Novinky Mediální výstupy

Známé firmy
 

Začněme zlehka. Praha si minulý týden užila několik stávek řidičů taxi. Což o to, já jim ve své podstatě rozumím. Není možné zavírat oči nad tím, že po jedné skupině podnikatelů v přepravě osob se vyžadují náročné zkoušky, pojištění a mnoho dalších povolení a paralelně s nimi zde existuje druhá skupina, které v podstatě stačí vlastní telefon a tím to hasne. Na druhou stranu se nelze divit ani řidičům Uberu a podobných služeb. Aplikace mají nepopiratelné výhody a technologický vývoj nelze zastavit.

 

Ovšem forma, jakou si někteří taxikáři minulý týden zvolili ke svému protestu je také diskutabilní. Blokování dopravy v odpolední špičce, blokování MHD, a dokonce vybržďování tramvají zejména těmi taxikáři, kteří jsou v pražském prostředí tzv. známé firmy, vážně není dobrý způsob snahy o narovnání podmínek. Touto formou protestu dosáhnou pouze jediného, že se proti většině poctivých taxikářů obrátí i lidé, kteří by jinak jejich oprávněným požadavkům rozuměli. Protestovat proti porušování zákona v čele s těmi, kteří porušují zákon, je první příklad falešné morálky.

 

Ale ten podstatnější příklad nás vede na odpovědná místa na pražském magistrátě a ve vládě, kde se za celou dobu zmohli na suché konstatování, že mají všichni dodržovat zákon. No, to tedy pěkně děkujeme. Exekutivní zoufalost hnutí ANO je sice již pověstná, ale zde to přeci jen ještě povýšili o stupínek výše. Příklad falešné morálky je pak v této souvislosti krásně vidět u Babiše, který strašně rád narovnává podnikatelské prostředí prostřednictvím nejtvrdších represivních nástrojů hlavně tam, kde má vlastní byznysové zájmy, např. v zemědělství, potravinářství, pohostinství atd. Ale tady a ve spoustě dalších oblastí za poslední roky jeho profíci udělali zase jedno velké NIC. Standardy morálky totiž hnutí ANO a jeho majitel Babiš odvozují pouze od vlastních byznysových cílů. A to je zatraceně málo.

 

Vadí nevadí?
 

Českou republikou ale hýbaly i další, nejenom české kauzy. Bratislavský krajský soud definitivně rozhodl, že premiér v demisi Andrej Babiš byl jako agent StB veden oprávněně. Ten rozsudek nijak přelomový není. Pro část lidí spolupráce Babiše a StB nic neznamená a pro druhou je to jen potvrzení jejich negativního vztahu k této kontroverzní postavě naší politiky.

 

Velmi zajímavý je však postoj prezidenta Zemena. Je to zhruba tři roky, kdy prezident Zeman odmítl jmenovat docenta Ivana Ošťádala profesorem s odůvodněním, že byl spolupracovníkem StB. Takové jednání prý neodpovídá morálním požadavkům na titul a funkci profesora. Ovšem v tom případě nerozumím současnému postoji hlavy našeho státu. Konzistence klíčových postojů by měla být ctností. Pokud vyžaduji morální standardy po profesorech, tak bych je měl o to více vyžadovat i po premiérech. Pan prezident Zeman nám předvedl přímo ukázkový příklad falešné morálky, bohužel to není poprvé ani naposled.

 

Pomíjivé udávání
 

Další pikantnost, která mě v minulém týdnu zarazila, byl aktivismus uvnitř katolické církve, tedy spíše zdánlivě uvnitř. V médiích probleskla zpráva, že sto českých katolických laiků poslalo udavačský dopis papeži do Vatikánu. Byla v něm prosba, aby papež již neprodlužoval mandát současné hlavě české katolické církve, kardinálu Dominiku Dukovi, neboť pod ním prý církev „hnědne“. Jako den jeho zveřejnění si aktivisté vybrali Popeleční středu, což je den, kdy si katolíci připomínají pomíjivost pozemského života a začátek svého pokání. Vskutku příhodné datum na udávání, co říkáte?!

 

Ona ta zpráva obsahuje ale i další perličky. Jednak je to nesmysl, ale při pohledu na signatáře onoho dopisu si člověk také musí nutně položit otázku, zda tito „křesťanští laici“ nevyměnili studium Bible za studium historie marxismu-leninismu. Možná někoho překvapí, že je tam téměř kompletní osazenstvo squattu Klinika. Nakolik je tento jejich dopis motivován upřímnou křesťanskou láskou a tradičními hodnotami, to nechám laskavému čtenáři k posouzení. Já si o tom myslím své.

 

Ale celá věc má prozatím víceméně dobrý konec. Na podporu pana kardinála se ozvaly stovky lidí, a to včetně pana prezidenta Zemana. Cílené očerňování pod praporem falešné morálky zjevně už přestává lidi bavit. A o pana kardinála Duku se nebojím. Znám ho osobně a vím, že je to neskutečně silný člověk a osobnost na správném místě. Navíc byl roky vězněn komunistickým režimem a je jistě na podobné praktiky a podpásové údery zvyklý. My bychom si na falešný aktivistický přístup k morálce ale zvykat neměli.

 

Korektní duha nad středověkem
 

Třináctého února vyšla jedna z nejočekávanějších tuzemských počítačových her s názvem Kingdom Come: Deliverence odehrávající se v Českém království v období 14. století. Stojí za ní náš nejúspěšnější herní vývojář, pan Daniel Vávra. Hra se vyhoupla na žebříčku nejprodávanějších her na 3. místo a vše nasvědčuje ohromnému úspěchu. Ale jak už to, tak bývá, úspěch přitahuje i jiné reakce než jen přejícnost.

 

Vlivný německý herní bloger, Jan Heinemann, obvinil Daniela Vávru z toho, že je „rasistou a sexistou s revizionistickými dějinnými představami a že se to promítlo i do jeho hry“. Co laskavého bloggera k takovému obvinění vedlo? Prostý fakt, že ve hře nejsou etnické či sexuální menšiny a že není možné hrát za ženu. Ano, slyšíte dobře. Ukázalo se jako nadlidský výkon vysvětlit politicky korektnímu mládenci prosazujícímu falešnou morálku, že se na území naší země ve 14. století opravdu masově nepohybovaly skupiny jiné barvy pleti s duhovými vlajkami, a že pokud chci dělat autentickou středověkou hru, měl bych se držet dobových reálií.

 

Trvá si na svém, hra prý vytváří rasistickou představu středověku, protože zde nejsou žádné jiné rasy kromě bílé a vyzývá k bojkotu hry. Statistiky prodeje dávají tušit, že jeho snaha se s úspěchem příliš nesetkala, ale přesto. Někdy si říkám, že kdyby falešná korektnost nadnášela, měly by letecké společnosti vážnou konkurenci.

 

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.