Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Sedmadvacítka rozděluje peníze na dalších 7 let – na roky 2021 až 2027 bude mít po odchodu Velké Británie k dispozici v přepočtu zhruba 29 bilionů korun. Přidat chce třeba na ochranu hranic a migrační opatření, ubere v zemědělství. Dobrou zprávou pro Česko je, že bude pořád víc dostávat, než odvádět. Jaké priority si Brusel stanovil? Vybral je dobře? A co si může prosadit Česko? Téma Událostí, komentářů ČT24 pro europoslance Jana Zahradila.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na úvod přidám podrobnosti ke zmíněnému a slíbenému rozpočtu Evropské unie. Brusel přidá peníze na ochranu hranic, na migrační opatření a na azylovou politiku. Česko dostane míň než dřív, ale i tak bude pořád víc dostávat, než kolik do společného rozpočtu zaplatí.
Připojím do naší debaty další dva hosty, dva europoslance. Jana Zahradila. Dobrý večer.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer z Bruselu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A Luďka Niedermayera. Dobrý večer.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/:
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, u pana Zahradila bych začal. Rozpočet v celkových finančních parametrech v pořádku, ne v pořádku, měl by vypadat jinak, anebo je dobrý?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Mě rozhodně neznervózňuje jistý výpadek nebo omezení, byť nevýznamné, těch fondů a dotací. Já jsem na jednu stranu rád, že se podařilo udržet ten mírný nárůst rozpočtu v nějakých mezích, že jsme vlastně někde na dolní hranici toho, co se předpokládalo, protože Česká republika musí myslet na budoucnost, musí předpokládat, že někdy v blíže neurčeném budoucnu, asi to nebude ještě během těch příštích sedmi let, se stane čistým plátcem a nějaké nekonečné nafukování rozpočtu proto není v našem zájmu. Takže tohle mi nějak zvlášť nevadí. Koneckonců prosperita žádného státu nemůže být postavena na dotacích, to je takový bonus jenom. Prosperita státu stojí na vlastní efektivitě a výkonnosti a produktivitě práce samozřejmě. Co mě znervózňuje, je to, co, bohužel, pana Chmelaře moc neznervózňuje. Za prvé, že se tam vnáší politická kritéria, protože ta jsou neměřitelná. To jsou vždycky takové subjektivní výklady toho, co se kde dodržuje nebo nedodržuje, právní stát, hodnoty a tak dále a tak dále. Tady mám strach, že úředníci z Evropské komise si začínají hrát trochu na arbitry toho správného chování, a že to, bohužel, bude zneužitelné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Takže to, co tady říkal pan Chmelař, že by to mělo být obráceně, nikoliv právo komise, které musí být negativně přehlasováno nějakou většinou, naopak, že musí být pozitivní většina pro to, aby se někomu odebraly peníze, zjednodušeně řečeno. To vítáte, tenhle přístup?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
S tím bych souhlasil, ale já bych byl nejraději, kdyby tam to kritérium vůbec nebylo. Podle mě je nutné postupovat jako doposud podle měřitelných kritérií, třeba podle hrubého domácího produktu na hlavu. Jsem ochoten se smířit i s tím, že třeba země, které jsou vystaveny většímu tlaku těch migračních vln, by mohly dostat více peněz. Na druhou stranu bych byl rád, kdyby tedy česká vláda řekla dobře, dejme víc peněz Itálii nebo Řecku, protože jsou pod větším migračním tlakem, ale nenuťte nám ty kvóty. My budeme souhlasit se snížením nějakých rozpočtových částek, dotací pro nás za tu cenu, že nám nebudete dále nutit migranty přerozdělovacími mechanismy typu kvóty a to myslím, že je třeba věc, kterou by česká vláda měla aktivně rozehrát.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane Niedermayere, stejná otázka na začátek, celkové finanční parametry v pořádku, ne v pořádku?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/:
Já myslím, že je důležité, aby ten rozpočet opravdu pomohl Evropské unii, aby lépe fungovala, aby občané byli více spokojeni s tím, jak Evropská unie pro ně funguje.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to dělá tenhle rozpočet?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/:
