Založení ESÚS neznamená automatický přístup k evropským dotacím
Odpovídá Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti.
Znamená institut ESÚS příležitost, jak by se regiony mohly poněkud vymanit ze závislosti na svých centrálních vládách, neboť by evropské dotace dostávaly přímo z Bruselu, takže prostředníkem by nebyl stát?
ESÚS je o právní formě spolupráce, nikoliv o finančních prostředcích. Primárně jde o to, že se partneři z více zemí dohodnou a vytvoří nový subjekt, který může nakupovat a prodávat majetek a zaměstnávat zaměstnance. V tomto ohledu by se nemělo nic změnit. Evropská komise i nadále zastává názor, že ESÚS by »mělo být výsledkem svobodné a objektivní volby dotčených stran neovlivněné zvláštními pobídkami nad rámec přirozené užitečnosti nástroje«. Tento názor, který má většinovou podporu Rady i Evropského parlamentu, také podporuji a nemyslím si, že by přímo z Bruselu měly na ESÚS (a stejně tak na makroregiony) směrovat finanční či jiné pobídky.
Nemá však přesto sílící příklon k ESÚS v podtextu záměr prostřednictvím takto vznikajících »superregionů« představujících evropskou statistickou jednotku NUTS 1 (3–7 mil. obyvatel) přece jen snadněji dosáhnout na dotace? Vždyť si připomeňme, jak také u nás některé menší kraje se musely pospojovat v regiony soudržnosti, velikostí odpovídající jednotce NUTS 2 s více než 1 mil. obyvatel, a teprve na tomto základě pak mohly těžit z regionálních operačních programů...
Rád bych ještě jednou zdůraznil, že smyslem ESÚS není být pouhým nástrojem, jak se snáze domoci evropských dotací. ESÚS není ani o statistice pro výpočet výše případné podpory. Velikost ESÚS může být zcela různá. Například ESÚS Archimed má členy ze Španělska, Itálie a Kypru, v principu pokrývá Středozemní moře, a má tak nadnárodní charakter. Naopak ESÚS Cerdanya je naopak o regionální formě úzce zaměřené sektorovou spolupráci, kdy v údolí mezi Španělskem a Francií dochází ke sdílení kapacit zdravotnických zařízení pro několik desítek tisíc lidí. Podle informací Výboru regionů, který tuto oblast sleduje, v současnosti funguje 24 ESÚS a dalších 21 se připravuje. Využívání této právní formy spolupráce tak rozhodně není masové, což je mj. i důsledkem zdlouhavého procesu schvalování na národní úrovni.
Ať už budou ESÚS čerpat podporu z jakýchkoliv zdrojů, nebudou tím omezovat možnosti dosavadní tradiční podpory regionů? Vždyť už teď si v souvislosti s rozdělováním peněz z ROPŮ leckteré obce stěžovaly, že se na ně v rámci těchto programů nedostává, zatímco jsou upřednostňovány velké krajské projekty! Nebudou »superregiony« v tomto smyslu ještě více odtrženy od zejména menších sídel na svém území?
Na ESÚS bychom se neměli dívat jako na další úroveň nezávislé veřejné správy či další autonomní superregion podobný regionálním radám regionů soudržnosti. Ale jako na institut, který umožňuje veřejné správě (ideálně za účasti soukromých subjektů) spolupracovat napříč členskými státy při řešení určitých příhraničních problémů. Například ESÚS Eurometropolis založily státy (Francie a Belgie), současně s regiony (Nord-Pas-de-Calais, Flanders, Wallonia, …), městy a jejich svazy (Lille, Kortrijk,…) a další partneři (Francouzská komunita v Belgii) s cílem uskutečňovat společné projekty v oblasti dopravy, životního prostředí a turistického ruchu. Projekty ESÚS mohou hradit buď přímo zakladatelé, nebo se v roli konečných příjemců (eventuálně správců subdelegovaných prostředků obdobně, jako je tomu v případě Fondů mikroprojektů – FMP euroregionů) mohou ucházet o evropské či jiné dotace. Nicméně je jasné, že objem zdrojů včetně těch evropských je vždy omezený a že pokud se postaví například bilingvní škola na jednom místě, vždy to bude na úkor jiného projektu na jiném místě. V tomto ohledu bude rozdělování dotací vždy určitou formou soutěže a finální rozdělení finančních prostředků včetně evropských fondů mezi různé správce zůstane veskrze politickou záležitostí.
V čem mohou být reálné přínosy ESÚS pro české regiony a česká města a obce?
Přínosem by mohlo být zjednodušení právního rámce příhraniční spolupráce. Určitě stojí za to počkat na zjednodušení nařízení na evropské úrovni a současně se poučit z chyb seskupení, která již existují. Stojí za to inspirovat se řešeními, které si jiné subjekty v Evropě vyzkoušely. Pro města a obce je určitě zajímavé vědět, že tento nástroj slouží i pro víceúrovňovou spolupráci rovnoprávných aktérů při řešení sektorových problémů. Například téma školství se dotýká jak státu, tak regionů i obcí a má potenciál pro příhraniční spolupráci. Rozhodně však nelze očekávat, že založením ESÚS automaticky získáme přístup k finančním prostředkům EU.
místopředseda EP
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města