Správně jsme si vybrali EU a NATO, patříme na Západ
14. května 2018
(www.parlamentnilisty.cz) „Jestliže Jean-Claude Juncker odkrývá sochu Karla Marxe a netají se sympatiemi k němu, jde o nepřijatelnou věc. To ale neznamená, že budu vystupovat z Evropské unie,“ říká Karel Krejza, poslanec ODS a místostarosta Litoměřic. Podle jeho slov to spíše znamená potřebu se problému více věnovat. O objektivitě Andreje Babiše v přístupu k Evropské unii zapochyboval. Pokud si bude vybírat mezi prospěchem pro všechny obyvatele a prospěchem pro svoji firmu, vyhraje jeho firma. Objektivita se obtížně obhajuje, když mu tečou peníze z Bruselu.
S významným výročím konce druhé světové války se stále více vyhrocují protesty proti Rusku. Čím to podle vás je?
Můj postoj je pročeský a podle mne jsme si správně vybrali Evropskou unii a obranný pakt NATO a patříme do západního světa. Ale zase nevím, proč bychom se měli vyhraňovat proti Rusku, nemám vyhraňování osobně rád a nemám rád servilitu vůči nikomu. Možná že to mezi lidmi není až tak vyhrocené směrem k zemím jako spíše ke vztahu k politikům.
Hraje v tom svoji roli i Miloš Zeman, jehož kritizují právě za kladný vztah k Východu? Jak hodnotíte jeho kroky?
Záleží, jak velkou roli v současné chvíli hraje z hlediska nejen faktické moci nebo změn, ale v mediální rovině rozhodně a samozřejmě přispívá k těmto náladám. Jeho výroky jsou minimálně nešťastné a někdy z mého pohledu až zbytečné. Jsem pro obchodování s Ruskem a dobré vztahy, ale některé věci bychom neměli z úst oficiálního ústavního činitele podávat a ohýbat.
Uvědomují si ještě Češi, jak důležitou roli hráli tehdy vojáci Rudé armády při osvobozování, a vážíme si toho?
Mladá generace to v podstatě vnímá jen okrajově. Zažil jsem minulý režim a měli jsme k tomu jinak podávaný výklad ve školách, ale naše generace to vnímá jako významnou pomoc a já na ni také nechci zapomínat. U nás v Litoměřicích v blízkosti Terezína byl koncentrační tábor, krematorium. My si výročí připomínáme, starší generace nezapomíná, i když další vývoj nebyl optimální. U mladší generace si nejsem jist, zda to pochopí.
Prezident Miloš Zeman je kritizován celou dobu, co je prezidentem. Řada politiků dlouhodobě tvrdí, že už si teď bude dělat, co chce. Publicista Pavel Novotný vyzval k omezení jeho pravomocí. Miroslava Němcová říká, že by měl Senát přistoupit ke krokům, které by Zemana zbavily prezidentské funkce. Je Zeman skutečně takovým nebezpečím?
Nás sice může Miloš Zeman trošku diskreditovat v očích spojenců, ale slova jako nebezpečí nechápu. Chápu, že to Němcová nese těžce, protože byla postižena minulým režimem, ale osobně si nemyslím, že bychom měli výrokům přikládat větší váhu, i když je to velmi nepříjemné i v kontaktu se zahraničními kolegy, kamarády. Občas to slyším i od nich, což je – řekněme – neobvyklá věc, protože většinou to říkají lidé ze Západu.
Domníváte se, že přikládáme zbytečně velkou váhu i jeho slovům o novičoku? Je to zbytečný humbuk?
Naprosto jednoznačně, nemohu říct všechny informace, ale jsem přesvědčen na základě komunikace ve výboru, kde byli mimo jiné i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, ministryně obrany, šéf bezpečnostní služby a tak dále, že výroba látky jednoznačně – nejen přímo novičok, ale celá škála látek tohoto typu nebyly u nás vyráběny a skladovány.
Nerozcházejí se v tom informace zpravodajských služeb, jak řekl například Andrej Babiš?
Nerozcházejí. Pokud má výroba a skladování nějakou definici, tak testování miligramu látky, který nebyl ještě novičok, se nedá považovat za výrobu ani skladování. To by byl trochu jiný druh látky a navíc v minimálním množství.
Proč to tedy Miloš Zeman řekl? Lhal? Co tím sleduje?
