Partie
(TV Prima) Hostem nedělního diskusního pořadu TV Prima Partie byl místopředseda ODS a předseda senátorského klubu Miloš Vystrčil.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobrý den u Partie televize Prima. Česko má stále vládu v demisi a bez důvěry. Prezident řekl, že začíná být mírně nervózní a uvítal by, kdyby jednání začal premiér směrovat k nějakému konci. Má už ten konec nějaké obrysy? Pozvání do Partie dnes přijali druhý muž hnutí ANO Richard Brabec, první místopředseda hnutí, vicepremiér, ministr životního prostředí. Dobrý den.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Krásné nedělní skoro poledne vám i divákům.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A Miloš Vystrčil, místopředseda ODS a předseda senátorů za tuto stranu. I vám dobrý den, pane senátore.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Hezký den vám i divákům.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane vicepremiéra, má být prezident z čeho nervózní?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Já si myslím, že nemusí být nervózní, protože od té doby, co se vlastně s panem premiérem Babišem domluvili na nějaké strategii z hlediska termínů a pan prezident, myslím, že hovořil o termínu do prázdnin a prázdniny začínají v červenci, jestli se nemýlím, tak se určitě nic negativního neposunulo, že by se ta věc, že by se ta jednání zbržďovala. Naopak si myslím, že se teď urychlují, to znamená, ten termín bude, já jsem pevně přesvědčen, naplněn a není důvod pro nervozitu.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jak čtete ta slova, dostávají vás pod tlak?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Pan prezident určitě umí dostat dobře pod tlak, to myslím, že ho známe jako dlouho. Je to nějaký signál, že by rád měl asi nějakou variantu. Samozřejmě my třeba neděláme tiskovku po každém jednání expertní komise, kterých se opravdu těch expertních týmů, menších týmů se schází spousta, to byla možná chyba, že to chvilku vypadalo, že se třeba některé dny nejedná, ale ono se v zásadě takřka jedná každý den. Takže nedostávají nás pod tlak. Ale abych úplně na rovinu řekl, my také nejsme šťastni z toho, že to je vlastně vláda v demisi, že to je vláda bez důvěry. A rozhodně kategoricky chci odmítnout nějaké spekulace o tom, že bychom si v tom rochnili nebo libovali, že budeme tady rok někde v demisi. Budeme se snažit ze všech sil, aby tahle ta etapa skončila a dostali jsme se k nějaké vládě s důvěrou.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Říkáte, že se tady jednání urychlila. V jaké fázi teď jsou a prosím buďte konkrétní.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Určitě. My dneska jednáme se třemi subjekty. S KSČM, s SPD. Ta jednání jsou na expertní úrovni a v zásadě bychom rádi dokonce příštího týdne ta jednání na té expertní úrovni uzavřeli a předali je zpátky těm vyjednávacím týmům na té nejvyšší úrovni. Rozběhla se jednání se sociální demokracií, kde jsme dostali od sociální demokracie zatím v zásadě 10 takových témat a ta jednání se také rozbíhají. A tam se sociální demokracií musíme to zvládnout tak, aby oni měli na svůj sjezd nebo pokračování sjezdu 7. dubna nějakou jasnou informaci, kde se shodneme, kde se neshodneme. Takže ten termín je jasný. A my bychom určitě do toho vlastně logicky 7. dubna měli mít jasno. Plus jsme občas oslovováni některými dalšími subjekty a jednáme...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Kterými?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Například jsme jednali se STAN. Vím, že teď opět tedy byl vysloven nějaký signál z KDU-ČSL a proběhla naposled asi před měsícem jednání s ODS.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Je ODS nějak zapojena, pane senátore, do jednání o nové vládě v tuto chvíli?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Do jednání o nové vládě zapojeni nejsme. Zapojili jsme se z iniciativy pana předsedy Fialy do jednání, které se, která se týkají zahraniční politiky České republiky, protože tam si myslíme, že je potřeba táhnout za jeden provaz a domlouvat se, co budeme na úrovni Evropské unie například prosazovat. A jinak jsme v očekávání. Já osobně si myslím, že ten současný stav panu prezidentovi vyhovuje, protože on „drží vládu pod krkem“.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Na druhou stranu říká, že je nervózní a uvítal by konec.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Zároveň říká, že je nervózní, protože on je v tomto směru velmi zkušený, takže dokáže možná i něco jiného říkat a něco jiného třeba prožívat nebo si myslet. A vlastně si uvědomme, že Miloš Zeman dneska ANO a Andreje Babiše k ničemu nepotřebuje. To znamená, že se může stát, že bude i určitým způsobem třeba za účelem toho, aby byly prosazeny některé jeho programové priority, tlačit na vládu v demisi, aby je realizovala.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Je to možné, pane vicepremiére?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Možné to není. V té praktické rovině prostě z toho důvodu, a já zase vycházím z těch jednání, u těch jednání, o kterých se a vím, že vlastně probíhala samozřejmě jednání pana Babiše s panem prezidentem. A tam vlastně nepadl kromě toho časového harmonogramu, který si oba pánové řekli, tak vlastně nepadl třeba ani jeden personální požadavek, ten tam musí být, ten tam nemůže být. A vlastně tam nebyly řešeny ani nějaké programové priority, s výjimkou toho, že se, jak pan prezident, tak pan premiér, samozřejmě shodli na některých bodech, které se třeba týkají sociální oblasti, zvyšování důchodů, platů ve zdravotnictví, sociální sféře a podpory pana prezidenta pro investice. Tam si myslím, že ten tlak je dlouhodobě a bude, ale tam se určitě shodneme i s ODS. Ale nevidím tady nějakou snahu tohle to zdržovat. Říkám, my uděláme všechno pro to, aby teda ten, ta doba byla už co nejkratší.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jak to jednání ovlivnily, posunuly jakýmkoliv směrem ty události kolem pana Zdeňka Ondráčka, předsedy komise pro kontrolu GIBS, od úterý odstoupil, předcházely tomu silné protesty veřejnosti. Jak ta jednání ovlivnila ten vztah mezi ANO a KSČM?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Určitě ovlivnila. A zase by to spíš byla otázka asi na někoho z KSČM. Já jsem to samozřejmě měl také z mediálních ohlasů, z tiskové konference pana předsedy Filipa a dalších kolegů. Nicméně...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Já vás, s dovolením, přeruším, on...