Ta velikost rozpočtu, který je velmi malý, musíme si uvědomit, že ten rozpočet je malinký. Je to řádově jedno procento HDP, zatímco národní rozpočty jsou v řádu 30 % HDP. Čili komise navrhuje hospodařit s velmi malým objemem peněz, protože to je to, co země jsou ochotny Evropské unii dát. A já tam vítám, že největší důraz je na to, co opravdu občany nejvíce trápí, to znamená na bezpečnost, obranu, migraci a také na podporu mladých různými programy. A myslím si, že ta nutná cena za to, to znamená, že klesají ty rozpočty nebo ty podíly, které získávají země, jako je Česká republika, to znamená řádově pětiprocentní pokles peněz vložených do kohezní politiky nebo na zemědělskou politiku, je za to velmi rozumná daň. Čili myslím si, že z hlediska strukturálního ten rozpočet je krok správným směrem. Z hlediska velikosti je to prostě politické rozhodnutí, kolik peněz země chtějí Evropské unii dát. Komise si samozřejmě nemůže říct o více peněz, pokud země toto nepodporují.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To politické kritérium, které připomněl pan Zahradil, vám také vadí nebo je v pořádku, že ho tam komise chce včlenit?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/:
Já hlavně doufám, že takovéto věci nebudou potřeba, protože Evropská unie stojí na nějakých hodnotách a jedna z těch základních hodnot je fungování právního státu. A ty situace, ke kterým dochází, kdy země se odchylují od těch zásad právního státu, jsou opravdu alarmující. Souhlasím s tím, co zaznělo před chvílí, že se tímto vydáváme na nějakou půdu obtížněji měřitelných kritérií, nicméně jako určitá pojistka to tam zřejmě má smysl a já jenom doufám, že nikdy se nedostaneme do situace, kdy tato pojistka bude použita. Koneckonců, když si přečtete ten text, kterým to komise doprovází, tak ona stále to porušování zásad právních států spíše naváží na ty finanční zájmy Evropské unie, což do určité míry ten prostor manévrovací touto cestou vyhrožovat odebráním těch evropských fondů členským zemím hodně je omezen.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano, nechcete, aby to muselo býti použito, ale prosím jasné slovo, má to tam být?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/:
Má to tam být, protože jinak to riziko, že ten vývoj, který opravdu se už v některých členských zemích Evropské unie začal projevovat, by mohl dále pokračovat, a prostě nebylo by to dobré. Celý ten rozpočet a finanční fungování Evropské unie je spojeno s tím základem, s těmi základními hodnotami a principy Evropské unie a tím je hodnota právního státu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane Zahradile, vy tam tohle pravidlo, jste říkal, vlastně vůbec nechcete, protože to zavání politickým rozhodováním, ale jak se tedy Evropská unie má bránit tomu, když někdo vybočí z demokratických pravidel případně?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já bych se především ptal, kdo a jak bude posuzovat, že někdo vybočil z demokratických pravidel. Já myslím, že tady jsou dva konkrétní příklady, byť je tady nikdo nejmenoval, zemí, které jsou de facto našimi sousedy, jedna je tedy naším přímým sousedem, druhá jaksi zprostředkovaným sousedem. Je to Polsko a Maďarsko, které jsou neustále osočovány z toho, že tam nefunguje právní stát, že tam jsou porušovány demokratické zásady a tak dále a tak dále a tak podobně. A já myslím, že to je politická interpretace, která je prostě zapříčiněna tím, že vlády v těchto zemích nehrají s takovým tím politickým hlavním proudem Evropské unie, že prostě nejsou nadšené z každé další pravomoci, které si přiklepne Evropská komise.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobrá, ano. Ale vy jste na začátku téhle své odpovědi říkal, že byste rád viděl, kdo to bude posuzovat. Máte na to i odpověď, kdo by to tedy měl posuzovat?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já se velmi obávám, že to bude posuzovat pro evropské komisaře jakýsi sbor úředníků, tedy vlastně zaměstnanců Evropské komise bez politického mandátu, nějakých poradců, nějakých prostě ředitelů různých generálních direktorátů, a že potom tento úřednický ansámbl přijde s nějakým výrokem nebo s nějakým politickým hodnocením, které samozřejmě bude potom hodnoceno dále na Evropské radě i v Evropském parlamentu, ale už jenom to, že se s tím přijde, prostě podle mě není správně. Já bych se přimlouval za to...