To se musíte zeptat jeho. Myslím, že má proruské zájmy, které jsou pro něj i jeho okolí důležité, takže je ochoten takovým stylem ruské diplomacii pomáhat. To mě mrzí, ale nepřikládám tomu nejzávažnější váhu.
Babiš je dlouhodobě vyzýván k tomu, aby zaujal tvrdý postoj vůči Zemanovi, aby mu sdělil, že ne prezident, ale vláda určuje zahraniční politiku státu. Měl by Andrej Babiš zaujmout jasnější stanovisko? Vymezí se více proti Zemanovi?
Naprosto jednoznačně by to měl udělat, ale Andrej Babiš to udělat nemůže, protože je na Zemanovi závislý.
Platí tedy, že zatímco Andrej Babiš může Miloše Zemana potřebovat, Miloš Zeman už nepotřebuje Andreje Babiše?
V tom prvním případě to platí, v tom druhém si nejsem jistý.
Tedy že Zeman ještě někdy může Babiše potřebovat?
Je možné, že ho bude potřebovat.
Pravda je, že jediní nezpochybnitelní zastánci Evropské unie, tak transatlantické vazby nemají nadějné preference. TOP 09 je teď pod hranou volitelnosti, Starostové a nezávislí by se podle průzkumů dostali do Sněmovny jen těsně a lidovci jsou na tom podobně. Čím to je, že naprosto prozápadní orientaci projevují pouze malé strany?
Když se hlasy těchto stran sečtou dohromady, zase tak málo preferencí to není, takže jde spíše o problém prozápadních, možná pravicovějších stran, že se atomizovaly, a voliči se tudíž nesjednocují pro jednu stranu. To je jeden z důvodů. Druhým je poněkud odklon Evropské unie od toho, jak jsme ji znali a představovali si před patnácti až osmnácti lety.
Jestliže Jean-Claude Juncker odkrývá sochu Karla Marxe a netají se sympatiemi k němu, jde pro mě o nepřijatelnou věc. To neznamená, že budu vystupovat z Evropské unie, ale znamená to potřebu se tomu věnovat, aby nastal posun tím směrem, který bude ODS chtít prosazovat – odpovědnější přístup vůči migraci, Schengenu, ekonomickým podmínkám, sociálním dávkám a tak dále.
Jak podstatné v celé věci je, aby politici a novináři dostatečně vysvětlovali informace veřejnosti? A umějí to?
To je velký problém a nevinil bych z něho jen politiky, ale i novináře, protože vysvětlovat takové věci lidem, kteří mají svoje starosti, je složité. Současné problémy nemají jednoduchá řešení. V této komplikované době neexistují jednoduchá řešení jako zavřít hranice a zbavit se migrantů. A situaci je obtížné vysvětlit, když neznáte ani ty návaznosti a předchozí opatření. Je to jako informační pyramida, pokud nemáte znalost spodních vrstev, obtížně vysvětlíte špičku informace.
Ještě k té roztříštěnosti voličů u zastánců západního směru politiky, kterou jste zmínil. Miroslav Kalousek už delší dobu dával do veřejného prostoru myšlenku, že by bylo vhodné spojit menší politické strany a on je schopný se stáhnout do pozadí. Bylo by dobré, aby se tohle stalo? Je toto šance zachránit proevropský politický proud a s ním i směřování naší republiky?
Myslím, že integrovat strany možné není. Je možné integrovat voliče. To jsou slova našeho předsedy, za kterými stojím.
Objevují se pochybnosti, zda Andrej Babiš dokáže objektivně rozhodovat o dění v rámci Evropské unie, když čerpá velké dotace z Bruselu. Dokáže?
Andrej Babiš má výhodu, že se domluví dvěma světovými jazyky, alespoň to je k dobru. Ale pokud si má vybrat mezi prospěchem pro všechny obyvatele a prospěchem pro svoji firmu, vyhraje jeho firma. Objektivita se obtížně obhajuje, když mu tečou peníze. Bližší košile než kabát.
Připomínáme si konec druhé světové války a také sto let od vzniku Československa. S jakými pocity ve světle současného dění se na historické události díváte, jaké paralely byste případně našel?
S nadsázkou se dá říci, že se nám svět vyvíjí v kruzích či stoupajících spirálách. Když jsem dnes viděl mapu, jak vznikalo Československo a Česko, jsme v podstatě zase zpátky – v Evropské unii. Je to dobře a možná to je správný vývoj. Já doufám, že je správný.
Karel Krejza
poslanec PČR
místostarosta města Litoměřice
předseda regionálního sdružení