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Určitě.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
...tam prostě vlastně řekl, že ANO by si mělo rozmyslet a naznačili, že ta podpora vláda není jistá, že je na vážkách, tak vlastně jenom jsem doplnila, co si pan předseda Filip myslí a jak vy to čtete, ta slova. Jsou ta jednání nějak složitější?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
To uvidíme, ale už vlastně příští týden nebo tento týden od pondělka, protože by se měly sejít asi 3 expertní týmy, vlastně poslední 3 expertní týmy, které zbývaly k tomu, aby se nakonec KSČM rozhodla, zda bude uvažovat o toleranci, zdůrazňuju toleranci, o žádném koaličním principu se samozřejmě jednat nebude. A ten zájem není z obou stran. Ale máte pravdu, že tohle to samozřejmě vyvolalo nějakou určitou nervozitu. Ale já za sebe třeba, nechci mluvit za celé hnutí ANO, protože opět, byl jsem účasten jednání všech klubů, kde se hovořilo o případné podpoře pana Ondráčka, tak já musím říct, že to upozornění, že je to osoba, kde může být problém se zvolením, tak to tady bylo už v těch uplynulých měsících několikrát. A nemohlo to tedy být tak úplně překvapení pro kolegy z KSČM, protože my jsme několikrát žádali, aby případně nominovali jiného kandidáta, protože bylo jasné, že to nějakou odezvu vyvolá. Jenom ale mi dovolte na závěr říct věc, která je podle mého názoru důležitá i pro diváky a která se málo ví. 12. prosince minulého roku byl pan poslanec Ondráček spolu s dalšími členy komisí počtem hlasů 174 vlastně také zvolen do té komise, ten problém nastal až vlastně po tom s tím, zda bude předseda, ale už v té době bylo jasné, že KSČM chce nominovat pana Ondráčka jako předsedu a přesto vlastně takřka všechny politické strany zvolily pana Ondráčka do komise.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Na druhé straně nerozumím vlastně jedné věci, omlouvám se, pan Ondráček byl jediným zástupcem KSČM v té komisi, předsednictví mu připadlo a vy teď říkáte vlastně, ale že jste nechtěli, aby pan Ondráček byl předsedou, on tam byl ale jediným zástupcem. Tomu já nerozumím. Hned vám dám slovo, pane senátore.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Víte, ten problém byl v tom, že my jsme zjevně, stejně jako ostatní kolegové, ctili určité dohody, které byly udělány na základě fungování sněmovny, respektive rozdělení funkcí ve sněmovně. A podle těch dohod se třeba stal i pan předseda Fiala místopředsedou sněmovny a další kolegové předsedy jednotlivých výborů. A to byl ten důvod vlastně, kdy pravděpodobně ta debata se tenkrát tolik nevedla, ale je zajímavé, že ji neotevřel nikdo, že ji neotevřela ani ODS, ani KDU-ČSL, prostě nikdo. Nikdo neřekl, pan Ondráček by neměl být zvolen a dalo se hlasovat jednotlivě, samozřejmě, to není takový problém. Říct, budeme hlasovat po jménech v tomto konkrétním výboru, a nestalo se to ale z žádné strany. Takže bylo by dneska trošku pokrytecké z toho vinit ANO, že my jsme to tenkrát nevěděli. Já si myslím, že řada kolegů si to opravdu vůbec neuvědomila a zjevně to neřešil takřka nikdo ze sněmovny.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore, vy kýváte hlavou nesouhlasně.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Nesouhlasím, protože on to Zbyněk Stanjura několikrát vysvětloval. Je pravdou, že se strany ve sněmovně dohodly na tom, že bude poměrné zastoupení v komisích a že si ty jednotlivé strany budou nominovat své nominanty do těch komisí. A v rámci toho se hlasovalo o obsazení všech komisí najednou s tím, že tam byly ty persony, které byly navrženy těmi jednotlivými stranami. Potom se debatovalo o tom, kdo bude předseda v té které komisi. A tam došlo i na komisi pro kontrolu GIBS a zde nedošlo k dohodě mezi stranami, zde došlo k tomu, že nakonec se dohodly 3 strany, které mají v té komisi většinu, což je ANO, SPD a KSČM, že tím předsedou bude pan Ondráček. Návrh ostatních stran byl jiný, aby to byl zástupce ČSSD. K té dohodě nedošlo, v tomto případě se ty strany rozešly tak, že se nedohodly a nyní pan první místopředseda to prezentuje jako souhlas těch, co odešli z toho dohadování o tom, kdo bude předsedou, když s tím nesouhlasili. To je taková jedna věc a rád bych to uvedl na pravou míru a byl bych rád, kdyby si to všichni zapamatovali, že to takhle bylo. Ale to, co je, bych řekl, podstatnější a co plyne také z té volby nevolby pana Zdeňka Ondráčka, je, že skutečně ANO jako subjektu i jako Andreji Babišovi se nedá věřit, protože v jednom případě hlasuje pro zvolení Zdeňka Ondráčka a poté, co zjistí, že se to nelíbí, tak najednou říká, že vždycky byl a byli proti a mohli bychom...