloženo s penězi města. Z posledních let mám pocit, že se nám právě tohoto nedostává.
Co nový fotbalový stadion a hokejová hala?
Považuji za velký úspěch ODS, že jsme zabránili plánované směně nemovitostí pana Procházky za lukrativní nemovitosti ve vlastnictví města, která měla předcházet rekonstrukci stadionu Za Lužánkami. Je třeba se na to dívat komplexně, a protože jsem právnička, je mi jasné, že vyřešení majetkoprávních vztahů v lokalitě za Lužánkami bude složité. A také proto se ztotožňuji s tím, aby se nová hokejová hala postavila na brněnském výstavišti, a to v místech dnešního Velodromu. Ostatně toto řešení jsme navrhovali již na podzim roku 2017, právě v souvislosti se zamýšlenou směnou nemovitostí z úrovně současného vedení města, kdy bylo deklarováno, že lokalita za Lužánkami je pro výstavbu hokejové haly nejvhodnější. Pokud jde o fotbalový stadion, je to složitější, neboť zatím nemáme žádnou jinou vhodnou lokalitu než tu za Lužánkami.
Po Brně se povídá, že už jste s Petrem Vokřálem domluveni na koalici s hnutím ANO. Umíte si takovou variantu představit?
Je to hodně předčasná otázka. S ohledem na to, kolik v Brně kandiduje politických subjektů, a také na to, kolik se jich dle mého názoru bude pohybovat okolo pětiprocentní hranice, je volební výsledek absolutně neodhadnutelný. Do zastupitelstva se může dostat třeba jedenáct politických subjektů anebo taky jenom šest.
V tuto chvíli se tedy soustředím na volby a na co nejlepší výsledek ODS. Teprve až se sečtou hlasy a budeme vědět, které politické subjekty budou v zastupitelstvu zastoupeny a s kolika mandáty, začneme uvažovat a jednat o případné koalici. A já mám jedinou podmínku, nikdy bych nebyla v koalici s komunisty a ani bych nebyla v koalici, která by se na jejich hlasy musela spoléhat.
A co Slušní lidé? S těmi byste případně do koalice šli? A jak se vlastně díváte na to, že ODS podepsala memorandum o spolupráci se Stranou soukromníků, avšak právě v Brně s nimi nekandidujete, neboť se tady rozhodli podpořit právě spolek Slušní lidé?
Mohu mluvit o Brně. My jsme svoje síly spojili se Svobodnými a spolkem Brno autem a já jsem ráda, že tímto krokem dochází ke sjednocování pravice. A to, že se v Brně Soukromníci rozhodli kandidovat se subjektem, který je od našeho vnímání světa diametrálně odlišný, nechci komentovat.
A pokud jde o tu případnou spolupráci ODS a Slušných lidí?
Platí, co jsem řekla. Mám jediné negativní vymezení, a to směrem ke KSČM. K ostatním se nechci vyjadřovat.
(Autor: Vratislav Dostál)
Markéta Vaňková
kandidátka na primátorku města Brna