Zjednodušme zákony a zbavme se v právním řádu formalismu

13. června 2018
Zjednodušme zákony a zbavme se v právním řádu formalismu

(INFO.cz) ODS chce zpřehlednit české právní prostředí. Vyhlásila tak akci Velký právní úklid, během níž chce navrhnout zrušení zastaralých a nepotřebných právních předpisů, pravidelně informovat o změnách v regulaci, které vyjdou z Poslanecké sněmovny a také iniciovat diskuse o kvalitě českého právního řádu. Pro začátek navrhuje zrušení 63 předpisů z roku 1919. „Ta věc je tak evidentní, natolik slouží občanům a principům spravedlnosti, že se tato aktivita dříve či později prosadí. A pokud se neprosadí plnou silou teď, je to jeden z našich slibů do příštích voleb. Jsme k tomuto opravdu odhodláni,” říká v rozhovoru pro INFO.CZ předseda ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala.

 
Jak jste vytipovali prvních 63 právních předpisů, které navrhujete zrušit?
 
Bylo to vlastně jednoduché, ale je to teprve začátek. Postupujeme systematicky od právních předpisů, které tady platí ze začátku První republiky. Ty první, které navrhujeme zrušit, jsou z roku 1919. Nejsou jakkoliv uplatnitelné, jenom komplikují náš právní řád, protože v něm pořád figurují a zrušené nejsou. Jde samozřejmě nejen o zákony, ale také o podzákonné normy.
 
Nikdo se v tom vlastně už dnes ani nevyzná, nikdo není schopen říct, co platí a co neplatí. Nemáme žádnou jednoznačnou evidenci zákonů, k dispozici je ASPI, které je vytvářené na soukromé bázi. Není tam žádná garance státu, že to, co tam je, je opravdu platné. Začali jsme systematicky, postupně, rokem 1919 a budeme postupovat dále až k současnosti. Věříme, že v tom nezůstaneme sami.
 
Mohla by to být nadstranická otázka, v zájmu všech politických stran a poslanců by mohlo být udělat v právním řádu pořádek. Jak tohle vidíte? Máte už předjednanou podporu?
 
Bylo by hezké, kdyby to tak bylo. Obávám se ale, že to tak vůbec není. Rozšířila se tu mentalita, že jakýkoliv problém musíme vyřešit novým předpisem, nejlépe zákonem. Proto to vypadá, jak to vypadá. Místo abychom nechali lidi žít a regulovali jenom to, co je nezbytné a jasné, reguluje se, s prominutím, každá hloupost. Od toho, kdy kdo může jít nakupovat, až po to, jak se lidé mají chovat. To je podle mě obrovský nešvar, který brání jak rozumné, efektivní činnosti státu, tak podvazuje aktivitu lidí. Za nejhorší považuji - a to by myslím mělo být varující pro všechny - opakované výroky renomovaných právníků a soudců v médiích, že už se sami v té právní džungli nevyznají. Je potřeba něco dělat, mluvit o tom můžeme donekonečna. My jsme začali s konkrétní aktivitou, předložili jsme konkrétní zákony, které je potřeba zrušit. Takto musíme pokračovat dál a já opravdu věřím, že pro to získáme širší podporu.
 
Podívali jste se tedy do Sbírky zákonů a ty nepotřebné předpisy z roku 1919 navrhli ke zrušení?
 
Ano, naši právní experti tyto zákony prošli. Skutečně jsme nesahali na zákony, které mají třeba nějaký symbolický význam, nebo mají dodnes určitou účinnost. Jeden z prvních zákonů Československé republiky je zákon o zřízení druhé nejstarší české univerzity v Brně, na základě kterého existuje Masarykova univerzita. Takovéto zákony rozhodně nerušíme, byť by v některých případech měly jen symbolickou platnost. Ale rušíme zákony, které se třeba týkají úpravy daní, poplatků, které už dnes nemají absolutně žádnou relevanci a jsou nadbytečné.
 