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Leklo se ANO těch protestů?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Mohli bychom tomu uvěřit, kdyby neproběhla 4 hlasování o Zdeňku Ondráčkovi. To znamená, získal 85, 95, 83 a 79 hlasů. To mu nakonec stačilo. A z těch hlasování, pokud je někdo alespoň průměrně inteligentní, což pan předseda Babiš určitě je, tak je evidentní, že vždycky alespoň se 40, řekl bych, 50 hlasů musel mít z hnutí ANO. A nemohlo to být ani jinak při tom posledním hlasování, ve kterém získal 79 hlasů, které mu potom stačily. A když se následně ukázalo, že se to většinově veřejnosti nelíbí, tak on najednou řekl, já jsem tehdy říkal, že jsem proti, ale on měl zjistit, že když je, a přesvědčím své poslance, aby také byli proti, když někdo navrhne odvolání. Ale on přece už dávno mohl vědět, že jeho poslanci ve velké většině z tří pětin, možná ze tří čtvrtin hlasují pro poslance Zdeňka Ondráčka, protože už měl za sebou 3 hlasování, ze kterých to bylo zřejmé.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Je to tak, pane vicepremiére, leklo se hnutí ANO těch protestů a těch davů v ulicích, které protestovaly proti panu Ondráčkovi.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Ne, určitě to by bylo takto vysvětlitelné, pokud by před tím to zvolení z pohledu hnutí ANO bylo jako jednoznačné a najednou po protestech by ten samý počet lidí hlasoval proti, ale takhle to nebylo. Já trošku se usmívám, protože ono to vypadá, že pan senátor byl za plentou při tom hlasování. Bylo to tajné hlasování. My jsem dokonce slyšeli v kuloárech sněmovny z některých opozičních, respektive vašich poslanců, že říkají, no, my mu tam panu Ondráčkovi hodíme. Já chci říct jednu věc, to hlasování samozřejmě kromě toho, že bylo tajné, ale opravdu nikdo neví, a já to také nevím, kolik, já jsem se k tomu nějak vyjadřoval několikrát, koneckonců i za mě to je celkem jasné, protože při tom posledním hlasování jsem si vlastně ani nevyzvedl hlasovací lístek. Já jsem ten problém opravdu měl a nevolil bych žádného z těch navržených kandidátů, protože kandidátka ODS si myslím, že by na tu funkci nestačila z důvodu, řekněme, profesních, protože to je dost specializovaná funkce, kontrola GIBS, jako, řekněme, orgánu, který kontroluje činnost policie nebo ozbrojených složek. Podobně to bylo zástupcem Pirátů. Pan kolega Ondráček je bezpochyby zkušený policista, ale já jsem prostě měl problém s tím, že ne to, že mu bylo 19, on tenkrát někde zasahoval, koneckonců já jsem na tom Václaváku, na té Národní třídě byl a možná jsme se tam někde potkali, teda na opačné straně barikády, ale mně na tom vadilo, že neřekl opravdu to ano, bylo mi 19, musel jsem tam být, protože jinak bych šel do vězení, kdybych tam prostě nenastoupil jako policista, ale mrzí mě to, byl jsem, s odpuštěním, tenkrát prostě mladej a blbej, omlouvám se za to slovo. Tohle to nezaznělo, to třeba mně osobně vadilo. Ale k tomu, co říkáte, hnutí ANO nemělo závazné hlasování, nikdy v tomhle tom případě, a já jsem znal, vím, i kolegové, kteří říkali, ano, je to dobrý policista, zvládne to prostě profesně a neřešili to, co bylo za tím, byli tam kolegové zase, kteří říkali, ano, je to dobrý policista, bezpochyby, profesně, ale vidíme tady ten problém s tou omluvou neomluvou. A to nakonec rozhodlo, a pan Babiš skutečně několikrát na tom klubu vlastně říkal: já s tím ten problém mám, nechávám to na vás, ať se každý rozhodne podle vlastního vědomí a svědomí. Nakonec pan Babiš říkal: ano, měl jsem být asi důraznější v tom, abych ten svůj názor řekl jednoznačně, ale nebylo to závazné hlasování.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A také vlastně potom řekl, že podpoří návrh ODS, aby byl Zdeněk Ondráček odvolán, tak proto se ptám, jestli jste se lekli těch protestů?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