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To mi pořád neříkáte, kdo by to měl být.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já hlavně nechci, aby tam ta kritéria vůbec byla. Takže podle mě nechť to neposuzuje nikdo v tomto případě. Já myslím, že nemáme zasahovat nějak arbitrárně do právních řádů Evropské unie. Jestli je někdo členem Evropské unie, tak tam byl přijat proto, že ta pravidla dodržuje, že je vázán určitou dělbou moci mezi třeba mocí soudní, zákonodárnou a výkonnou. A pokud má někdo pocit, že nějaká země tento způsob dělby moci nedodržuje, tak je to asi trochu vážnější problém než krácení nějakých případných dotací.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane Niedermayere, vy v zásadě s tou podmínkou souhlasíte, i když jste také tak trochu nadnesl pochybnost, že to zavání tím politickým rozhodováním. Tak jak by ty principy posuzování toho, jestli někdo je, nebo není právní stát, pakliže takové posuzování má existovat, tak kdo by to měl dělat?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/:
Především můžeme použít příklad toho Polska, kdy se řešilo, zdali ústavní změny, nebo respektive zdali změny zákonů jsou v souladu s polskou ústavou a v tom případě to posuzovala tzv. Benátská komise, což je panel nejlepších ústavních právníků evropských, který už byl ustavený dávno před tím, a který se právě těmito otázkami zabývá. Druhou věc, kterou bych chtěl říct, pan Zahradil to své vystoupení zakončil tím, že kdyby někdo nedodržoval ty principy právního státu, že je to vážné, ale potom se brání tomu, aby poté něco následovalo. A třetí poznámku, kterou bych chtěl říct, že pan Zahradil tady neustále používá termín, že něco politické rozhodování, jakoby to bylo něco špinavé. Ale Evropská unie je politickým projektem členských států, je to projekt, který řídí politici. O tom, co se děje v Evropské unii, nerozhodují byrokrati, ale rozhoduje o tom rada, to znamená premiéři, hlavy států a ministři členských zemí a přímo zvolení poslanci Evropského parlamentu a ti samozřejmě projevují jako určitý politický názor. A myslím si, že to, co také zaznělo v příspěvku pana Zahradila, že někdo byl přijat do Evropské unie, protože plnil nějaká pravidla, tak to samozřejmě neznamená, že v průběhu času on ta pravidla nezačne měnit takovým způsobem, že se dostane do rozporu s těmi smlouvami, na kterých stojí Evropská unie s jejími pravidly nebo s jejími zásadními hodnotami. Čili jakkoliv já vůbec nevítám, že se musíme bavit o takovýchto instrumentech, tak právě to, co řekl pan Zahradil, že pokud se to děje, tak je to vážné, tak to vyvolává nějakou potřebu, aby na to Evropská unie v zájmu své budoucnosti reagovala.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu. Vzhledem k možnosti spojení s Bruselem děkuju za rozhovor. Na shledanou.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/:
Na shledanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane Zahradile, vás poprosím o krátkou reakci.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ta reakce bude skutečně velice krátká. Jestliže má někdo pocit, že některý stát porušuje pravidla Evropské unie, to znamená primární smlouvy, primární evropské právo, pak jediný, kdo o tom může rozhodnout, je soud a my takový soud máme. Je to tzv. European Court of Justice, neboli Evropský soudní dvůr, a ten může rozhodnout o tom, že ten nebo onen stát porušil nějaká pravidla a samozřejmě potom může vyměřit nějaké sankce. Ale není to na politickém rozhodování, protože to bude vždycky subjektivní, bude ovlivněno právě nějakou politickou doktrínou, kterou ten nebo onen stát, ten nebo onen politik, ta nebo ona vláda, ta nebo ona strana zastává. Takže já se obávám, že tady otevíráme Pandořinu skříňku, která se nám v budoucnu může vymstít.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu. I vám díky za rozhovor. Na shledanou.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já také děkuji.

Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí