Novinky Mediální výstupy

Interview Plus s Markem Bendou
 

„Dneska se drtivá většina společnosti domnívá, že euro přijímat nemáme, my také říkáme, že euro přijímat nemáme, ale pokud by se politická reprezentace rozhodla, že ho přijmout chce, bylo by správné, aby o tom vyhlásila referendum,“ říká Marek Benda.

 

Podle předsedy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Bendy z ODS je spíše nepravděpodobné, že se během tohoto volebního období dočkáme zákona o obecném referendu, protože zmíněné strany mají velmi odlišné názory, jak by referendum mělo vypadat, a zároveň by pro schválení potřebovali třípětinovou většinu v horní i dolní komoře parlamentu.

 

Pokud by se zákon o obecném referendu dostal ve Sněmovně do prvního čtení, bude ODS proti? „Ano, my neuznáváme princip obecného referenda jako ústavního zákona. Můžu vykládat tisíc důvodů, proč to tak je, ale nejjednodušší je Slovensko, které je nám velmi blízké. To se vydalo cestou, kde povolilo obecná referenda. Uskutečnili jich asi 11, ani jedno z nich nebylo platné, byly to jen vyhozené peníze,“ zdůrazňuje Benda.

 

Nebrání se ale tomu, aby když se politická reprezentace dohodne na otázce, občané hlasovali. Referendum by tak bylo vyhlášeno ústavním zákonem.

 

 

 

Proč ODS prosazuje vypsání referenda před případným přijetím eura, když už jsme o tom jednou hlasovali při vstupu do Evropské unie? „Protože nemáme určeno, v kterém čase máme vstoupit do eurozóny. Znamená to další vzdání se pravomocí ve prospěch Evropské unie a dalších institucí a myslím, že ne všichni, kteří rozhodovali o vstupu do EU, si uvědomovali, že současně rozhodují i o tom, jestli přijmout nebo nepřijmout euro,“ odpovídá Marek Benda.

 

Situace se podle něho od té doby dramaticky změnila – víme, kam se eurozóna vyvíjí, a jaké škodlivé následky má pro pomalejší země. „Dneska se drtivá většina společnosti domnívá, že euro přijímat nemáme, my také říkáme, že euro přijímat nemáme, ale pokud by se politická reprezentace rozhodla, že ho přijmout chce, bylo by správné, aby o tom vyhlásila referendum.“

 

Není to tak, že nedůvěra lidí v politiku přerostla už v takovou mez, že je snadné přijít s konceptem přímé demokracie a referend a velká část populace na to slyší?

 

„Občané mají pocit, že by měli další a další otázky rozhodovat sami. To je podobné, jako s přímou volbou starostů. Zavedli jsme přímou volbu prezidenta. Máme pocit, že vedlo k nějakému dramatickému zkvalitnění české demokracie?“ ptá se Marek Benda.

 

„Občané mají pocit, že by měli další a další otázky rozhodovat sami. To je podobné, jako s přímou volbou starostů. Zavedli jsme přímou volbu prezidenta. Máme pocit, že to vedlo k nějakému dramatickému zkvalitnění české demokracie? Máme pocit, že to vedlo k pocitu občanů, že jsou blíže k rozhodování? Já si tím nejsem jist. Mám výrazný dojem, že přímá volba prezidenta naopak rozdělila českou společnost a pokračuje v jejím dělení,“ myslí si Benda.

 

 

Referendum by ale Marek Benda za nebezpečné pro českou demokracii nepovažoval – označuje ho za levicový koncept, který nerespektuje dělbu moci. To, že se ODS do jednání s hnutím ANO o referendu nezapojuje, nebere jako chybu.

 

Domnívá se, že s hnutím ANO se není možné dohodnout na vládní spolupráci. „Hnutí ANO je dnes levicově populistický subjekt, který spíše směřuje k restauraci pozdního socialismu – když se podíváme, s kým hlasují a o čem hlasují, když se podíváme na demokratický centralismus, který tu začíná předseda vlády zavádět: všechno rozhoduje předseda vlády, ignoruje své ministry i jednotlivé úřady,“ popisuje Benda, z čeho získal takový dojem.

 

Na jednání vlády ale nikdy přítomen nebyl. Andrej Babiš podle Bendova názoru neguje posledních třicet let vývoje a s hnutím ANO se programově domlouvat nedá.