My jsme počítali s tím, v této chvíli se to prostě objevilo, že něco takového...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Protože, chcete nebo nechcete, poškozují i vlastně politiku hnutí ANO a ty protesty byly směřovány směrem k vám?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Podívejte určitě ano, a já z těch protestů, rozhodně z žádných takovýhle protestů jako radost nemám. Hnutí ANO není konfrontační hnutí, a rozhodně nejsme ti, kteří by chtěli provokovat veřejné mínění. A určitě to, co se dneska děje, třeba i na Slovensku úplně v jiné souvislosti, tak je prostě zřejmé, že já si myslím, že v této chvíli jednoznačně není důvod nebo nikdy by neměl být důvod prostě zbytečně provokovat. Tady myslím, že i KSČM byla překvapena intenzitou té reakce. A byl jsem rád, že nakonec pan Ondráček se sám rozhodl, že, asi tlaky na ně musely být velké, i na jeho rodinu, že tedy skutečně rezignuje na tu funkci.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore, stačí vám to jako vysvětlení, jestli se dá ANO jako subjektu věřit nebo ne, na tomto případu?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem to nechápal jako obhajobu toho, jestli se dá ANO věřit nebo ne, protože tvrzení, že vlastně Zdeněk Ondráček byl zvolen, protože mu úmyslně dali hlasy někteří poslanci demokratických stran, mi připadá licoměrné a velmi nefér. Já už jen čekám, kdy pan Babiš řekne, že my jsme schválně nedávali hlasy Petru Fialovi, když byl volen do pozice místopředsedy sněmovny, abychom mohli potom říkat, že ANO nectí prostě poměrný systém, to je prostě úplně absurdní a když se na to potom podíváte bez tohoto pokryteckého tvrzení, tak si to můžete lehce spočítat. Ondráček dostal 79 hlasů, 11 hlasů dali komunisté, 79 minus 11 je 68. 19 hlasů, pokud by to byli úplně všichni přítomní, by mu dala Okamurova SPD, to znamená, 68 minus 19 je 59. Čili tam zbývá, pardon 49, to znamená, tam zbývá 49 hlasů, které někdo musel dodat. A ANO v tu chvíli tam bylo v 63 lidech. To znamená, já předpokládám, že skutečně 49 až 50 hlasů šlo z hnutí ANO, což koresponduje se všemi předchozími hlasováními. To znamená, samozřejmě já jsem nebyl za plentou, ale já jsem pořád zvyklý lidem věřit, že to, co taky říkají, potom konají a nemám jinou zkušenost s ostatními poslanci z demokratických stran. Může tam být plus minus 1, plus minus 2 rozdíl, ale nemůže to být tak, jak to říká pan Babiš, že zhruba to bylo v ANO půl na půl, to teda nebylo.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pojďme se ještě povídat na tento týden ve sněmovně, konaly se 2 mimořádné schůze. Ve středu se skupina poslanců pokusila odvolat z funkce místopředsedy sněmovny Tomia Okamuru, důvodem byly jeho výroky o koncentračním táboře v Letech. Poslanci neschválili ani program mimořádné schůze, o odvolání Okamury se tak ani nehlasovalo, ani nemluvilo. Předsedu SPD podrželi poslanci jeho hnutí komunisté, poslanci za ANO. Pane vicepremiére, proč se o tom ve sněmovně nemohlo aspoň tedy začít mluvit?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Ono se o tom ale mluvilo.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Nemluvilo se o tom vlastně dostatečně, mohli vystupovat pouze poslanci s přednostním právem, nebyla otevřená klasická rozprava, nemluvilo se o tom, jako když se projednává klasický bod.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Máte pravdu, ale my jsme, za prvé, avizovali, že budeme, nebo že máme problém s mimořádnou schůzí. Protože ono se takzvaně s mimořádnými schůzemi roztrhl, pardon, pytel. A myslím, že byly svolány najednou 3 nebo 4. A já si myslím, že ta byla řada kolegů i od nás, včetně mě, kteří říkají, pokud bychom fungovali tímto způsobem, tak už ta sněmovna nebude vůbec mít řádné schůzce a bude mít jenom mimořádné a budeme řešit tu odvolání někoho, tu jednání o tom, jestli vláda má dělat to či ono v demisi nebo nemá. A to nám v tuto chvíli připadalo pokrytecké, protože ta debata samozřejmě intenzivně byla i v té sněmovně a intenzivně se vlastně