Uznávám argument, že ze začátku je to v podstatě jednoduché, ale čím více se budeme blížit k současnosti, tím to bude složitější. Říkám: Dobře, ale někde musíme začít. Předložili jsme proto návrh, který by zrušil 20 zákonů a 43 podzákonných norem. Už připravujeme další várku zákonů, kterých bude tentokrát 50. A takto musíme systematicky postupovat dál. Skoro bych dnes řekl, že to za nás nikdo neudělá.
 
Z počátku očekávám spíše podporu zvenku, už první reakce na naši iniciativu ukazují, že budeme mít podporu třeba v právnické obci. Že sami právníci, ať už dělají téměř cokoliv, si uvědomují, že to je problém a co je tady za zmatek. Budeme mít podporu u veřejnosti a věřím, že časem získáme podporu i u jiných politických stran.
 
Máte představu, kdy by mohlo dojít ke schválení vašeho prvního návrhu?
 
To se neodvážím říct. Kdyby Poslanecká sněmovna fungovala normálně a standardně, tak řeknu, že to bez problémů stihneme během tohoto roku. V tuto chvíli to ale nemohu slíbit. Budeme za to bojovat, uvidíme. Zatím se v tomto volebním období - na rozdíl od minulého - docela daří, že se zákony projednávají zhruba v tom pořadí, ve kterém se předložily. Byli jsme už ale svědky toho, že se návrhy opozice odsouvaly. U prvního zákona končí 13. června meziresortní připomínkové řízení, na začátku prázdnin bychom měli mít stanovisko vlády, poté návrh půjde do Poslanecké sněmovny a budeme se snažit, aby se co nejrychleji zařadil. Nejde jen o ten první zákon, ale o to, abychom pokračovali dál a dosáhli výsledku.
 
Patrně vám ale příliš nenahraje vaše prohlášení po druhém jmenování Andreje Babiše (ANO) premiérem, podle kterého hodláte být tvrdou a nekompromisní opozicí. Nebude i tato apolitická věc chápána v této sněmovně a v této situaci politicky?
 
Je to možné. I když jsme ale tvrdá a nekompromisní opozice, nikdy jsme nebyli opozice, která by nebyla konstruktivní a odmítala jakýkoliv rozumný návrh jen proto, že přijde z vlády. Ale to, že budeme k polokomunistické vládě tvrdou a nekompromisní opozicí, je zjevné a na tom trvám. Ta věc je ale tak evidentní, natolik slouží občanům a principům spravedlnosti, že se tato aktivita dříve či později prosadí. A pokud se neprosadí plnou silou teď, bude to jeden z našich slibů do příštích voleb. Jsme k tomu opravdu odhodláni. Už před časem jsme vystoupili s programovým bodem, který má být razantním snížením byrokracie. Dokonce jsem mluvil o antibyrokratické revoluci, ač jsem konzervativec. Toto s tím úzce souvisí, dokonce bych řekl, že jde o jednu z podmínek. Lidé musí mít jasno, co v právním systému vlastně je. A ne, že je to tak zmatené, že se v tom nevyznají ani odborníci.
 
Sám jste zmínil, že jediné právní systémy, které umožňují udělat si o právu přehled, jsou soukromé a lidé si je musí zaplatit. Elektronická Sbírka zákonů stále neexistuje…
 
Tu také potřebujeme a mluví se o tom řadu let, minulá vláda neudělala nic. Technologie na to máme, není to nic složitého. A nové iniciativy se dělají poměrně snadno v době, kdy je ekonomická konjunktura. Velice mě tak mrzí, že tu minulá vláda promarnila čtyři roky. Všichni cítíme, že je to potřeba.
 
Je ale pravda, že tyto záměry měla i vláda ODS a že jde o dlouhodobý problém, který se nedaří vyřešit…
 
To je pravda, ale jak říkám, takové věci je mnohem snazší dělat v době ekonomické konjunktury. Uplynulé čtyři roky - dnes už pět let – se ale promarnily.
 
Říkal jste, že jde o začátek, vytipovali jste první předpisy ke zrušení, jak ale zejména do budoucna, u těch složitějších, ohlídáte provázanost, abyste omylem nezrušili něco, co souvisí s tím, co má dále platit?
 
Jednak věřím našim právním odborníkům, jednak současně předpokládáme, že se do toho časem zapojí vysoké školy a odborná veřejnost. I tímto budou eliminovány možné chyby. Nepopírám, že je to složité a že to bude složitější, jak se budeme blížit k současnosti, ale není možné to neudělat. Věřím, že je tu dost kompetentních lidí, kteří si poradí s tím, abychom chybu neudělali. Nakonec každé to rušení prochází standardním legislativním procesem. Tam mají všichni možnost vznést námitku a ukázat nám, že předpis nějaký význam má. Myslím si ale, že takových případů moc nebude.
 
Míří vaše iniciativa i k tomu, že by jejím prostřednictvím mělo dojít i ke zjednodušení těch nejsložitějších právních předpisů, například daňových zákonů?
 
Souvisí to i s další částí té iniciativy, a tou je změna myšlení. Na tom musíme pracovat a doufám, že se nám to podaří, že se zbavíme toho formalistického přístupu a zjednodušíme většinu pravidel, podle kterých se tady pohybujeme. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že zjednodušení daňových zákonů, stavebního řízení a dalších a dalších věcí je naprosto nezbytné. Šel bych ale ještě dál, abych řekl třeba příklad z resortu, který jsem řídil. Vždy jsem považoval za nesmírně do široka a zbytečně do podrobností jdoucí třeba školský zákon. Upravují se v něm velké detaily, vše je stanoveno zákonem, to také není potřeba. Je nutno přistoupit ke zjednodušení a současně není možné mít systém zatížen tolika podzákonnými normami, které často prostředí ještě doregulovávají a jsou další komplikací právního systému.
 
Mnohdy vypadají důležitěji než samotný zákon…
 
Často to tak je, ale vlastně to tak být nemá. Nikdy to nebude ideální, právo je vždy otázkou určitého vyvažování a hledání a také reaguje na nové výzvy a problémy. Hlavně v klíčových věcech bychom ale měli mít k dispozici jednoduché právní normy, které nám jasně říkají, co je správné a co správné není. Pokud to tak není, tak lidé, i když chtějí jednat správně, tak vlastně nemohou. A to je špatné. Stejně jako je špatné, když stát poskytuje prostřednictvím svých různých orgánů různé výklady, což často umožňuje ta změť zákonů, které si do jisté míry protiřečí. To brání lidem, aby měli pocit spravedlnosti, a také aby si byli jistí, že jednají správně, když chtějí jednat správně. Setkal jsem se s mnoha vedoucími představiteli veřejných institucí, starosty, lidmi, kteří mají odpovědnost a jejich jediným cílem je, aby to udělali v souladu s právem, ale oni nevědí jak. A když se obrátí na stát, tak jim poskytne rozdílný, nebo neurčitý právní výklad. V takovém systému přece nemůžeme žít, a proto je potřeba udělat Velký právní úklid
 
Hodláte take informovat o tom, jaká nová regulace byla přijata. Jak to bude konkrétně vypadat?
 
Na tom teď pracujeme, první pokus představíme po skončení této schůze Poslanecké sněmovny. Ukážeme, jaké nové zákony se přijaly a co to pro lidi znamená. Chceme také ukázat, o co méně předpisů a regulací bychom měli, pokud by se přijaly naše návrhy. Například kdyby prošel náš návrh na zmírnění protikuřáckého zákona nebo na zrušení povinnosti týkající se školek. Takovýto přehled budeme dělat po každé schůzi Poslanecké sněmovny, teď ještě dolaďujeme definitivní formu. Podle nás by to ale měla dělat sněmovna sama, aby lidé věděli, co se vlastně přijímá, a aby si i poslanci uvědomovali, co to bude pro lidi znamenat.
 