vedla pro všechny, kteří by o tom měli zájem už několik týdnů, samozřejmě v médiích. A navíc ano, my jsme diskutovali tohle samozřejmě i na klubu, my jsme si pozvali i pana předsedu Okamuru, diskutovali jsme o tom i s ním. A myslím si, že pan předseda Okamura se vydal na cestu trochu jakéhosi amatérského historika, který citoval někde nějaký zdroj, ale když to potom on vysvětloval, já si myslím, že docela dostatečně v médiích, tak jsme dospěli k názoru, že nevidíme důvod k jeho odvolání, byť to byla žlutá karta, protože on nezpochybňoval podle názoru i našich expertů holocaust jako takový, ale velmi nešťastně se samozřejmě vyjádřil o koncentračním táboře v Letech, to já si myslím, že rozhodně prostě jako za čarou bylo, ale pak to vzal zpátky, omluvil se a v tu chvíli jsme neviděli důvod pro jeho odvolání a myslím si, že ta debata, která tam potom byla, tak se do ní zapojila spousta lidí.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Proč říkáte žlutá karta, nejsem expert na fotbal, nevím, kolik jich musí dostat, aby se o tom potom mluvilo. Pane senátore, jak vy jste pohlížel na ten postup, že se o tom vlastně ani nezačalo mluvit, nebyl schválen program schůze?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Mně se to nelíbí, protože já si myslím, že možnost vyjádřit měli dostat všichni poslanci, nejen ti, co mají přednostní právo, kde upozorňuji, že mezi ně také patří například členové vlády, to znamená, že ta jakoby pořád ještě ne de jure uznaná koalice SPD, KSČM a ANO měla významnou převahu z hlediska možnosti se vyjádřit počtem, myslím svých lidí. A moc nechápu, proč se tak nestalo a proč normálně na řádné schůzi se nemohlo ukázat, kdo je kdo. Je to přesně takový ten postup, který mně se nelíbí. A ještě k tomu předchozímu tématu, jak jsme se tam o tom bavili, pořád mi to připadá, že tam někdy platí podle sebe soudím tebe. To znamená, když prostě lidé někteří nejsou zvyklí úplně se chovat férově, tak potom to považují, že to tak budou dělat ty ostatní.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
V pátek sněmovnu neschválila ani program další mimořádné schůze, opozice chtěla vysvětlovat podle jejího názoru personální čistky v nemocnicích, ve státních službě nebo v bezpečnostních složkách, nelíbilo se jí ani odvolávání náměstků, ředitelů nemocnic, i údajný nátlak Andreje Babiše na rezignaci ředitele GIBS Michala Murína. Jsou to čistky, pane senátore, co vláda dělá, podle vás?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Já nemám rád taková tvrdá ostrá slova. Já chápu, že když někdo začne vládnout nebo něco řídit, že může cítit potřebu, aby někde provedl personální změny. To, co si ale myslím, že by se dít nemělo, je, že by se tyto změny neměly dělat, pokud nejsou nezbytné a neměly by se dělat v případě, kdy jde třeba o bezpečnost České republiky nebo o změny v nějakých dalších pořádkových složkách a tak dále. A to si myslím, že by ta vláda dělat neměla. V tomto případě si myslím, že naprosto z řady vybočil pan premiér v případě Michala Murína, kde naznačoval, že by byl velmi rád, aby odešel, že nemá jeho důvěru. Takže premiér bez důvěry říkal panu předsedovi GIBS, že nemá jeho důvěru, což samo o sobě je takový protimluv. A potom bychom byli rádi, kdyby ta současná vláda v demisi dodržovala, když se podíváte na tu systemizaci, která byla provedena vlastně ještě v prosinci, 22. prosince roku 2017, a začnete si jí pořádně číst, tak zjistíte, že tam došlo kromě toho, že byla zrušena některá místa náměstků, k velmi významným změnám z hlediska změn názvu odborů a oddělení a jejich převedení, což ve svém důsledku znamená, že když se ten odbor někam převádí nebo se přejmenovává, tak se vyměňuje ředitel nebo se vypisuje výběrové řízení na toho vedoucího ředitele a tak dále. A těch změn tohoto typu díky té systematizaci, o které se potom přestalo mluvit, nastalo neuvěřitelné množství. Já sám tu přesnou analýzu dneska k dispozici nemám, ale myslím si, že to bylo nad rámec nějakých takových dobrých mravů a toho, co je slušné. Ale nejsem v tomto směru toho typu, že bych začal tady říkat, že to byly vyloženě čistky. Jediná věc, která mně se třeba nelíbí, je to typické zbavení se pana náměstka Závodského, tím, že byly sloučeny 2 sekce, protože sekci vždycky vede náměstek, a to sekce právní a sekce majetková. Jedním náměstkem té sekce byl pan právě náměstek Závodský, který měl taky na starosti ten hazard a tím, že se ty sekce sloučily a stala se z toho jedna sekce, tak oba dva náměstci zmizeli, byl jmenován nový náměstek a pan Závodský je bez místa a všechno je v pořádku. A to si myslím, že se nemá dělat a že by to neměla dělat vláda, která je v demisi.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane vicepremiére, bylo to neslušné nebo nad rámec dobrých mravů, jak říká pan senátor, ty kroky, které podnikali ti ministři.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Já jsem a rád děkuji za to panu senátorovi, že on nenaskočil na to, na ten pojem čistka, protože ona to čistka opravdu nebyla. A když se podíváme, a já to nechci srovnávat jenom s Topolánkovou vládou, památný výrok „Noc dlouhých nožů“, vláda v demisi nebo i Rusnokovou vládou, úřednickou vládou, ona těch změn udělala daleko víc v demisi...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To ano, ale sněmovna na to reagovala tak, že se rozpustila a byly vypsány předčasné volby.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
V tom druhém případě. Ale já bych tady chtěl říci především to, že ten základní rozdíl mezi tou takzvanou politickou čistkou a mezi tím, že vy jako nově příchozí manažer, protože ministr je prostě manažer a vy jako novináři nás nešetříte a nešetříte nás správně, a je to buď Brabcovo ministerstvo, nebo Babišova vláda, a ti lidé samozřejmě chtějí mít tu kompetenci, když mají tu odpovědnost za to ministerstvo, také jednat, protože ta demise je samozřejmě, řekněme, to řízení v demisi může trvat několik měsíců, trvá několik měsíců, a ten člověk ve chvíli, kdy má svého podřízeného, se kterým teda zjevně není spokojen a opravdu prostě jeho důvěru nemá, odcházeli hlavně političtí náměstci. Zdaleka ne samozřejmě tolik odborných náměstků. A hnutí ANO opravdu za sebou nemá desítky nebo stovky, jako některé standardní politické strany, těch sosáčků, které by se rády jaksi nasály na cecíky státu, to známe v těch minulých letech, jak to prostě probíhalo, že tam byly ty hordy, které se politicky měnily. My na všechny ty posty, na ředitele CzechInvestu, ředitele pošty a tak dále, vypisujeme otevřená výběrová řízení, do kterých se může přihlásit kdokoliv. A já prosím řeknu jenom jeden případ, pokud by to bylo takhle, jak třeba sociální demokraté se zlobili, že my vyhazujeme jejich lidi, tak já jsme udělal výběrové řízení na ředitele Krkonošského národního parku a světe div se, vyhrál ho sociální demokrat, dokonce bývalý předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch. A vyhrál ho proto, protože byl prostě nejlepší objektivně v tom výběrovém řízení. A garantuju, že takhle to bude i u těch postů. Takže žádné čistky, byly to jednotlivé výměny, kde prostě došlo k nějakému manažerskému selhání. Já si myslím, že se nemusíme bavit o tom, že Česká pošta teda opravdu není v dobrém stavu, nebo v případě pana Murína, prostě on opravdu neměl důvěru, nemá důvěru pana premiéra Babiše a není to nová informace. Pan premiér Babiš s tím měl už jako ministr financí jako člen vlády, jako poslanec problém už v minulých letech.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Neměla si ale přece jenom vláda nechat tyto kroky až na vládu, která důvěru Poslanecké sněmovny dostane. On je přece rozdíl, jestli vláda má důvěru, či nikoliv, není to jenom technikálie?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Není to jenom technikálie. Ale prosím zase, tady se jedná nebo přemýšlí, jako kdyby nebyla takřka žádná šance, že opět tady bude nějaká vláda, kde bude hnutí ANO. Já nechci být přehnaně optimistický, ale myslím si, že i v nové vládě bude mít hnutí ANO poměrně výrazné zastoupení, takže to není tak, že by tam mohla vzniknout úplně nějaká jiná vláda a teď by vyčítala hnutí ANO, že ji odvolalo nějaké náměstky. Takže já si myslím, že to bylo velmi přiměřené tomu, že je vláda v demisi.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pánové, já vám děkuji k tomuto tématu.
Na konci května začne platit v Česku takzvané GDPR, tedy unijní nařízení o ochraně osobních údajů, pokuty za porušení jsou extrémní. Senátoři nařízení kritizují a také vyzvali vládu a Úřad pro ochranu osobních údajů, aby zlepšil informovanost o nových pravidlech. Podle mnoha politiků vláda zaspala. Pane senátore, chystají senátoři nějaké opatření, když podle vás vláda zaspala?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
My nemáme exekutivní pravomoci a já si těžko dovedu představit, že uděláme něco více, než že zařadíme ten problém k projednání na plénum Senátu a přijmeme usnesení, ve kterém upozorníme vládu, že jak minulá, tak současná vláda dle mého názoru z hlediska obecné ochrany osobních údajů pořád spí a nic moc se neděje, že je 12 hodin a 5 minut. A dále, že jsme doporučili ministrovi vnitra, a my jsme se o tom s panem místopředsedou vlády teď bavili, aby alespoň uvedli v činnost jakýsi veřejný portál, kde se ty statisíce institucí a firem, kterých se bude GDPR týkat, mohou ptát na konkrétní příklady a jak v těchto příkladech a případech, které je potkají, mají postupovat, jen abychom věděli, v jaké jsme situaci. V dubnu roku 2016 bylo schváleno obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které je účinné od 25. května 2018. My jsme měli přes 2 roky na to, abychom se na funkčnost nebo vejití v účinnost o nařízení připravili, a to tím způsobem, že přijmeme takzvaný prováděcí zákon. Ten prováděcí zákon je dneska v Legislativní radě vlády, která tam vypořádává různé připomínky, jednou z nich je například pojem veřejná instituce, pokud bude čas, tak to velmi rád vysvětlím, jak je to veliký problém. A nemáme ho k dispozici, což může znamenat, že 25. května vstoupí přímo v účinnost to řízení s tím, že na to není připraven Úřad pro ochranu osobních údajů, nejsou provedeny změny v rámci zákona o ochraně osobních údajů 101 a zároveň vlastně to nařízení začne platit a poté třeba za 2 měsíce vstoupí v účinnost zákon. A to nařízení, a to je důležité, dává v některých případech tomu státu možnost si některé věci upravit svébytně podle charakteru toho státu a podle toho, jak tam funguje veřejná správa.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
S různými výjimkami.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
S různými výjimkami a podobně, například co se týká sankcí. A my jsme toto nebyli schopni učinit, to znamená, může se stát, že například si 100 tisíc nebo 200 tisíc institucí v tomto státě zřídí takzvaného pověřence a poté, co ten náš zákon, ten prováděcí, vstoupí v účinnost za 2 měsíce, tak je z toho 60 tisíc, bude rušit. To jsou takové ty dotykové baterie, prvně ano a potom ne a tak dále, a tak dále. To znamená, já to považuju za selhání jak minulé, tak současné vlády a byl bych velmi rád, kdybychom si to přestali jenom navzájem vytýkat, ale hlavně, abychom společně zkusili co nejrychleji připravit takové prostředí, aby v něm ty soukromé subjekty a ty veřejné instituce byly normálně schopny podle tohoto nařízení fungovat, mimochodem se to týká například i médií.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Samozřejmě já se k tomu dostanu, pane vicepremiére, nechám reagovat vás, vy jste byl v současné vládě, jste v současné vládě, byl jste v té minulé vládě, pan senátor říká, že vláda spí. Stihne se vůbec ten prováděcí předpis schválit ještě do té platnosti, protože stále leží na legislativně vládě a víme, jak ty procesy jsou dlouhé, proč se to stalo.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Máte pravdu, byl jsem, byl jsem v té minulé vládě jako ministr životního prostředí, já jsem v té současné...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A jako vicepremiér.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Jako vicepremiér. Ale já jsem v minulé. Nechci říkat nějaké perličky, jenom kde jsem jako jediný byl vyslán jako vicepremiér v minulé vládě. Ale já to nechci vůbec bagatelizovat, protože já to také, když jsem se seznámil s tou problematikou, která se opravdu mého resortu také týká, protože my se to na rovněž připravujeme, i pověřencem, tak jsem skutečně zjistil, že ta příprava, především té minulé vládě, především v pohledu ministerstva vnitra, nebyla podle mého názoru úplně uspokojivá. Bohužel do toho vstoupil, ale tam se shodujeme na tom, že to se ví dopředu, že ty volby jsou a budou. Do toho vstoupily volby, protože ten adaptační zákon měl jako šanci, aby byl schválen pravděpodobně jenom v případě, že by se dostal do sněmovny někdy na začátku roku 2017, protože bylo jasné, že to nebude jednoduchý zákon a že ta debata bude v Senátu, pravděpodobně se možná vrátí ze Senátu do sněmovny a jak všichni víme, jakmile prostě se vrátí zpátky do sněmovny, už vlastně po volbách, tak to celé spadne, začne to znova, pravděpodobně z toho důvodu, i když kolegové na ministerstvu vnitra tvrdí, protože pan Metnar to opravdu zdědil ve stádiu nepříliš připraveném prakticky a oni tvrdí, že začali už v roce 2016 připravovat ten adaptační zákon, ale je pravda, že ten adaptační zákon dneska není. Měl by 21. března jít do vlády. A řekněme si zcela na rovinu, aby byl schválen do května, respektive do zahájení účinnosti platnosti té normy, tak jak říkal pan senátor, tak je jasné, že to by musel být schválen v 90, tedy v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, což určitě o to se tedy vláda bude pokoušet nebo ministerstvo vnitra, ale já si nejsem jistý, zda to má šanci projít. A samozřejmě znamená to, že by všechny termíny, podle mě to prostě reálně není možné.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pane senátore, nechám reagovat vás, vteřinku.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Já jenom, aby to tady veřejně zaznělo, já upozorňuji dopředu pana prvního místopředsedu vlády, že my jsme možná schopni nechat ten zákon projednat podle paragrafu 90, ale pouze v případě, když se budeme chovat jako Rakousko, a to znamená, že využijeme článku 83 odstavce 7 toho nařízení, kde bude napsáno, že minimálně na přechodnou dobu nebo nejlépe obecně a napořád je to tak, že orgány státní moci a veřejné instituce nepodléhají sankcím, podléhají samozřejmě nápravným opatřením, která musí učinit, pokud nedodržíte nařízení, ale nepodléhají sankcím. A druhá věc, která tam musí být udělána, musí být definován veřejný subjekt takovým způsobem, aby ten zákon například nedopadl na obecní knihovny a na různé další spolky a organizace, které fungují pod obcemi, já jsem dokonce přesvědčen, že by bylo možné v rámci veřejných institucí jistým způsobem i ochránit média a případně další subjekty, které vykonávají jakousi veřejnoprávní nebo všeobecně prospěšnou činnost, ale jestli se...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Podpoří toto vláda, aby...