Senátu a dalšího osudu zákona už se tyto informace týkat nebudou?
 
To můžeme ještě promyslet, ale v tuto chvíli se chceme soustředit na to, co se stane v Poslanecké sněmovně. Ta hraje v legislativním procesu klíčovou roli.
 
Další věc, která by mohla zjednodušit legislativu, se týká například zavedení pravidla, podle kterého by mohla účinnost nových právních předpisů nastávat například jen dva dny v roce. Toto pravidlo chtěl svého času razit váš ministr Martin Kuba. Je to myšlenka, kterou jako strana stále držíte a ke které byste se chtěli vrátit?
 
Taková a jiné myšlenky jsou určitě namístě a je potřeba o nich uvažovat. Nemůžeme ale dělat všechno naráz. Spustili jsme tuto věc a uvidíme, jaká bude reakce i od jiných politických subjektů.
 
Kdysi jsem - to bylo takové zoufalství politologa a začínajícího politika - řekl bonmot, že by bylo nejlepší, kdyby sněmovna rok nepřijímala žádné zákony, nic neupravovala. Že by to lidé nepoznali a pokud by to poznali, tak by se cítili lépe. To je jenom bonmot, do jisté míry ale ukazuje na to, že bychom měli výrazně omezit vydávání a schvalování neuvěřitelného množství zákonů a na to navazujících podzákonných předpisů.
 
Tento bonmot ale zaznívá i na řadě právnických fór, někteří právníci i říkají, že by nejraději volili politickou stranu, která by se zavázala, že nebude celé čtyři roky přijímat novou regulaci…
 
To je samozřejmě přehnané, ale vyjadřuje to to, čeho jsme svědky. Že se tu valí zákon za zákonem, pod různými argumenty. Některé jsou, že to po nás chce Evropa, ale pak se ukáže, že to až tak pravda není. Některá pravidla musíme přijímat v souladu s našimi mezinárodními závazky, to je v pořádku. Často se k tomu ale přidávají věci, které si pod tím jenom chce skrýt příslušné ministerstvo, aniž to opravdu vyžaduje evropská legislativa. Pak jsou různé požadavky, různé momentální nápady, něco se někde stane, tak všechno zregulujeme zákonem. A ve výsledku jde o neuvěřitelné množství úprav a to musíme zbrzdit.
 
Je pravda, že nyní jsme v situaci, kdy za prvních pět měsíců vyšlo ve Sbírce jen sedm nových zákonů, navíc spíše druhořadých novel….
 
…To je dáno tou specifickou situací, ve které jsme…
 
…Lidé to ale asi moc nepociťují, až na například zákony související s GDPR, které znatelně chybí. Tak to asi takový problém není…
 
Ne, není. Teď jsme ve zvláštní situaci, kdy je tu vláda v demisi a taková podivná, tekutá hlasovací většina. Celé je to takové nejasné. To vede k tomu, že se ve větším množství nepřijímají zákony. Což vlastně není až tak špatně, výsledek by byl jenom horší.
 
Připadá mi ale neodpovědné, že stát nedělá nic tam, kde by měl dát nějaké vodítko a snažit se vysvětlit to, co z této evropské normy vychází. Je určena pro všechny členské země a do jisté míry vyžaduje úpravu při dojasnění konkrétních situací. Tohle opravdu nemůže udělat opozice, to musí udělat stát s aparátem, který k tomu má. A to se nestalo. Tady je to jasný příklad toho, kde by mohla jednoduchá norma situaci vyjasnit a dát jasné mantinely, jak s GDPR máme v České republice nakládat.
 
(Autor: Jan Januš)
 
Petr Fiala

předseda ODS