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
...jestli se nad tím ta vláda nezamyslí, tak my prostě nejsme schopni ten paragraf 90 akceptovat.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Podpoří toto vláda, například i výjimky pro média, protože pokud by ten zákon média dodržovala v takové formě, jak je napsán, tak bychom nemohli naši práci vykonávat, ani smysluplně, ani plnohodnotně.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Já jsem dokonce někde slyšel, že by se hrála jenom ta hrající si koťátka...
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To je také možné, pokud by se ten zákon opravdu dodržoval tak, jak je napsán a pokud by tam platily tyto drastické sankce.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Máme příliš krátký čas na to, abychom skutečně šli do detailu. A já jsem se opravdu za těch pár dní v tom docela dobře zorientoval, na to, že to jako úplně není moje téma. Ale já vás ujišťuji o tom, že vláda určitě se bude snažit udělat maximum, a teď neplačme, kdo to způsobil, protože skutečně je to pláč nad rozlitým mlékem a hlavně chceme řešit to, co bude. Já jsem rád za tu aktivitu senátorů. Vím, že pracovní týmy na tom intenzivně sedí, na tom, aby skutečně se maximálně do toho zákona. Za prvé, jsou tam výjimky, je tam ten paragraf 15, který vlastně řeší i média, řeší akademickou sféru, literární sféru. Vím, že okolo toho prostě bude ještě debata a ten případ toho Rakouska, aspoň podle toho, jak právníci to dneska hodnotí, je složité ho převzít, protože náš právní řád to takto neumožňuje, aby veřejná sféra byla z toho úplně vysunuta. Ale vzhledem k tomu, že spolupředkladatelem zákona je Úřad pro ochranu osobních údajů, tak já předpokládám, říkám to zcela vážně, že v tom mezidobí, než bude vlastně platná, respektive od doby platnosti směrnice do doby platnosti a účinnosti toho adaptačního zákona, který výrazně snižuje ty pokuty, pravděpodobně tam bude opravdu dramatické snížení, takže k tomu přihlédne a nebude v tomhle tvrdý.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Takže můžete tady slíbit, pane vicepremiére, jako vicepremiér, první místopředseda vlády, že nebude ochromena činnost veřejných institucí, notabene i médií a nebudou se tady hrát kočky?
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Někdy by to bylo krásné, kdybychom viděli hrající si koťátka. Myslím si, že to byly hezké pořady. Ale vážně, uděláme, to bychom byli blázni, abychom neudělali všechno pro to, aby takovéhle zhroucení nenastalo, byť jsme to zdědili, ale musíme si s tím poradit.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Můžu jen dvě věci.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Ano, jistě.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda strany /ODS/:
Nejedná se o směrnici, ale o nařízení, to je první věc, což je docela podstatné. A druhá teda, možná překvapím, ale to samotné nařízení bylo myšleno tak, aby ho ty státy uchopily tím způsobem, že by se měla zajistit lepší ochrana osobních údajů úplně v jiných oblastech, než jsou například média, nebo než jsou například úřady, které zpracovávají ty údaje. Je naší chybou, že dneska nemáme prováděcí zákon, který by tu věc popisoval přiměřeně tomu, jak funguje naše společnost. A není tomu tak, pokud to uděláme dobře, že se ty věci výrazně zkomplikují, nebo že to bude pro média či jiné subjekty horší. Ten problém je v nás a v tom, jakým způsobem my jsme přistoupili k něčemu, co nám Evropa sem dneska posílá. A bylo by dobře, abychom si to uvědomili, protože takovéto nadávání na Evropskou unii za každou cenu, a my za nic nemůžeme, to tak prostě není, tady někdo neudělal něco, co udělat měl a tu dobu, kterou na to měl, prošvihl.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Jenom jednu větu.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jenom krátce.
Richard BRABEC, vicepremiér, ministr životního prostředí v demisi /ANO/:
Dneska adaptační zákony má pouze 6 zemí v této chvíli v Evropské unii. Takže není to tak, že by všichni se na to připravili a my jsme teda byli ti jediní zpozdilci, všichni na tom pracují.
místopředseda strany
předseda senátorského klubu